Richard Biener oznámil vydání verze 16.1 (16.1.0) kolekce kompilátorů pro různé programovací jazyky GCC (GNU Compiler Collection). Jedná se o první stabilní verzi řady 16. Přehled změn, nových vlastností a oprav a aktualizovaná dokumentace na stránkách projektu. Některé zdrojové kódy, které bylo možné přeložit s předchozími verzemi GCC, bude nutné upravit.
Zulip Server z open source komunikační platformy Zulip (Wikipedie, GitHub) byl vydán ve verzi 12.0. Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Před 30 lety, tj. v úterý 30. dubna 1996, byl spuštěn Seznam.cz.
Byly zpracovány a zveřejněny všechny videozáznamy, které stojí za zveřejnění, z konference FOSDEM 2026.
Od úterý 28. dubna musí nově uváděné notebooky v Evropské unii podporovat nabíjení přes USB-C. Jednotná nabíječka byla schválena Evropským parlamentem v říjnu 2022.
Byly publikovány informace o kritické zranitelnosti CVE-2026-31431 pojmenované Copy Fail v Linuxu, konkrétně v kryptografii (AF_ALG). Běžný uživatel může získat práva roota (lokální eskalaci práv). Na všech distribucích Linuxu vydaných od roku 2017. Pomocí 732bajtového skriptu. V upstreamu je již opraveno. Zranitelnost byla nalezena pomocí AI Xint Code.
Textový editor Zed dospěl do verze 1.0. Představení v příspěvku na blogu.
Vývojáři svobodného 3D softwaru Blender představili (𝕏, Mastodon, Bluesky) nejnovějšího firemního sponzora Blenderu. Je ním společnost Anthropic stojící za AI Claude a úroveň sponzoringu je Patron, tj. minimálně 240 tisíc eur ročně. Anthropic oznámil sponzorství v tiskové zprávě Claude for Creative Work.
VNC server wayvnc pro Wayland kompozitory postavené nad wlroots - ne GNOME, KDE nebo Weston - byl vydán ve verzi 0.10.0. Vydána byla také verze 1.0.0 související knihovny neatvnc.
Bylo oznámeno vydání Fedora Linuxu 44. Ve finální verzi vychází šest oficiálních edic: Fedora Workstation a Fedora KDE Plasma Desktop pro desktopové, Fedora Server pro serverové, Fedora IoT pro internet věcí, Fedora Cloud pro cloudové nasazení a Fedora CoreOS pro ty, kteří preferují neměnné systémy. Vedle nich jsou k dispozici také další atomické desktopy, spiny a laby. Podrobný přehled novinek v samostatných článcích na stránkách
… více »OMG! Ubuntu! představuje emulátor terminálu Hyper (GitHub) postavený na webových technologiích (HTML, CSS a JavaScript). V diskusi k článku je zmíněn podobný emulátor terminálu Black Screen. Hyper i Black Screen používají framework Electron, stejně jako editor Atom nebo vývojové prostředí Visual Studio Code.
Tiskni
Sdílej:
viewimage, ktery nacte obrazek a posle ho na stdout jako nejaky stream bajtu, kteremu ten terminal rozumi a umi ho zpracovat a zobrazit.
Ani v tomhle pripade by ale HTML nedavalo smysl. Pro vystup z aplikace se da pouzit cokoliv jednodussiho na zpracovani/generovani (treba alespon validni XML, kdyz uz by to bylo textove) a pro zobrazeni se da pouzit primo nejaka GUI knihovna, kdyz ten vstup stejne nekdo musel predzpracovat...
Čo systemd-consoled?
xterm už dávno podporuje sixel, ale akosi sa to nepoužíva.
No, asi tak nejak. V ramci nejakeho experimentalniho projektu by urcite mohl byt zajimavy terminal, ktery umi na vystup produkovat obecne jakekoliv dokumenty - tedy nikoliv pouze text s jednoduchym formatovanim pres escape sekvence, ale i treba obrazky. Presne jako to ma TempleOS.Tohle umí plan9 btw. Jinak unixové terminály jsou neskutečná sračka plná bolesti a utrpení. To nejlepší, co by se s nimi dalo udělat je vyhodit je a už nikdy o nich nemluvit.
(příkaz1; příkaz2; příkaz3) | příkaz4 > soubornebo třeba:
cat *.xyz | příkazVýsledkem prostého spojení dvou JSONů není validní JSON; nevím, jak u YAMLu.
