Příspěvek na blogu Ubuntu upozorňuje na několik zranitelností v rozšíření Linuxu o mandatorní řízení přístupu AppArmor. Společně jsou označovány jako CrackArmor. Objevila je společnost Qualys (technické detaily). Neprivilegovaný lokální uživatel se může stát rootem. Chyba existuje od roku 2017. Doporučuje se okamžitá aktualizace. Problém se týká Ubuntu, Debianu nebo SUSE. Red Hat nebo Fedora pro mandatorní řízení přístupu používají SELinux.
Byla vydána nová verze 19 integrovaného vývojového prostředí (IDE) Qt Creator. Podrobný přehled novinek v changelogu.
Bitwig Studio (Wikipedie) bylo vydáno ve verzi 6. Jedná se o proprietární multiplatformní (macOS, Windows, Linux) digitální pracovní stanici pro práci s audiem (DAW).
Společnost Igalia představila novou linuxovou distribuci (framework) s názvem Moonforge. Jedná se o distribuci určenou pro vestavěné systémy. Vychází z projektů Yocto a OpenEmbedded.
Google Chrome 146 byl prohlášen za stabilní. Nejnovější stabilní verze 146.0.7680.71 přináší řadu novinek z hlediska uživatelů i vývojářů. Podrobný přehled v poznámkách k vydání. Opraveno bylo 29 bezpečnostních chyb. Vylepšeny byly také nástroje pro vývojáře.
D7VK byl vydán ve verzi 1.5. Jedná se o fork DXVK implementující překlad volání Direct3D 3 (novinka), 5, 6 a 7 na Vulkan. DXVK zvládá Direct3D 8, 9, 10 a 11.
Bylo vydáno Eclipse IDE 2026-03 aneb Eclipse 4.39. Představení novinek tohoto integrovaného vývojového prostředí také na YouTube.
Ze systému Slavia pojišťovny uniklo přibližně 150 gigabajtů citlivých dat. Jedná se například o pojistné dokumenty, lékařské záznamy nebo přímou komunikaci s klienty. Za únik může chyba dodavatelské společnosti.
Sněmovna propustila do dalšího kola projednávání vládní návrh zákona o digitální ekonomice, který má přinést bezpečnější on-line prostředí. Reaguje na evropské nařízení DSA o digitálních službách a upravuje třeba pravidla pro on-line tržiště nebo sociální sítě a má i víc chránit děti.
Meta převezme sociální síť pro umělou inteligenci (AI) Moltbook. Tvůrci Moltbooku – Matt Schlicht a Ben Parr – se díky dohodě stanou součástí Meta Superintelligence Labs (MSL). Meta MSL založila s cílem sjednotit své aktivity na poli AI a vyvinout takovou umělou inteligenci, která překoná lidské schopnosti v mnoha oblastech. Fungovat by měla ne jako centralizovaný nástroj, ale jako osobní asistent pro každého uživatele.
Robert O’Callahan z Mozilly se zmínil o offline podpoře webových aplikací v Mozille Firefox 3. Konkrétně jmenoval možnost offline použití služeb Google, jako jsou Gmail, Google Docs & Spreadsheets a Google Calendar. Více informací na ReadWriteWeb.com.
Tiskni
Sdílej:
mozilla je od pocatku koncipovana jako aplikacni platformaA od počátku se ukazuje, že to pro internetový prohlížeč nebyla nejšťastnější volba.
gecko je dobre jadro s dostacujici rychlosti a to se pocitaNení náhodou ze čtveřice Presto (Opera), KHTML (Konqueror, Safari), Gecko (Mozilla, Firefox) a Trident (Windows MSIE) Gecko nejpomalejší? Třeba browser speed a podobně to vychází i jinde… No a že je to dobré jádro – v podpoře standardů je lepší než MSIE, ale to znamená pouze to, že je lepší než ten nejhorší…
Mozilla bude za chvíli samostatný operační systém. Bude mu chybět jediné – dobré a rychlé renderovací jádroRenderovacie jadro je IMHO dobre a sledujuc vyvoj zlepsuje sa pomerne rychlym tempom, to ze je pomalsie je ciastocne aj dan za prenositelnost. (jednak samotneho browsera a tiez aj jeho extensions, co sa mi zda dolezite, lebo osobne si myslim, ze by ich vacsina bola win-only) Je to aplikacna platforma a osobne sa mi tento system vyvoja paci viac, ako keby to bolo nejake "browser_only" jadro. (viz. napriklad celkom zaujimavy projekt songbird) Co sa tyka rychlosti, nie je to ziadna slava, ale na beznom PC je to naozaj jedno. Navyse mam taky pocit, ze jadro sa postupne optimalizuje aj co sa tyka rychlosti, ma tiez pribudnut akcelerovane renderovanie (cairo - BTW: skusal to uz niekto, je to skusatelne?
