Richard Stallman dnes v Liberci přednáší o svobodném softwaru a svobodě v digitální společnosti. Od 16:30 v aule budovy G na Technické univerzitě v Liberci. V anglickém jazyce s automaticky generovanými českými titulky. Vstup je zdarma i pro širokou veřejnost.
sudo-rs, tj. sudo a su přepsáné do programovacího jazyka Rust, nahradí v Ubuntu 25.10 klasické sudo. V plánu je také přechod od klasických coreutils k uutils coreutils napsaných v Rustu.
Fedora se stala oficiální distribucí WSL (Windows Subsystem for Linux).
Společnost IBM představila server IBM LinuxONE Emperor 5 poháněný procesorem IBM Telum II.
Byla vydána verze 4.0 multiplatformního integrovaného vývojového prostředí (IDE) pro rychlý vývoj aplikaci (RAD) ve Free Pascalu Lazarus (Wikipedie). Přehled novinek v poznámkách k vydání. Využíván je Free Pascal Compiler (FPC) 3.2.2.
Podpora Windows 10 končí 14. října 2025. Připravovaná kampaň Konec desítek (End of 10) může uživatelům pomoci s přechodem na Linux.
Již tuto středu proběhne 50. Virtuální Bastlírna, tedy dle římského číslování L. Bude L značit velikost, tedy více diskutujících než obvykle, či délku, neboť díky svátku lze diskutovat dlouho do noci? Bude i příští Virtuální Bastlírna virtuální nebo reálná? Nejen to se dozvíte, když dorazíte na diskuzní večer o elektronice, softwaru, ale technice obecně, který si můžete představit jako virtuální posezení u piva spojené s učenou
… více »Český statistický úřad rozšiřuje Statistický geoportál o Datový portál GIS s otevřenými geografickými daty. Ten umožňuje stahování datových sad podle potřeb uživatelů i jejich prohlížení v mapě a přináší nové možnosti v oblasti analýzy a využití statistických dat.
Kevin Lin zkouší využívat chytré brýle Mentra při hraní na piano. Vytváří aplikaci AugmentedChords, pomocí které si do brýlí posílá notový zápis (YouTube). Uvnitř brýlí běží AugmentOS (GitHub), tj. open source operační systém pro chytré brýle.
Organizace Software Freedom Conservancy (SFC) spustila finanční sbírku na podporu své další činnosti. Karen Sandler na blogu organizace oznámila, že se SFC musí nově zaměřit na individuální přispěvatele. Poté, co Christoph Hellwig s podporou SFC zažaloval společnost VMware za porušování GPL (zprávička), si některé velké organizace financování SFC rozmyslely. Karen mluví také o rušení přednášek o SFC na konferencích.
Tiskni
Sdílej:
Poté, co Christoph Hellwig s podporou SFC zažaloval společnost VMware za porušování GPL, si některé velké organizace financování SFC rozmyslely.
Tak aspoň víme, koho žalovat příště.
pak ti nadale odmitam prispivat na zdravotni peci
Vzhůru do toho.
*jde si pro popkorn.
A bude-li vuli autora, ze si to poslechnou (a zaplati) vsichni lidi na celym svete, tak je nerespektovanim jeho vule, ze si to CD nejenze nekoupis,Taková technická otázka: Nebudou-li konzumenti respektovat vůli autora a budou si určovat sami pravidla (např. se sami svobodbně rozhodnou kolik zaplatí), tak už pravděpodobně půjde o socialismus, že?
např. se sami svobodbně rozhodnou kolik zaplatíKaždému podle jeho potřeb, každý podle svých možností. To vypadá na komunismus.
Můžeš sice říct, že se má postarat provozovatel sám (…)
Je pozoruhodné, že zatímco zde obhajuješ státem garantovaný monopol, v jiných diskuzích tvrdíš, že o nezávadnost potravin, absenci podprahové reklamy aj. se mají starat občané sami na vlastní pěst/iniciativu.
Nepřipadáš si trochu jako pokrytec? Nebo to úspěšně blokuješ patřičně „svobodným“ doublethinkem?
státem garantovaný monopolToto neni o zadnem garantovanem monopolu. Je to o respektovani smlouvy s autorem ci drzitelem prav k dilu. Je to to same, jako kdybyste nekomu pujcil penize a on vam je prestal splacet.
