Mikrojádro seL4 uvolněno pod GPLv2

Společnosti General Dynamics C4 Systems a NICTA společně oznámily, že uvolnily zdrojové kódy mikrojádra seL4 pod licencí GNU GPLv2 (GitHub). Podrobnosti v často kladených dotazech (FAQ).

29.7.2014 21:21 | Ladislav Hagara | Zajímavý software

Komentáře

[Lyco]

Nejen pod GPL, ale i pod (svobodnější a hlavně jednodušší) BSD licencí. https://github.com/seL4/seL4/blob/master/LICENSE_BSD2.txt

[Ladislav Hagara]

Samotné mikrojádro je GPLv2, pod BSD jsou jenom věci kolem (License).

[Lyco]

Hm, nechal jsem se nachytat :( na úvodní stránce mají

All is under standard open-source licensing terms — either GPL version 2, or the 2-clause BSD licence.

[Petr Tomášek]

svobodnější

„Svoboda“, kterou nikdo nechrání, je hovno svoboda. To je podobná hovadina, jako nechat islamistu zabíjet „nevěřící“ a omlouvat to jeho „svobodou.“ Takže, ne, BSD licence rozhodně není svobodnější...

[pavlix]

To je podobná hovadina, jako nechat islamistu zabíjet „nevěřící“ a omlouvat to jeho „svobodou.“

Jak moc na hlavu musí člověk být, aby na výběr mezi GPL a BSD použil takovýto příměr?

[frdrx]

Středně.

[bigBRAMBOR]

Dohodnete se s pritelkyni ze postavite spolecne dum. Vsechno co bude za vase penize je spolecne ale co je za jeji penize je jenom jeji.

[pavlix]

Nedává v kontextu diskuze smysl.

[Atom321]

No, ve školní jídelně jsme taky mívali svobodu. Každý si mohl svobodně vybrat - buď si dát tu koprovku, nebo být o hladu. Ta svoboda byla naprosto zaručená a přesto byla celkem na hovno.

FOSS licencí je spousta, každá je na něco jiného a absolutně svobodná není žádná, ani být nemůže. Svoboda vždy někde končí - tam kde naráží na svobodu někoho jiného. Licence určuje hranici, kde se ty dvě sousední svobody srazí.

• BSD je jak studna - ber, dokud je. Je na pomezí svobody a anarchie: "ber si cokoliv, budeme rádi když taky něco dáš".
• GPL je jako sekta, sdílej vše se všemi. Balancuje na hraně mezi svobodou a komunismem: "buď jdeš s náma nebo proti nám".
• LGPL je takový kompromis, je jako knihovna. "Vezmi si co chceš, ale pak to vrať."

[frdrx]

Doporučuju se líp podívat na to jak funguje a o čem je GPL.

[xkucf03]

S tím BSD by se asi dalo souhlasit, ale přirovnání GPL a LGPL jsou zcestná.

GPL neznamená, že musíš sdílet vše se všemi. Musíš sdílet jen s těmi, kterým chceš šířit binárky. A i tady můžeš brát a nic nevracet (ostatně spousty lidí jen používají a nikdy žádný kód nenapsali - případně nějaký napsali, ale používají ho jen pro své potřeby a nešíří dál).

GPL na to jde v první řadě z pohledu uživatele - jestliže dostaneš program (stojící na svobodném GPL softwaru), máš právo i na jeho zdrojové kódy. Tohle je ta primární myšlenka - a že má distributor povinnost ti ty zdrojáky poskytnout je až sekundární, odvozené.

[frdrx]

Věř mu. xkucf03 to ví.

[----]

http://i.imgur.com/3hb2u0x.jpg

[xkucf03]

-1

[MaSo]

Miluji TU koprovku!

[Grunt]

GPL je jako sekta

Omyl,

GPL je rakovina, která se uchytí na veškerém intelektuálním vlastnictví, kterého se dotkne…

-Steve Ballmer

a právě protože jako jediná je schopná komerčním zájmům takových vykuků co rádi rozdělují a panují, tak je takovými vykuky negativně vnímána a pejorativně označována. A možná proto taky základna GPL, podobně jako ta rakovina, furt roste a prorůstá. A „jedině tak je to správné, soudruzi, tak to má být…“

[Bystroushaak]

Já se nedávno setkal s docela negativními reakcemi, když jsem jen nahlas uvažoval, že bych jednu knihovnu publikoval pod GPL.

[xkucf03]

Za sebe říkám: klidně ji tak vydej - když bude zajímavá a použiji ji, tak jsem ochotný sdílet zase svůj kód. Negativních reakcí se dočkáš hlavně od lidí, kteří se těší na tvůj kód zadarmo (ušetříš jim práci), ale sami nic dávat nechtějí.

[----]

Knihovna pod GPL == nepoužiju, ignoruju. Knihovna pod svobodnou licencí (MIT/BSD/NCSA/zlib/...) == pokud použiju, svůj software vydám opět pod svobodnou licencí. Nemám rád virální licence a toto neustálé omílání o zlých kapitalistech vykrádajících kód.