) a podobne, takze zlepsuje sa aj tato stranka. Nehovoriac o tom, ze rychlost HW rastie..
Strucne a jasne, na dnesnom beznom pc na bezne ucely je jadro dostatocne rychle a viac nez dostatocne dobre. Nevidim dovod na plac.
Renderovacie jadro je IMHO dobre a sledujuc vyvoj zlepsuje sa pomerne rychlym tempom, to ze je pomalsie je ciastocne aj dan za prenositelnost.Mám to chápat tak, že KHTML, nebo jádro Opery jsou, narozdíl od Gecka, nepřenositelné?
Renderovacie jadro je IMHO dobre ...
Ako som pisal, mal som na mysli prenositelnost browsera a extensions.Nevím, co jste měl na mysli, ale napsal jste renderovací jádro
Obaja vieme, ze KHTML a gecko su dve uplne odlisne veciPřiznávám že nevím, jak mohou být dvě renderovací jádra úplně odlišné věci? KHTML sice nemá nic jako XUL (ale to je stejně založené na Javascriptu) a mnoho věcí navíc nechává na KDE pluginech, ale to nic nemění na tom, že velká část funkcionality (rendering stránek, parsování html, xml, css, interpretace skriptů, ...) je u obou stejná.
Co moze byt zle pochopene, bude zle pochopene. Takze pre objasnenie. Renderovacie jadro sa mi javi ako IMHO dobre, netvrdim, ze je rychle - viz. nizsie.Renderovacie jadro je IMHO dobre ...Ako som pisal, mal som na mysli prenositelnost browsera a extensions.Nevím, co jste měl na mysli, ale napsal jste renderovací jádro![]()
Přiznávám že nevím, jak mohou být dvě renderovací jádra úplně odlišné věci? KHTML sice nemá nic jako XUL (ale to je stejně založené na Javascriptu) a mnoho věcí navíc nechává na KDE pluginech, ale to nic nemění na tom, že velká část funkcionality (rendering stránek, parsování html, xml, css, interpretace skriptů, ...) je u obou stejná.No pre mna podstatny rozdiel je ten, ze zatial co napr. Konqueror pouziva KHTML na rendering webstranok, tak Firefox je cely renderovany jadrom samotnym. XUL je zalozene na javascripte a je celkom pochopitelne, ze aplikacia v podstate napisana v JS bude pomalsia ako aplikacia napisana v C. Co sa tyka samotneho jadra, tak nemam odskusane, ktore jadro je rychlejsie, nakolko vsak oboje povazujem za dostatocne rychle, neratam to medzi dolezite parametre. Khtml ani browser na nom zalozeny nepouzivam, ale nikomu ho neberiem. Je to fajn vec, urcite renderuje tabulky o niekolko ms rychlejsie..
Problém webového prohlížeče jako platformy je v tom, že veškeré zobrazené stránky, GUI, rozšíření a pluginy jsou jeden monolit. Chování internetového prohlížeče bych si představoval tak, že v jednom vlákně běží UI, v dalších vláknech s nižší prioritou běží jednotlivé stránky (takže např. zacyklený skript ohrozí maximálně stránku samotnou, ne celý prohlížeč), jednotlivé pluginy (např. Flash) běží zase v samostatných vláknech, buď s nižší prioritou než ovládání stránky samotné, nebo s uživatelem definovatelnou prioritou (takže bláznivý Flash nebo otevírání PDF dokumentu nezablokuje celý prohlížeč). A tohle udělat v aplikaci, která má pouze jednu instanci renderovacího jádra a jednu instanci skriptovacího motoru by bylo dost těžké.
(Požadavek, aby se prohlížeč nenechal sestřelit pluginem nezmiňuju, to už by znamenalo nejspíš nějaký virtuální stroj.)