Je to o respektovani smlouvy s autorem ci drzitelem prav k dilu.
Smlouvy? Smlouva existuje např. mezi „držitelem práv“ a rozhlasovou stanicí, nikoliv však příp. posluchačem (ať už dobrovolným, či nikoliv), nebo zadavatelem a architektem, nikoliv však příp. kolemjdoucím.
Smlouvy?Jiste. Tim, ze dilo uzijete, souhlasite s danymi podminkami.
Upozorneni: Nasledujici udalosti a osoby jsou smyslene! Karkulka mela rada hudbu a mela spoustu kamaradu, kteri take. Jejich kamaradi vsak nemeli penize na to, aby si draha cedecka mohli kupovat. Karkulka s nimi soucitila, jednalo se preci o kamarady, a zacala jim cedecka vypalovat a nosit. Karkulka to nemyslela zle, ale neuvedomila si, ze autori hudby musi take z neceho zit. Jeji nazory byly presne podle jejiho socialistickeho smysleni: brat od ostatnich, ale neohlizet se na ne. Po case se na hudebni scene objevil vlk. Byl bohaty a hudbu delal jen pro zabavu. Neuznaval vsak to, aby jeho hudbu poslouchal nekdo zadarmo. Nikomu svou hudbu nenutil. Proste racionalni pristup: kupte si cedecko a poslouchejte, nebo bezte dal a zijte zivot, jako kdybych neexistoval. Vlkova hudba se libila karkulace i jejim pratelum a je zjevne, kdo chudym pratelum hudbu vypalil. Vlkovi se doneslo, ze karkulka pali cedecka s jeho hudbou a rozdava je zadarmo chudym pratelum. Strasne se rozzuril. Urazilo ho, ze tvorbu, ktere venuje svou invenci, srdce i cas, nekdo bez jakekoli ucty vezme, vypali a zadarmo rozdava jak letaky na povanocni vyprodej. Take ho urazilo, ze nekdo nerespektuje podminky, za kterych sva dila prodava. Rozhodl, ze se karkulce pomsti. Zjistil si, kde se karkulka pohybuje. Snedl karkulky babicku, pockal si na karkulku a snedl i ji. Zdalo by se, ze vse konci stastne: zly parazit byl potrestan a uz nemuze skodit. Ale co se nestalo. Okolo babiccina domu sel socialista myslivec, predseda mistniho stranickeho hnuti. Sel se s babickou poradit, komu rozdaji znarodnenou pudu, kterou on s puskou v ruce bral slusnym lidem, jejichz rody na ni hospodarili po staleti. Vesel tedy do babiccina domu a uvidel tam jen vlka, ktery mel obrovske bricho. Bylo mu jasne, ze babicce a karlkulce uz nepomuze, jelikoz uvidel na zemi to, co z nich zbylo. Rozhodl se, ze pomsti sve stranicke kolegyne a vlka na miste zastrelil. Smutny konec, ze? Ale nedeste se, mile deti. Vsechno vzdy na konec dobre dopadne. Bylo to asi rok po udalosti s vlkem a jeden pan, ktery se jmenoval Odin, zrovna vyplnoval danove priznani. Kdyz si uvedomil, kolik penez odevzdava statu, byl z toho smutny, plakal a musel se jit opit do restaurace, kterou provozuje podobne smutny majitel. Opil se hodne. Odin byl milovnik zbrani a venoval se myslivosti. Druhy den byl hon a Odin na nej prisel ve spatnem stavu. Byl unaveny a mel strasnou kocovinu. Nestastnou nahodou si v jeden okamzik Odin spletl socialistu myslivce s divokym prasetem a zastrelil jej. Socialista myslivec byl na miste mrtvy. Byla to nestastna nahoda, ale povidalo se, ze bozi mlyny melou jiste. Vlkuv vrah byl ztrestan. Odin byl samozrejme vysetrovan, ale nebyl odsouzen. Mimosoudne se vyrovnal s pozustalou manzelkou, ktera zbyla po zastrelenem myslivci. Behem jednani o mimosoudnim vyrovnani zjistil, ze pozustala je krasna a prijemna osoba. Vypadlo z ni take to, ze ji jeji zemrely manzel bil a vnucoval ji sve zhoubne socialisticke nazory. Odin se zacal s pozustalou schazet a za rok byla svatba. A zili spolu stastne az do prirozene smrti v kmetskem veku.![]()
to není monopol na určitou činnost (např. vaření piva (…)
Ale např. na výrobu specifických výrobků (typicky potravin) v našich končinách monopol existuje.
