Byla vydána nová stabilní verze 7.6 webového prohlížeče Vivaldi (Wikipedie). Postavena je na Chromiu 140. Přehled novinek i s náhledy v příspěvku na blogu.
Byla vydána verze 1.90.0 programovacího jazyka Rust (Wikipedie). Podrobnosti v poznámkách k vydání. Vyzkoušet Rust lze například na stránce Rust by Example.
GNUnet (Wikipedie) byl vydán v nové major verzi 0.25.0. Jedná se o framework pro decentralizované peer-to-peer síťování, na kterém je postavena řada aplikací.
Byla vydána nová major verze 7.0 živé linuxové distribuce Tails (The Amnesic Incognito Live System), jež klade důraz na ochranu soukromí uživatelů a anonymitu. Nově je postavena je na Debianu 13 (Trixie) a GNOME 48 (Bengaluru). Další novinky v příslušném seznamu.
Společnost Meta na dvoudenní konferenci Meta Connect 2025 představuje své novinky. První den byly představeny nové AI brýle: Ray-Ban Meta (Gen 2), sportovní Oakley Meta Vanguard a především Meta Ray-Ban Display s integrovaným displejem a EMG náramkem pro ovládání.
Po půl roce vývoje od vydání verze 48 bylo vydáno GNOME 49 s kódovým názvem Brescia (Mastodon). S přehrávačem videí Showtime místo Totemu a prohlížečem dokumentů Papers místo Evince. Podrobný přehled novinek i s náhledy v poznámkách k vydání a v novinkách pro vývojáře.
Open source softwarový stack ROCm (Wikipedie) pro vývoj AI a HPC na GPU od AMD byl vydán ve verzi 7.0.0. Přidána byla podpora AMD Instinct MI355X a MI350X.
Byla vydána nová verze 258 správce systému a služeb systemd (GitHub).
Byla vydána Java 25 / JDK 25. Nových vlastností (JEP - JDK Enhancement Proposal) je 18. Jedná se o LTS verzi.
Věra Pohlová před 26 lety: „Tyhle aféry každého jenom otravují. Já bych všechny ty internety a počítače zakázala“. Jde o odpověď na anketní otázku deníku Metro vydaného 17. září 1999 na téma zneužití údajů o sporožirových účtech klientů České spořitelny.
Na crowdsourcingovém portálu Crowd Supply probíhala do konce ledna kampaň na podporu výkonného notebooku Librem 15 respektujícího svobodu a soukromí uživatelů. Kampaň byla úspěšná na 170 %. Notebook lze objednat i po skončení kampaně. Aktuálně je vybráno přes 426 tisíc dolarů. Dle společnost Purism stojící za notebookem byly hardwarové komponenty vybrány tak, aby bylo možné používat pouze svobodný software. Článek na blogu vývojářů corebootu s tím ale nesouhlasí. V notebooku bude muset být proprietární firmware. Když se Googlu, který prodal miliony Chromebooku s Intelem, nepovedlo Intel přesvědčit, aby uvolnil zdrojové kódy firmwaru, tak se to Purismu s několika stovkami notebooku také nemůže povést. Článek zmiňuje obrázek na stránkách Purismu, kde zelené čtverečky představují svobodný software. Obrázek je na první pohled celý zelený. Je tam ale 6 bílých čtverečků, které představují proprietární firmware, na kterém veškerý svobodný software stojí. A proprietární firmware může například klidně někam odeslat citlivá data uživatele. Svobodný software o tom vůbec nemusí vědět. Dle autora článku Purism, na rozdíl od Googlu a GluGlugu (zprávička), nepřináší nic nového. [reddit]
Tiskni
Sdílej:
To musela moc pekná diskuzia keď ju celú zmazaliTak reakce byla něco jako sám jsi hovno a zbytek už byl jenom šlapání v hovnech, diskuze kupodivu :) nenabrala konstruktuvní ráz.
Koľko by si bol ochotný dať keby to bolo naozaj otvorené riešenie?To je těžká otázka a bohužel na ni neumím dát jednoduchou odpověď. Podle mě open source hardware/software není o tom, kolik za to já jako jednotlivec zaplatím. Navíc jsem ohledně hardware někde napomezí těžkého pragmatika a konzervativce, takže mě nejdražší stroj, co jsem si kdy koupil, stál v jednu chvíli kolem dvanácti tisíc korun českých. Osobně si myslím, že aby takové řešení mělo smysl, nemělo by být drahé. Ale tak zkusme nastřelit číslo. Desítky tisíc na počítač nedám. Z jednoho prostého důvodu, je to jenom jeden kus něčeho, co se kdykoli může proměnit ve šrot nebo se jen tak náhodou ocitnout v držení někoho úplně jiného. Nemám zájem do takových věcí cpát své peníze. Pokud by ta částka mělo být členství v nějakém sdružení, které zajistí, že samotný hardware pak půjde sehnat v rozumných cenách, tak už se o tom dá mluvit. Z mého pohledu by bylo do začátku lepší, kdybych mohl koupit nějaký komoditní hardware, přehrát firmware a třeba jen dokoupit komponenty na výměnu. Pokud by přišel na trh hardware, který by mě nadchnul, tak si myslím, že bych do něj dal tak třicet tisíc pod podmínkou, že bude natolik dostupný, že si kdykoli v případě ztráty/zničení za stejných třicet tisíc koupím nový. Když si vezmu, že bych za něj měl platit šedesát a v případě problému znovu šedesát, tak to může být během krátké doby třeba sto dvacet tisíc a jako takový fetišista zase nejsem. Možná kdyby pro mě nebyla běžná pořizovací cena počítače kolem deseti tisíc :).
diskuze kupodivu :) nenabrala konstruktuvní ráz
A proprietární firmware může například klidně někam odeslat citlivá data uživatele.Pozn.: Proprietární hardware taky. Takže ani kdyby se jim povedlo nahradit ten kus BIOSu, SMM(?) a mikrokód, není to výhra.
Stavet cokoli svobodneho na x86 je totalni kravina+1000 internetu, uz davno jsou x86 cpu tak komplikovane, ze si tam vyrobce schova slona a nikdo si toho ani nevsimne... Akorat teda nevim jestli RISC je zrovna ta zachrana.
Uplne free to zatim nebude: Coreboot-Dev-Purism
Ale, je to krok spravnym smerem.
Ale, je to krok spravnym smerem.
+1
Jen je otázka, jestli se mi chce dát 60 tisíc za notebook (naklikal jsem si tam konfiguraci, která by se mi líbila). Někdy na podzim jsem se poohlížel po notebooku za 40, ale i na to jsem se nakonec vykašlal a došel k tomu, že výkonný notebook zase tak moc nepotřebuji a víc mi vyhovuje pracovní stanice.
Pro pokročilého uživatele, který si dokáže sám vybrat komponenty, je to asi jedno. Ale často se setkávám s názory typu: „nechce se mi googlit a ověřovat, jestli ty komponenty budou fungovat“ nebo „nemá to oficiální podporu od výrobce“. Proto jsem rád, že jsou tu výrobci, pro které je GNU/Linux primární volba a dělají mu i reklamu.