:-]] nevim jak v novejsich verzich windows... (opravdu to neni muj salek caje) bylo dokonce mozne, aby jeden proces spustil vlakno v jinem, aby jine vlakno alokovalo jinemu pamet a podobne zverstva....Možné to bylo (spuštění threadu v jiném procesu) a je stále, ale stále ten thread běží v paměťovém prostoru toho cílového procesu – takže pokud tam potřebujete spustit nějaký svůj kód, musíte jej ještě nějak dostat do adresního prostoru toho cílového procesu. A hlavně ten thread pak zase běží v rámci cílového procesu a pokud bude dělat neplechu, shodí ten cílový proces. Dělat co se mu zlíbí (a ovlivňovat jiné procesy) program ve Windows (NT a výš) nemůže, tedy pokud někde není nějaká chyba v implementaci nebo v nastavení práv.
Cairo je knihovna pro vektorovou grafiku, která může používat různé backendy (např. OpenGL), takže její použití může urychlit vlastní vykreslování případně některé vektorové výpočty, ale renderovací jádro internetového prohlížeče toho dělá daleko víc.Suhlas, ale tiez je to ista forma zlepsovania. (IMHO) Dalo by sa diskutovat, nakolko je schopne neoptimalizovane cairo v pomerne rannom stadiu vyvoja schopne nieco urychlit
V podstate s tebou suhlasim, pre browser je monoliticky pristup dost nevhodna volba.. Su to rozumne argumenty, s ktorymi sa viem stotoznit narozdiel od povykov typu "je to pomale a zle". Kazdopadne mi browser ako taky pripada velmi usable a gecko zas velmi zaujimavy kus kodu.
canvas, off-line aplikace atd.
Přitom i současný stav se stávajícím kódem by se dal zlepšit – každou chvíli někde čtu, že je někdo ochoten pomoci s OSS, ale neumí programovat. Ale takoví lidé by Mozille hodně pomohli, pokud by pro ně existovala nějaká infrastruktura. Mozilla používá bugzillu, která je možná dobrá pro vývojáře, ale pro uživatele je nepřehledná, při množství chyb jaké je v nejrůznějších produktech se ta nepřehlednost násobí. Snad u každé chyby najdete několik, které jsou označeny jako duplicitní (což znamená, že uživatel neměl sílu hledat nebo nenašel tu správnou chybu a zadal jí znova), spousta chyb je v různých stavech, že se jimi nikdo nezabývá – buď chyba ani není potvrzena, nebo je potvrzena ale vůbec se neví, zda se bude řešit, nebo se pod ní vášnivě diskutuje, že by se řešit měla, že to závisí na tom a tom a neví se vůbec kdy by asi tak mohla přijít na řadu. Přitom by mohl existovat nějaký jednoduchý systém na zadávání chyb, které by pak dobrovolníci-neprogramátoři zpracovávali do podoby Bugzilly – zařadili by jí do správné kategorie a komponenty, přiřadili související chyby v Bugzille atd. Tím by se taky uvolnili ruce programátorům, kteří by se zabývali už technickými aspekty chyby a nemuseli by chyby označovat za duplicity, zkoušet, zda popsané je opravdu chyba nebo pouze nejasnost u uživatele atd. Současný stav, kdy už není důležité chybu najít a popsat, ale napasovat jí na nějaké mediálně vděčné téma (třeba Acid2), aby se tou chybou někdo vůbec začal zabývat, je dost špatný.
To že kritizuju produkty Mozilly neznamená, že bych si nevážil práce lidí, kteří na tom dělají. Já ty lidi oceňuji, programovat vykreslovací jádro internetového prohlížeče není žádná legrace. Ale mám pocit, že dnes Mozilla nesměřuje zrovna nejlépe, a pokud by došlo k nějakému zádrhelu s Geckem 1.9 a zároveň se MS pochlapil, vytvořil pořádný vývojářský tým a vydal zbrusu nový MSIE 8, může taky být z té čtveřice Gecko snadno poslední – tím by i obrovsky utrpěl kredit OSS jako takového, protože Mozilla je dnes vlajkovou lodí OSS. Firefox ve Windows už má dnes kde kdo a považuje se to za normální – otázky typu „proč něco jiného“ nebo „vždyť to prý nefunguje“, které běžně uslyšíte třeba o OOo už jsou v souvislosti s Firefoxem minulostí.