který by bránil ostatním dělat podobné věci
Ve skutečnosti brání, potažmo přidává režii (v případě jevů souběžných). Spory o melodie v hudební branži jsou typické.
je to majetkové právo
V římském právu nikoliv (ius abutendi).
Spory o melodie v hudební branži jsou typické.1) často k žádnému kopírování a porušení autorského práva nedošlo, melodie jsou podobné náhodou -- je to něco jako patenty a s jejich existencí nesouhlasím (dva můžou vynalézt totéž nezávisle na sobě → je nesmysl jednomu přiklepnout monopol) 2) režii přidávají i zákony řešící klasické krádeže nebo jiné trestné činy
může si na ta volná místa jít někdo jen tak sednout bez placení? Vždyť to ostatní diváky nepoškodí a provozovateli kina nezvrostou náklady, ne? Nebo máš vlakTohle s informacemi nesouvisi, souvisi to s tim, ze tu budovu/vlak (narozdil od tech informaci) nekdo vlastni.
Když něco vytvořím, tak mi to patří a mám "monopol" na tu věc, můžu si o ní rozhodovat, používat ji, čerpat z ní zisky nebo ji třeba darovat.A to je samozrjeme jadro naseho sporu, protoze takhle rozhode vlastnictvi nevznika. Majetek ziskas bud z nejakeho prirodniho zdroje, nebo od nejake jine osoby. Pak ho akorat pouzivas/opracovavas/skladas/transformujes/nicis/whatever, nebo ho zase nekomu das/prodas. Psani knihy neni nic vic, nez pouzivani tveho mozku a kompu k modifikaci tveho disku. A proc ze jsou ty fyzicke predmety vlastnictvim? To uz jsme spolu myslim rozebirali. Souvisi to s jejich vzacnosti a z toho pak vyplyva nemoznost soucasneho uzivani vice lidmi atd. A tenhle koncept je mnohem starsi nez copyright a oproti copyrightu ma uplne jiny duvod, ktery proste na informace neaplikujes.
Protože beze mne by ta věc neexistovala.A jasne si pamatuju, ze jsem ti na tohle uz odpovidal. Zidle, na ktere sedis, by pravdepodobne neexistovala bez miliard lidi. Dela to z ni jejich majetek? Ty bys uz vubec neexistoval bez miliard lidi, vcetne takovych posuku jako Hitler
Pokud ti nestačí logická a morální argumentace (což je podle mého to hlavní)Jenze ta argumentace neni logicka. Dalo by se pochopit, ze se kvuli nejakym fundamentalnim filozofickym rozporum lisi nase definice vlastnictvi. Jenze ty ani konzistentne nerespektujes tu svoji definici vlastnictvi. Pokud by mely opravdu byt informace vlastnene svymi autory (pripadne potom dedici), tak vsechno okolo tebe je postavene na porusovani milionu takovych vlastnictvi. A co se moralky tyce... pripada ti vic nemoralni situace, ze nekdo nema tak velky zisk, jak by mohl mit, nez situace, ve ktere nechavas umirat hromady nevinnych lidi hladem, jenom kvuli tomu kde se narodili? Pokud ti pripada ta prvni situace vic nemoralni, myslim ze s tvou moralkou je neco zasadne spatne (videl bych to i na "Odinovu psychickou poruchu"). Pokud ti nepripada prvni situace vic nemoralni, pak nechapu, proc obhajujes zakon, ktery resi prvni situaci a nikoli zakon, ktery resi druhou situaci.
