Byl vydán Mozilla Firefox 147.0. Přehled novinek v poznámkách k vydání a poznámkách k vydání pro vývojáře. Firefox nově podporuje Freedesktop.org XDG Base Directory Specification. Řešeny jsou rovněž bezpečnostní chyby. Nový Firefox 147 bude brzy k dispozici také na Flathubu a Snapcraftu.
Asociace repair.org udělila anticeny těm nejhorším produktům představeným na veletrhu CES 2026. Oceněnými jsou například šmírující kamery Amazon Ring AI, chytrý běžecký pás od společnosti Merach, která otevřeně přiznává, že nedokáže zabezpečit osobní data uživatelů, případně jednorázové lízátko, které rozvibrovává čelisti uživatele a tak přehrává hudbu. Absolutním vítězem je lednička od Samsungu, která zobrazuje reklamy a kterou lze otevřít pouze hlasovým příkazem přes cloudovou službu.
Íránští protirežimní aktivisté si všímají 30% až 80% ztráty packetů při komunikaci se satelity služby Starlink. Mohlo by se jednat o vedlejší důsledek rušení GPS, kterou pozemní přijímače Starlinku používají k výpočtu polohy satelitů a kterou se režim rovněž snaží blokovat, podle bezpečnostního experta a iranisty Amira Rashidiho je ale pravděpodobnější příčinou terestrické rušení přímo satelitní komunikace Starlinku podobnou
… více »Evropská komise (EK) zvažuje, že zařadí komunikační službu WhatsApp americké společnosti Meta mezi velké internetové platformy, které podléhají přísnější regulaci podle unijního nařízení o digitálních službách (DSA). Firmy s více než 45 miliony uživatelů jsou podle DSA považovány za velmi velké on-line platformy (Very Large Online Platforms; VLOP) a podléhají přísnějším pravidlům EU pro internetový obsah. Pravidla po
… více »Tržní hodnota technologické společnosti Alphabet poprvé v historii přesáhla čtyři biliony dolarů (83 bilionů Kč). Stalo se tak poté, co Apple oznámil, že bude na poli umělé inteligence (AI) spolupracovat s dceřinou firmou Alphabetu, společností Google.
Nové číslo časopisu Raspberry Pi zdarma ke čtení: Raspberry Pi Official Magazine 161 (pdf).
Po delší době vývoje vyšla nativní linuxová verze virtuálního bubeníka MT-PowerDrumKit 2 ve formátu VST3. Mezi testovanými hosty jsou Reaper, Ardour, Bitwig a Carla.
Desktopové prostředí Budgie bylo vydáno ve verzi 10.10. Dokončena byla migrace z X11 na Wayland. Budgie 10 vstupuje do režimu údržby. Vývoj se přesouvá k Budgie 11. Dlouho se řešilo, v čem bude nové Budgie napsáno. Budgie 10 je postaveno nad GTK 3. Přemýšlelo se také nad přepsáním z GTK do EFL. Budgie 11 bude nakonec postaveno nad Qt 6.
OpenChaos.dev je 'samovolně se vyvíjející open source projekt' s nedefinovaným cílem. Každý týden mohou lidé hlasovat o návrzích (pull requestech), přičemž vítězný návrh se integruje do kódu projektu (repozitář na GitHubu). Hlasováním je možné změnit téměř vše, včetně tohoto pravidla. Hlasování končí vždy v neděli v 9:00 UTC.
Byl vydán Debian 13.3, tj. třetí opravná verze Debianu 13 s kódovým názvem Trixie a Debian 12.13, tj. třináctá opravná verze Debianu 12 s kódovým názvem Bookworm. Řešeny jsou především bezpečnostní problémy, ale také několik vážných chyb. Instalační média Debianu 13 a Debianu 12 lze samozřejmě nadále k instalaci používat. Po instalaci stačí systém aktualizovat.
Na crowdsourcingovém portálu Crowd Supply probíhala do konce ledna kampaň na podporu výkonného notebooku Librem 15 respektujícího svobodu a soukromí uživatelů. Kampaň byla úspěšná na 170 %. Notebook lze objednat i po skončení kampaně. Aktuálně je vybráno přes 426 tisíc dolarů. Dle společnost Purism stojící za notebookem byly hardwarové komponenty vybrány tak, aby bylo možné používat pouze svobodný software. Článek na blogu vývojářů corebootu s tím ale nesouhlasí. V notebooku bude muset být proprietární firmware. Když se Googlu, který prodal miliony Chromebooku s Intelem, nepovedlo Intel přesvědčit, aby uvolnil zdrojové kódy firmwaru, tak se to Purismu s několika stovkami notebooku také nemůže povést. Článek zmiňuje obrázek na stránkách Purismu, kde zelené čtverečky představují svobodný software. Obrázek je na první pohled celý zelený. Je tam ale 6 bílých čtverečků, které představují proprietární firmware, na kterém veškerý svobodný software stojí. A proprietární firmware může například klidně někam odeslat citlivá data uživatele. Svobodný software o tom vůbec nemusí vědět. Dle autora článku Purism, na rozdíl od Googlu a GluGlugu (zprávička), nepřináší nic nového. [reddit]
Tiskni
Sdílej:
Čo sa tej kampane týka je fakt čistý odrb, nehovoriac o výbere HW a nulového popisu a nizkoúrovňovej analýzy HW. Koľko by si bol ochotný dať keby to bolo naozaj otvorené riešenie?
