Jak si zobrazit pomocí Chrome a na Chromiu založených webových prohlížečích stránky s neplatným certifikátem? Stačí napsat thisisunsafe.
V repozitáři AUR (Arch User Repository) linuxové distribuce Arch Linux byly nalezeny a odstraněny tři balíčky s malwarem. Jedná se o librewolf-fix-bin, firefox-patch-bin a zen-browser-patched-bin.
Dle plánu by Debian 13 s kódovým názvem Trixie měl vyjít v sobotu 9. srpna.
Vývoj linuxové distribuce Clear Linux (Wikipedie) vyvíjené společností Intel a optimalizováné pro jejich procesory byl oficiálně ukončen.
Byl publikován aktuální přehled vývoje renderovacího jádra webového prohlížeče Servo (Wikipedie).
V programovacím jazyce Go naprogramovaná webová aplikace pro spolupráci na zdrojových kódech pomocí gitu Forgejo byla vydána ve verzi 12.0 (Mastodon). Forgejo je fork Gitei.
Nová čísla časopisů od nakladatelství Raspberry Pi zdarma ke čtení: Raspberry Pi Official Magazine 155 (pdf) a Hello World 27 (pdf).
Hyprland, tj. kompozitor pro Wayland zaměřený na dláždění okny a zároveň grafické efekty, byl vydán ve verzi 0.50.0. Podrobný přehled novinek na GitHubu.
Patrick Volkerding oznámil před dvaatřiceti lety vydání Slackware Linuxu 1.00. Slackware Linux byl tenkrát k dispozici na 3,5 palcových disketách. Základní systém byl na 13 disketách. Kdo chtěl grafiku, potřeboval dalších 11 disket. Slackware Linux 1.00 byl postaven na Linuxu .99pl11 Alpha, libc 4.4.1, g++ 2.4.5 a XFree86 1.3.
Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) jako první orgán státní správy v Česku spustilo takzvaný „bug bounty“ program pro odhalování bezpečnostních rizik a zranitelných míst ve svých informačních systémech. Za nalezení kritické zranitelnosti nabízí veřejnosti odměnu 1000 eur, v případě vysoké závažnosti je to 500 eur. Program se inspiruje přístupy běžnými v komerčním sektoru nebo ve veřejné sféře v zahraničí.
Nadace Free Software Foundation Europe spustila kampaň kritizující, že většina evropských vlád doporučuje k prohlížení PDF souborů proprietární aplikace. Součástí kampaně je také petice.
Tiskni
Sdílej:
V KDE 3.5 jsem spokojeně používal kpdf a Acrobat (Adobe Reader). Acrobat sice neskutečně dlouho nabíhá, ale potom už zobrazuje i přechází mezi stránkami rychle, takže se hodil pro prohlížení velkých a složitých dokumentů. Oproti tomu kpdf startoval rychle, ale pomalu renderoval jednotlivé stránky, zejména u složitějších dokumentů, takže se hodil pro rychlé prohlížení malých a jednoduchých PDF. V KDE4 je ale bohužel místo něj okular, který pomalu startuje i renderuje. :-(
Mimochodem, to, že mi v Adobe Readeru nejde do formulářů psát české znaky a musím si je napsat někde vedle a překopírovat přes copy&paste, je moje chyba, nebo to tak mají všichni?
protože se chová jako editor
-view filename Creates a temporary copy of the given file and opens it read-only.
ani nejde označit textA zkoušel jste Ctrl+levé myšítko?
Petice sama o sobě k ničemu není. Petici sepsat můžou ale nikdo se jí nemusí zabývat ani brát její existenci vůbec v potaz. Kdyby FSFE místo sepisování petic raději zařídila, aby na Linuxu byl k dostání opravdu kvalitní reader, tak by udělali líp.Mě evince v tuhle chvíli plně vyhovuje. Její rychlost/pomalost nemám šanci při stahování PDF z netu vůbec odpozorovat. Pro lokální soubory bych ocenil trochu rychlejší rendering, ale současný stav akceptuju. Nemám pocit, že by FSFE bylo plné programátorů. Aspoň před dvěma lety na FOSDEMu v Bruselu měli na stole jenom (netechnické) knihy a letáky. Takže pokud je FSFE organizace zabývající se papírama a peticema, ať tedy dělají, co umí :).
Nevíte, jak jsou na tom zmiňované alternativy s ověřováním elekronických podpisů?Dokud tohle nebudou umět, je naprosto nesmyslné se s.át s takovou peticí. To je něco jako když opera brečí, že je ve Windows IE, že tam chtěj Operu, přitom nedokážou splácat nativní verzi, kterou IE už dávno má. Jenže v EU jsou kokoti, co nepřemýšlej, a tak to Opeře sežerou i s navyjákem.
Bohužel existence milionů chybně vytvořených dokumentů PDF je všední realitouVždyť o tom ta kampaň přece je. Jde o to, že jsou tu určité otevřené standardy definující formát PDF a takto definovaný formát je samozřejmě ten dobrý a podporováníhodný (na rozdíl od zlých proprietárních formátů, které si podporu nezaslouží). A pak je tu ještě část PDF s nestandardními rozšířeními, které lze sotva podporovat svobodným softwarem, protože ty specifikace nejsou veřejné. Jsou tu i obecnější principy: jaký je důvod, aby stát dělal zadarmo reklamu jedné konkrétní firmě? Protežoval ji na úkor jiných účastníků trhu? PDF se používá na webech úřadů právě proto, že je to otevřený formát a ty dokumenty jsou přístupné lidem s různým softwarem – ne jen se softwarem od jednoho výrobce. To by se rovnou ty dokumenty na úředních deskách mohly publikovat jako .doc soubory. Když úřad v dokumentu použije nestandardní vlastnosti, tak tím tenhle princip popírá – resp. vůbec tím popírá smysl použití tohoto formátu. S valnou většinou dokumentů nebude problém – a u těch problematických je právě na místě se zamyslet a předělat je tak, aby standardu odpovídaly. P.S./BTW: S Okularem mám lepší zkušenosti než s Adobe Readerem – podařilo se mi v něm vyplnit i formuláře, které lidem s Adobe Readerem vyplnit nešly atd.
a nespraví to v historicky dohledné době ani naše přání (byť by i bylo otcem nějaké myšlenky) ani žádné vášně nebo plamenná prohlášení (natož petice).V čemž pořád ještě nevidím důvod se na lidi z FSFE kvůli této petici zlobit.
Když to shrnu:
Pokud se na někoho můžeme zlobit, tak na vládu – rozhodně ne na FSFE