zkus se zamyslet aspoň nad tím, kam by uplatňování tvého přístupu vedlo.Me staci, ze dnes a denne vidim, kam vede uplatnovani tveho pristupu. A ne, ke katastrovalnim nasledkum ani nepotrebuju neco jaku OSA. Jak uz jsem psal, ten tvuj pristup ani do dusledku aplikovat nelze. Bez nepovoleneho pouzivani cizich myslenek/teorii/vynalezu bys asi ani neexistoval, ale za predpokladu ze ano, tak bys ted nesedel u PC a nediskutoval se mnou, protoze by zadne PC neexistovalo. V lepsim pripade bys nekde lovil nejake veverky a v horsim pripade byl necim otrokem.
byly by to proprietární služby běžící na serveru dodavatele (proprietární cloud a SaaS), což je pro uživatele ještě horší, než ten proprietární SW běžící na jejich počítačiJe velice zajimave, ze od tebe, jako od volice Svobodnych neslysim klasicke "nikdo je to nenuti pouzivat".
Další věc je, že ty usiluješ o jakousi změnu pravidel hry a snažíš se podle těch nových pravidel chovat, což je na jednu stranu hezké, ale ostatní se chovají podle těch starých pravidelZaprve, statistiky piratstvi nenaznacuji, ze by se ostatni podle tech pravidel chovali. A zadruhe, predchozi bod je irelevantni. Kdyz jako neco dela dostatecne mnozstvi lidi, tak je to najednou moralni? To mam zase uvest priklad z druhe svetove, nebo s otroctvim?
Tohle s informacemi nesouvisi, souvisi to s tim, ze tu budovu/vlak (narozdil od tech informaci) nekdo vlastni.Stejně jako někdo vlastní to autorské dílo. Vždyť tím, že si sednu do poloprázdného vlaku, nikomu žádná škoda nevzniká, nárůst spotřeby asi nebude ani měřitelný, ostatní cestující dorazí do cíle, stejně jako kdybych tam neseděl, tak v čem je problém? Podle pirátské logiky by to mělo být v pořádku.
Majetek ziskas bud z nejakeho prirodniho zdroje, nebo od nejake jine osoby.Nebo tím, že ho vyrobíš. Svojí činností přidáš hodnotu, takže výsledek je mnohem cennější než to, co bylo na vstupu -- materiál a energie, třeba hromada železa, plastu a elektřina. Když odečteš cenu vstupů od ceny výstupu, získáš tu čistou novou hodnotu, kterou jsi vytvořil -- nezískal jsi ji z přírodního zdroje, ani od jiné osoby.
Souvisi to s jejich vzacnostiInformace jsou taky vzácné. Hodně informací má hodnotu v tom, že je má jen někdo, jde o tu konkurenční výhodu. Jakmile se taková informace stane veřejnou, je bezcenná. Ale to jsme trochu někde jinde než u autorského práva.
Zidle, na ktere sedis, by pravdepodobne neexistovala bez miliard lidi. Dela to z ni jejich majetek?Jejich majetek to není, protože oni (typicky za úplatu) převedli svoje práva na někoho dalšího a vzdali se tím dalších nároků. Např. někdo prodal dřevo, někdo barvu, někdo látku... a někdo mi nakonec prodal celou židli, kterou z toho vyrobil. Ti lidé se vědomě a záměrně vzdali svých práv. Kdežto autor, který udělil omezenou licenci nebo třeba dovolil dílo promítat v kině, nic takového neudělal. BTW: co se týče složitosti výrobních vztahů, viz esej Já, tužka.
Pokud by mely opravdu byt informace vlastnene svymi autory (pripadne potom dedici), tak vsechno okolo tebe je postavene na porusovani milionu takovych vlastnictvi.Mícháš dohromady dvě věci. Informace/myšlenka != autorské dílo. Dokud to nebudeš rozlišovat, tak nemá cenu se bavit dál. Autorské dílo je konkrétní vyjádření určité myšlenky, je to jedinečný osobní projev a typicky obsahuje nějakou uměleckou nebo estetickou hodnotu. Autorské dílo lze vlastnit a je chráněné. Myšlenka nikoli. Jak už jsem tu psal, to že někdo vytvořil Photoshop neznamená, že někdo jiný nemůže vytvořit Gimp nebo Kritu.
