Byla vydána OpenIndiana 2026.10. Unixový operační systém OpenIndiana (Wikipedie) vychází z OpenSolarisu (Wikipedie).
Americký výrobce polovodičů onsemi (ON Semiconductor) zrušil plány na rozšíření výroby v rožnovském závodě v Česku za dvě miliardy dolarů (podle aktuálního kurzu zhruba 43,5 mld. Kč). Důvodem je vývoj na trhu.
O víkendu probíhá na FIT VUT v Brně konference OpenAlt 2026 o otevřeném softwaru a datech, IT bezpečnosti, DIY a IoT. Na programu je spousta zajímavých přednášek. Pokud jste v Brně, stavte se. Vstup zdarma. Přednášky lze sledovat i online na VHSky a YouTube.
Qualcomm uzavřel víceletou dohodu se SpaceX. Bude dodávat rádiové technologie, baseband jednotky a software pro plánovanou pozemní 5G síť Starlink Mobile. Výstavba má zahrnovat desítky tisíc základnových stanic v USA. Zahájení nasazování se očekává v roce 2027. Qualcomm dohodu označuje za svůj dosud největší 5G kontrakt.
Google rozšířil Cloud Vulnerability Reward Program. Nově nabízí odměnu až 250 tisíc dolarů za vysoce závažné architektonické bezpečnostní chyby označované jako Root-in-Cloud.
V březnu byla oznámena spolupráce GrapheneOS s Motorolou. Nejnovější vlajka Motorola Signature 27 je první Motorola s oficiální podporou GrapheneOS. GrapheneOS (Wikpedie) je varianta Androidu zaměřující se na bezpečnost a soukromí.
Omarchy (Wikipedie) je linuxová distribuce s dlaždicovým správcem oken Hyprland. Založena je na Arch Linuxu. Vydána byla v nové verzi 4.5.0. Nově také pro Apple Silicon, konkrétně pro M1/M2/M3/Neo MacBooky.
Byla vydána nová stabilní verze 8.3 webového prohlížeče Vivaldi (Wikipedie). Postavena je na Chromiu 156 s bezpečnostními opravami z Chromia 157. Přehled novinek i s náhledy v příspěvku na blogu.
Do prodeje se dostal Mandriva Flash 2008 o velikosti 4 GB. Je to živý systém s prostředím KDE - zbylý diskový prostor flash disku můžete využít pro svá data. Obsahuje klasickou sestavu programů: Mozilla Firefox a Thunderbird, OpenOffice.org, Skype, Javu, Flash Player a další. Doporučovaná cena je 79 €.
Tiskni
Sdílej:
Zdá se mi to jako dobrý kompromis - sám dělám to samé; používám Gnome a na něm spousta aplikací z KDE - Amarok, Krusader apod.
Co se vzhledu týče, u mě GTK+ aplikace vypadají stejně jako Qt3 a Qt4 aplikace - a to je asi tak všechno, na čem by uživateli mohlo záležet.trošku silné tvrzení ... takže uživateli smí záležet jen na vzhledu, ovšem nikoliv na integraci se zbytkem prostředí (umí gtk aplikace používat kwallet?) nebo třeba hardwarových nárocích?
I Qt aplikace může být pomalá.nerozumím, co tím básník chtěl říci ... jakákoliv aplikace může být pomalá tady není řeč o tom, jestli GTK rulezz nebo Qt rulezz, ale že GTK+Qt lozezz
*) Očekával jsem, že právě o srovnání s Windows tu "pj" jde, když tvrdí, že tohle je věc, která Linux ubíjí.nevím, oč šlo kolegovi, nicméně přístup "Windows to nemají, tak linux to mít nemusí (neměl by to mít)", který zde předvádíš (nebo alespoň tak to na mě působí), linux "ubíjí" zcela jistě - jestliže by neměl (takovéto) konkurenční výhody, tak přeci není důvod jej používat a nezůstat u Windows