Americký výrobce čipů Intel propustí 15 procent zaměstnanců (en), do konce roku by jich v podniku mělo pracovat zhruba 75.000. Firma se potýká s výrobními problémy a opouští také miliardový plán na výstavbu továrny v Německu a Polsku.
MDN (Wikipedie), dnes MDN Web Docs, původně Mozilla Developer Network, slaví 20 let. V říjnu 2004 byl ukončen provoz serveru Netscape DevEdge, který byl hlavním zdrojem dokumentace k webovým prohlížečům Netscape a k webovým technologiím obecně. Mozille se po jednáních s AOL povedlo dokumenty z Netscape DevEdge zachránit a 23. července 2005 byl spuštěn MDC (Mozilla Developer Center). Ten byl v roce 2010 přejmenován na MDN.
Wayback byl vydán ve verzi 0.1. Wayback je "tak akorát Waylandu, aby fungoval Xwayland". Jedná se o kompatibilní vrstvu umožňující běh plnohodnotných X11 desktopových prostředí s využitím komponent z Waylandu. Cílem je nakonec nahradit klasický server X.Org, a tím snížit zátěž údržby aplikací X11.
Byla vydána nová verze 6.18 živé linuxové distribuce Tails (The Amnesic Incognito Live System), jež klade důraz na ochranu soukromí uživatelů a anonymitu. Nově se lze k síti Tor připojit pomocí mostu WebTunnel. Tor Browser byl povýšen na verzi 14.5.5. Thunderbird na verzi 128.12.0. Další změny v příslušném seznamu.
Meta představila prototyp náramku, který snímá elektrickou aktivity svalů (povrchová elektromyografie, EMG) a umožňuje jemnými gesty ruky a prstů ovládat počítač nebo různá zařízení. Získané datové sady emg2qwerty a emg2pose jsou open source.
Byla vydána (𝕏) nová verze 25.7 open source firewallové a routovací platformy OPNsense (Wikipedie). Jedná se o fork pfSense postavený na FreeBSD. Kódový název OPNsense 25.7 je Visionary Viper. Přehled novinek v příspěvku na fóru.
Před 40 lety, 23. července 1985, společnost Commodore představila první počítač Amiga. Jednalo se o počítač "Amiga od Commodore", jenž byl později pojmenován Amiga 1000. Mělo se jednat o přímou konkurenci počítače Apple Macintosh uvedeného na trh v lednu 1984.
T‑Mobile USA ve spolupráci se Starlinkem spustil službu T-Satellite. Uživatelé služby mohou v odlehlých oblastech bez mobilního signálu aktuálně využívat satelitní síť s více než 650 satelity pro posílání a příjem zpráv, sdílení polohy, posílání zpráv na 911 a příjem upozornění, posílání obrázků a krátkých hlasových zpráv pomocí aplikace Zprávy Google. V plánu jsou také satelitní data.
Společnost Proxmox Server Solutions stojící za virtualizační platformou Proxmox Virtual Environment věnovala 10 000 eur nadaci The Perl and Raku Foundation (TPRF).
Byla vydána nová verze 2.4.65 svobodného multiplatformního webového serveru Apache (httpd). Řešena je bezpečnostní chyba CVE-2025-54090.
Na javapolis.com byly zveřejněny návrhy komunity pro novou generaci jazyka Java. Rovněž můžete navštívit výsledky hlasování, které jsou tematicky rozdělené na uzávěry (closures), různé změny v jazyce, používané aplikační servery a (nejen javovské) webové frameworky
Tiskni
Sdílej:
enum
ů, takže požadují switch
na String
, ale hlavně že požadují closures, se kterými nebudou umět pracovat už vůbec… Proč by nebyl užitečný switch na string? Třeba pro konverzi řetězce ze vstupu na enum?Myslíte jako vždy ručně znovu implementovat metodu
Enum.valueOf(String)
? K čemu by to bylo dobré?
To je jako módní mezi javisty, že zesměšňují každého, kdo požaduje užitečné featury?Nevidím nic užitečného na „featuře“, která s větším množstvím kódu umožňuje něco, co umožňuje už jiná stávající vlastnost (enumy), které jsou navíc kontrolovatelné už v době kompilace.
