Stanislav Aleksandrov předložil patch rozšiřující KWin (KDE Plasma) na 3D virtuální desktopové prostředí (videoukázka v mp4).
Digg (Wikipedie), "místo, kde můžete sdílet a objevovat to nejlepší z internetu – a nejen to", je zpět. Ve veřejné betě.
Po .deb balíčcích Mozilla nově poskytuje také .rpm balíčky Firefoxu Nightly.
Vývojové prostředí IntelliJ IDEA slaví 25. narozeniny (YouTube).
Vedení společnosti NVIDIA údajně povolilo použití milionů knih ze známého 'warez' archivu Anna's Archive k výcviku umělé inteligence, ačkoliv vědělo, že archiv tyto knihy nezískal legální cestou. Žaloba, ve které se objevují i citace interních dokumentů společnosti NVIDIA, tvrdí, že NVIDIA přímo kontaktovala Anna's Archive a požadovala vysokorychlostní přístup k datům knihovny.
Grafický správce balíčků Myrlyn pro SUSE a openSUSE, původně YQPkg, dospěl do stabilní verze 1.0.0. Postaven je nad libzypp a Qt 6. Projekt začal na SUSE Hack Weeku 24.
Vývojáři se podařilo vytvořit patch pro Wine, díky kterému je možné na linuxovém stroji nainstalovat a spustit Adobe Photoshop (testováno s verzemi Photoshopu PS2021 a PS2025). Dalším patchem se podařilo umožnit dokonce instalaci téměř celého Adobe Creative Cloud Collection 2023, vyjma aplikací Adobe XD a Adobe Fresco. Patch řeší kompatibilitu s windowsovými subsystémy MSHTML - jádrem prohlížeče Internet exporer, a MSXML3 - parserem
… více »Hackeři zaútočili na portál veřejných zakázek a vyřadili ho z provozu. Systém, ve kterém musí být ze zákona sdíleny informace o veřejných zakázkách, se ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) nyní pokouší co nejdříve zprovoznit. Úřad o tom informoval na svém webu a na sociálních sítích. Portál slouží pro sdílení informací mezi zadavateli a dodavateli veřejných zakázek.
Javascriptová knihovna jQuery (Wikipedie) oslavila 20. narozeniny, John Resig ji představil v lednu 2006 na newyorském BarCampu. Při této příležitosti byla vydána nová major verze 4.0.0.
Singularity je rootkit ve formě jaderného modulu (Linux Kernel Module), s otevřeným zdrojovým kódem dostupným pod licencí MIT. Tento rootkit je určený pro moderní linuxová jádra 6.x a poskytuje své 'komplexní skryté funkce' prostřednictvím hookingu systémových volání pomocí ftrace. Pro nadšence je k dispozici podrobnější popis rootkitu na blogu autora, případně v článku na LWN.net. Projekt je zamýšlen jako pomůcka pro bezpečnostní experty a výzkumníky, takže instalujte pouze na vlastní nebezpečí a raději pouze do vlastních strojů 😉.
Vedle Hectora "marcan" Martina a Asahi Linuxu portují Linux na Apple Silicon aneb na počítače Apple s novým ARM procesorem M1 také lidé ze společnosti Corellium. V sobotu se na Twitteru pochlubili bootováním Linuxu na M1. Dnes zveřejnili zdrojové kódy (Preloader-M1 a Linux-M1).
Tiskni
Sdílej:
na co desktop pouzivas ty?
Frontendisti za pamäťové nároky prehliadačov môžu. Prehliadač len tak prenič-zanič veľa pamäte nežerie. Píšem ako frontend/backend developer, ktorý má občas chuť nejakému frontendistovi dať po hube.
Taká nedávna skúsenosť. Potreboval som aktualizovať gitlab. Mám ho vpsfree serveri, takže 4GB RAM je horný limit. Tak si teda veselo akutalizujem keď zrazu v jednom kroku havaruje. Príčina - webpack vyžral 3.3 GB RAM. Skúsil som vypnúť všetky služby, ktoré na serveri bežia, takže nakoniec som mal 3.6 GB RAM, ktoré webpack v pohode vyžral. Skúsil som teda vypnúť kompresiu a čo z toho vypadlo? 160 MB prvý chunk javascriptu. 160 MB na blbý gitlab, ktorý na frontende potrebuje asi toľko, koľko sa zmestí do 20kB normálne napísaného javascriptu. Z akého racionálneho dôvodu potrebuje bežná webová stránka 1723 závislostí?
