Po 9 týdnech vývoje od vydání Linuxu 6.15 oznámil Linus Torvalds vydání Linuxu 6.16. Přehled novinek a vylepšení na LWN.net: první a druhá polovina začleňovacího okna a Linux Kernel Newbies.
Americký výrobce čipů Intel propustí 15 procent zaměstnanců (en), do konce roku by jich v podniku mělo pracovat zhruba 75.000. Firma se potýká s výrobními problémy a opouští také miliardový plán na výstavbu továrny v Německu a Polsku.
MDN (Wikipedie), dnes MDN Web Docs, původně Mozilla Developer Network, slaví 20 let. V říjnu 2004 byl ukončen provoz serveru Netscape DevEdge, který byl hlavním zdrojem dokumentace k webovým prohlížečům Netscape a k webovým technologiím obecně. Mozille se po jednáních s AOL povedlo dokumenty z Netscape DevEdge zachránit a 23. července 2005 byl spuštěn MDC (Mozilla Developer Center). Ten byl v roce 2010 přejmenován na MDN.
Wayback byl vydán ve verzi 0.1. Wayback je "tak akorát Waylandu, aby fungoval Xwayland". Jedná se o kompatibilní vrstvu umožňující běh plnohodnotných X11 desktopových prostředí s využitím komponent z Waylandu. Cílem je nakonec nahradit klasický server X.Org, a tím snížit zátěž údržby aplikací X11.
Byla vydána nová verze 6.18 živé linuxové distribuce Tails (The Amnesic Incognito Live System), jež klade důraz na ochranu soukromí uživatelů a anonymitu. Nově se lze k síti Tor připojit pomocí mostu WebTunnel. Tor Browser byl povýšen na verzi 14.5.5. Thunderbird na verzi 128.12.0. Další změny v příslušném seznamu.
Meta představila prototyp náramku, který snímá elektrickou aktivity svalů (povrchová elektromyografie, EMG) a umožňuje jemnými gesty ruky a prstů ovládat počítač nebo různá zařízení. Získané datové sady emg2qwerty a emg2pose jsou open source.
Byla vydána (𝕏) nová verze 25.7 open source firewallové a routovací platformy OPNsense (Wikipedie). Jedná se o fork pfSense postavený na FreeBSD. Kódový název OPNsense 25.7 je Visionary Viper. Přehled novinek v příspěvku na fóru.
Před 40 lety, 23. července 1985, společnost Commodore představila první počítač Amiga. Jednalo se o počítač "Amiga od Commodore", jenž byl později pojmenován Amiga 1000. Mělo se jednat o přímou konkurenci počítače Apple Macintosh uvedeného na trh v lednu 1984.
T‑Mobile USA ve spolupráci se Starlinkem spustil službu T-Satellite. Uživatelé služby mohou v odlehlých oblastech bez mobilního signálu aktuálně využívat satelitní síť s více než 650 satelity pro posílání a příjem zpráv, sdílení polohy, posílání zpráv na 911 a příjem upozornění, posílání obrázků a krátkých hlasových zpráv pomocí aplikace Zprávy Google. V plánu jsou také satelitní data.
Společnost Proxmox Server Solutions stojící za virtualizační platformou Proxmox Virtual Environment věnovala 10 000 eur nadaci The Perl and Raku Foundation (TPRF).
Robert O’Callahan z Mozilly se zmínil o offline podpoře webových aplikací v Mozille Firefox 3. Konkrétně jmenoval možnost offline použití služeb Google, jako jsou Gmail, Google Docs & Spreadsheets a Google Calendar. Více informací na ReadWriteWeb.com.