[xkucf03]

Tak ji nepoužívej, to je tvoje volba. Stejně tak je volba autora knihovny to, že chce svůj kód poskytnout jen těm, kteří respektují určitá pravidla a sdílí na oplátku svůj kód.

[----]

Ta "pravidla" budu respektovat, pokud chci (a když se podíváš na můj kód, všechno je venku pod open source licencí). Licence *cizího* softwaru by neměla ovlivňovat, jak můžu/musím nakládat se *svým vlastním* kódem, který pouze knihovnu linkuje. GPL == zlo.

[Grunt]

Licence *cizího* softwaru by neměla ovlivňovat, jak můžu/musím nakládat se *svým vlastním* kódem, který pouze knihovnu linkuje.

Tak odpověď na otázku jestli by měla nebo neměla a jestli je to pozitivní nebo negativní jev je docela hustý sociologicko-ekonomicko-ideologický propletenec bez jasné odpovědi.

[pavlix]

+1

[xkucf03]

Viz #42

[tom]

Licence *cizího* softwaru by neměla ovlivňovat, jak můžu/musím nakládat se *svým vlastním* kódem, který pouze knihovnu linkuje.

Jenze to GPL nedela -- s kodem muzet delat co chcete, na omezeni narazite az pri distribuci binarky.

[xkucf03]

BTW: ke kapitalismu (resp. tržnímu hospodářství) mám jak známo kladný vztah, sám chci být "kapitalistou" a věřím, že tyhle věci lze skloubit dohromady - tzn. podnikat, vydělávat peníze a zároveň nezotročovat uživatele skrze nesvobodný software.

[Grunt]

No tak to ti blahopřeju Tvůj optimistický pohled na věc, to bych chtěl mít.

[zzz]

Kapitalista co nezotrocuje je logicky nemozny.

Kapitalista musi tvorit zisk, musi si tedy nechat neco z toho co mu zamestanci zaplati za vyrobky co jim proda. Takze v druhem kole zamestnanci dostanou na platech jiz mene nez minule a tak jim klesa kvalita zivota (=zotroceni). A nejen to. Mohou pak bud koupit mene vyrobku, nebo kapitalista musi zlevnit. Ovsem aby kapitalista mel zisk, musi opet dat zamestnancum mene... Ve vysledku tedy kapitalista pusobi jako vyveva ktera ze zamestnancu vyssava penize, s tim ze i jemu stale klesa zisk. A to nemluvim o tom kdyz jeste musi platit uroky bance... to pak i kapitalistovi mnoho nezbyde, uz jen proto, ze zatimco jeho zisk exponencialne klesa, to, co dluzi bance naopak diky uroku exponencialne roste. Zobecneni na vic nez jednu tovarnu a vice druhu zamestnancu jiz na veci nic nemeni. Kapitalismus zkratka NEFUNGUJE, a BANKSTERISMUS uz vubec ne (ovsem z hlediska onoho hypotetickeho nejvyssiho bankstera ktery teoreticky bude nakonec vsechno vlastnit to naopak funguje naramne dobre...)

[Bystroushaak]

Pobavilo. Možná by nebylo od věci podporovat tagování komentářů, abych si ho mohl zase někdy vyhledat, až budu chtít vidět něco zfetovaného.

[Conscript89]

Knihovnu radsi pod LGPL nez gpl. Umozni to pouziti i jinych licenci nasledne. Treba libvirt vcetne python bindingu je (bohuzel) GPL a proto nejde nad nim treba udelat LGPL knihovnu.

[Conscript89]

Kecam, ten je zrovna LGPL, s necim jsem si to spletl.

[Grunt]

No jestli knihovna nebyla tvoje tak to naprosto chápu. Jestli byla knihovna tvoje tak to taky chápu…

[Bystroushaak]

Knihovna samozřejmě byla moje. Jen jsem to tak nadnesl na IRC a byl z toho flame, skoro jako tady. Nakonec je z toho CC BY (v podstatě public domain).

[Grunt]

Ty si omáčka. To je hrůza.

[----]

CC-BY bych na software nepoužíval. CC licence jsou známé svými zbytečně dlouhými a komplikovanými licenčními texty, radši bych použil nějakou licenci ekvivalentní a podmínkách - třeba NCSA, nebo MIT.

[Bystroushaak]

Dlouhými texty? Když jsem na tohle téma kdysi dělal vlastní výzkum, tak CC byla zdaleka nejkratší. V podstatě ti stačí jen uvést "Licence: CC BY", maximálně tak ještě přidat odkaz. To že jsou potom někde zdlouhavé definice licencí je mi v podstatě jedno, co se musí dodržovat jde pěkně vidět z přehledové stránky.

[xkucf03]

Když už tak Apache 2.0.

[----]

apache 2.0 je šmejďárna.

[xkucf03]

WTF?

