Příspěvek na blogu Raspberry Pi představuje novou kompletně přepracovanou verzi 2.0 aplikace Raspberry Pi Imager (YouTube) pro stažení, nakonfigurování a zapsání obrazu operačního systému pro Raspberry Pi na SD kartu. Z novinek lze vypíchnout volitelnou konfiguraci Raspberry Pi Connect.
Memtest86+ (Wikipedie), svobodný nástroj pro kontrolu operační paměti, byl vydán ve verzi 8.00. Přináší podporu nejnovějších procesorů Intel a AMD nebo také tmavý režim.
Programovací jazyk Racket (Wikipedie), tj. jazyk z rodiny jazyků Lisp a potomek jazyka Scheme, byl vydán v nové major verzi 9.0. Hlavní novinku jsou paralelní vlákna (Parallel Threads).
Před šesti týdny bylo oznámeno, že Qualcomm kupuje Arduino. Minulý týden byly na stránkách Arduina aktualizovány podmínky používání a zásady ochrany osobních údajů. Objevily se obavy, že by otevřená povaha Arduina mohla být ohrožena. Arduino ubezpečuje, že se nic nemění a například omezení reverzního inženýrství v podmínkách používání se týká pouze SaaS cloudové aplikace.
Knihovna libpng, tj. oficiální referenční knihovna grafického formátu PNG (Portable Network Graphics), byla vydána ve verzi 1.6.51. Opraveny jsou 4 bezpečnostní chyby obsaženy ve verzích 1.6.0 (vydána 14. února 2013) až 1.6.50. Nejvážnější z chyb CVE-2025-65018 může vést ke spuštění libovolného kódu.
Nové číslo časopisu Raspberry Pi zdarma ke čtení: Raspberry Pi Official Magazine 159 (pdf).
Hru Warhammer: Vermintide 2 (ProtonDB) lze na Steamu získat zdarma napořád, když aktivaci provedete do pondělí 24. listopadu.
Virtualizační software Xen (Wikipedie) byl vydán v nové verzi 4.21. Podrobnosti v poznámkách k vydání a přehledu nových vlastností.
Evropská komise schválila český plán na poskytnutí státní pomoci v objemu 450 milionů eur (téměř 11 miliard Kč) na rozšíření výroby amerického producenta polovodičů onsemi v Rožnově pod Radhoštěm. Komise o tom informovala v dnešní tiskové zprávě. Společnost onsemi by podle ní do nového závodu v Rožnově pod Radhoštěm měla investovat 1,64 miliardy eur (téměř 40 miliard Kč).
Microsoft v příspěvku na svém blogu věnovaném open source oznámil, že textové adventury Zork I, Zork II a Zork III (Wikipedie) jsou oficiálně open source pod licencí MIT.
Singularis ve čtvrtek vydal/a verzi 2.0 (Chranislav Charbulový) vanilkové příchuti Linuxu: Knihy kouzel, zaměřenou především na Ubuntu 20.04 LTS (Focal Fossa). Novinkami jsou např. vzorky bashe v kapitole Regulární výrazy či tmavý motiv HTML varianty jako výchozí. Zdrojový kód je k dispozici na GitHubu. Pro uživatele staršího Ubuntu 18.04 (Bionic Beaver) byla současně vydána opravná verze 1.13; větev 1.x bude ve stádiu dlouhodobé pasivní údržby do 1. března 2023.
Linux: Kniha kouzel je česká multimediální sbírka krátkých řešených příkladů z prostředí GNU/Linuxu, připomínající konverzační slovník cizího jazyka. Vychází v PDF A4 a B5 pro profesionální i domácí tisk a ve formátu HTML pro vykopírování kódu.
Tiskni
Sdílej:
Bylo by dobré to pojmenovat „GNU/Linux Kniha kouzel 2.0“, protože o Linuxu (jádře) tam není prakticky nic a ta kniha se věnuje operačnímu systému GNU/Linux.
Jinak to vypadá fajn (aspoň podle obsahu). Mimochodem, v PDF by to chtělo vygenerovat osnovu/obsah (v PDF prohlížečích se pak zobrazuje v panelu a jde lépe procházet kapitoly).