Tiskni
Sdílej:
mozilla je od pocatku koncipovana jako aplikacni platformaA od počátku se ukazuje, že to pro internetový prohlížeč nebyla nejšťastnější volba.
gecko je dobre jadro s dostacujici rychlosti a to se pocitaNení náhodou ze čtveřice Presto (Opera), KHTML (Konqueror, Safari), Gecko (Mozilla, Firefox) a Trident (Windows MSIE) Gecko nejpomalejší? Třeba browser speed a podobně to vychází i jinde… No a že je to dobré jádro – v podpoře standardů je lepší než MSIE, ale to znamená pouze to, že je lepší než ten nejhorší…
Mozilla bude za chvíli samostatný operační systém. Bude mu chybět jediné – dobré a rychlé renderovací jádroRenderovacie jadro je IMHO dobre a sledujuc vyvoj zlepsuje sa pomerne rychlym tempom, to ze je pomalsie je ciastocne aj dan za prenositelnost. (jednak samotneho browsera a tiez aj jeho extensions, co sa mi zda dolezite, lebo osobne si myslim, ze by ich vacsina bola win-only) Je to aplikacna platforma a osobne sa mi tento system vyvoja paci viac, ako keby to bolo nejake "browser_only" jadro. (viz. napriklad celkom zaujimavy projekt songbird) Co sa tyka rychlosti, nie je to ziadna slava, ale na beznom PC je to naozaj jedno. Navyse mam taky pocit, ze jadro sa postupne optimalizuje aj co sa tyka rychlosti, ma tiez pribudnut akcelerovane renderovanie (cairo - BTW: skusal to uz niekto, je to skusatelne?
Renderovacie jadro je IMHO dobre a sledujuc vyvoj zlepsuje sa pomerne rychlym tempom, to ze je pomalsie je ciastocne aj dan za prenositelnost.Mám to chápat tak, že KHTML, nebo jádro Opery jsou, narozdíl od Gecka, nepřenositelné?
Renderovacie jadro je IMHO dobre ...
Ako som pisal, mal som na mysli prenositelnost browsera a extensions.Nevím, co jste měl na mysli, ale napsal jste renderovací jádro
Obaja vieme, ze KHTML a gecko su dve uplne odlisne veciPřiznávám že nevím, jak mohou být dvě renderovací jádra úplně odlišné věci? KHTML sice nemá nic jako XUL (ale to je stejně založené na Javascriptu) a mnoho věcí navíc nechává na KDE pluginech, ale to nic nemění na tom, že velká část funkcionality (rendering stránek, parsování html, xml, css, interpretace skriptů, ...) je u obou stejná.
Co moze byt zle pochopene, bude zle pochopene. Takze pre objasnenie. Renderovacie jadro sa mi javi ako IMHO dobre, netvrdim, ze je rychle - viz. nizsie.Renderovacie jadro je IMHO dobre ...Ako som pisal, mal som na mysli prenositelnost browsera a extensions.Nevím, co jste měl na mysli, ale napsal jste renderovací jádro![]()
Přiznávám že nevím, jak mohou být dvě renderovací jádra úplně odlišné věci? KHTML sice nemá nic jako XUL (ale to je stejně založené na Javascriptu) a mnoho věcí navíc nechává na KDE pluginech, ale to nic nemění na tom, že velká část funkcionality (rendering stránek, parsování html, xml, css, interpretace skriptů, ...) je u obou stejná.No pre mna podstatny rozdiel je ten, ze zatial co napr. Konqueror pouziva KHTML na rendering webstranok, tak Firefox je cely renderovany jadrom samotnym. XUL je zalozene na javascripte a je celkom pochopitelne, ze aplikacia v podstate napisana v JS bude pomalsia ako aplikacia napisana v C. Co sa tyka samotneho jadra, tak nemam odskusane, ktore jadro je rychlejsie, nakolko vsak oboje povazujem za dostatocne rychle, neratam to medzi dolezite parametre. Khtml ani browser na nom zalozeny nepouzivam, ale nikomu ho neberiem. Je to fajn vec, urcite renderuje tabulky o niekolko ms rychlejsie..
