Byla vydána verze 4.0.0 programovacího jazyka Ruby (Wikipedie). S Ruby Box a ZJIT. Ruby lze vyzkoušet na webové stránce TryRuby. U příležitosti 30. narozenin, první veřejná verze Ruby 0.95 byla oznámena 21. prosince 1995, proběhl redesign webových stránek.
Všem čtenářkám a čtenářům AbcLinuxu krásné Vánoce.
Byla vydána nová verze 7.0 linuxové distribuce Parrot OS (Wikipedie). S kódovým názvem Echo. Jedná se o linuxovou distribuci založenou na Debianu a zaměřenou na penetrační testování, digitální forenzní analýzu, reverzní inženýrství, hacking, anonymitu nebo kryptografii. Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Vývojáři postmarketOS vydali verzi 25.12 tohoto před osmi lety představeného operačního systému pro chytré telefony vycházejícího z optimalizovaného a nakonfigurovaného Alpine Linuxu s vlastními balíčky. Přehled novinek v příspěvku na blogu. Na výběr jsou 4 uživatelská rozhraní: GNOME Shell on Mobile, KDE Plasma Mobile, Phosh a Sxmo.
Byla vydána nová verze 0.41.0 multimediálního přehrávače mpv (Wikipedie) vycházejícího z přehrávačů MPlayer a mplayer2. Přehled novinek, změn a oprav na GitHubu. Požadován je FFmpeg 6.1 nebo novější a také libplacebo 6.338.2 nebo novější.
Byla vydána nová verze 5.5 (novinky) skriptovacího jazyka Lua (Wikipedie). Po pěti a půl letech od vydání verze 5.4.
Byla vydána nová verze 5.4.0 programu na úpravu digitálních fotografií darktable (Wikipedie). Z novinek lze vypíchnout vylepšenou podporu Waylandu. Nejnovější darktable by měl na Waylandu fungovat stejně dobře jako na X11.
Byla vydána beta verze Linux Mintu 22.3 s kódovým jménem Zena. Podrobnosti v přehledu novinek a poznámkách k vydání. Vypíchnout lze, že nástroj Systémová hlášení (System Reports) získal mnoho nových funkcí a byl přejmenován na Informace o systému (System Information). Linux Mint 22.3 bude podporován do roku 2029.
GNU Project Debugger aneb GDB byl vydán ve verzi 17.1. Podrobný přehled novinek v souboru NEWS.
Josef Průša oznámil zveřejnění kompletních CAD souborů rámů tiskáren Prusa CORE One a CORE One L. Nejsou vydány pod obecnou veřejnou licenci GNU ani Creative Commons ale pod novou licencí OCL neboli Open Community License. Ta nepovoluje prodávat kompletní tiskárny či remixy založené na těchto zdrojích.
Nadace Free Software Foundation Europe spustila kampaň kritizující, že většina evropských vlád doporučuje k prohlížení PDF souborů proprietární aplikace. Součástí kampaně je také petice.
Tiskni
Sdílej:
)
V KDE 3.5 jsem spokojeně používal kpdf a Acrobat (Adobe Reader). Acrobat sice neskutečně dlouho nabíhá, ale potom už zobrazuje i přechází mezi stránkami rychle, takže se hodil pro prohlížení velkých a složitých dokumentů. Oproti tomu kpdf startoval rychle, ale pomalu renderoval jednotlivé stránky, zejména u složitějších dokumentů, takže se hodil pro rychlé prohlížení malých a jednoduchých PDF. V KDE4 je ale bohužel místo něj okular, který pomalu startuje i renderuje. :-(
Mimochodem, to, že mi v Adobe Readeru nejde do formulářů psát české znaky a musím si je napsat někde vedle a překopírovat přes copy&paste, je moje chyba, nebo to tak mají všichni?
protože se chová jako editor
-view filename
Creates a temporary copy of the given file and opens it read-only.
ani nejde označit textA zkoušel jste Ctrl+levé myšítko?
Petice sama o sobě k ničemu není. Petici sepsat můžou ale nikdo se jí nemusí zabývat ani brát její existenci vůbec v potaz. Kdyby FSFE místo sepisování petic raději zařídila, aby na Linuxu byl k dostání opravdu kvalitní reader, tak by udělali líp.Mě evince v tuhle chvíli plně vyhovuje. Její rychlost/pomalost nemám šanci při stahování PDF z netu vůbec odpozorovat. Pro lokální soubory bych ocenil trochu rychlejší rendering, ale současný stav akceptuju. Nemám pocit, že by FSFE bylo plné programátorů. Aspoň před dvěma lety na FOSDEMu v Bruselu měli na stole jenom (netechnické) knihy a letáky. Takže pokud je FSFE organizace zabývající se papírama a peticema, ať tedy dělají, co umí :).
Nevíte, jak jsou na tom zmiňované alternativy s ověřováním elekronických podpisů?Dokud tohle nebudou umět, je naprosto nesmyslné se s.át s takovou peticí. To je něco jako když opera brečí, že je ve Windows IE, že tam chtěj Operu, přitom nedokážou splácat nativní verzi, kterou IE už dávno má. Jenže v EU jsou kokoti, co nepřemýšlej, a tak to Opeře sežerou i s navyjákem.
Bohužel existence milionů chybně vytvořených dokumentů PDF je všední realitouVždyť o tom ta kampaň přece je. Jde o to, že jsou tu určité otevřené standardy definující formát PDF a takto definovaný formát je samozřejmě ten dobrý a podporováníhodný (na rozdíl od zlých proprietárních formátů, které si podporu nezaslouží). A pak je tu ještě část PDF s nestandardními rozšířeními, které lze sotva podporovat svobodným softwarem, protože ty specifikace nejsou veřejné. Jsou tu i obecnější principy: jaký je důvod, aby stát dělal zadarmo reklamu jedné konkrétní firmě? Protežoval ji na úkor jiných účastníků trhu? PDF se používá na webech úřadů právě proto, že je to otevřený formát a ty dokumenty jsou přístupné lidem s různým softwarem – ne jen se softwarem od jednoho výrobce. To by se rovnou ty dokumenty na úředních deskách mohly publikovat jako .doc soubory. Když úřad v dokumentu použije nestandardní vlastnosti, tak tím tenhle princip popírá – resp. vůbec tím popírá smysl použití tohoto formátu. S valnou většinou dokumentů nebude problém – a u těch problematických je právě na místě se zamyslet a předělat je tak, aby standardu odpovídaly. P.S./BTW: S Okularem mám lepší zkušenosti než s Adobe Readerem – podařilo se mi v něm vyplnit i formuláře, které lidem s Adobe Readerem vyplnit nešly atd.
a nespraví to v historicky dohledné době ani naše přání (byť by i bylo otcem nějaké myšlenky) ani žádné vášně nebo plamenná prohlášení (natož petice).V čemž pořád ještě nevidím důvod se na lidi z FSFE kvůli této petici zlobit.
Když to shrnu:
Pokud se na někoho můžeme zlobit, tak na vládu – rozhodně ne na FSFE 