Vývoj linuxové distribuce Clear Linux (Wikipedie) vyvíjené společností Intel a optimalizováné pro jejich procesory byl oficiálně ukončen.
Byl publikován aktuální přehled vývoje renderovacího jádra webového prohlížeče Servo (Wikipedie).
V programovacím jazyce Go naprogramovaná webová aplikace pro spolupráci na zdrojových kódech pomocí gitu Forgejo byla vydána ve verzi 12.0 (Mastodon). Forgejo je fork Gitei.
Nová čísla časopisů od nakladatelství Raspberry Pi zdarma ke čtení: Raspberry Pi Official Magazine 155 (pdf) a Hello World 27 (pdf).
Hyprland, tj. kompozitor pro Wayland zaměřený na dláždění okny a zároveň grafické efekty, byl vydán ve verzi 0.50.0. Podrobný přehled novinek na GitHubu.
Patrick Volkerding oznámil před dvaatřiceti lety vydání Slackware Linuxu 1.00. Slackware Linux byl tenkrát k dispozici na 3,5 palcových disketách. Základní systém byl na 13 disketách. Kdo chtěl grafiku, potřeboval dalších 11 disket. Slackware Linux 1.00 byl postaven na Linuxu .99pl11 Alpha, libc 4.4.1, g++ 2.4.5 a XFree86 1.3.
Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) jako první orgán státní správy v Česku spustilo takzvaný „bug bounty“ program pro odhalování bezpečnostních rizik a zranitelných míst ve svých informačních systémech. Za nalezení kritické zranitelnosti nabízí veřejnosti odměnu 1000 eur, v případě vysoké závažnosti je to 500 eur. Program se inspiruje přístupy běžnými v komerčním sektoru nebo ve veřejné sféře v zahraničí.
Vláda dne 16. července 2025 schválila návrh nového jednotného vizuálního stylu státní správy. Vytvořilo jej na základě veřejné soutěže studio Najbrt. Náklady na přípravu návrhu a metodiky činily tři miliony korun. Modernizovaný dvouocasý lev vychází z malého státního znaku. Vizuální styl doprovází originální písmo Czechia Sans.
Vyhledávač DuckDuckGo je podle webu DownDetector od 2:15 SELČ nedostupný. Opět fungovat začal na několik minut zhruba v 15:15. Další služby nesouvisející přímo s vyhledáváním, jako mapy a AI asistent jsou dostupné. Pro některé dotazy během výpadku stále funguje zobrazování například textu z Wikipedie.
Více než 600 aplikací postavených na PHP frameworku Laravel je zranitelných vůči vzdálenému spuštění libovolného kódu. Útočníci mohou zneužít veřejně uniklé konfigurační klíče APP_KEY (např. z GitHubu). Z více než 260 000 APP_KEY získaných z GitHubu bylo ověřeno, že přes 600 aplikací je zranitelných. Zhruba 63 % úniků pochází z .env souborů, které často obsahují i další citlivé údaje (např. přístupové údaje k databázím nebo cloudovým službám).
Vlákno bylo přesunuto do samostatné diskuse.
k ověření stačí email/doménaA v tom je právě ten rozdíl. Jestli útočníkovi stačí hacknout webový server (Let's Encrypt), nebo webový server a k tomu ještě e-mail nebo DNS (ostatní DV certifikáty). DV certifikáty od certifikačních autorit jsou samozřejmě přežitek, ten certifikát (stačil by veřejný klíč) patří do DNS. Let's Encrypt to jenom zviditelňuje tím, že tu absurditu dotáhli do extrému.
Teoreticky ano, prakticky ne. Viz vlákno výše.k ověření stačí email/doménaA v tom je právě ten rozdíl. Jestli útočníkovi stačí hacknout webový server (Let's Encrypt), nebo webový server a k tomu ještě e-mail nebo DNS (ostatní DV certifikáty).
DV certifikáty od certifikačních autorit jsou samozřejmě přežitek, ten certifikát (stačil by veřejný klíč) patří do DNS. Let's Encrypt to jenom zviditelňuje tím, že tu absurditu dotáhli do extrému.Pokud by pak útočník získal přístup k nastavení DNS, mohl by v klidu provádět MITM útok a nikdo by si ničeho nevšiml. Takový přístup je pro majitele veřejného WiFi hotspotu velmi snadné mít. Do DNS by nastavil svůj vlastní klíč, A/CNAME záznam přesměroval na svůj server, kde by byla dešifrující proxy, která by to poslala původnímu serveru. Nyní, kdy certifikát je od nějaké autority, to má mnohem těžší.
Teoreticky ano, prakticky ne. Viz vlákno výše.Ve kterém vlákně výše je popsáno, jak od jiné CA získat certifikát, když mám pod kontrolou jen webový server?
Pokud by pak útočník získal přístup k nastavení DNS, mohl by v klidu provádět MITM útok a nikdo by si ničeho nevšiml.Samozřejmě předpokládám zabezpečení DNSSEC, takže by útočník měl smůlu.
Nyní, kdy certifikát je od nějaké autority, to má mnohem těžší.To sice ano, nicméně DV certifikáty fungují tak, že se CA připojí na nějaký web úplně stejně, jako já, a pak na to dá štempl, že zrovna v té době a z jejího pohledu to bylo správně. Jediný rozdíl je v tom, že ten konec sítě u CA bude snad lépe zabezpečen, než ten WiFi hotspot, případně to CA může ověřovat z více míst.
Nezbývá než doufat, že to neskončí stejně jako nikým neuznávaná utopie jménem cacert.org, tedy v postupném zapomnění a se spoustou zbytečně vynaloženého času na straně naivních uživatelů.
Tiskni
Sdílej: