Včera večer měl na YouTube premiéru dokumentární film Python: The Documentary | An origin story.
Společnost comma.ai po třech letech od vydání verze 0.9 vydala novou verzi 0.10 open source pokročilého asistenčního systému pro řidiče openpilot (Wikipedie). Zdrojové kódy jsou k dispozici na GitHubu.
Ubuntu nově pro testování nových verzí vydává měsíční snapshoty. Dnes vyšel 4. snapshot Ubuntu 25.10 (Questing Quokka).
Řada vestavěných počítačových desek a vývojových platforem NVIDIA Jetson se rozrostla o NVIDIA Jetson Thor. Ve srovnání se svým předchůdcem NVIDIA Jetson Orin nabízí 7,5krát vyšší výpočetní výkon umělé inteligence a 3,5krát vyšší energetickou účinnost. Softwarový stack NVIDIA JetPack 7 je založen na Ubuntu 24.04 LTS.
Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB) spolu s NSA a dalšími americkými úřady upozorňuje (en) na čínského aktéra Salt Typhoon, který kompromituje sítě po celém světě.
Společnost Framework Computer představila (YouTube) nový výkonnější Framework Laptop 16. Rozhodnou se lze například pro procesor Ryzen AI 9 HX 370 a grafickou kartu NVIDIA GeForce RTX 5070.
Google oznamuje, že na „certifikovaných“ zařízeních s Androidem omezí instalaci aplikací (včetně „sideloadingu“) tak, že bude vyžadovat, aby aplikace byly podepsány centrálně registrovanými vývojáři s ověřenou identitou. Tato politika bude implementována během roku 2026 ve vybraných zemích (jihovýchodní Asie, Brazílie) a od roku 2027 celosvětově.
Byla vydána nová verze 21.1.0, tj. první stabilní verze z nové řady 21.1.x, překladačové infrastruktury LLVM (Wikipedie). Přehled novinek v poznámkách k vydání: LLVM, Clang, LLD, Extra Clang Tools a Libc++.
Alyssa Anne Rosenzweig v příspěvku na svém blogu oznámila, že opustila Asahi Linux a nastoupila do Intelu. Místo Apple M1 a M2 se bude věnovat architektuře Intel Xe-HPG.
EU chce (pořád) skenovat soukromé zprávy a fotografie. Návrh "Chat Control" by nařídil skenování všech soukromých digitálních komunikací, včetně šifrovaných zpráv a fotografií.
OMG! Ubuntu! představuje emulátor terminálu Hyper (GitHub) postavený na webových technologiích (HTML, CSS a JavaScript). V diskusi k článku je zmíněn podobný emulátor terminálu Black Screen. Hyper i Black Screen používají framework Electron, stejně jako editor Atom nebo vývojové prostředí Visual Studio Code.
Tiskni
Sdílej:
viewimage
, ktery nacte obrazek a posle ho na stdout jako nejaky stream bajtu, kteremu ten terminal rozumi a umi ho zpracovat a zobrazit.
Ani v tomhle pripade by ale HTML nedavalo smysl. Pro vystup z aplikace se da pouzit cokoliv jednodussiho na zpracovani/generovani (treba alespon validni XML, kdyz uz by to bylo textove) a pro zobrazeni se da pouzit primo nejaka GUI knihovna, kdyz ten vstup stejne nekdo musel predzpracovat...
Čo systemd-consoled?
xterm už dávno podporuje sixel, ale akosi sa to nepoužíva.
No, asi tak nejak. V ramci nejakeho experimentalniho projektu by urcite mohl byt zajimavy terminal, ktery umi na vystup produkovat obecne jakekoliv dokumenty - tedy nikoliv pouze text s jednoduchym formatovanim pres escape sekvence, ale i treba obrazky. Presne jako to ma TempleOS.Tohle umí plan9 btw. Jinak unixové terminály jsou neskutečná sračka plná bolesti a utrpení. To nejlepší, co by se s nimi dalo udělat je vyhodit je a už nikdy o nich nemluvit.