Ešte aby som dokončil ako to dopadlo ... Takže som spustil webpack priamo, nie cez ruby, čo mi dalo k dispozícii dodatočných 300-400 MB RAM. Síce webpack veselo padal na OOM pri vyžratých 3.9 aj niečo GB RAM. Začal som sa teda hrať s NODE_OPTIONS, znížil som maximum pamäte, ktorú môže alokovať a dokázal som komprimovať javascript s 3.8GB RAM. Keď som znižoval max_old_space_size pod túto hranicu, tak už samotný node nebol schopný alokovať dosť pamäte. S odretými ušami, ale gitlab aktualizovaný a žiadnu ďalšiu aktializáciu už nezvládnem. Fyzicky. Psychicky. Hardvérovo. Prvý chunk skomprimovanéh javascriptu po tomto trápení má 600kB.
Prehliadač len tak prenič-zanič veľa pamäte nežerieAle to víš že žere, nebo proč si myslíš že zabírá takhle stránka v chromu 50 MB? Myslíš že to odpovídá samotnému obsahu - tzn. text a čtyři malé obrázky? about:blank má 16 MB, je to taky chyba frontendistů? A jinak popisuješ serverou stránku věci, to je v kontextu diskuze úplně jedno.
Chrome nepoužívam, ale vo firefoxe bez pluginov má táto stránka 7.6 MB.
Samozrejme pamäť nie je len o prenesenom texte a obrázkoch. Obrázky budú v pamäti väčšinou v nekomprimovanej forme, takže budú zaberať neporovnateľne viacej pamäte. Javascript zase pri budovaní objektov postupne cez prototypy bude mať v pamäti každý medziobjekt, pretože nemať ich v pamäti by znamenalo brutálne zníženie výkonu, takže js kľudne môže žrať 10-100x viac pamäte než samotné prenesené dáta. No a potom sú tu také pluginy napríklad. Od kedy máme web extensions spúšťajú sa pluginy pre taby samostatne, takže k spotrebe každého tabu sa musí prirátať aj spotreba pluginov. Naschval som preto teraz spúšťal firefox s prázdnym profilom, aby som videl spotrebu bez pluginov.
Obávám se, že tady funguje jakási obdoba Parkinsonova zákona. Na problém bylo zaděláno ve chvíli, kdy vzniklo něco jako pozice „frontendista“. Tito lidé se nemají jak jinak realizovat, takže vymýšlejí, jak co nejvíc zesložitit to, co dělají, a nabalit kolem toho co nejvíc opičáren.
Frontendista nemá podřízené, ale zato má JavaScriptové knihovny, CSS frameworky, buildovací nástroje, transpilery atd. Čím obskurnější a méně pochopitelný systém vytvoří, tím bude hůře nahraditelný. Kromě toho tím dosahuje pocitu uspokojení z „důležité“, „potřebné“ a „odborné“ práce.
Když se ho zeptáte, proč by ten web nemohl být jednoduše generovaný na serveru (a na klientovi se jen jednoduše vykreslit z HTML+CSS jako někdy zhruba před dvaceti lety), tak vám začne povídat o tom, jak ten starý způsob byl obrovsky neefektivní a nemoderní a že uživatelé potřebují něco jiného. Jistě je efektivnější posílat na začátku několik megabajtů obfuskovaného JavaScriptu. Další vtipná věc jsou různé mikrooptimalizace. Zažil jsem i vytáčené spojení 56 kbps modemem – i tehdy existoval web, dokonce i s obrázky, hudbou a někdy i virtuální realitou… a hlavně se spoustou užitečných informací. Od té doby se technologie výrazně posunuly, máme několikanásobně rychlejší linky, větší disky, rychlejší procesory, větší monitory… no prostě všechno. A přesto se dnes dělá spousta různých předčasných a mikro-optimalizací, které tehdy nikdo neřešil, protože se soustředil na to podstatné – sdělit ostatním pomocí webu nějakou informaci (web byl tehdy nástroj, nikoli cíl). A nakonec současný webař všechny tyto mikrooptimalizace zabije třeba tím, že v článku je video, člověk si ho pustí, budiž, ale pak si začne číst článek a mezi tím se stáhne a začne na tom místě nahlas přehrávat úplně jiné nesouvisející video. Pomyslným komínem vyletí zbůhdarma desítky megabajtů nežádoucího rušivého obsahu a uživatel je akorát naštvaný. Ale hlavně že se před tím podařilo „minifikovat“ (a znečitelnit) nějaký ten JavaScript (a ušetřit třeba nějaké kilobajty oproti prosté a transparentní kompresi GZipem).
)
# free -m
total used free shared buff/cache available
Mem: 64166 20222 35067 836 8876 43023
Swap: 32767 0 32767
ale klidne si res server pres ssh ve finderu ovocnou mysickou ci touchpadikem

Polevku nejis nozem[...]a prave proto kurzor "mysi" neovladam mysi ani touchpadem, ale trackpointem, kterej ze Apple NB ma trackpoint?