Také si myslím, že úplně přesný název by byl „Ubuntu: Kniha kouzel“
Vázat se na jednu distribuci mi přijde škoda. Dle obsahu je drtivá většina obecná a bude fungovat na libovolné GNU/Linuxové distribuci (ale nebude fungovat třeba na Androidu, což je taky Linux).
ale původně to byl projekt pro začátečníky, kteří to GNU/Linux moc nechápou a je to pro ně celá jedna velká „černá skříňka“
Tím spíš je potřeba začátečníkům tuto informaci předat.
A vzhledem k tomu, že s Linuxem v názvu se prodávají i knihy, kde se uživatel naučí maximálně bash a pár dalších GNU příkazů
Je to samozřejmě tvoje věc, svoji knihu si můžeš pojmenovat, jak chceš. Nicméně je otázka, jestli je správné jít s davem a dělat stejnou chybu jako ostatní…
Vázat se na jednu distribuci mi přijde škoda.
Je pravda, že většina toho bude fungovat na každé distribuci, ale „nevázat se na konkrétní distribuci“ je neslučitelné s požadavkem na ověřenou funkčnost. Pokud mají být postupy ověřené, musí existovat konkrétní distribuce, na které se ověřují. Moje původní představa byla, že budu prostě pečlivě mapovat distribuci, kterou používám, a uživatelé jiných distribucí si udělají forky (odnože) a případné odchylky si vyřeší tam – ve svých odnožích. (Což by bylo vynikající, protože když bych se pak třeba rozhodl/a přejít na Debian, prostě bych si vyhledal/a někým dobře udržovanou odnož, kde by vše, co bych potřeboval/a při přechodu z Ubuntu na Debian změnit, už bylo vyřešené, a po přechodu bych svoji variantu opustil/a a začal/a přispívat do té dané odnože.)
Za práci na Linuxu: Knize kouzel nejsem placen/a; jedním z významných důvodů, proč ji píšu, je abych zvýšil/a svoji vlastní akceschopnost s operačním systémem na mém počítači, a v plnění tohoto cíle je trávení času zkoumáním distribucí, které nepoužívám a nepotřebuji kontraproduktivní, takže proto se jinými distribucemi nezabývám.
Nicméně je otázka, jestli je správné jít s davem a dělat stejnou chybu jako ostatní…
Je třeba si uvědomit, že významy slov nejsou dány od Boha a nejsou neměnné a svaté, ale určuje je člověk a má v tom poměrně značnou svobodu. Mohl bys třeba říkat, že Američané dělají chybu, když ve slově „body“ čtou „a“, když správně se tam (podle Angličanů) čte „o“. Jenže když tu chybu dělají stovky milionů lidí, musí i jazykovědci připustit, že už to není chyba, ale nový jazyk. A tak vznikla americká angličtina. A význam slova „Linux“ je podobný případ. Nemusí to být jen jádro. Linux může být životní styl, může to být počítač, může to být počítačová síť, může to být USB flash disk, může to být mrak na nebi, může to být hurikán, může to být mytologický drak, může to být asteroid, může to být v podstatě cokoliv, co se člověk rozhodne tak označovat. A po diskusi na GitHubu jsem dospěl/a k závěru, že označovat slovem „Linux“ libovolnou linuxovou distribuci není chyba, přinejmenším v českém jazyce to má svoji významotvornou lingvistickou logiku a když to dělají statisíce či milony lidí, není to ani na újmu srozumitelnosti, a komunita Debianu nemá pravdu, pokud píše, že je to chyba. Může to být chyba v angličtině, ale ne v češtině.
Mimochodem, neměl by se tento web třeba jmenovat „ABC GNU/Linuxu“? Není už tu o tom nějaká starší diskuse? (Tohle nemyslím jako argument, je to jen nápad.)
svoji knihu si můžeš pojmenovat, jak chceš
Mohu si ji pojmenovat, jak chci, ale ty jí zase můžeš říkat, jak chceš ty (když to nebude na újmu srozumitelnosti), takže jí klidně říkej „GNU/Linux: Kniha kouzel“ a ve svých sestaveních (buildech) si tam ten název opravdu můžeš dát.
\setmainfont{Free Helvetian}\relax%
\setsansfont{TeX Gyre Heros}\relax%
\setmonofont{TeX Gyre Cursor}\relax%
Jdu blejt velebnosti, nenávidím ty fonty. Je to neergonomická ostuda. Nač to sází v TeXu když to zpizdí těma šunty ?
