Na stránkách PostgreSQL bylo představeno LibreDB Studio. Jedná se o open-source self-hostované SQL IDE pro (nejenom) PostgreSQL v prohlížeči. Zdrojové kódy jsou k dispozici na GitHubu pod licencí MIT.
Byla vydána nová verze 12.0 media serveru Jellyfin (Wikipedie). Přehled novinek v poznámkách k vydání. Pro vyzkoušení je k dispozici Demo Server. Jellyfin je fork media serveru Emby, původně Media Browser.
V MikroTik RouterOS bylo nalezeno šest zranitelností společně pojmenovaných MikroTrick umožňujících útočníkovi, pokud má přístup k SSH, získat plnou kontrolu nad zařízením bez nutnosti autentizace. Ve verzích RouterOS 7.25beta3, 7.24.2, 7.23.4 a 6.49.21 je již opraveno.
Byla vydána verze 9.5 open source unixového operačního systému NetBSD (Wikipedie). Přehled novinek v poznámkách k vydání. Jedná se poslední vydání řady NetBSD 9. Doporučen je přechod na NetBSD 11 nebo NetBSD 10.
Akční adventura State of Mind je na portále GOG.com zdarma, akce trvá do 10. září.
Na Kickstarteru běží kampaň na podporu malého robotický psa Petoi Quaddle. Postaven je na ESP32-S3. V několika variantách. S řadou senzorů. Programovat lze pomocí Pythonu, C++ nebo i vizuálních bloků. Zkoušet a trénovat lze v simulátoru.
Dětem začala škola a nedobrovolně se tak musí vzdělávat. Avšak pro dospělé, kteří se chtějí vzdělávat nebo naopak se o vědomosti podělit, je tu Virtuální Bastlírna - jako každý měsíc si můžete online a zdarma nezávazně popovídat o vědě a technice nejen s bastlíři, ale i s vývojáři, vědci nebo profesory. A čemu se strahováci budou věnovat? Blíží se KiCAD 11 s nespočtem novinek, z nichž zde musí zmínit alespoň možnost kótování a závislostí z
… více »Asahi Linux, tj. Linux pro Apple Silicon, oficiálně podporuje čipy M3 (M3, M3 Pro a M3 Max).
Společnost Acer oslavila 50 let. Na tiskové konferenci next@acer představila řadu novinek. Vypíchnout lze přenosný ePaper displej Acer EP130K, přenosné řešení se třemi displeji Acer PD163Q P3 nebo herní handheld a notebook v jednom DualPlay Mini.
Server SiFive BigSky SF-2U870 2U je založený na jádře SiFive P870-D, zatím je naintegrovaných 32 jader 256 GB RAM 2 GHz, škálovat lze do 256 jader na čip. O něco podrobnější popis serveru v článku SiFive BigSky Ships the First RISC-V Server. Is the GPU Head Node the Prize? na futurumgroup.com. Asi ani tento čip nebude na úrovni nejlepších 64-bit ARMů a AMD Zenů, ale splňuje RVA23 specifikaci a je podporovaný Ubuntu 26.04 LTS a RHEL 10. V článku je
… více »Na Indiegogo běží kampaň na podporu miniaturního notebooku GPD MicroPC. Notebook se může pochlubit 6 palcovým displejem s rozlišením 1280 x 720 pixelů, podsvícenou klávesnicí, gigabitovým ethernetem nebo sériovým portem. K dispozici by měl být v srpnu. Vedle Windows 10 bude podporováno také Ubuntu MATE. V rámci kampaně lze notebook koupit za 299 dolarů. Společnost GPD stojí také za miniaturními notebooky GPD Win, GPD WIN 2, GPD Pocket nebo GPD Pocket 2.
Tiskni
Sdílej:
produkt, ktery ma rozliseni horsi nez lowend mobil
To už je nějaká smysluplná formulace. Ale zrovna 245 ppi není žádná katastrofa.
Ze specifikací mě spíš praštilo do očí aktivní chlazení, pouze touchpad jako polohovací zařízení (nikde tam nevidím ani digitizér v displeji), zjevně lesklý displej (kvůli použití venku), výdrž na baterie prý 6-8 hodin,…
Vis, problem je v tom, ze patloweby sou navrhovany cim dal vic tak, ze ani na 2x vetsi rozliseni se nevejdou.
Nějak jsem si nevšiml.
(Monitor s 2560 body na šířku a okny přes max. polovinu.)
No, mam pustene dva browsery (kazdy pod jinym uzivatelem)
Mám jeden browser s 2 tabmi, bez databázy a spotrebovaná pamäť je 3GB. Prázdny desktop má 70MB ak by niekoho napadlo, že používam náročné DE.