A co se moralky tyce... Pokud ti nepripada prvni situace vic nemoralni, pak nechapu, proc obhajujes zakon, ktery resi prvni situaci a nikoli zakon, ktery resi druhou situaci.Nechápu, jak souvisí hladomor s tématem, které řešíme. Tahle argumentace je absurdní. To, že se dějí i horší věci, přece neznamená, že legalizujeme všechno méně hrozné. To, že např. vražda je velmi vážný zločin přece neznamená, že budeme řešit jen vraždy a krádeže necháme být. Ochrana autorského práva sice není nejdůležitější věc ve státě, ale přesto tato práva nelze ignorovat.
Bez nepovoleneho pouzivani cizich myslenek/teorii/vynalezu bys asi ani neexistoval, ale za predpokladu ze ano, tak bys ted nesedel u PC a nediskutoval se mnou, protoze by zadne PC neexistovalo. V lepsim pripade bys nekde lovil nejake veverky a v horsim pripade byl necim otrokem.Viz výše -- nauč se rozlišovat myšlenky a autorská díla.
Je velice zajimave, ze od tebe, jako od volice Svobodnych neslysim klasicke "nikdo je to nenuti pouzivat".Vždyť tam píšu, že primární je ta logická/morální argumentace. Žádná další vlastně není potřeba. Ale pro ilustraci je možné dodat, kam by takový postup vedl. A připojuji k tomu i svůj osobní názor: nemám rád DRM a rád budu žít ve světě, kde je ho co nejméně. Což samozřejmě nemění nic na tom, že když někdo DRM nasadí, já ho nemusím (a nebudu) používat.
Zaprve, statistiky piratstvi nenaznacuji, ze by se ostatni podle tech pravidel chovali.Od 90. let se hodně změnilo. Dneska už lidé celkem chápou, že je správné respektovat licence potažmo platit za autorská díla, pokud to jejich autor vyžaduje. Týká se to hudby, filmů a zejména softwaru. Kdysi si lidi mysleli, jak to tomu Microsoftu natřou, když budou nelegálně kopírovat jeho software, ale opak byl bohužel pravdou. Důsledkem warezu/pirátství jsou svinstva jako rozšíření MS Windows a obecně proprietárního softwaru, posílání příloh ve formátu .doc, vytunelované státní i firemní rozpočty*, nebo třeba používání protokolů jako ICQ nebo MSN -- kdyby lidi dodržovali jejich licenční podmínky a museli používat jejich smradlavé reklamou prolezlé klienty nebo nepoužívat tu síť vůbec, tak by se spíš rozšířil jiný (otevřený) protokol. *) kdyby nebyli lidi naučení používat proprietární software, který si doma upirátili, tak by se hůř prosazovat tento proprietární software ve státní správě a ve firmách. Kdežto když si lidi nakradou domů MS Windows/Office, Adobe Photoshopy a další věci, tak to pak spíš firma/stát koupí svým zaměstnancům a bude to používat i pro komunikaci s okolím (protože předpokládá, že ostatní ten software mají taky -- že ukradený, to jim nevadí)
Stejně jako někdo vlastní to autorské dílo. Vždyť tím, že si sednu do poloprázdného vlaku, nikomu žádná škoda nevzniká,Hele, ja jsem v dalsim argumentu rekl, ze informace/dila nejsou vlastnictvi a fyzicke veci ano a dal jsem k tomu duvod, tak nevim proc pokracujes v diskusi o nejake skode.
Nebo tím, že ho vyrobíš. Svojí činností přidáš hodnotu, takže výsledek je mnohem cennější než to, co bylo na vstupu -- materiál a energie, třeba hromada železa, plastu a elektřina. Když odečteš cenu vstupů od ceny výstupu, získáš tu čistou novou hodnotu, kterou jsi vytvořil -- nezískal jsi ji z přírodního zdroje, ani od jiné osoby.Jenze tim zadny novy majetek nevytvaris. Ty transformujes a spojujes majetek, cimz zvysujes jeho hodnotu. To ze zvysis hodnotu majetku prece neznamena, ze musi nejaky imaginarni majetek nekde vznikat. Vdyt ty argumentujes sam proti sobe. Pokud by takhle vlastnictvi vznikalo, tak by melo platit pro prakticky vsechny informace. Jenze ty rikas "nenene, jenom pro autorska dila".
