Wayback byl vydán ve verzi 0.3. Wayback je "tak akorát Waylandu, aby fungoval Xwayland". Jedná se o kompatibilní vrstvu umožňující běh plnohodnotných X11 desktopových prostředí s využitím komponent z Waylandu. Cílem je nakonec nahradit klasický server X.Org, a tím snížit zátěž údržby aplikací X11.
Byla vydána verze 4.0.0 programovacího jazyka Ruby (Wikipedie). S Ruby Box a ZJIT. Ruby lze vyzkoušet na webové stránce TryRuby. U příležitosti 30. narozenin, první veřejná verze Ruby 0.95 byla oznámena 21. prosince 1995, proběhl redesign webových stránek.
Všem čtenářkám a čtenářům AbcLinuxu krásné Vánoce.
Byla vydána nová verze 7.0 linuxové distribuce Parrot OS (Wikipedie). S kódovým názvem Echo. Jedná se o linuxovou distribuci založenou na Debianu a zaměřenou na penetrační testování, digitální forenzní analýzu, reverzní inženýrství, hacking, anonymitu nebo kryptografii. Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Vývojáři postmarketOS vydali verzi 25.12 tohoto před osmi lety představeného operačního systému pro chytré telefony vycházejícího z optimalizovaného a nakonfigurovaného Alpine Linuxu s vlastními balíčky. Přehled novinek v příspěvku na blogu. Na výběr jsou 4 uživatelská rozhraní: GNOME Shell on Mobile, KDE Plasma Mobile, Phosh a Sxmo.
Byla vydána nová verze 0.41.0 multimediálního přehrávače mpv (Wikipedie) vycházejícího z přehrávačů MPlayer a mplayer2. Přehled novinek, změn a oprav na GitHubu. Požadován je FFmpeg 6.1 nebo novější a také libplacebo 6.338.2 nebo novější.
Byla vydána nová verze 5.5 (novinky) skriptovacího jazyka Lua (Wikipedie). Po pěti a půl letech od vydání verze 5.4.
Byla vydána nová verze 5.4.0 programu na úpravu digitálních fotografií darktable (Wikipedie). Z novinek lze vypíchnout vylepšenou podporu Waylandu. Nejnovější darktable by měl na Waylandu fungovat stejně dobře jako na X11.
Byla vydána beta verze Linux Mintu 22.3 s kódovým jménem Zena. Podrobnosti v přehledu novinek a poznámkách k vydání. Vypíchnout lze, že nástroj Systémová hlášení (System Reports) získal mnoho nových funkcí a byl přejmenován na Informace o systému (System Information). Linux Mint 22.3 bude podporován do roku 2029.
GNU Project Debugger aneb GDB byl vydán ve verzi 17.1. Podrobný přehled novinek v souboru NEWS.
KaOS (Kernel Attached Operating System) je nová linuxová serverová platforma. Jedná se o základní operační systém uvnitř obrazu jádra. KaOS lze nainstalovat pomocí PXE nebo prostě výměnou jádra na stávajícím linuxovém systému. KaOS podporuje virtualizaci pomocí KVM. K dispozici je první veřejné vydání.
Tiskni
Sdílej:
nová linuxová serverová platformaJako early-userspace nadrátovaný k kernelu? Co je na tom nového? To jsem dělal hned poté co jsem za sebou přestal tahat kačera (v OpenWRT je k tomu přímo volba). Ale dobré, že už si toho konečně někdo všiml.
Ale je v initramfs, stačí číst odkazovaný link 
Carbon Mountain takes advantage of a feature in the Linux 2.6 series of kernels that allows us to attach a small cpio image to the kernel. The result is a small image that is used as the initial ramdisk, and the kernel will pass off control in early user space to it.
Před asi rokem jsem si udělal podobnou hračku (má to ~6MB (+ kernel zImage ~600KB), jsou tam všechny síťové a storage moduly), busybox, NFS server, mke2fs, portmap, exportfs, vše nalinkováno s uClibc (pro pár věci byly potřeba úpravy kódu, glibc má opravdu obsolete věcí v módě
). Bootuje to na 2GHz P4 do 300ms (od startu kernelu).
Původní účel byl postavit "lehký" PXE server, pak přišla řada i na NFS, zkusím to nějak zaktualizovat a "vydat" během dalšího roku, ovšem pochybuji, že se mi to podaří tak pěkně obalit marketingovými kecy, jak se to povedlo Carbon Mountain
.
ale zavadce na jinych architekturach (embeded zarizeni?) initramdisk nemusi zvladat
Mám takový pocit, že právě na x86 to zvládá i kernel (místo bootloaderu), ale jako naschvál to ARM verze kernelu neumí
(nebo donedávna neuměla).
Mimochodem - už jsem to konečně našel - podpora pro initramfs v kernelu už nějakou dobu existuje, na to netřeba "inovace" v podobě business řešení
.
Celý bootloader potom může pozůstávat z pár instrukcí.
Přesně tak, byl jsem překvapen, co všechno si kernel na takovém Freerunneru dělá sám, zavaděč nemusí dokonce ani inicializovat video. 
Přesně tak, byl jsem překvapen, co všechno si kernel na takovém Freerunneru dělá sám, zavaděč nemusí dokonce ani inicializovat video.Jen mě tak napadlo, že toto by byla skvělá odpověď na otázku
proč potřebujeme otevřené ovladače pro grafické adaptéry. Doporučuji se podívat co všechno musí udělat takový coreboot než vůbec může načíst payload na x86 a co uživatel nevidí. To je doslova kupa hnoje.
RTA, vtip je v tom ze system neni v initramdisku, ale primo v obrazu kernelu.Vždyť jo, o tom také mluvím. Viz příloha. Cpio image se zazipuje a nadrátuje se přímo obrazu toho jádra.
Na PC je to celkem putna, ale zavadce na jinych architekturach (embeded zarizeni?) initramdisk nemusi zvladat.Tam se to dělá tak, že se z obrazu jádra a initrd udělá jeden ELF image, ten většinou zavaděč umí načíst a pak se předá tím ELFem pointer na umístnění obrazu initrd a parametry jádru. Donedávna nešli ty parametry jádra do něj natvrdo nacpat (na x86 architektuře), ale teď už jde i to, takže z toho jde udělat jeden absolutně soběstačný spustitelný blok (nepočítám různé segmentování v paměti na suprových architekturách).