Lazarus 2.0.10

Byla vydána verze 2.0.10 multiplatformního integrovaného vývojového prostředí (IDE) pro rychlý vývoj aplikaci (RAD) ve Free Pascalu Lazarus (Wikipedie). Nově využívá nedávno vydaný Free Pascal Compiler (FPC) 3.2.0.

11.7.2020 22:11 | Ladislav Hagara | Nová verze

Komentáře

[little.owl]

Pouziva to nekdo a proc? No offense.

[Quak]

Například je v tom vyvíjený projekt PeaZip.

[Pavel Píša]

Například nám to dává šanci provést kompletní port aplikace CHROMuLAN pro Linux. Ano, bylo by ideální přepsat aplikaci do na Qt, ale podle OpenHub jedná se o 90 person-years. Je to spíš nadnesené, dělal na tom jen jako na bokovce jeden velmi schopný profesor z Karlovi Univerzity a já, oba jen ve svém volném čase. On aby nemusel používat drahý, na klíček vázaný SW, který nemůže ani dát studentům k vyhodnocení výsledků domů a já abychom nemuseli k našim přístrojům nutit zákazníky kupovat SW za statisíce. Zaplatil jsem i pár korun ze svého jednomu vývojáři Lazarusu, aby nám trochu pomohl.

Program i s cela cizími přístroji používají desítky, možná stovky vědců, například ÚOCHB s našimi přístroji ve skupině polypeptidů (používají se třeba ve výzkumu léků proti rakovině) a jinde. Stačí zadat CHROMuLAN do Google Scholar.

Port na Linux je po stránce řízení přístrojů a zpracování dat plně funkční, stejně tak Lazarus build na Windows (i když tam distribuujeme raději binárky z lety používané staré free edice Delphi). Bohužel ergonomii a použitelnost na Linuxu zatím kazí nefunkční režim překryvu záznamů (bylo by potřeba přepsat Windows MDI na něco Lazarusem podporovaného) a pak tisk, kde se aplikace většinou zhroutí, je to nějaká kombinace správy paměti a záznamů v aplikaci se způsobem měření velikosti fontů v Lazarusu.

Pokud by někdo měl chuť, tak i pár korun ze svého celkem malého platu na škole na opravu projektu někomu, kdo má s Lazarusem větší zkušenosti než já, dám.

Jinak velká výhoda kompilace FPC/Lazarusem je, že objektový model je zakompilovaný do aplikace, ale knihovny GTK jsou bindované dynamicky a protože binding je jen na úrovni volání C (nikoliv C++ jako u Qt), tak je binární přenositelnost mezi distribucemi a jejich verzemi o řád lepší než u Qt aplikace, kde se řeší, jestli kopírovat s aplikací Qt (spíš nutnost) nebo při kopírování Qt závislosti na specifických verzích X, font atd... knihoven. Pokud se zas vše slinkuje staticky, tak problém nekompatability konfigurací a dalšího mezi verzemi distribucí... Takže instalace z Lazarus 64-bit buildu vychází relativně malá, jen jedna binárka 24 MB a přitom přenositelná. I když Delphi 6 build stejného kódu pro 32-bit Windows vychází dokonce jen na 9 MB.

[Jindřich Makovička]

Total Commander, pod Windows pořád celkem populární.

[BoneFlute]

Total Commander je napsaný v Lazarusu?

[XX]

Vypada to tak, https://en.wikipedia.org/wiki/Total_Commander

Originally coded using Delphi, latest Windows 64-bit versions were done with Lazarus.

[BoneFlute]

Tak to je hustý!

[Blaazen]

Jo, mám za to, že tehdy už nemohli čekat na 64-bitové Delphi, tak tu verzi udělali v Lazaru. Double Commander je v Lazaru celý (t.j. Win i Linux verze jak Qt, tak GTK).

[Ladislav Hagara]

Viz Lazarus Application Gallery a Projects using Lazarus.

[ehmmm]

Proc?

Protoze me v mladi ve skole ucili Pascal. (I kdyz dnes mi prijde zbytecne ukecanej.)

Protoze Visual Studio neni/nebylo zadarmo a Delphi taky ne.

Protoze to funguje a jsou k tomu zdrojaky.

Protoze Delphi ve sve dobe byly pecka. To, ze si naklikas form a potom klikas na tlacitka a pises, co maji delat, tenkrat fakt byla bomba.

[PetrHL]

Mrknete zde: https://delphi.cz/post/Delphi-Community-Edition.aspx

[ehmmm]

Dik za tip. Ale 5000 USD je dost na hrane, i kdyby to bylo jen za tu jednu zakazku, kterou v Lazarusu udrzuju.

