Linux Mint Debian Edition vydána

Po přibližně třech letech usilovné práce vychází Linux Mint Debian Edition. Linux Mint byl až donedávna založen vždy na poslední verzi Ubuntu. S vydáním Linux Mint 9 LTS se však vývojáři rozhodli věnovat ve větší míře právě tomuto projektu. S přechodem k Debianu vývojáři doufají ve vyšší výkon a spolehlivost. LMDE obsahuje GNOME a prohlížeč Firefox spolu s dalšími základními programy. Více informací v release notes.

7.9.2010 21:27 | rm -rf USERNAME | Nová verze

Komentáře

[Jirkus]

Určitě je to důvod k radosti. Škoda že je to zatím jen 32bit. Také bych uvítal hlavně podporu KDE vzhledem k černé budoucnosti Gnome3 se slavnou hovadinou gnome-shellu.

[Jardík]

Nikde nevidím verzi pro můj procesor ...

[frdrx]

To mám radost. Tohle má smysl. Deriváty Debianu IMHO mají smysl, včetně Ubuntu, ale deriváty Ubuntu ne.

[alblaho]

No to snad záleží na tom, jestli jsou autorům sympatické všechny ty "vychytávky" od Canonicalu.

Osobně deriváty Ubuntu nemusím, protože mi to zavání pubertálním vývojářem, který vymění tapetu, přidá do základu svoji oblíbenou aplikaci a napíše jedno pochybné klikátko.

Ale zase očekávat "vyšší stabilitu a výkon" přechodem od Ubu k Debu mi přijde naivní.

[R]

Greenie? :D

[mikirc]

No tohle u mintu zrovna neplati, praveze vsechny ty nepotrebne a nedulezite vychytavky co jen otravuji procesor tam vubec nejsou. Ja bych popsal Mint jak hodne odlehcena ubunta.

[Petr Ježek]

Mám Mint na thinkpadu a musím potvrdit, že je lehčí než Ubuntu na druhém thinkpadu. Na třetím thinkpadu je nejlehčí Arch, vše identicky funkční... DebMint je asi ideální vzhledem k nezprostředkovanému způsobu odvozování vlastní distribuce a s LXDE bude současně uživatelsky přívětivý i odlehčený při zachování plné funkčnosti.

[phr]

Zkoušel jsem LXDE na Mandrivě a moc lehkotonážní mi nepřišlo, protože má ve standardu aplikace z GNOME i z KDE, takže vláčí obě hlavní knihovny a přišlo mi proto náročnější než samotné GNOME, které má Mandriva celkem vychytané (s KDE4 nemám zkušenost). Jak to vypadá v Mintu ?

[Jan]

Pouzivam Mint s LXDE na asus eee 701 a prijde mi docela rychle a pouzitelne, zkousel jsem i Lubuntu, ale tam mi ta pouzitelnost neprisla (hned po instalaci) prisla mensi. Akorat jsem si na .pdf nainstaloval evince. Nevim proc, ale u skype mi nefunguje mikrofon (verze static ze sttranek skype).

[Darth Phantom]

protože má ve standardu aplikace z GNOME i z KDE, takže vláčí obě hlavní knihovny a přišlo mi proto náročnější než samotné GNOME

V LXDE rozhodně nic z KDE není. Je založeno na gtk2, takže je tady spojitost s GNOME a okenní manažer je openbox. To je nejspíš nějaká vymoženost Mandrivy, tam se instalují všemožné hovadiny automaticky. Náročnější než GNOME LXDE určitě taky není, po startu zabírá něco málo přes 100 MB RAM, což je paráda. Já považuju LXDE za nejpoužitelnější odlehčené prostředí, které má opravdu svižné a rychlé odezvy. Jediné co mi chybí, je nějaký pořádný editor menu. Po čase je totiž v menu docela bordel a zatím to jde upravovat jenom skrze editaci .desktop souborů.

[phr]

Už mám staženo, vyzkouším.

[alblaho]

Může mi někdo konečně vysvětlit, v čem je tonážnost distribuce? Jsou jen lehké a těžké DE a jiné programy.

Pokud se bavíme o GNOME desktopu, tak to je všude stejné. Liší se to jenom počtem kliků k nainstalování flash playeru, kodeků atd. A tohle nemá s vytěžováním procesoru nic společného.

Podle mě má smysl dělat distribuce zaměřené na různé DE. Ubuntu si leští gnome a KDE jsou na druhé koleji. Určitě má smysl distribuce zaměřená na odleděné LXDE nebo XFCE. Debian je v tomto ohledu dobrý výchozí bod, protože tam (co si pamatuju) fungovalo celkem dobře všechno, ale bylo krapet starší.

[J. M.]

To rozhodně není pravda. V lehkotonážní distrubuci je celkové obsazení paměti po spuštění DE dejme tomu 60-90 MB, v těžkotonážní distribuci je po spuštění zcela totožného DE obsazení paměti třeba 120-200 MB. Rovněž vytížění procesoru je při stejných úkonech často vyšší. Těžkotonážní distribuce prostě mají v základu puštěných a aktivovaných daleko víc věcí. A nejen obecných systémových (které jsou i v jiných těžkotonážních distribucích), ale i svých (např. svůj aktualizační mechanismus atd.) Jistě, i v těžkotonážní distribuci se dá leccos povypínat a leccos z ní vyházet, ale je to práce, navíc mnohdy velmi problematická, protože např. odinstalovat jeden nepotřebný balík znamená prakticky odinstalovat kompletní systém, který na něm bezdůvodně závisí.

[frdrx]

Co jsou dneska ty "vychytávky"? Vesměs hlavně Ubuntu One, Music store, Software centre. Nic co by mělo cenu pro tvůrce odvozeniny, protože nedisponuje serverovou částí One, například. Mint založený na Debianu se může stát konkurencí pro Ubuntu, pokud bude dělat totéž lépe, tj. servírovat živé CD Debianu pro desktopové použití; Mint založený na Ubuntu je jenom Ubuntu přestříkané na zeleno. Když víc tvůrců takových dister jako je Mint bude stavět na Debianu, ozdraví se tím fungování debianního ekosystému, který se doteď nezdravě točil jenom okolo Ubuntu.

[Rovano]

A to že Mint je zase o něco blíže stylu Windows najednou nikomu nevadí? :D

[Luban]

No ten můj se rozhodně win neblíží :o).

Spíše MacOS (alespoň tou lištou alá Dock dole)