(příkaz1; příkaz2; příkaz3) | příkaz4 > soubornebo třeba:
cat *.xyz | příkazVýsledkem prostého spojení dvou JSONů není validní JSON; nevím, jak u YAMLu.
muzou misto "suroveho" proudu bajtu chodit ty dokumenty a pokud s tim bude pocitat vsechen software, tak muzes pouzivat roury, presmerovani apod. stejne jako dosud.Kdybys to mel obecnejsi a misto dokumentu pouzil obecne objekty, mohl bys takto vynalezt Powershell.
socat
ze skriptu) mohl poslat (X)HTML a prohlížeč by ho hned vykreslil. V podstatě takové obrácené HTTP. Obrázky, styly, JavaScripty by tam šlo protlačit stejně, jako se to dělá v e-mailu (MIME). Ideálně tam mít i možnost inkrementálních změn, např. si zaregistrovat nějakou JS funkci, která se zavolá, když po soketu přijdou data s určitou hlavičkou. Opačným směrem by šlo zase volat JS, který by zapisoval do jiného soketu (na pozadí by sis spustil třeba socat
, četl proud dat a posílal je třeba přes xargs
dál) Pak by člověk mohl mít v jedné půlce obrazovky prohlížeč a v druhé terminál. To by v některých případech mohlo být užitečné, ale držel bych se toho, že každý nástroj dělá to svoje (relativně omezenou jednoduchou činnost – přičemž síla je v tom, že tyto jednoduché nástroje můžu kombinovat) a nespojoval bych terminál a WWW prohlížeč do jednoho programu. Nebo se na doménové sokety vykašlat a použít obyčejný HTTP server na localhostu + PHP skript nebo javovský servlet, který tu komunikaci zprostředkuje (pak není potřeba nijak upravovat prohlížeč a lze použít libovolný s podporou AJAXu).
1) Výhodou textu je, že ho můžu snadno zkopírovat, upravit a vložit jinam.O ruseni textu nebyla rec a zalezi opet jen na tom, co bude vystupem toho programu, resp. obsahem nejakeho dokumentu.
2) Zobrazování grafiky je stále polovičaté řešení – hodilo by se obsluhovat události, např. klikání myší do vykreslených obrázků.Stejne jako vstup z klavesnice se i vstup z mysi muze posilat na stdin.
3) Gratuluji, vynalezl jsi Xorg (Wayland, VNC, Spice atd.).Ja se predevsim nesnazim tady nic vynalezt, jen hrube rozvijim myslenky s odkazem na ten TempleOS, kde jsem videl neco podobneho, a porad si nejsem jisty, ze se na to nekdo zkusil podivat.
(další věc je zvuk, video, akcelerovaná 3D grafika)To tam muze byt obsazene uplne trivialne. Zda to je technicky schudne by bylo predmetem toho vyzkumu.
Ja se predevsim nesnazim tady nic vynalezt, jen hrube rozvijim myslenky s odkazem na ten TempleOS, kde jsem videl neco podobneho, a porad si nejsem jisty, ze se na to nekdo zkusil podivat.Já na to kdysi koukal. Znovu bych rád připoměl ten plan9, které tohle má vyřešené asi tak 26 let a linux už z něj spoustu věcí převzal.
Mne by stačilo niečo také. Myslím, že interakcia s myšou nie je až taký problém.
Co všechno bys chtěl cpát do terminálu?Záleží čemu říkáš terminál. Zrovna tty je mrdka plesnivá zatížená 40 lety historie, kde je problém snad úplně všechno, včetně takových blbostí, jako korektně asynchronně odchytávat stisky kláves. Někde jsem viděl dobrý článek, ale jsem líný ho hledat. A ta zábava s unicode a šířkou různých znaků, které se prostě nedají vypočítat, pokud je chceš zobrazovat v různých „dialogových oknech“, heh. Kill me.
Lenže to omnoho viac sa používa už teraz napr. ranger s podporou náhľadov k súborom. Keby bola rozšírená aspoň podpora grafiky cez sixel menuselo by sa to riešiť takto hackoidne cez w3mimgdisplay.
Každý terminál, ktorý zvláda niektoré escape sekvencie je svojim spôsobom špeciálny. Otázka znie skôr, prečo grafika nie je súčasťou väčšiny emulátorov terminálu + vo framebufferi na linuxe.
Ak by to bolo de facto štandardom tak ako je teraz VT100 / VT102 mohli by sme bežne použíať príkazy rozšírené napríklad o náhľady k súborom.