Informace jsou taky vzácné. Hodně informací má hodnotu v tom, že je má jen někdo, jde o tu konkurenční výhodu. Jakmile se taková informace stane veřejnou, je bezcenná. Ale to jsme trochu někde jinde než u autorského práva.A proc jsme asi jinde nez u autorskeho prava? Protoze porad argumentujes vlastnictvim. Tak ti (znovu) vysvetluju proc vzniklo vlastnictvi a ze u informaci / autorskych del ten duvod neplati. A ty se pak divis, ze jsme trochu jinde. U ostatnich informaci normalne chapes, ze si nekdo jejich utajovani musi resit NDA, ale jakmile je to "autorske dilo", najednou vsichni automaticky proti sve vuli podepisuji NDA na vsecko.
Jejich majetek to není, protože oni (typicky za úplatu) převedli svoje práva na někoho dalšíhoNe, jejich majetek to neni, protoze prace proste neni vlastnena. Kdyz odvedes praci na cizim majetku (drevo), zadne pravo ti nevznika. Mas pravo jenom na to, co sis predem dohodl ve smlouve. A mimochodem, ti co tu zidli vyrobili nejsou jedinni, bez kterych by neexistovala.
Mícháš dohromady dvě věci. Informace/myšlenka != autorské dílo. Dokud to nebudeš rozlišovat, tak nemá cenu se bavit dál. Autorské dílo je konkrétní vyjádření určité myšlenky, je to jedinečný osobní projev a typicky obsahuje nějakou uměleckou nebo estetickou hodnotu. Autorské dílo lze vlastnit a je chráněné. Myšlenka nikoli.Ale ty jsi vubec neuvedl duvod, proc nejak konkretne definovat "autorske dilo" a na ostatni informace se vykaslat. Neni to konzistentni. Vsechny ty duvody stylu "pravo na vysledky prace" se daji pouzit i pro jakekoli jine informace.
Nechápu, jak souvisí hladomor s tématem, které řešíme.Vypovida o konzistenci tvoji moralky.
To, že se dějí i horší věci, přece neznamená, že legalizujeme všechno méně hrozné.Ok, takze myslis ze ten hladomor je horsi. Takze podporujes zakony, ktere te donuti ten hladomor resit?
Od 90. let se hodně změnilo. Dneska už lidé celkem chápou, že je správné respektovat licenceNevim proc reagujes na bod zaprve a nikoli na bod zadruhe, ve kterem jsem prohlasil, ze bod zaprve je irelevantni.
17. stol ... 19. stolJiste. Take se od te doby nase civilizace zacala rozvijet pekne rychle.
Skus si predstavit, ze by to robili vsetky firmy. Ziadny Linux by neexistoval.To ze je k nicemu nenutis, neznamena, ze to nikdy nebudou delat. BSD snad neexistuje?
To neni zadne poskozovani ani vysavani. Vysavani snad implikuje, ze neceho nekde ubyva. Linux je na tom uplne stejne, jako kdyby kdyby ho nikdy nepouzival.GNU/Linux (a obecně svobodný software) na tom právě není stejně -- protože došlo k vysátí/odčerpání prostředků/poptávky proprietárním softwarem, který se dostal do výhodnější pozice díky porušení autorského práva (GPL licence). Zcela konkrétně: ubývá lidí ochotných platit za podporu svobodného softwaru, dotovat jeho autory nebo si u nich objednat zakázkový vývoj, protože si místo toho koupí licenci na proprietární software, jehož autoři si ušetřili náklady díky porušování autorského práva (kradení copyleftového kódu). On ten model vývoje svobodného softwaru (nebo open-source, chceš-li) založený na spolupráci místo na utajování a boji s konkurencí je efektivnější a lepší. O tom nepochybuji. Ale není lepší nad všechny meze, takže pokud ho proprietární software bude vykrádat a parazitovat na něm, je možné že na trhu uspěje ten proprietární (zdaleka ne všichni zákazníci/uživatelé chápou význam a nezbytnost práv, která jim svobodný software dává, nebo to pochopí pozdě, až když jsou závislí na tom proprietárním a pak se to hůř mění).
