Po 9 týdnech vývoje od vydání Linuxu 7.0 oznámil Linus Torvalds vydání Linuxu 7.1. Přehled novinek a vylepšení na LWN.net: první a druhá polovina začleňovacího okna a časem také na Linux Kernel Newbies.
Cheat Engine (Wikipedie) je s verzí 7.7 k dispozici už také pro Linux. Jedná se o proprietární skener/debugger paměti používaný především k cheatování v počítačových hrách.
Vláda USA nařídila společnosti Anthropic pozastavit přístup k modelům Fable 5 a Mythos 5 pro všechny cizince, včetně zaměstnanců Anthropicu.
Společnost Murena představila (YouTube) novou verzi 4.0 mobilního operačního systému /e/OS (Wikipedie) založeného na Androidu a LineageOS bez aplikací a služeb od Googlu.
V Arch User Repository (AUR) bylo kompromitováno přes 400 opomíjených balíčků (jejich seznam). Útočník do nich začlenil škodlivý npm balíček atomic-lockfile, který krade citlivá data uživatelů. Publikována byla předběžná analýza spouštěného malwaru deps.
Homebrew, správce balíčků nejen pro macOS, byl vydán ve verzi 6.0.0 (seznam změn). Hlavními novinkami jsou bezpečnostní mechanismus tap trust kvůli důvěryhodnosti závislostí, vylepšení sandboxingu na Linuxu, interní JSON API nebo zlepšení výkonu.
Byla nalezena a 9. června opravena kritická zranitelnost ve FreeBSD v Kernel TLS (KTLS). Pojmenována byla Bumsrakete (FreeBSD-SA-26:26.ktls, CVE-2026-45257). Lokální neprivilegovaný uživatel může přepisovat soubory, ke kterým má právo pouze pro čtení. Přepsáním setuid binárky a jejím spuštěním může získat roota. Na všech verzích od verze 13.0 vydané v dubnu 2021.
Vývojáři open source operačního systému ReactOS (Wikipedie), jehož cílem je kompletní binární kompatibilita s aplikacemi a ovladači pro Windows, se na síti 𝕏 pochlubili, že ReactOS zvládne počítačovou hru Half-Life.
Byla vydána nová verze 4.8 multiplatformního integrovaného vývojového prostředí (IDE) pro rychlý vývoj aplikaci (RAD) ve Free Pascalu Lazarus (Wikipedie). Využíván je Free Pascal Compiler (FPC) 3.2.2.
Apple container dospěl do verze 1.0.0. Jedná se o open source nástroj pro spouštění linuxových kontejnerů na macOS postavený nad containerization. Napsaný je v programovacím jazyce Swift a optimalizovaný pro Apple silicon.
KaOS (Kernel Attached Operating System) je nová linuxová serverová platforma. Jedná se o základní operační systém uvnitř obrazu jádra. KaOS lze nainstalovat pomocí PXE nebo prostě výměnou jádra na stávajícím linuxovém systému. KaOS podporuje virtualizaci pomocí KVM. K dispozici je první veřejné vydání.
Tiskni
Sdílej:
nová linuxová serverová platformaJako early-userspace nadrátovaný k kernelu? Co je na tom nového? To jsem dělal hned poté co jsem za sebou přestal tahat kačera (v OpenWRT je k tomu přímo volba). Ale dobré, že už si toho konečně někdo všiml.
Ale je v initramfs, stačí číst odkazovaný link 
Carbon Mountain takes advantage of a feature in the Linux 2.6 series of kernels that allows us to attach a small cpio image to the kernel. The result is a small image that is used as the initial ramdisk, and the kernel will pass off control in early user space to it.
Před asi rokem jsem si udělal podobnou hračku (má to ~6MB (+ kernel zImage ~600KB), jsou tam všechny síťové a storage moduly), busybox, NFS server, mke2fs, portmap, exportfs, vše nalinkováno s uClibc (pro pár věci byly potřeba úpravy kódu, glibc má opravdu obsolete věcí v módě
). Bootuje to na 2GHz P4 do 300ms (od startu kernelu).
Původní účel byl postavit "lehký" PXE server, pak přišla řada i na NFS, zkusím to nějak zaktualizovat a "vydat" během dalšího roku, ovšem pochybuji, že se mi to podaří tak pěkně obalit marketingovými kecy, jak se to povedlo Carbon Mountain
.
ale zavadce na jinych architekturach (embeded zarizeni?) initramdisk nemusi zvladat
Mám takový pocit, že právě na x86 to zvládá i kernel (místo bootloaderu), ale jako naschvál to ARM verze kernelu neumí
(nebo donedávna neuměla).
Mimochodem - už jsem to konečně našel - podpora pro initramfs v kernelu už nějakou dobu existuje, na to netřeba "inovace" v podobě business řešení
.
Celý bootloader potom může pozůstávat z pár instrukcí.
Přesně tak, byl jsem překvapen, co všechno si kernel na takovém Freerunneru dělá sám, zavaděč nemusí dokonce ani inicializovat video. 
Přesně tak, byl jsem překvapen, co všechno si kernel na takovém Freerunneru dělá sám, zavaděč nemusí dokonce ani inicializovat video.Jen mě tak napadlo, že toto by byla skvělá odpověď na otázku
proč potřebujeme otevřené ovladače pro grafické adaptéry. Doporučuji se podívat co všechno musí udělat takový coreboot než vůbec může načíst payload na x86 a co uživatel nevidí. To je doslova kupa hnoje.
RTA, vtip je v tom ze system neni v initramdisku, ale primo v obrazu kernelu.Vždyť jo, o tom také mluvím. Viz příloha. Cpio image se zazipuje a nadrátuje se přímo obrazu toho jádra.
Na PC je to celkem putna, ale zavadce na jinych architekturach (embeded zarizeni?) initramdisk nemusi zvladat.Tam se to dělá tak, že se z obrazu jádra a initrd udělá jeden ELF image, ten většinou zavaděč umí načíst a pak se předá tím ELFem pointer na umístnění obrazu initrd a parametry jádru. Donedávna nešli ty parametry jádra do něj natvrdo nacpat (na x86 architektuře), ale teď už jde i to, takže z toho jde udělat jeden absolutně soběstačný spustitelný blok (nepočítám různé segmentování v paměti na suprových architekturách).