Jen ta implementace je pracná: 1) formát, který lze řetězit, to je ta lehčí část, 2) rozšířit spoustu unixových nástrojů, aby s tím formátem pracovaly + dopsat nějaké nové (obdoba projekce a restrikce z relačních databází).
muzou misto "suroveho" proudu bajtu chodit ty dokumenty a pokud s tim bude pocitat vsechen software, tak muzes pouzivat roury, presmerovani apod. stejne jako dosud.Kdybys to mel obecnejsi a misto dokumentu pouzil obecne objekty, mohl bys takto vynalezt Powershell.
socat ze skriptu) mohl poslat (X)HTML a prohlížeč by ho hned vykreslil. V podstatě takové obrácené HTTP. Obrázky, styly, JavaScripty by tam šlo protlačit stejně, jako se to dělá v e-mailu (MIME). Ideálně tam mít i možnost inkrementálních změn, např. si zaregistrovat nějakou JS funkci, která se zavolá, když po soketu přijdou data s určitou hlavičkou. Opačným směrem by šlo zase volat JS, který by zapisoval do jiného soketu (na pozadí by sis spustil třeba socat, četl proud dat a posílal je třeba přes xargs dál) Pak by člověk mohl mít v jedné půlce obrazovky prohlížeč a v druhé terminál. To by v některých případech mohlo být užitečné, ale držel bych se toho, že každý nástroj dělá to svoje (relativně omezenou jednoduchou činnost – přičemž síla je v tom, že tyto jednoduché nástroje můžu kombinovat) a nespojoval bych terminál a WWW prohlížeč do jednoho programu. Nebo se na doménové sokety vykašlat a použít obyčejný HTTP server na localhostu + PHP skript nebo javovský servlet, který tu komunikaci zprostředkuje (pak není potřeba nijak upravovat prohlížeč a lze použít libovolný s podporou AJAXu).
1) Výhodou textu je, že ho můžu snadno zkopírovat, upravit a vložit jinam.O ruseni textu nebyla rec a zalezi opet jen na tom, co bude vystupem toho programu, resp. obsahem nejakeho dokumentu.
2) Zobrazování grafiky je stále polovičaté řešení – hodilo by se obsluhovat události, např. klikání myší do vykreslených obrázků.Stejne jako vstup z klavesnice se i vstup z mysi muze posilat na stdin.
3) Gratuluji, vynalezl jsi Xorg (Wayland, VNC, Spice atd.).Ja se predevsim nesnazim tady nic vynalezt, jen hrube rozvijim myslenky s odkazem na ten TempleOS, kde jsem videl neco podobneho, a porad si nejsem jisty, ze se na to nekdo zkusil podivat.
(další věc je zvuk, video, akcelerovaná 3D grafika)To tam muze byt obsazene uplne trivialne. Zda to je technicky schudne by bylo predmetem toho vyzkumu.
Ja se predevsim nesnazim tady nic vynalezt, jen hrube rozvijim myslenky s odkazem na ten TempleOS, kde jsem videl neco podobneho, a porad si nejsem jisty, ze se na to nekdo zkusil podivat.Já na to kdysi koukal. Znovu bych rád připoměl ten plan9, které tohle má vyřešené asi tak 26 let a linux už z něj spoustu věcí převzal.
Mne by stačilo niečo také. Myslím, že interakcia s myšou nie je až taký problém.
Co všechno bys chtěl cpát do terminálu?Záleží čemu říkáš terminál. Zrovna tty je mrdka plesnivá zatížená 40 lety historie, kde je problém snad úplně všechno, včetně takových blbostí, jako korektně asynchronně odchytávat stisky kláves. Někde jsem viděl dobrý článek, ale jsem líný ho hledat. A ta zábava s unicode a šířkou různých znaků, které se prostě nedají vypočítat, pokud je chceš zobrazovat v různých „dialogových oknech“, heh. Kill me.
Lenže to omnoho viac sa používa už teraz napr. ranger s podporou náhľadov k súborom. Keby bola rozšírená aspoň podpora grafiky cez sixel menuselo by sa to riešiť takto hackoidne cez w3mimgdisplay.
Každý terminál, ktorý zvláda niektoré escape sekvencie je svojim spôsobom špeciálny. Otázka znie skôr, prečo grafika nie je súčasťou väčšiny emulátorov terminálu + vo framebufferi na linuxe.
Ak by to bolo de facto štandardom tak ako je teraz VT100 / VT102 mohli by sme bežne použíať príkazy rozšírené napríklad o náhľady k súborom.