Kvantová kryptografie v testu neprošla

Očekávaná nedobytnost kvantového šifrování se zatím nepotvrzuje. Slabé místo zpracování dat při tomto šifrování bylo nalezeno, více na blogu Bruce Schneiera a v příslušné prezentaci.

1.1.2010 00:58 | vencour | IT novinky

Komentáře

[Käyttäjä 11133]

No dobře je ten nový rok a mám v sobě nějaký ten alkohol, ale... pokud čtu dobře... není ten článek o zranitelnosti v detektoru? Takže princip kvanotvé kryptografie je stále správný, jen je potřeba vymyslet nějaký nový, ne zranitelný detektor?

[vencour]

Jasně, fyzika platí, ještě je nutno něco ošetřit v průběhu zpracování signálu.

[Aleš Janda]

Lze vůbec nějak potvrdit bezpečnost čehosi? Pokud se najde díra, tak se může říct „Ano, takto to jde prolomit, není to bezpečné“, ale jak dokázat opak? Není to tak, že prostě lze jen říci „zatím není znám žádný způsob, jak šifrování prolomit“, ale důkaz nemít?

[Michal2]

Tak to neni. Napr. u Vernamovy sifry lze s matematickou urcitosti prohlasit, ze se bez znalosti klice zasifrovany text desifrovat neda. Resp. da a dokonce velmi snadno ale vysledkem jsou vsechny retezce dane delky takze ti to je k nicemu.

[Aleš Janda]

To máte pravdu, zrovna u Vernamovy šifry to lze matematicky dokázat poměrně jednoduše. Ale v praxi je to složitější - dekódovací klíč musíte k příjemci nějak dopravit + je požadavek, aby klíč nebyl příliš dlouhý. Takže se klíč bude opakovat a pokud bude příjemce předem znát nějaké úseky zprávy (hlavičky souborů…), tak může i další části dešifrovat a zbytek třeba odhadnout

Takže ano, Vernamova šifra je neprolomitelná, ale v praxi do toho musí vstupovat další aspekty, které přímo s šifrováním souvisí, ale mohou způsobit jeho prolomení.

[xkucf03]

Pak už by to nebyla Vernamova šifra, pokud by klíč mohl být kratší a mohl se opakovaně používat. Dalším předpokladem je utajení klíče, takže pokud by ho někdo cestou vyzradil, taky už to není Vernamova šifra. V praxi to až takový problém není, jednoduše přineseš kamarádovi DVD napěchované kvalitními náhodnými daty a po zbytek života si můžete posílat e-maily šifrované tak, že je nikdo nerozluští (ani tehdy, kdy ostatní dnešní a/symetrické šifry budou prolomené).

[Martin Mareš]

Jiná věc je, jestli lze v tomto světě Vernamovu šifru použít – funguje jenom tehdy, když klíč volíte rovnoměrně náhodně, což vůbec není jasné, zda lze fyzikálně realizovat.

[Nick]

Byla by pecka, pokud by se jako "vedlejší produkt" přišlo na principielně nový způsob měření elementárních částic a zahodil by se celý ten IMHO zavádějící aparát postavený kolem principu neurčitosti. Vždyť ani doteď nebyla existence fotonu prokázána a dohady kolem obojaké částicové i vlnové vlastnosti světla pochybnostem přispívají.

[Platonix]

Ten, podle vás, "zavádějící aparát kolem principu neurčitosti" byl již mnohokrát experimentálně ověřen a je zřejmé, že je platný. Až se někdy v budoucnu najde nový model, tak to nebude model, který princip neurčitosti vyvrátí, ale pouze jej doplní a koreguje jeho platnost. Ve fyzice nejsou revoluce, ale evoluce.

[Nick]

Jj, jako "nedělitelnost" atomu, "nahodilost" Brownova pohybu atp.

[Platonix]

Rozlišujme případy, kdy si něco ve fyzice myslíme a kdy to máme experimentálně ověřené.

[Majkls]

No zrovna princip neurčitosti je jeden ze základních postulátů K.M. Takže pokud by neplatil, nefungovalo by spousta věcí (například tunelování elektronů, potenciálové jámy v polovodičích apod.). Takže prosím opatrně se zpochybňováním tohoto principu :). Foton nikdo neviděl, ale je jasné, že musí mít duální charakter, když dokáže vyrazit elektron. Nebo jak si představujete, že se ten elektron při fotoelektrickém jevu uvolňuje? :)

[Platonix]

Princip neurčinosti není postulát. Je to prostý důsledek faktu, že v případě dvou měření prováděných na jednom objektu může záležet na pořadí těchto měření. To proto, že měření samo ovlivňuje kvantový stav objektu. Jinak já jsem osobně foton viděl a troufám si říct, že jsem viděl i jednotlivé fotony.

[JeChW]

Já osobně jsem přesvědčený o tom, že jsem viděl spoustu fotonů. Zrovna teď jich na mě spousta září z luminoforu obrazovky.

[Platonix]

Já tím myslel, že jsem viděl dokonce i izolované jednotlivé fotony.

[Pavol]

Ano, ludske oko je ich vraj schopne pri uplnej tme registrovat.

[Grunt]

Není. Teda lidské oko možná, ale určitě ne lidský mozek, protože jeho neurologické odšumovací filtry je odfiltrují od běžného šumu v nervech.^[1]

[Platonix]

Já jsem těma izolovanýma fotonama myslel fotony vznikající ve speciálním nelineárním prostředí, kde se generují jednotlivé fotony, ale je pravda, že jejich frekvence generace je někde 100 000 za vteřinu a to už je možné okem i vidět. Máš samozřejmě pravdu, že kdyby byly třeba jeden foton za vteřinu, tak je asi neuvidím.

[Grunt]

Možná pes nebo kočka by je byli schopni vidět. Ti mají na rozdíl od nás ten speciální potah. Jinak to určitě zvládne nějaké CCDčko. To už by snad mohlo stačit.

[petr_p]

Chtělo by to borgské oko. Hned bych si nechal jedno udělat :)

[Jendа]

Eh? CO? Kde? Jak? Už to radši neber…

[Grunt]

Až už mě pěkně štve:

(there is an issue, called "uncertainty principle", which states that, we cannot exactly&helllip;)

A to je furt. Kdyby se mi pod ruky dostal ten neřád co ho vyřkl, tak bych mu s tím krkem pěkně zakroutil.

[hankey]

Foton i elektron a jako cokoli na co pomyslíte je téže podstaty. I Váš tučnák na obrazovace. Vše je jen projevem energie.

[l4m4]

Foton existuje, protože zavedení fotonu se ukazuje jako velmi praktický způsob popisu reality. Zda existuje i v jiném smyslu než coby užitečný koncept, to je otázka pro filosofickou disputaci, a pro fyzika je většinou irelevantní.

[Grunt]

Pochopil jsem správně, že v případě polarizace fotonů se měří i jejich energie a zranitelnost je právě v citlivosti těch měřících zařízení?

[Platonix]

To, co je v tom blogu popsané není útok na kvantovou kryptografii, ale jen na jednu komponentu v její implementaci. Není to nic fundamentálního.

[nhy]

Je to praca pre fyzikov, aby to opravili. Islo by mozno skumat nieco aj teoreticky, ale kazdy mame len jeden zivot a su aj zaujimavejsie veci.