GNU/Linux (a obecně svobodný software) na tom právě není stejně -- protože došlo k vysátí/odčerpání prostředků/poptávky proprietárním softwarem, který se dostal do výhodnější pozice díky porušení autorského práva (GPL licence).Ale k tomu prave potrebujes tu uvahu, kterou jsem oznacil za zvracenou - ze mas nejake pravo na nejake zakazniky, a ze kdyz se sebou nenechas vytirat podlahu jako ostatni, tak jsi najednou strasne nefer. Zakazniky nikdo nekrade, zakaznici nikomu nepatri sakra! Kam lidi chodi na ten korporatni humus?
Vyvojari ani potencialni penize z budoucnosti ti nepatri.V první řadě pirátovi (třeba někomu, kdo porušuje GPL) nepatří ten cizí kód. Nebýt autora, neměl by pirát nic.
Ne, duvod, proc vstup do ciziho autobusu bez dovoleni je spatny, neni ten, ze nekdo nedostane nejakou praci, kterou by mozna v nejake hypoteticke budoucnosti dostal.Ano, důvod to není -- je to až důsledek toho nemorálního (potažmo nelegálního) chování. A je to stejné jako u softwaru nebo obecně autorských děl. Řidič musí dostat zaplaceno tak jako tak, spotřeba nafty se prakticky nezvedne, ostatní cestující přijedou do cíle stejně včas, jako kdyby tam černý pasažér neseděl, nikomu nezasedl místo. Stejně tak v kině nebo divadle -- promítat se bude tak jako tak, herci budou hrát taky stejně, šatnářka tam bude celou dobu, bez ohledu na to, jestli někdo přišel bez lístku nebo ne... Nevidím důvod, proč by jednou toto chování mělo být špatné a jindy v pořádku.
V první řadě pirátovi (třeba někomu, kdo porušuje GPL) nepatří ten cizí kód.Povazovat kod za vlastnictvi je blbost a mame tady o tom cele separatni vlakno.
Nebýt autora, neměl by pirát nic.A nebyt hromady dalsich lidi (vcetne "piratu"), nemel by autor nic. A nebyt mne, tak bychom si nepsali na abclinuxu a kvuli motylimu efektu by se tvuj zivot odvijel uplne jinak. Nemas pravo na svuj soucasny zivot.
Nevidím důvod, proč by jednou toto chování mělo být špatné a jindy v pořádku.Protoze kino a autobus nekomu patri? Svoboda? Takove uvahy, ze se neco musi zakazat, protoze se nekde zvysi nejaka pravdepodobnost neceho potencialne negativniho (napr. dopad copyrightu na SW), proste jdou proti svobode jednotlivce. Ano, dukladne smirovani ve stylu 1984 by asi odhalilo nejake teroristy. Kdyz souhlasis, ze nejaka "co by mozna bylo, kdyby" nejsou duvodem zakazu, tak proc je porad dokola rozebiras? Kdyz si myslis, ze jsou duvodem zakazu, tak proc nejsi v nejake socialisticke strane?
Povazovat kod za vlastnictvi je blbostTo je tak těžké opustit čistě materialistický pohled?
A nebyt hromady dalsich lidi (vcetne "piratu"), nemel by autor nic.To už jsem tu taky psal. Autor sice čerpá z toho, co má kolem sebe, ovšem to ty můžeš taky -- není důvod, proč bys měl krást autorovo dílo, když můžeš čerpat ze stejných zdrojů, jako ten autor, a vytvořit si dílo vlastní. Aha, že to neumíš, nebo že bys nevytvořil takové dílo jako ten autor? V tom je právě ten vtip -- to je ta jedinečná tvůrčí hodnota, kterou ten autor vytvořil, něco co přidal navíc, oproti tomu, co je všude kolem nás. A ta hodnota patří jemu (stejně jako když podobným způsobem vytvoříš fyzickou věc) a on má právo rozhodovat, co s ní bude. Může si ji nechat v šuplíku, může ji mít zavřenou u sebe doma a ukazovat ji jen přátelům, může ji dát do veřejné galerie, nechat ji promítat v kině, nebo může dovolit lidem, aby za určitých podmínek to dílo užívali i doma (nebo kde chtějí), např. může vyžadovat zaplacení poplatku, nebo může vyžadovat, aby i odvozená díla byla pod stejnou licencí, nebo cokoli jiného, nebo nemusí vyžadovat nic -- je to prostě na autorovi, jak s vytvořenou hodnotou naloží.
