Programovací jazyk JavaScript (Wikipedie) dnes slaví 30 let od svého oficiálního představení 4. prosince 1995.
Byly zveřejněny informace o kritické zranitelnosti CVE-2025-55182 s CVSS 10.0 v React Server Components. Zranitelnost je opravena v Reactu 19.0.1, 19.1.2 a 19.2.1.
Bylo rozhodnuto, že nejnovější Linux 6.18 je jádrem s prodlouženou upstream podporou (LTS). Ta je aktuálně plánována do prosince 2027. LTS jader je aktuálně šest: 5.10, 5.15, 6.1, 6.6, 6.12 a 6.18.
Byla vydána nová stabilní verze 3.23.0, tj. první z nové řady 3.23, minimalistické linuxové distribuce zaměřené na bezpečnost Alpine Linux (Wikipedie) postavené na standardní knihovně jazyka C musl libc a BusyBoxu. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
Byla vydána verze 6.0 webového aplikačního frameworku napsaného v Pythonu Django (Wikipedie). Přehled novinek v poznámkách k vydání.
Po více než 7 měsících vývoje od vydání verze 6.8 byla vydána nová verze 6.9 svobodného open source redakčního systému WordPress. Kódové jméno Gene bylo vybráno na počest amerického jazzového klavíristy Gene Harrise (Ray Brown Trio - Summertime).
Na čem pracují vývojáři webového prohlížeče Ladybird (GitHub)? Byl publikován přehled vývoje za listopad (YouTube).
Google Chrome 143 byl prohlášen za stabilní. Nejnovější stabilní verze 143.0.7499.40 přináší řadu novinek z hlediska uživatelů i vývojářů. Podrobný přehled v poznámkách k vydání. Opraveno bylo 13 bezpečnostních chyb.
Společnost Valve aktualizovala přehled o hardwarovém a softwarovém vybavení uživatelů služby Steam. Podíl uživatelů Linuxu dosáhl 3,2 %. Nejčastěji používané linuxové distribuce jsou Arch Linux, Linux Mint a Ubuntu. Při výběru jenom Linuxu vede SteamOS Holo s 26,42 %. Procesor AMD používá 66,72 % hráčů na Linuxu.
Canonical oznámil (YouTube), že nově nabízí svou podporu Ubuntu Pro také pro instance Ubuntu na WSL (Windows Subsystem for Linux).
Tým kvantových fyziků z Univerzity Palackého v Olomouci představil svůj nedávný výzkum v oblasti odposlechu kvantové kryptografie s využitím tzv. klonování. Tato technika je založena na možnosti provést přibližnou duplikaci kvantového stavu fotonů, které jsou využity pro distribuci šifrovacího klíče v kvantové kryptografii. Vědci ukázali, jak lze v šumu, který na reálné přenosové lince vždy vzniká, ukrýt klonovací přístroj a pomocí něj odposlouchávat kvantovou kryptografii. Řešením je tedy co nejnižší tolerovaná míra šumu, aby se v něm nemohlo ukrýt klonovací zařízení. Výsledky práce olomouckých vědců zveřejnil prestižní odborný časopis Physical Review Letters (pracovní verze článku je volně přístupná) a populárně o nich referuje rovněž New Scientist.
Tiskni
Sdílej:
pracovní verze článku je volně přístupnáTo je to PDF po přihlášení? Ach jo. Nechcete vydat i popularizační článek třeba tady na AbcL pro lamy jako jsem já? :)
Prodejce školních pomůcek co lehce přestřelil a školy od něj bohužel opravdu kupují 
Viděl bych v tom, že je potřeba mít „nějaký“ papír a pokud to nemá, nemůže se to ve škole použít.To skoro určitě ne. Nevím o tom, že by na tyhle věci existoval nějaký glejt, že to je "učební pomůcka". Minimálně na střední škole není problém dělat v rámci cvičení s čímkoliv, co splňuje obecné normy, takže se to vůbec smí prodávat. Tohle je jen obyčejná věc prodávaná jako laboratorní vybavení - za to se dá skrýt nesmyslná cena. Jestli to nějaké školy kupují, tak z totální nevědomosti a ignorace nebo mají peněz na rozhazování - typicky z různých EU projektů se nakupuje velmi "efektivně", i když byrokracie s výběrovým řízením je násobně víc než normálně.
Jinak jestli se nepletu dokonce i lidská sítnice je schopná za specifických podmínek vidět jednotlivé fotony.Pokud vím, tak není. Jednotlivé buňky sítnice to sice dokážou, ale aby vznikl zrakový vjem, musí být signál zaznamenán v několika najednou. V podstatě o tom "hlasují", aby eliminovaly šum.