Omarchy je linuxová distribuce s dlaždicovým správcem oken Hyprland. Založena je na Arch Linuxu. Vydána byla v nové verzi 3.7.0 - The Gaming Edition. Z novinek lze vypíchnout příkaz omarchy a celou řadu herních možností.
CyberChef byl vydán v nové major verzi 11. Přehled novinek v Changelogu. CyberChef je webová aplikace pro analýzu dat a jejich kódování a dekódování, šifrování a dešifrování, kompresi a dekompresi, atd. Často je využívaná při kybernetických cvičeních a CTF (Capture the Flag).
Byla vydána nová verze 2.4.67 svobodného multiplatformního webového serveru Apache (httpd). Řešeno je mimo jiné 11 zranitelností.
Brush (Bo(u)rn(e) RUsty SHell) je v Rustu napsaný shell kompatibilní s Bash (Bourne Again SHell). Vydána byla verze 0.4.0.
Google zveřejnil seznam 1 141 projektů (vývojářů) od 184 organizací přijatých do letošního, již dvaadvacátého, Google Summer of Code. Přihlášeno bylo celkově 23 371 projektů od 15 245 vývojářů ze 131 zemí.
Na čem pracovali vývojáři GNOME a KDE Plasma minulý týden? Pravidelný přehled novinek v Týden v GNOME a Týden v KDE Plasma.
Open source počítačová hra na hrdiny NetHack (Wikipedie, GitHub) byla vydána v nové verzi 5.0.0. První verze této hry byla vydána v roce 1987.
Evropská komise naléhavě vyzvala členské státy EU, aby kvůli ochraně nezletilých na internetu urychlily zavádění unijní aplikace pro ověřování věku a zajistily její dostupnost do konce roku. Členské státy mohou zavést aplikaci EU pro ověřování věku jako samostatnou aplikaci nebo ji integrovat do takzvané evropské peněženky digitální identity.
Richard Biener oznámil vydání verze 16.1 (16.1.0) kolekce kompilátorů pro různé programovací jazyky GCC (GNU Compiler Collection). Jedná se o první stabilní verzi řady 16. Přehled změn, nových vlastností a oprav a aktualizovaná dokumentace na stránkách projektu. Některé zdrojové kódy, které bylo možné přeložit s předchozími verzemi GCC, bude nutné upravit.
Zulip Server z open source komunikační platformy Zulip (Wikipedie, GitHub) byl vydán ve verzi 12.0. Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Slovo patent skloňuje v poslední době každý linuxák asi velmi často. Zajímavou víkendovou četbou na toto téma může být článek Jak duševní vlastnictví brzdí volný trh na českém serveru Rakouské ekonomie mises.cz. Autor se domnívá, že patenty představují vstupní bariéru na trh pro malé firmy a copyright je nástroj cenzury.
Tiskni
Sdílej:
Fungovalo by to perfektně. Vynalézalo by se samozřejmně rychleji. Proces objevování by již neměl 10 velkých kroků v rámci jedné firmy ale třeba 1.000 (10.000, 1.000.000.000) krůčků vzájemně směnitelnýma třeba na nějaké burze. To hlavní zůstává: Průmyslová špionáž je pořád trestná, je to porušení práva na majetek. Ale ta ohromná motivace něco malého udělat za co nejkratší dobu, a existence někoho, kdo to udělá za malou, nebo žádnou cenu by byla neskutečná. Monopol chráněný státem je konstrukt ať již je to myšlono dobře nebo ne. Ja věřím v lidské jednání a spolupráci, tak se prosím nepodceńujme!
První kupující by to zveřejnilProč by to dělal, tedy krom bezbřehého altruismu a přebytku peněz?
)
příjemce těch peněz by byla firma, která financovala výzkum účinné látky a klinické testyJak by se určovalo, kolik přesně peněz za ten provedený výzkum nakonec firma dostane? Někdy je nutné prozkoumat i "slepé uličky", ve kterých utopíte jinde vydělané peníze. Jak by se toto řešilo? Měl bych z toho strach, protože dotace na soukromý výzkum tu v jisté podobě máme už dnes. A občas se dozvím, jak si z nich někdo hezky žije, přičemž výsledek výzkumu je "nic jsme nevyzkoumali, bylo málo peněz, příští rok je třeba přidat". Čili jak zajistit, že systém fondu bude ve výsledku fungovat lépe než ten dnešní založený na soukromém kapitálu a patentové ochraně.
Rozvojové země pak nemusejí platit vůbec nic, takže budou mít levné léky.To v podstatě znamená, že celý ten systém bude fraška.
Vynalézalo by samozřejmě dále, ale pouze pokud by to stálo málo penězKdyž toto čtu, tak si říkám: LOL.
Pokud si uvědomuji škodlivost patetnů v jednom oboru , jaktože v druhém oboru bych je měl bránit? V tom prvním jde pouze o jedničky a nuly a v druhém o lidské zdraví? O život jde v obou oborech. Neúměrné plýtvání, které sebou nese existence státem chráněných monopolních softwarových korporací má jistě za násladek spousty lidských životů, když už to chcete takhle ;)
že bychom dnes byli 100 let za vopicema bez windowsů? Ale kuž 
ve farmaceutickém odvětví se plýtvání neděje? Nepodávají vám v nemocnici taky nějaký windows na infektci? Doopravdy by nebyly léky? A nebo by byly kvalitnější ?