Umožnění switch na string umožňuje více, než ten váš enum. To, že nemáte dostatek fantazie beru. Sice nepřehledně se to dá emulovat - vytvořit třeba naprosto zbytečný enum s hodnotami všech stringů co potřebuji ve switchi, zkonvertovat string na enum, a pak šup s enum hodnotami do switche, ale považuji to za zbytečnou buzeraci - a přehlednost výsledného kódu bude podstatně nižší, než když v tom switchi budou stringy rovnou.Ty Stringy stejně musím někde vyjmenovat, ať ve switchi, nebo v enumu. Jenom ten enum dává programátorovi i překladači jasně najevo, že je to nějaká omezená množina řetězců, a kompilátor to pak také může kontrolovat (např. kontrolovat, že jste ve switchi ošetřil všechny možné hodnoty). Takže jediný případ, kdy by použití switche místo enumu mělo smysl, je potenciálně nekonečný počet možných vstupních řetězců. Jenomže nekonečný switch taky nejde udělat. Navíc pokud ten program bude mít alespoň nějakou kulturu, nebudete mít řetězce přímo v kódu, ale budete je mít jako konstanty – takže kód bude vypadat skoro stejně, jako s použitím enumu, ale nebude tam ta kontrola v době překladu. Jinak v kódu je rozdíl mezi enumem a switchem volání jediné metody, což těžko výrazně sníží přehlednost kódu.
A kompilátor ve switchi nemůže zkontrolovat to všechno co tu píšete? Kompilátor nemůže zkontrolovat, že jste ve switchi ošetřil všechny možné hodnoty? To jsou mi novinky. Znovu opakuji, že to, že Vaše fantazie je omezená na to, kde se dá použít string ve switch - není problém stringu ve switchi.Pokud kompilátoru předem nedám seznam všech přípustných hodnot, nemůže zkontrolovat, že jsem pro každou přípustnou hodnotu napsal odpovídající větev
case
. Pokud by switch pro Stringy přinášel i tu možnost určit všechny přípustné hodnoty, dostanete enum
. Tak proč ho vymýšlet podruhé?
Pokud kód bude mít kulturu, tak bude psán tak, aby byl co nejpřehlednější, nejudržovatelnější a nejčitelnější - což nutně neevokuje mít všechny literály jako konstanty - to tu zase tvrdíte něco co není pravda.Hodnoty ve
switchi
nejsou jen tak nějaké hodnoty spadlé z nebe, ale je to několik hodnot z omezené množiny. Místo takových hodnot se typicky používají konstanty, protože je většinou používáte na více místech. Jenomže pro omezenou množinu hodnot už má Java vlastní datový typ – enum
. A jsme zase zpátky na začátku.
Rozdíl mezi enumem a switchem není volání jedné metody.Najděte víc jak jeden rozdíl:
private static final String ONE = "ONE"; private static final String TWO = "TWO"; private static final String THREE = "THREE"; switch (str) { case ONE: doOne(); break; case TWO: doTwo(); break; case THREE: doThree(); break; }
private enum Numbers { ONE, TWO, THREE}; switch (Numbers.valueOf(str)) { case ONE: doOne(); break; case TWO: doTwo(); break; case THREE: doThree(); break; }Já v tom z hlediska kódu vidím jediný rozdíl, volání metody
Numbers.valueOf(String)
. Z hlediska významu tam vidím minimálně další dvě věci, obě ku prospechu enumů:
private enum Numbers { ONE, TWO, THREE}; switch (Numbers.valueOf(str)) { case ONE: doOne(); break; case TWO: doTwo(); break; }Kompilátor může dát varování, že je switch neúplný, a:
private enum Numbers { ONE, TWO, THREE}; switch (Numbers.valueOf(str)) { case ONE: doOne(); break; case TWO: doTwo(); break; case THREE: doThree(); break; case WINTER: doWinter(); break; }Tohle vám kompilátor s enumem ani nepřeloží. Se Stringem to v obou případech projde, a divit se budete až za běhu programu.
Znovu opakuji, že to, že Vaše fantazie je omezená na to, kde se dá použít string ve switch - není problém stringu ve switchi.Mohl byste napsat nějaký konkrétní příklad? Podle mne 99,99 % užití Stringu ve switchi je případ, kdy mám předem známou množinu řetězců, které očekávám někde na vstupu, a potřebuju zjistit, která konkrétní hodnota na tom vstupu je. Přesně k tomuhle ale má Java enum, a není důvod zavádět další konstrukci (Java není Perl). Ta zbývající desetina promile jsou případy, kdy by se autor kódu měl přeci jen zamyslet, zda to nemá být enum… Napadá mne vlastně jediný případ, kdy nejde enum použít přímočaře, a to je nemožnost dědění enumů. A i v takovém případě je implementace s využitím enumu lepší, než switch se Stringy, které se vám náhle z ničeho nic zjeví v kódu.