[Jindřich Makovička]

Navíc podpora Linuxu je podle feature matrix jenom v Enterprise verzi, ne?

[karelI]

Jinými slovy to znamená, že jsou programátoři, kteří se za posledních 20 let nenaučili nic nového a/nebo projekty, které se nevyplatilo za těch 20 let přepsat? Jestli takový projekt máš, mohl bys trochu rozvést co zhruba dělá a jak je velký a jak byl asi velký před těmi 20 lety?

Já si ještě někdy v roce 1997 myslel, že Pascal mi stačí navěky a nebudu potřebovat ani chtít nic jiného

[trekker.dk]

To, že projekt nepoužívá <vložte nejnovější hipsterský programovací jazyk, co vnikl maximálně před 2 lety a vyvíjí ho pět lidí>, ještě neznamená, že je potřeba jej přepsat.

[karelI]

Nejde o nejnovější hipsterský jazyky. Dobrých důvodů k přepisu bylo dost už na konci 90. let a později byla konkurence ještě mnohem silnější. Tak mě zajímá, jak na tom byly projekty, který vydržely dodnes.

[BoneFlute]

Pascal asi není žádný zázrak, ale Lazaurus je hlavně RAD. A v této oblasti jako stále žádná výraznější konkurence. Spousta skvělejch jazyků, ve kterých se dá taky napsat okýnková aplikace.

[deda.jabko]

Kdyz si vezmu produktivitu dnesniho pristupu k tvorbe standardnich uzivatelskych (tj. webovych/javascriptovych) aplikaci a srovnam to s Delphi z konce devadesatych let, ma bohuzel porad Delphi slusny naskok.

[BoneFlute]

Přesně tak.

[xkucf03]

V Netbeans šlo vyvíjet GUI aplikace velice pohodlně už před mnoha a mnoha lety. Přesně tímhle způsobem – naklikáš si GUI a pak ho oživíš, přidáš tlačítkům akce, napojíš políčka atd. Už tehdy tam měli skvěle vyřešené oddělení generovaného a ručně psaného kódu – v rámci jednoho souboru byly generované části needitovatelné, aby si je člověk nepřepsal, ale jinde v témže souboru sis mohl psát cokoli a normálně programovat, viděl jsi proměnné z generovaného kódu (např. naklikané GUI prvky).

Zároveň to šlo kombinovat s ruční tvorbou GUI, takže když se ti něco nechtělo klikat nebo to mělo být dynamicky generované, tak jsi normálně přidal příslušné prvky imperativně vlastním kódem třeba ve for cyklu. Nebo sis nějaký formulář/panel naklikal a pak ho opakovaně použil a vkládal někam svým imperativním kódem. Mohl jsi kombinovat deklarativní a imperativní přístup, jak bylo potřeba.

Navíc ty naklikané změny v GUI se promítly hned do kódu, nemusel jsi nic kompilovat nebo pouštět nějaký generátor.

P.S. tím nechci shazovat Lazarus, je fajn, jen říkám, že v Javě/Netbeans jde tohle taky.

[BoneFlute]

Zkoušel jsem oboje, a nedá se to srovnat. To Delphy/Lazarus je z nějakého důvodu prostě příjemnější.

NetBeans má výhodu v tom, že je to univerzální IDE pro libovolný jazyk. Ale jak RAD nic moc.

[Josef Kufner]

Docela by mne zajímalo, proč RAD ve stylu Delphi tak upadlo v zapomnění. I na dnešní dobu to byl velmi pohodlný a rychlý způsob, jak naklikat desktopovou aplikaci.

[karelI]

Proč si myslíš, že to upadlo v zapomnění? Já když už vidím někoho klikat desktopovou apku, tak přinejmenším prototyp se nějak takto dělá.

[BoneFlute]

Domnívám se, že to bude kombinace faktorů Pascal, peníze, Windows.

MSVS je univerzálnější a je v něm lepší podpora pro všechno na Windows. Sice nese název Visual, a visuální není ani náhodou (proti Delphi). Ale je univerzálnější. A můžu v něm dělat v C,C++,C#,Basic... Vytvářet v tom servisy pro Windows, etc.

A pak je tu ta věc, že mnoho vývojářů dělá v Linuxu. A mnoho vývojářů dělá web, a tak se naučili PHP, Python, Javu, Javascript. Následně přesedlali na desktop, a přinesli si zvyky sebou.

[little.owl]

Tak Delphi byly bezesporu pecka a jejich produktivita jako RAD byla na i dnesni pomery vyborna. Nicmene pak to nejak umrelo a i prace v tom zmizela.