Byla vydána verze 4.0.0 programovacího jazyka Ruby (Wikipedie). S Ruby Box a ZJIT. Ruby lze vyzkoušet na webové stránce TryRuby. U příležitosti 30. narozenin, první veřejná verze Ruby 0.95 byla oznámena 21. prosince 1995, proběhl redesign webových stránek.
Všem čtenářkám a čtenářům AbcLinuxu krásné Vánoce.
Byla vydána nová verze 7.0 linuxové distribuce Parrot OS (Wikipedie). S kódovým názvem Echo. Jedná se o linuxovou distribuci založenou na Debianu a zaměřenou na penetrační testování, digitální forenzní analýzu, reverzní inženýrství, hacking, anonymitu nebo kryptografii. Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Vývojáři postmarketOS vydali verzi 25.12 tohoto před osmi lety představeného operačního systému pro chytré telefony vycházejícího z optimalizovaného a nakonfigurovaného Alpine Linuxu s vlastními balíčky. Přehled novinek v příspěvku na blogu. Na výběr jsou 4 uživatelská rozhraní: GNOME Shell on Mobile, KDE Plasma Mobile, Phosh a Sxmo.
Byla vydána nová verze 0.41.0 multimediálního přehrávače mpv (Wikipedie) vycházejícího z přehrávačů MPlayer a mplayer2. Přehled novinek, změn a oprav na GitHubu. Požadován je FFmpeg 6.1 nebo novější a také libplacebo 6.338.2 nebo novější.
Byla vydána nová verze 5.5 (novinky) skriptovacího jazyka Lua (Wikipedie). Po pěti a půl letech od vydání verze 5.4.
Byla vydána nová verze 5.4.0 programu na úpravu digitálních fotografií darktable (Wikipedie). Z novinek lze vypíchnout vylepšenou podporu Waylandu. Nejnovější darktable by měl na Waylandu fungovat stejně dobře jako na X11.
Byla vydána beta verze Linux Mintu 22.3 s kódovým jménem Zena. Podrobnosti v přehledu novinek a poznámkách k vydání. Vypíchnout lze, že nástroj Systémová hlášení (System Reports) získal mnoho nových funkcí a byl přejmenován na Informace o systému (System Information). Linux Mint 22.3 bude podporován do roku 2029.
GNU Project Debugger aneb GDB byl vydán ve verzi 17.1. Podrobný přehled novinek v souboru NEWS.
Josef Průša oznámil zveřejnění kompletních CAD souborů rámů tiskáren Prusa CORE One a CORE One L. Nejsou vydány pod obecnou veřejnou licenci GNU ani Creative Commons ale pod novou licencí OCL neboli Open Community License. Ta nepovoluje prodávat kompletní tiskárny či remixy založené na těchto zdrojích.
Slashdot představuje FishPi. Projekt autonomní lodi (USV) využívající Raspberry Pi a poháněné sluneční energií. Cílem vývojářů není nic menšího, než proplutí Atlantiku.
Tiskni
Sdílej:
.
By mě zajímalo jak dobře ve skutečnosti letěla. Jinak vyrobit střelu není zas tak složitý, koneckonců to zvládli i nacisti s V1.
... několik by jich chybou vlítlo do městaproc chybou? divim se ze to jeste nikdo neudelal ... jsou jiste chvile kdy si to dokazu docela dobre predstavit.
udělal (ok, v tomto případě šlo o naváděné bomby, ne rakety; těch případů bude víc, tento je nejznámější, sem línej hledat ... jako příklad na rakety by se toho určitě našlo hafo v Africe, Palestinou počínaje a Syrií aktuálně konče)... několik by jich chybou vlítlo do městaproc chybou? divim se ze to jeste nikdo neudelal ....
