Michael Meeks, CEO společnosti Collabora, na apríla oznámil, nebyl to ale apríl, že nadace The Document Foundation zastřešující vývoj kancelářského balíku LibreOffice vyloučila ze svých řad všechny zaměstnance a partnery společnosti Collabora, tj. více než třicet lidí, kteří po mnoho let přispívali do LibreOffice. Nadace The Document Foundation po několika dnech publikovala oficiální vyjádření. Přiznává pochybení při zakládání
… více »Protože je už po aprílu, můžou strahováci opět zveřejnit program další Virtuální Bastlírny, aniž by připravená témata působila dojmem, že jde o žert. Vězte tedy, že v úterý 14. dubna (změna!!!) od 20:00 proběhne VB, kde se setkají bastlíři, technici, učitelé i nadšenci do techniky a kde i vy se můžete zapojit do družného hovoru, jako by všichni seděli u pomyslného piva. Co mají bastlíři tento měsíc na srdci? Pravděpodobně by nás musel zasáhnout
… více »Byla vydána verze 26.1 aneb čtvrtletní aktualizace open source počítačového planetária Stellarium (Wikipedie, GitHub). Vyzkoušet lze webovou verzi Stellaria na Stellarium Web.
VOID (Video Object and Interaction Deletion) je nový open-source VLM model pro editaci videa, který dokáže z videí odstraňovat objekty včetně všech jejich fyzikálních interakcí v rámci scény (pády, kolize, stíny...) pomocí quadmaskingu (čtyřhodnotová maska, která člení pixely scény do čtyř kategorií: objekt určený k odstranění, překrývající se oblasti, objektem ovlivněné oblasti a pozadí scény) a dvoufázového inpaintingu. Za projektem stojí výzkumníci ze společnosti Netflix.
Design (GitHub) je 2D CAD pro GNOME. Instalovat lze i z Flathubu. Běží také ve webovém prohlížeči.
Příspěvek na blogu herního enginu Godot představuje aplikaci Xogot přinášející Godot na iPad a iPhone. Instalovat lze z App Storu. Za Xogotem stojí Miguel de Icaza (GitHub) a společnost Xibbon.
Na čem pracují vývojáři webového prohlížeče Ladybird (GitHub)? Byl publikován přehled vývoje za březen (YouTube).
ESP-IDF (Espressif IoT Development Framework), tj. oficiální vývojový framework pro vývoj aplikací na mikrokontrolérech řady ESP32, byl vydán v nové verzi 6.0. Detaily na portálu pro vývojáře.
DeepMind (Alphabet) představila novou verzi svého multimodálního modelu, Gemma 4. Modely jsou volně k dispozici (Ollama, Hugging Face a další) ve velikostech 5-31 miliard parametrů, s kontextovým oknem 128k až 256k a v dense i MoE variantách. Modely zvládají text, obrázky a u menších verzí i audio. Modely jsou optimalizované pro běh na desktopových GPU i mobilních zařízeních, váhy všech těchto modelů jsou uvolněny pod licencí Apache 2.0. Návod na spuštění je už i na Unsloth.
Cursor (Wikipedie) od společnosti Anysphere byl vydán ve verzi 3. Jedná se o multiplatformní proprietární editor kódů s podporou AI (vibe coding).
Kristian Kielhofner aktualizoval informace o paketu smrti (Objeven "Packet of Death" pro některé Intel karty). Intel reaguje prohlášením, že se nejedná o problém jejich řadiče 82574L, ale o problém základní desky. Za obsah EEPROM neodpovídá Intel, ale právě výrobce základní desky. Nejedná se o problém v návrhu, ale o problém v implementaci. V případě problémů Intel doporučuje kontaktovat konkrétního výrobce základní desky (The H).
Tiskni
Sdílej:
No, mistře... když si představím, že budu do slot rvát síťovku, zvukovku, grafiku, řadič SATA, řadič USB (štěstí, že lidi nepotřebujou IEEE 1394), a třeba ještě sériové porty... nemluvě o tom, že správně by měl být vyměnitelný taky super IO čip a řadič tlačítak a diod na skříni a nejlíp i ten čip s BIOSem by měl být na PCI kartě.Jasně, smyslem mého příspěvku bylo, že si máš vlastně poskládat a sletovat celou základovku sám. Tak to jo...
