Na stránkách Evropské komise, na portálu Podělte se o svůj názor, se lze do 3. února podělit o názor k iniciativě Evropské otevřené digitální ekosystémy řešící přístup EU k otevřenému softwaru.
Společnost Kagi stojící za stejnojmenným placeným vyhledávačem vydala (𝕏) alfa verzi linuxové verze (flatpak) svého proprietárního webového prohlížeče Orion.
Firma Bose se po tlaku uživatelů rozhodla, že otevře API svých chytrých reproduktorů SoundTouch, což umožní pokračovat v jejich používání i po plánovaném ukončení podpory v letošním roce. Pro ovládání také bude stále možné využívat oficiální aplikaci, ale už pouze lokálně bez cloudových služeb. Dokumentace API dostupná zde (soubor PDF).
Jiří Eischmann se v příspěvku na svém blogu rozepsal o open source AdGuard Home jako domácí ochraně nejen před reklamou. Adguard Home není plnohodnotným DNS resolverem, funguje jako DNS forwarder s možností filtrování. To znamená, že když přijme DNS dotaz, sám na něj neodpoví, ale přepošle ho na vybraný DNS server a odpovědi zpracovává a filtruje dle nastavených pravidel a následně posílá zpět klientům. Dá se tedy používat k blokování reklamy a škodlivých stránek a k rodičovské kontrole na úrovni DNS.
AI Claude Code od Anthropicu lépe rozumí frameworku Nette, tj. open source frameworku pro tvorbu webových aplikací v PHP. David Grudl napsal plugin Nette pro Claude Code.
Byla vydána prosincová aktualizace aneb nová verze 1.108 editoru zdrojových kódů Visual Studio Code (Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy a videi v poznámkách k vydání. Ve verzi 1.108 vyjde také VSCodium, tj. komunitní sestavení Visual Studia Code bez telemetrie a licenčních podmínek Microsoftu.
Na lasvegaském veletrhu elektroniky CES byl předveden prototyp notebooku chlazeného pomocí plazmových aktuátorů (DBD). Ačkoliv se nejedná o první nápad svého druhu, nepochybně to je první ukázka praktického použití tohoto způsobu chlazení v běžné elektronice. Co činí plazmové chladící akční členy technologickou výzvou je především vysoká produkce jedovatého ozonu, tu se prý podařilo firmě YPlasma zredukovat dielektrickou
… více »Patchouli je open source implementace EMR grafického tabletu (polohovací zařízení). Projekt je hostován na GitLabu.
Český Nejvyšší soud potvrdil, že česká právní úprava plošného uchování dat o elektronické komunikaci porušuje právo Evropské unie. Pravomocným rozsudkem zamítl dovolání ministerstva průmyslu a obchodu. To se teď musí omluvit novináři Českého rozhlasu Janu Cibulkovi za zásah do práv na ochranu soukromí a osobních údajů. Ve sporu jde o povinnost provozovatelů sítí uchovávat údaje, ze kterých lze odvodit, kdo, s kým a odkud komunikoval.
Google bude vydávat zdrojové kódy Androidu pouze dvakrát ročně. Ve 2. a 4. čtvrtletí.
OMG! Ubuntu! představuje emulátor terminálu Hyper (GitHub) postavený na webových technologiích (HTML, CSS a JavaScript). V diskusi k článku je zmíněn podobný emulátor terminálu Black Screen. Hyper i Black Screen používají framework Electron, stejně jako editor Atom nebo vývojové prostředí Visual Studio Code.
Tiskni
Sdílej:
viewimage, ktery nacte obrazek a posle ho na stdout jako nejaky stream bajtu, kteremu ten terminal rozumi a umi ho zpracovat a zobrazit.
Ani v tomhle pripade by ale HTML nedavalo smysl. Pro vystup z aplikace se da pouzit cokoliv jednodussiho na zpracovani/generovani (treba alespon validni XML, kdyz uz by to bylo textove) a pro zobrazeni se da pouzit primo nejaka GUI knihovna, kdyz ten vstup stejne nekdo musel predzpracovat...
Čo systemd-consoled?
xterm už dávno podporuje sixel, ale akosi sa to nepoužíva.
No, asi tak nejak. V ramci nejakeho experimentalniho projektu by urcite mohl byt zajimavy terminal, ktery umi na vystup produkovat obecne jakekoliv dokumenty - tedy nikoliv pouze text s jednoduchym formatovanim pres escape sekvence, ale i treba obrazky. Presne jako to ma TempleOS.Tohle umí plan9 btw. Jinak unixové terminály jsou neskutečná sračka plná bolesti a utrpení. To nejlepší, co by se s nimi dalo udělat je vyhodit je a už nikdy o nich nemluvit.
(příkaz1; příkaz2; příkaz3) | příkaz4 > soubornebo třeba:
cat *.xyz | příkazVýsledkem prostého spojení dvou JSONů není validní JSON; nevím, jak u YAMLu.
Jen ta implementace je pracná: 1) formát, který lze řetězit, to je ta lehčí část, 2) rozšířit spoustu unixových nástrojů, aby s tím formátem pracovaly + dopsat nějaké nové (obdoba projekce a restrikce z relačních databází).
muzou misto "suroveho" proudu bajtu chodit ty dokumenty a pokud s tim bude pocitat vsechen software, tak muzes pouzivat roury, presmerovani apod. stejne jako dosud.Kdybys to mel obecnejsi a misto dokumentu pouzil obecne objekty, mohl bys takto vynalezt Powershell.
socat ze skriptu) mohl poslat (X)HTML a prohlížeč by ho hned vykreslil. V podstatě takové obrácené HTTP. Obrázky, styly, JavaScripty by tam šlo protlačit stejně, jako se to dělá v e-mailu (MIME). Ideálně tam mít i možnost inkrementálních změn, např. si zaregistrovat nějakou JS funkci, která se zavolá, když po soketu přijdou data s určitou hlavičkou. Opačným směrem by šlo zase volat JS, který by zapisoval do jiného soketu (na pozadí by sis spustil třeba socat, četl proud dat a posílal je třeba přes xargs dál) Pak by člověk mohl mít v jedné půlce obrazovky prohlížeč a v druhé terminál. To by v některých případech mohlo být užitečné, ale držel bych se toho, že každý nástroj dělá to svoje (relativně omezenou jednoduchou činnost – přičemž síla je v tom, že tyto jednoduché nástroje můžu kombinovat) a nespojoval bych terminál a WWW prohlížeč do jednoho programu. Nebo se na doménové sokety vykašlat a použít obyčejný HTTP server na localhostu + PHP skript nebo javovský servlet, který tu komunikaci zprostředkuje (pak není potřeba nijak upravovat prohlížeč a lze použít libovolný s podporou AJAXu).
1) Výhodou textu je, že ho můžu snadno zkopírovat, upravit a vložit jinam.O ruseni textu nebyla rec a zalezi opet jen na tom, co bude vystupem toho programu, resp. obsahem nejakeho dokumentu.
2) Zobrazování grafiky je stále polovičaté řešení – hodilo by se obsluhovat události, např. klikání myší do vykreslených obrázků.Stejne jako vstup z klavesnice se i vstup z mysi muze posilat na stdin.
3) Gratuluji, vynalezl jsi Xorg (Wayland, VNC, Spice atd.).Ja se predevsim nesnazim tady nic vynalezt, jen hrube rozvijim myslenky s odkazem na ten TempleOS, kde jsem videl neco podobneho, a porad si nejsem jisty, ze se na to nekdo zkusil podivat.
(další věc je zvuk, video, akcelerovaná 3D grafika)To tam muze byt obsazene uplne trivialne. Zda to je technicky schudne by bylo predmetem toho vyzkumu.
Ja se predevsim nesnazim tady nic vynalezt, jen hrube rozvijim myslenky s odkazem na ten TempleOS, kde jsem videl neco podobneho, a porad si nejsem jisty, ze se na to nekdo zkusil podivat.Já na to kdysi koukal. Znovu bych rád připoměl ten plan9, které tohle má vyřešené asi tak 26 let a linux už z něj spoustu věcí převzal.
Mne by stačilo niečo také. Myslím, že interakcia s myšou nie je až taký problém.
Co všechno bys chtěl cpát do terminálu?Záleží čemu říkáš terminál. Zrovna tty je mrdka plesnivá zatížená 40 lety historie, kde je problém snad úplně všechno, včetně takových blbostí, jako korektně asynchronně odchytávat stisky kláves. Někde jsem viděl dobrý článek, ale jsem líný ho hledat. A ta zábava s unicode a šířkou různých znaků, které se prostě nedají vypočítat, pokud je chceš zobrazovat v různých „dialogových oknech“, heh. Kill me.
Lenže to omnoho viac sa používa už teraz napr. ranger s podporou náhľadov k súborom. Keby bola rozšírená aspoň podpora grafiky cez sixel menuselo by sa to riešiť takto hackoidne cez w3mimgdisplay.
Každý terminál, ktorý zvláda niektoré escape sekvencie je svojim spôsobom špeciálny. Otázka znie skôr, prečo grafika nie je súčasťou väčšiny emulátorov terminálu + vo framebufferi na linuxe.
Ak by to bolo de facto štandardom tak ako je teraz VT100 / VT102 mohli by sme bežne použíať príkazy rozšírené napríklad o náhľady k súborom.