To musela moc pekná diskuzia keď ju celú zmazaliTak reakce byla něco jako sám jsi hovno a zbytek už byl jenom šlapání v hovnech, diskuze kupodivu :) nenabrala konstruktuvní ráz.
Koľko by si bol ochotný dať keby to bolo naozaj otvorené riešenie?To je těžká otázka a bohužel na ni neumím dát jednoduchou odpověď. Podle mě open source hardware/software není o tom, kolik za to já jako jednotlivec zaplatím. Navíc jsem ohledně hardware někde napomezí těžkého pragmatika a konzervativce, takže mě nejdražší stroj, co jsem si kdy koupil, stál v jednu chvíli kolem dvanácti tisíc korun českých. Osobně si myslím, že aby takové řešení mělo smysl, nemělo by být drahé. Ale tak zkusme nastřelit číslo. Desítky tisíc na počítač nedám. Z jednoho prostého důvodu, je to jenom jeden kus něčeho, co se kdykoli může proměnit ve šrot nebo se jen tak náhodou ocitnout v držení někoho úplně jiného. Nemám zájem do takových věcí cpát své peníze. Pokud by ta částka mělo být členství v nějakém sdružení, které zajistí, že samotný hardware pak půjde sehnat v rozumných cenách, tak už se o tom dá mluvit. Z mého pohledu by bylo do začátku lepší, kdybych mohl koupit nějaký komoditní hardware, přehrát firmware a třeba jen dokoupit komponenty na výměnu. Pokud by přišel na trh hardware, který by mě nadchnul, tak si myslím, že bych do něj dal tak třicet tisíc pod podmínkou, že bude natolik dostupný, že si kdykoli v případě ztráty/zničení za stejných třicet tisíc koupím nový. Když si vezmu, že bych za něj měl platit šedesát a v případě problému znovu šedesát, tak to může být během krátké doby třeba sto dvacet tisíc a jako takový fetišista zase nejsem. Možná kdyby pro mě nebyla běžná pořizovací cena počítače kolem deseti tisíc :).
diskuze kupodivu :) nenabrala konstruktuvní ráz
Osobne by som tiež cenu počítal do 1000€. Nemuselo by to byť žiadne delo, ale nech je to skutočne otvorené. Ono dnes už sa dá taký HW nájsť a hádam by sa dal z toho NTB aj poskladať. Tých 10000Kč by bolo určite ideálnych, len to by bol problém za to spraviť šasi, ale možné to je. Niečo takéto, len nie s brzdou procesorom. No a display, to bude samá patentová ... ale možno sa to dá niekde nájsť.
A proprietární firmware může například klidně někam odeslat citlivá data uživatele.Pozn.: Proprietární hardware taky. Takže ani kdyby se jim povedlo nahradit ten kus BIOSu, SMM(?) a mikrokód, není to výhra.
Stavet cokoli svobodneho na x86 je totalni kravina+1000 internetu, uz davno jsou x86 cpu tak komplikovane, ze si tam vyrobce schova slona a nikdo si toho ani nevsimne... Akorat teda nevim jestli RISC je zrovna ta zachrana.
Uplne free to zatim nebude: Coreboot-Dev-Purism
Ale, je to krok spravnym smerem.
Ale, je to krok spravnym smerem.
+1
Jen je otázka, jestli se mi chce dát 60 tisíc za notebook (naklikal jsem si tam konfiguraci, která by se mi líbila). Někdy na podzim jsem se poohlížel po notebooku za 40, ale i na to jsem se nakonec vykašlal a došel k tomu, že výkonný notebook zase tak moc nepotřebuji a víc mi vyhovuje pracovní stanice.
Pro pokročilého uživatele, který si dokáže sám vybrat komponenty, je to asi jedno. Ale často se setkávám s názory typu: „nechce se mi googlit a ověřovat, jestli ty komponenty budou fungovat“ nebo „nemá to oficiální podporu od výrobce“. Proto jsem rád, že jsou tu výrobci, pro které je GNU/Linux primární volba a dělají mu i reklamu.