Ale je nad slunce jasné, že v případě, že by si každý mohl zvolit vlastní konfiguraci z jakýchkoli karet, které by si zamanul, tak by všechna ta PC určitě fungovala daleko, ale skutečně daleko spolehlivějc, prostě, no!V přípdaě výstupních zařízení jako je zvuková/grafická/telvizní možná i ta síťovka karta to smysl má, třeba v případě, že to nefunguje (nebo alespoň ne tak jak je požadováno)-. Když je to celý naletovaný v jednom monolitu tak s tím už nic nenadělám. A to nemluvím ani o případě, kdy si ji chci vyměnit za jiný model.
Jinak na rozdíl od těch starších dedikovaných zvukovek (různé Cretivy) naopak má Reltek tu výhodu, že (na těch Windows) ho rozjedete vždycky, bez nějakého blbnutí se (starými, nekompatibilními, nebo nepodepsanými) ovladači od výrobce.Tomuhle říkáš "funguje"? Dal jsem tam starou ESS Solo-1 a fungovala naprosto bez problému v obou systémech hned od začátku. Tomu říkám "funguje". IMHO Realteky byly odjakživa děsný šmejdy. Pokud ti vyhovují naletovaný šmejdy přímo na desce, klidně si takové kupuj - mě je to putna. Ale já bych ocenil možnost volby. A o tom byla moje reakce na Pavlixe : Jo člověk bude sice nadávat, ale stejně mu nezbude nic jiného, než si ten krám koupit, když na trhu v sortimentu nic jiného není. A nebo se musí smířit s tím, že to tam prostě je i když "zakázené" - což zase znamená, že to musí koupit a k tomu investovat ještě do dalšího zařízeni
Takže mistře... co takhle se nejdřív naučit číst (nejlépe v kontextu)?
IMHO Realteky byly odjakživa děsný šmejdy.Jsme technici, v jakem smyslu?
.
Jasně, bavíme se o HW obecně. S Realtekovými síťovkami ani zvukovkami jsem nikdy neměl problém, pod Linuxem ani pod Windows.
Ale vždyť přece integrovaná zvukovka vám nebrání v tom, nainstalovat kartu. Pravda, prodražuje výrobu o něco málo, ale kdybyste kupoval desku bez ní, tak nejspíš zaplatíte navíc ještě víc, protože to nebude masová záležitost...Znovu - v kontextu reakce kolegy Pavlixe : Mohu nadávat, mohu ji i nechtít, ale nakonec mi nezbyde v mnoha případech nic jiného, než se s ní smířit, protože je integrovaná. Jinými slovy, dost těžko se ji vyhnu, navíc nedobrovolně podporuji výrobce hardwaru, který bych normálně třeba nekoupil, atd...
S audiokodeky Realtek jsem nikdy problémy neměl, takže nemůžu soudit. Ale třeba ALC892 na mojem momentálním počítači jsem nemusel vůbec řešit, systém si ho našel/zovladačoval/etc sám. ALC850 na starším počítači z roku 2005 taky stále bez problémů. Když jsou ovladače pro ty starší zvukovky dostupné přímo v OS (v Linuxu by to obvykle tak mělo být), tak většinou fungujou taky.Máte asi jednoduše štěstí. Já jsem narazil na kusy které nefungovaly (a nebo alespoň tak jak měly) a to ani ve Widlích. Jiné kusy v pohodě. Což jako zákazník vnímám poměrně hodně negativně. Mimochodem u Linuxu mi nepomohla ani její zákaz v BIOSU a přidání nové karty. Linux si ji startu stejně našel a začal ji (nevím z jakého důvodu) brát zase za aktivní zařízení. Pomohlo až odebrání podpory z jádra a jeho následná kompilace. Neříkám, že zrovna toto je problém karty samotné, ale jen další problém spojený se zvukovkami Realteku se kterým jsem se musel popasovat.
než se s ní smířit, protože je integrovaná. Jinými slovy, dost těžko se ji vyhnu, navíc nedobrovolně podporuji výrobce hardwaru, který bych normálně třeba nekoupilNo, ona podstatna cast bezne integrovanych periferii je dnes integrovana rovnou v chipsetu ci SuperIO chipu, takze tenhle argument neni moc relevantni. Vyjimkou (z bezne integrovanych periferii) byvaji akorat sitovky, ty jsou AFAIK (na beznych mainboardech) stale na samostatnem chipu. U zvukovek byva podstatna cast integrovana v chipsetu, vne je pouze demultiplex a D/A prevodnik (napr. od Realteku), nicmene to je jen cast zvukovky. Stezovat si, ze ti vyrobce nuti AC97 ci HD-Audio chip od Realteku je asi podobne jako stezovat si, ze ti vyrobce externi zvukovky nuti operacni zesilovac od XXX.