Protoze kino a autobus nekomu patri? Svoboda?To dílo taky někomu patří -- tomu, kdo ho vytvořil -- stejně jako někdo vytvořil ten autobus nebo kino -- dokud to neprodá nebo nedaruje, tak o tom rozhoduje on.
Takove uvahy, ze se neco musi zakazat, protoze se nekde zvysi nejaka pravdepodobnost neceho potencialne negativniho (napr. dopad copyrightu na SW), proste jdou proti svobode jednotlivce.To ale není ten argument proč má smysl autorské právo. To je až dodatečný důsledek, co by se stalo, kdyby neplatilo (uvedený pro ilustraci). Klidně se to dá postavit i čistě na soukromém právu -- autor uzavře s ostatními vždy smlouvu se smluvní pokutou pro případ porušení podmínek. Nicméně ta pokuta tam ani nemusí být. Pokud by došlo k užití díla někým jiným, neměl by na to užití právo, protože se k dané věci dostal jen díky tomu, že někdo jiný spáchal podvod, porušil smlouvu nebo zákon. Omlouvat ho může jen dobrá víra, nicméně jakmile se o problému dozví, musí se zdržet užívání díla (ovšem pokud o porušení smlouvy věděl, je to jeho chyba a může být i potrestaný -- většinou přestupek, ve větší míře trestný čin). Viz také zásada: nikdo nemůže druhému dát více práv než má sám.
není důvod, proč bys měl krást autorovo dílo
You wouldn't download a car.—Yes, I would.
To je tak těžké opustit čistě materialistický pohled?To je tak tezke pochopit koncept vlastnictvi?
To už jsem tu taky psal. Autor sice čerpá z toho, co má kolem sebe, ovšem to ty můžeš takyNo a co? To mas jako nejakou cyklickou definici? To jestli neco muzeme nebo nemuzeme delat prece neni duvod jestli to muzeme nebo nemuzeme delat.
to je ta jedinečná tvůrčí hodnota, kterou ten autor vytvořil, něco co přidal navíc, oproti tomu, co je všude kolem nás. A ta hodnota patří jemuNa zaklade podobne nesmyslne uvahy muzes tvrdit ze kolo a ohen a jakakoli informace, ktera ti byla kdy uzitecna jsou neco navic a maji nekomu patrit. Ale ty ani to nedelas a misto toho to profiltrujes silenou definici "autorskeho dila", jejiz jedinny duvod existence je ten, ze se v 18. stoleti nekomu chtelo regulovat tisk.
Omlouvat ho může jen dobrá víra, nicméně jakmile se o problému dozví, musí se zdržet užívání dílaTy ale predpokladas, ze na uzivani dila je potreba specialni pravo, ale ve skutecnosti je to soucast uzivani vlastniho fyzickeho majetku. A porad dokola se snazis uvadet argumenty, ktere by sly bez problemu napasovat na vynalezy a jine informace. Kdyz se dozvis, ze ten co vymyslel kolo o tom nechtel nikomu rict a nekdo to z nej vymlatil, tak ho prestanes pouzivat?
u vetsiny veci to muzou outsourcovat nekomu jinemu
Ano. Ten někdo je stát.
Korporace plní sociální roli státu, který je tradičně geograficky vymezený, zatímco tohle nikoliv. Pochopitelně, prakticky to naráží na mantinely reality, tedy s kým člověk fyzicky přichází do styku, jak se vymáhá odpovědnost aj.
dobrovolne interakce
Kde to roste?