Canonical vydal (email) Ubuntu 25.10 Questing Quokka. Přehled novinek v poznámkách k vydání. Jedná se o průběžné vydání s podporou 9 měsíců, tj. do července 2026.
ClamAV (Wikipedie), tj. multiplatformní antivirový engine s otevřeným zdrojovým kódem pro detekci trojských koní, virů, malwaru a dalších škodlivých hrozeb, byl vydán ve verzi 1.5.0.
Byla vydána nová verze 1.12.0 dynamického programovacího jazyka Julia (Wikipedie) určeného zejména pro vědecké výpočty. Přehled novinek v příspěvku na blogu a v poznámkách k vydání. Aktualizována byla také dokumentace.
V Redisu byla nalezena a v upstreamu již opravena kritická zranitelnost CVE-2025-49844 s CVSS 10.0 (RCE, vzdálené spouštění kódu).
Ministr a vicepremiér pro digitalizaci Marian Jurečka dnes oznámil, že přijme rezignaci ředitele Digitální a informační agentury Martina Mesršmída, a to k 23. říjnu 2025. Mesršmíd nabídl svou funkci během minulého víkendu, kdy se DIA potýkala s problémy eDokladů, které některým občanům znepříjemnily využití možnosti prokázat se digitální občankou u volebních komisí při volbách do Poslanecké sněmovny.
Společnost Meta představila OpenZL. Jedná se o open source framework pro kompresi dat s ohledem na jejich formát. Zdrojové kódy jsou k dispozici na GitHubu.
Google postupně zpřístupňuje českým uživatelům Režim AI (AI Mode), tj. nový režim vyhledávání založený na umělé inteligenci. Režim AI nabízí pokročilé uvažování, multimodalitu a možnost prozkoumat jakékoliv téma do hloubky pomocí dodatečných dotazů a užitečných odkazů na weby.
Programovací jazyk Python byl vydán v nové major verzi 3.14.0. Podrobný přehled novinek v aktualizované dokumentaci.
Bylo oznámeno, že Qualcomm kupuje Arduino. Současně byla představena nová deska Arduino UNO Q se dvěma čipy: MPU Qualcomm Dragonwing QRB2210, na kterém může běžet Linux, a MCU STM32U585 a vývojové prostředí Arduino App Lab.
Multiplatformní open source voxelový herní engine Luanti byl vydán ve verzi 5.14.0. Podrobný přehled novinek v changelogu. Původně se jedná o Minecraftem inspirovaný Minetest v říjnu loňského roku přejmenovaný na Luanti.
Vývojář Arch Linuxu Allan McRae si v souvislosti s přidáním schopnosti kontrolovat PGP podpisy zdrojových kódů do nástroje makepkg
začal všímat toho, jak mnoho projektů zveřejňuje svůj kód, aniž by poskytlo možnost ověření. Vytvořil tedy přehled verifikovatelnosti zdrojových kódů základních projektů, jež umožní sestavení jádra distribuce. Patnáct procet uvedných projektů neumožňuje žádnou verifikaci zdrojových kódů. Z projektů nabízejících dobrou míru ověřitelnosti pak je většina GNU software, u nejž je podepisování standardem. Z rychlého průzkumu mezi dalšími projekty se navíc zdá, že situace tam je ještě horší. V takovém případě poskytuje podepisování balíčků a repozitářů distribucí spíše falešný pocit bezpečí.
Tiskni
Sdílej:
Celých dlouhých 10 let s*ali, snad jako jediná linuxová distribuce, na podepisování distribučních balíčků a teď budou najednou poukazovat že chybí u zdrojáků upstreamu. Ať se jdou zahrabat …
a teď budou najednou poukazovat že chybí u zdrojáků upstreamuVadí ti, že na to upozornil? Z jakého důvodu? A kdyby na to upozornil Pepa z Depa, tak by to bylo OK?
Papežštější než papežTo je pěkný, takže když vím o podobném problému, jako jsem měl já, tak mám držet hubu.
Nikdo na to nesral, nebyli na to lidi. Arch na rozdíl od většiny (ne-li všech) ostatních distribucí nemá jediného placeného vývojáře. Diskuze o podepisování balíčků se objevovali pravidelně, ale kdykoliv došlo na to, aby tti, co nejvíc o podepisování křičí něco udělali, diskuse záhadně skončila. Abych ale nekřivdil všem, možná jednou, dvakrát, se v tom kdosi začal vrtat, ale bez výsledků.Celých dlouhých 10 let s*ali, snad jako jediná linuxová distribuce, na podepisování distribučních balíčků a teď budou najednou poukazovat že chybí u zdrojáků upstreamu. Ať se jdou zahrabat …