Nové číslo časopisu Raspberry Pi zdarma ke čtení: Raspberry Pi Official Magazine 156 (pdf).
Armbian, tj. linuxová distribuce založená na Debianu a Ubuntu optimalizovaná pro jednodeskové počítače na platformě ARM a RISC-V, ke stažení ale také pro Intel a AMD, byl vydán ve verzi 25.8.1. Přehled novinek v Changelogu.
Včera večer měl na YouTube premiéru dokumentární film Python: The Documentary | An origin story.
Společnost comma.ai po třech letech od vydání verze 0.9 vydala novou verzi 0.10 open source pokročilého asistenčního systému pro řidiče openpilot (Wikipedie). Zdrojové kódy jsou k dispozici na GitHubu.
Ubuntu nově pro testování nových verzí vydává měsíční snapshoty. Dnes vyšel 4. snapshot Ubuntu 25.10 (Questing Quokka).
Řada vestavěných počítačových desek a vývojových platforem NVIDIA Jetson se rozrostla o NVIDIA Jetson Thor. Ve srovnání se svým předchůdcem NVIDIA Jetson Orin nabízí 7,5krát vyšší výpočetní výkon umělé inteligence a 3,5krát vyšší energetickou účinnost. Softwarový stack NVIDIA JetPack 7 je založen na Ubuntu 24.04 LTS.
Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB) spolu s NSA a dalšími americkými úřady upozorňuje (en) na čínského aktéra Salt Typhoon, který kompromituje sítě po celém světě.
Společnost Framework Computer představila (YouTube) nový výkonnější Framework Laptop 16. Rozhodnou se lze například pro procesor Ryzen AI 9 HX 370 a grafickou kartu NVIDIA GeForce RTX 5070.
Google oznamuje, že na „certifikovaných“ zařízeních s Androidem omezí instalaci aplikací (včetně „sideloadingu“) tak, že bude vyžadovat, aby aplikace byly podepsány centrálně registrovanými vývojáři s ověřenou identitou. Tato politika bude implementována během roku 2026 ve vybraných zemích (jihovýchodní Asie, Brazílie) a od roku 2027 celosvětově.
Byla vydána nová verze 21.1.0, tj. první stabilní verze z nové řady 21.1.x, překladačové infrastruktury LLVM (Wikipedie). Přehled novinek v poznámkách k vydání: LLVM, Clang, LLD, Extra Clang Tools a Libc++.
Slashdot představuje FishPi. Projekt autonomní lodi (USV) využívající Raspberry Pi a poháněné sluneční energií. Cílem vývojářů není nic menšího, než proplutí Atlantiku.
Tiskni
Sdílej:
... několik by jich chybou vlítlo do městaproc chybou? divim se ze to jeste nikdo neudelal ... jsou jiste chvile kdy si to dokazu docela dobre predstavit.
udělal (ok, v tomto případě šlo o naváděné bomby, ne rakety; těch případů bude víc, tento je nejznámější, sem línej hledat ... jako příklad na rakety by se toho určitě našlo hafo v Africe, Palestinou počínaje a Syrií aktuálně konče)... několik by jich chybou vlítlo do městaproc chybou? divim se ze to jeste nikdo neudelal ....
Co sem si tak pocet, tak tam psal, ze nechape proc armady vynakladaj na takovou munici miliony dolaru (na jednu) kdyz on si totez postavi v garazi za "par stovaku".On nepostaví to samé. Rozdíl bude jak mezi vysílačkou za 300 typu "povídejte si s kamarády až na 1km" a vojenskou vysílačkou, která zvládá 20 režimů přenosu, rozsah frekvencí v rámci stovek MHz a ještě má garantované přežití, když jí prostřelíš pistolí z jedné strany. Jeho součástky nebudou radiačně odolné, nebudou teplotně odolné. Nebude tam několik levelů kontrolních a záložních systémů. Jednotlivé mechanické prvky nebudou mít pevně dané parametry, které fungují v teplotách od -30 do +120°C. Nebude to zjišťovat pozici podle profilů okolního terénu získaných kamerou, radarem a podle síly a vzoru magnetického pole, ale podle GPS, která bude to první, co bude nepřítel v případě vyhrocené situace rušit. Nebude to jednoduše vyměnitelné, opravitelné a nebude to umět letět i při poškození. Prostě myslet si, že to co postavím doma bude stejné jako armádní technologie za několik mega dolarů je imho dost naivní.
Ale škody to napáchá stejně
Unit cost: $40,000 (£20,000) (missile);$125,000 (reusable Command Launch Unit)Asi všichni se shodnou na tom, že na tom Lockheed Martin rýžuje jako svině.
jednu raketu měla být ale kolem melounuTo by bylo levnější najmout maníka, ať do cíle donese samotnou nálož
To by bylo levnější najmout maníka, ať do cíle donese samotnou náložPokud by cíl byl ideologicky vhodný, tak by to případně udělal dobrovolník i zcela zdarma..
U nás na FELu se různými technologiemi okolo UAV několik týmů zabývá. Ať již projekty zaměřené na teoretické řízení roje UAV, tak na i probíhá množství praktických projektů. Jedna diplomová práce řešila kombinaci řízení UAV dohromady s pozemními vozidly/robodty. Další skupina pracuje na řízení stabilizované kamerové platformy pro v Čechách vyvíjené vojenské UAV http://aa4cc.dce.fel.cvut.cz/content/inertial-stabilization-and-visual-servoing-aerial-surveilance.
Z pohledu otevřenosti implementace a Linuxové technologie je zajímavý i projekt, který řešil jeden náš kolega v rámci dizertační práce. Jedná se modelářskou helikoptéru, která je doplněna senzory a akčními členy propojenými sítí CAN. Cetrální počítačovým systémem je postavený na PowerPC architektuře a běří na něm Linux. Přesto, že se jedná o malý model, tak používá technologie, který odpovídají řízení například v automobilech nebo i průmyslových aplikacích. http://rtime.felk.cvut.cz/helicopter/. Třeba naše drivery CAN se používají v motorových vozech RegioNova. Projekt helikoptéry obsahuje dokumentaci vývoje komponentet pro inerciální stabilizaci, propojení s GPS, zobrazení polohy stroje do mapy na pozemní stanici s WiFi spojením, atd.