[----]

až na to, že popularita GPL klesá a stále víc softwaru se vydává pod opravdu svobodnými licencemi typu MIT/BSD. A to je samozřejmě dobře...

[xkucf03]

Já např. o "svobodu" šířit uživatelům proprietární malware (těžící z práce vývojářů původně svobodného softwaru) vůbec nestojím. Nepřijde mi to k ničemu dobré.

[----]

Já zas nestojím o to, aby mi licence knihovny diktovala, jak nakládat se *svým* kódem, a absolutně nezáleží na tom, jaké ta licence má jinak podmínky.

[xkucf03]

Jak říkám, je to tvoje volba. A taky jsem rád, že současný právní řád (jakž takž) umožňuje existenci více různých modelů, můžou vedle sebe fungovat copyleftové, necopyleftové i proprietární licence.

aby mi licence knihovny diktovala, jak nakládat se *svým* kódem

Knihovna ti nic nediktuje, ke svému kódu máš stále plná autorská práva (osobnostní i majetková). Se svým kódem si můžeš dělat, co chceš. Podmínky copyleftové licence se vztahují pouze na společné dílo, které vzniklo spojením tvého a cizího kódu.

Je to asi jako kdybys udělal fúzi s jinou firmou, držel teď jen část akcií společného podniku a rozčiloval ses, že nemůžeš rozhodovat o všem (o společném celku) sám a musíš respektovat i ostatní.

Navíc u společného díla (softwaru) tu "společnou firmu" můžeš kdykoli opustit - a dokonce ji můžeš opustit i v ní zůstat zároveň (svůj kód nechat ve společném dílu a vedle toho ho šířit samostatně pod jinou licencí).

[----]

jenže viralita GPL zajišťuje, že použití knihovny pod GPL ve vlastním softwaru (tzn. pouze linkování, ne zařazení kódu) znamená, že celkově se jedná o společné dílo. LGPL je o něco lepší, ale tam se pořád nedá staticky linkovat.

[Grunt]

jenže viralita GPL zajišťuje, že použití knihovny pod GPL ve vlastním softwaru (tzn. pouze linkování, ne zařazení kódu) znamená, že celkově se jedná o společné dílo.

A v čem je jako podle tebe problém? Jakože snad potom aktu slinkování dílo společné není?

[----]

ne, není. Já na té knihovně nedělal, autor knihovny na mém softwaru taky nedělal, v jednom repozitáři se to nenachází, každá z komponent je nahraditelná, Cizí knihovna nemá žádné právo mi diktovat, jak mám já svůj software vydat.

[Grunt]

No jak se tak divám, tak tohle je víc ideologický rozpor o vlastnictví a základní definice vlastnictví než cokoliv jiného. Jsem to říkal, že na to dojde.

[mankind_boost]

Knihovna je majetek autora knihovny, takže pokud jí chceš využívat (tj. využívat cizí majetek), tak si autor (tj. majitel toho majetku) může klást podmínky. Nic zvláštního na tom nevidím.
Když si půjčíš auto v půjčovně, tak taky musíš dodržet nějaká pravidla jeho majitele.

[Grunt]

Já s tím taky problém nemám.

[pavlix]

Svobodný software je mimojiné o tom, že si autor podmínky pro používání neklade.

[Grunt]

Záleží asi na definici. Tady píšou něco jiného.

[pavlix]

Nejsem si vědom, že by tam psali něco jiného.

[xkucf03]

Souhlas, ale myslím, že nejste ve sporu.

Pro používání ve smyslu používání svobodný software skutečně žádné podmínky neklade - resp. definice zakazuje kladení takových podmínek - viz právo Spouštět program za libovolným účelem.

Pokud ale někdo používáním myslí i začlenění cizího kódu do svého a šíření celku, tak tu už podmínky jsou. (tohle už bych nepovažoval za používání)

A mankind_boost píše "pokud jí chceš využívat" (ne používat).

[Grunt]

Jen tak mimochodem: Existují lidi s opačným názorem.

[mankind_boost]

Tak ji nepoužívej, to je jednoduchý. Autor knihovny si tu knihovnu může vydat pod jakou licencí chce. Je jen na tobě, jestli to přijmeš. Ber nebo nech být, nikdo tě nenutí. A taky si uvědom, že bez tý knihovny by ten tvůj program nebo jeho určitá fce nefungoval(a) - využíváš cizí práci, takže její autor MÁ právo diktovat určité podmínky.

A propo, pokud je nahraditelná, tak ji nahraď, ne? V čem je problém?

PS:
"Cizí knihovna nemá žádné právo mi diktovat, jak mám já svůj software vydat."
Pak tedy nemáš právo ji používat. Prosté. To je jako kdybych si postavil svůj soukromej most a vybíral poplatek za přejezd. A ty bys tam přijel a řekl mi, že nemám právo po tobě chtít poplatek, protože je to tvoje auto.

[Grunt]

takže její autor MