Byl publikován přehled vývoje renderovacího jádra webového prohlížeče Servo (Wikipedie) za uplynulé dva měsíce. Servo zvládne už i Gmail. Zakázány jsou příspěvky generované pomocí AI.
Raspberry Pi Connect, tj. oficiální služba Raspberry Pi pro vzdálený přístup k jednodeskovým počítačům Raspberry Pi z webového prohlížeče, byla vydána v nové verzi 2.5. Nejedná se už o beta verzi.
Google zveřejnil seznam 1272 projektů (vývojářů) od 185 organizací přijatých do letošního, již jednadvacátého, Google Summer of Code. Plánovaným vylepšením v grafických a multimediálních aplikacích se věnuje článek na Libre Arts.
Byla vydána (𝕏) dubnová aktualizace aneb nová verze 1.100 editoru zdrojových kódů Visual Studio Code (Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy a videi v poznámkách k vydání. Ve verzi 1.100 vyjde také VSCodium, tj. komunitní sestavení Visual Studia Code bez telemetrie a licenčních podmínek Microsoftu.
Open source platforma Home Assistant (Demo, GitHub, Wikipedie) pro monitorování a řízení inteligentní domácnosti byla vydána v nové verzi 2025.5.
OpenSearch (Wikipedie) byl vydán ve verzi 3.0. Podrobnosti v poznámkách k vydání. Jedná se o fork projektů Elasticsearch a Kibana.
PyXL je koncept procesora, ktorý dokáže priamo spúštat Python kód bez nutnosti prekladu ci Micropythonu. Podľa testov autora je pri 100 MHz približne 30x rýchlejší pri riadeni GPIO nez Micropython na Pyboard taktovanej na 168 MHz.
Grafana (Wikipedie), tj. open source nástroj pro vizualizaci různých metrik a s ní související dotazování, upozorňování a lepší porozumění, byla vydána ve verzi 12.0. Přehled novinek v aktualizované dokumentaci.
Raspberry Pi OS, oficiální operační systém pro Raspberry Pi, byl vydán v nové verzi 2025-05-06. Přehled novinek v příspěvku na blogu Raspberry Pi a poznámkách k vydání. Pravděpodobně se jedná o poslední verzi postavenou na Debianu 12 Bookworm. Následující verze by již měla být postavena na Debianu 13 Trixie.
Richard Stallman dnes v Liberci přednáší o svobodném softwaru a svobodě v digitální společnosti. Od 16:30 v aule budovy G na Technické univerzitě v Liberci. V anglickém jazyce s automaticky generovanými českými titulky. Vstup je zdarma i pro širokou veřejnost.
IBM kupuje společnost Red Hat za 34 miliard dolarů (770 miliard korun). IBM akvizicí Red Hatu sleduje cíl navýšení svého tržního podílu na poli hybridního cloudu. Akvizice nemá znamenat konec Red Hatu tak, jak ho známe. Vliv Red Hatu na Linux a OSS by naopak s přispěním IBM mohl ještě vzrůst.
Tiskni
Sdílej:
kdyz ted bude mit IBM otevrenejsi cestu s Powerem do governmentu po cely planete...Otevřenější cestu do prostředí, které ovládá Microsoft, tím, že "koupili Linux"?
Mno, tak treba to bude znamenat rychlejsi demisu x86, kdyz ted bude mit IBM otevrenejsi cestu s Powerem do governmentu po cely planete...Mimochodem, co podpora server ARMu ze strany Red Hatu? IBM se snaží tlačit svoje Powery, takže by to mohl zaříznout nebo upozadit. A IMHO jestli něco mohlo vytlačovat x86, to to byl ARM. Má teď nějakej potenciílně zajímavej nástup do oblasti PC díky MS/Windows, dál mu budou mu dělat vítr do plachet mobilní platformy pronikající mimo mobilní oblast (Adnroid, Chrome, možná Appple) a v serverech má ARM tu výhodu, že nebude jeden jedinej dodavatel. Oproti ARMu, kde může snadno existovat hodně výrobců procesorů, procesory Power dělá furt jenom IBM a myslím že tomu nikdo nevěří, že by dokázalo zvládnout být majoritní platformou ku spokojenosti uživatelů. Single-vendor monokultura posyktovaná takovým molochem (a vydřiduchem...), no to už by fakt byla výhra, lol. Lidi by měli přestat prskat nad x86 jenom proto, že za ním stojí "zlá velká firma" a chceme "fight da powah" :)
Kdo si vzpomene na IBM Linux Commercial?Dekuju ti za pripomenuti, jak uz su stary.