Kompletni rekompilace celeho systemu v 20 vlaknech si samozrejme vezme, co dam, ale probehne i na 2GB
Pred mesiacom som sa pokúsil skompilovať webkit na stroji s 3GB RAM bez žiadnych ďalších spustených aplikácií. GCC si zobralo v priemere 700MB na proces, v špičkách 2.4GB. Pri -j2 som sa uswapoval k smrti a musel som 20h kompilácie zahodiť.
Ako teda máte nastavený systém aby sa dal používať s tak málo RAM?
distcc), a nebo soukromá kompilační farma, ze které si budeš tahat rovnou binární balíky.
A tím se dostáváme k té binární Gentoo-based distribuci, o které jsem mluvil. Prve jsem zkoušel dohledat nějaké benchmarky mezi generickou binární distribucí a Gentoo a nenašel jsem nic – vše nasvědčovalo tomu, že ty rozdíly budou na většině hardwaru marginální. Teď jsem namátkou našel tohle, které to v podstatě potvrzuje, a jinak bych se vesměs ztotožňoval s touto odpovědí.
A konečně, pokud by ty rozdíly přecejen byly větší než zanedbatelné, tak pořád stačí jen přidávat další platformy. Nebudeš to dělit jen na i686 a x86_64, ale jemněji (v nejhorším až na úroveň těch jednotlivých kompilačních flagů, aby i těch pár sebevrahů s -O3 mohlo používat binární balíčky). Větší problém je s USE flagy, tam to už může nabotnat pořádně. AFAIK ale stejně budou mít nějaký reálný význam málokde (párkrát jsem někde zahlídl kompilaci PHP s tunou voleb, právě kvůli optimalizaci na výkon a bezpečnost).
No, zajímavý krypto-like projekt by bylo něco na verifikaci kompilace. Jde o to, že kdybys chtěl postavit repozitář, kam Gentooisti budou moct uploadovat balíčky (spolu s použitými flagy nebo případně modelem CPU [kvůli --march=native]), tak potřebuješ nějak ověřovat jejich korektnost. Nejjednodušší by bylo udělat hlasování – uploadne se to jednou, když to někdo další lokálně zkompiluje, tak už pošle jen hash. Porovnáváním hashů pak můžeš udělat „hlasování“. Problém je, že pokud každé odeslání hashe bude mít stejnou váhu a navíc bude levné, tak útočníkovi stačí poslat malware a pak si ten hash párkrát potvrdit curlem. Tady se nabízí několik myšlenek.
Tou první je, že každý hlas nebude mít stejnou váhu. V každé instalaci systému budeš mít náhodný klíč, který se vždy odešle spolu s hashem. Repozitář pak bude jednotlivým klíčům stanovovat váhu na základě (opět váženého) souhlasu s ostatními. Hashe zkompilovaných binárek samozřejmě nemůžou být volně k dispozici, čímž se docílí toho, že pro „naboostování“ klíčů útočníka bude potřeba opravdu zkompilovat nějaké množství balíků. Zásadní problém je, že zkompilováním jediného balíku by bylo možné odeslat pak totožný hash pod libovolným množstvím klíčů.
Další myšlenka je, že na server netřeba nahrávat rovnou zlinkované binárky, ale jen objektové soubory. Server pak náhodně ověří několik z nich. To je relativně levné a je to lepší než nemít vůbec žádnou verifikaci, ale pokud pravděpodobnost, že to narazí na nesrovnalost u jednoho souboru, bude 1%, tak v 99 % případů útočníkova binárka projde.
Chtělo by to mít možnost bezpečně vyhodnotit kód na cizím počítači tak, aby po jeho vyhodnocení bylo možné snadno ověřit, jestli opravdu proběhl tak, jak bylo zamýšleno, a nebo s ním bylo manipulováno. Čili bys vzal kompilátor a zdrojáky, udělal z toho jeden program, ten celý nějak zašifroval tak, aby ho bylo možné provést, ale třetí strana se vůbec nemohla dozvědět, co vlastně provádí, a pak bys jednoduše zvalidoval a rozšifroval výstup a měl jistotu, že je korektní.
No, ale to trochu ujíždím v diskuzi někam jinam. :] Tohle je zajímavá úloha, ale našly by se pro ni daleko lepší uplatnění než je kompilování balíčků pro Gentoo. IMHO ten rozdíl fakt bude směšně malý.
Možna cesta. Ignorovať.
Škoda, že namiesto touchpadu nepoužili trackpoint tak ako Sony Vaio P. GPD pocket mal síce trackpoint, ale tak príšerne umiestnený, že človek najskôr musel posunúť ruku preč z klávesnice a prsty otočiť do dosť nepríjemnej polohy.
Jaj nevšimol. Tak mi to dáva už trochu viacej zmysel.
Škoda, že namiesto touchpadu nepoužili trackpoint tak ako Sony Vaio P.Mimochodem Sony Vaio P jsem si před pár lety v rámci průzkumů koupil a musím říct, že je to úplně k ničemu. Podpora linuxu špatná, zastaralý hardware a tak. Ale form factor fajn.