Byla vydána nová verze 4.8.0 programu na úpravu digitálních fotografií darktable (Wikipedie).
Nová čísla časopisů od nakladatelství Raspberry Pi: MagPi 142 (pdf) a HackSpace 79 (pdf).
Qtractor (Wikipedie) dospěl do verze 1.0.0. Jedná se o Audio/MIDI vícestopý sekvencer.
Byl vydán svobodný kancelářský balík OnlyOffice Docs 8.1. Vedle četných oprav přináší několik funkcí včetně podpory editace textu v PDF a vytváření formulářů v PDF.
Daniel Stenberg, autor nástroje curl, z databáze SteamDB zjistil, že aktuálně 22 734 her na Steamu používá curl.
Společnost Anthropic vydala Claude 3.5 Sonnet, tj. novou verzi své umělé inteligence Claude (Wikipedie). Videoukázky na YouTube. S Claude 3, stejně jak s GPT-3.5, Llama 3 a Mixtral, si lze pokecat bez přihlašování na DuckDuckGo AI Chat.
Byla vydána nová stabilní verze 6.8 webového prohlížeče Vivaldi (Wikipedie). Postavena je na Chromiu 126. Přehled novinek i s náhledy v příspěvku na blogu a na YouTube. Vypíchnuta jsou vylepšení v integrovaném poštovním klientu.
Příspěvek Aukce domén – měsíc po spuštění na blogu CZ.NIC shrnuje první měsíc provozu Aukce domén .CZ. Aukcemi prošlo celkem 18 174 domén, z toho na 742 z nich byl učiněn alespoň 1 příhoz. Nejdražší aukcí byla na doménu virtualnisidlo.cz s cenou 95 001 Kč, která však nebyla včas uhrazena. Nejdražší aukcí, která byla vydražena i zaplacena je praguecityline.cz s cenovkou 55 600 Kč.
Před 40 lety, 19. června 1984, Bob Scheifler představil první verzi okenního systému X (X Window System). Vycházela z okenního systému W (W Window System).
Desktopové prostředí MATE bylo vydáno ve verzi 1.28. V gitových repozitářích je sice už od února, ale oznámení vydání se na webu objevilo s několikaměsíčním zpožděním (únorové datum zveřejnění je nepravdivé). Jde o první velké vydání od roku 2021. Uživatelsky nejvýznamnější pokrok je v podpoře Waylandu.
Na australské konferenci open source vývojářů byl i Larry Wall, který hovořil o budoucím Perl 6. Ten povede ke konci zpětné kompatibility, což je odůvodňováno nezbytností tohoto kroku, protože jazyk je zavalen starými a nevhodnými konstrukcemi. Perl 6 má také usnadnit vlastní rozšiřování schopností jazyka. Čtěte ComputerWorld.
Tiskni Sdílej:
starou syntaxi:
@#%^nk5kjdf2$%^#wjfnfbwiT$
nahradila nova:
&^MdfdT^%&N^%JRj4o5434fj
No, kolega teď dělá na dvou projektech: jeden je v Javě a používá kryptografii a druhý je v Perlu. Tak jsem mu poradil, ať ten druhý napíše taky v Javě, zakryptuje a předhodí Perlu. Zabije tak dvě mouchy jednou ranou.
Prostě něco ve smyslu:
$ javac … … … $ jar cfvm app.jar … … $ crypt app.jar key > app.jar.crypt $ echo '#!/usr/bin/env perl' > app.pl $ cat app.jar.crypt >> app.pl $ chmod +x app.pl $ ./app.pl
Podle mě to musí fungovat.
I když se jedná o novou syntaxi, kořeny zůstaly, takže přechod na novou verzi nebude pro programátory obtížný.
Docela by mě zajímalo jeslti by nebylo výhodnější prostě nechat jazyk tak jak je a spíše na něm stavět aplikace, než vytvářet pořád nové a nové jazyky...
No mne pripada, ze Larry a lidi kolem Perlu 6 nejsou hloupi. Perl 5 uz ma hodne za sebou a bez poruseni zpetne kompatibility to nejde, takze proc to rovnou neudelat poradne. Vice o duvodech jsem prelozil na perl6.cz - Perl 6. Proste jazyk na kterem snad uz opravdu pujde stavet .
vytvaret aplikace ale boli.
Zkuste misto perlu 6 prejit na Groovy .
Kdo tady mluvil o přechodu na Perl?
Zkus prejit z Groovy na Perl 6.