Co sem si tak pocet, tak tam psal, ze nechape proc armady vynakladaj na takovou munici miliony dolaru (na jednu) kdyz on si totez postavi v garazi za "par stovaku".On nepostaví to samé. Rozdíl bude jak mezi vysílačkou za 300 typu "povídejte si s kamarády až na 1km" a vojenskou vysílačkou, která zvládá 20 režimů přenosu, rozsah frekvencí v rámci stovek MHz a ještě má garantované přežití, když jí prostřelíš pistolí z jedné strany. Jeho součástky nebudou radiačně odolné, nebudou teplotně odolné. Nebude tam několik levelů kontrolních a záložních systémů. Jednotlivé mechanické prvky nebudou mít pevně dané parametry, které fungují v teplotách od -30 do +120°C. Nebude to zjišťovat pozici podle profilů okolního terénu získaných kamerou, radarem a podle síly a vzoru magnetického pole, ale podle GPS, která bude to první, co bude nepřítel v případě vyhrocené situace rušit. Nebude to jednoduše vyměnitelné, opravitelné a nebude to umět letět i při poškození. Prostě myslet si, že to co postavím doma bude stejné jako armádní technologie za několik mega dolarů je imho dost naivní.
Ale škody to napáchá stejně 
).
.Jakýkoliv zbrojí obchod je šíleně předražený (vždyť jde také o jeden z nejvýnosnějších biznisů vůbec) Zas na druhou stranu je pravda, že úplně ze šrotu to postavit taky nejde. Stačí si jen vzít, že třeba takový Javelin má IR snímač a navádí se podle nějakého rozpoznávání obrazu z něj. By stačilo umístit obrovský IR reflektor na tank a je donavigované. Takže tyhle zbraně musí být proti tomu odolné, jak už bylo řečeno, musí být zkonstruované, odsimulované a pořádně odzkoušené, musí být odolné proti prostředí ve kterém se s nima bude operovat (zvýšená prašnost, zvýšené mechanické namáhání,…), atd. Za cenu šrotu to určitě nejde, ale zas všichni se asi shodnou, že ceny takových zbraňových systémů jsou šíleně nadhodnocené.
Unit cost: $40,000 (£20,000) (missile);$125,000 (reusable Command Launch Unit)Asi všichni se shodnou na tom, že na tom Lockheed Martin rýžuje jako svině.
jednu raketu měla být ale kolem melounuTo by bylo levnější najmout maníka, ať do cíle donese samotnou nálož
.
To by bylo levnější najmout maníka, ať do cíle donese samotnou náložPokud by cíl byl ideologicky vhodný, tak by to případně udělal dobrovolník i zcela zdarma..
U nás na FELu se různými technologiemi okolo UAV několik týmů zabývá. Ať již projekty zaměřené na teoretické řízení roje UAV, tak na i probíhá množství praktických projektů. Jedna diplomová práce řešila kombinaci řízení UAV dohromady s pozemními vozidly/robodty. Další skupina pracuje na řízení stabilizované kamerové platformy pro v Čechách vyvíjené vojenské UAV http://aa4cc.dce.fel.cvut.cz/content/inertial-stabilization-and-visual-servoing-aerial-surveilance.
Z pohledu otevřenosti implementace a Linuxové technologie je zajímavý i projekt, který řešil jeden náš kolega v rámci dizertační práce. Jedná se modelářskou helikoptéru, která je doplněna senzory a akčními členy propojenými sítí CAN. Cetrální počítačovým systémem je postavený na PowerPC architektuře a běří na něm Linux. Přesto, že se jedná o malý model, tak používá technologie, který odpovídají řízení například v automobilech nebo i průmyslových aplikacích. http://rtime.felk.cvut.cz/helicopter/. Třeba naše drivery CAN se používají v motorových vozech RegioNova. Projekt helikoptéry obsahuje dokumentaci vývoje komponentet pro inerciální stabilizaci, propojení s GPS, zobrazení polohy stroje do mapy na pozemní stanici s WiFi spojením, atd.