:-]] nevim jak v novejsich verzich windows... (opravdu to neni muj salek caje) bylo dokonce mozne, aby jeden proces spustil vlakno v jinem, aby jine vlakno alokovalo jinemu pamet a podobne zverstva....Možné to bylo (spuštění threadu v jiném procesu) a je stále, ale stále ten thread běží v paměťovém prostoru toho cílového procesu – takže pokud tam potřebujete spustit nějaký svůj kód, musíte jej ještě nějak dostat do adresního prostoru toho cílového procesu. A hlavně ten thread pak zase běží v rámci cílového procesu a pokud bude dělat neplechu, shodí ten cílový proces. Dělat co se mu zlíbí (a ovlivňovat jiné procesy) program ve Windows (NT a výš) nemůže, tedy pokud někde není nějaká chyba v implementaci nebo v nastavení práv.
Cairo je knihovna pro vektorovou grafiku, která může používat různé backendy (např. OpenGL), takže její použití může urychlit vlastní vykreslování případně některé vektorové výpočty, ale renderovací jádro internetového prohlížeče toho dělá daleko víc.Suhlas, ale tiez je to ista forma zlepsovania. (IMHO) Dalo by sa diskutovat, nakolko je schopne neoptimalizovane cairo v pomerne rannom stadiu vyvoja schopne nieco urychlit
canvas
, off-line aplikace atd.
Přitom i současný stav se stávajícím kódem by se dal zlepšit – každou chvíli někde čtu, že je někdo ochoten pomoci s OSS, ale neumí programovat. Ale takoví lidé by Mozille hodně pomohli, pokud by pro ně existovala nějaká infrastruktura. Mozilla používá bugzillu, která je možná dobrá pro vývojáře, ale pro uživatele je nepřehledná, při množství chyb jaké je v nejrůznějších produktech se ta nepřehlednost násobí. Snad u každé chyby najdete několik, které jsou označeny jako duplicitní (což znamená, že uživatel neměl sílu hledat nebo nenašel tu správnou chybu a zadal jí znova), spousta chyb je v různých stavech, že se jimi nikdo nezabývá – buď chyba ani není potvrzena, nebo je potvrzena ale vůbec se neví, zda se bude řešit, nebo se pod ní vášnivě diskutuje, že by se řešit měla, že to závisí na tom a tom a neví se vůbec kdy by asi tak mohla přijít na řadu. Přitom by mohl existovat nějaký jednoduchý systém na zadávání chyb, které by pak dobrovolníci-neprogramátoři zpracovávali do podoby Bugzilly – zařadili by jí do správné kategorie a komponenty, přiřadili související chyby v Bugzille atd. Tím by se taky uvolnili ruce programátorům, kteří by se zabývali už technickými aspekty chyby a nemuseli by chyby označovat za duplicity, zkoušet, zda popsané je opravdu chyba nebo pouze nejasnost u uživatele atd. Současný stav, kdy už není důležité chybu najít a popsat, ale napasovat jí na nějaké mediálně vděčné téma (třeba Acid2), aby se tou chybou někdo vůbec začal zabývat, je dost špatný.
To že kritizuju produkty Mozilly neznamená, že bych si nevážil práce lidí, kteří na tom dělají. Já ty lidi oceňuji, programovat vykreslovací jádro internetového prohlížeče není žádná legrace. Ale mám pocit, že dnes Mozilla nesměřuje zrovna nejlépe, a pokud by došlo k nějakému zádrhelu s Geckem 1.9 a zároveň se MS pochlapil, vytvořil pořádný vývojářský tým a vydal zbrusu nový MSIE 8, může taky být z té čtveřice Gecko snadno poslední – tím by i obrovsky utrpěl kredit OSS jako takového, protože Mozilla je dnes vlajkovou lodí OSS. Firefox ve Windows už má dnes kde kdo a považuje se to za normální – otázky typu „proč něco jiného“ nebo „vždyť to prý nefunguje“, které běžně uslyšíte třeba o OOo už jsou v souvislosti s Firefoxem minulostí.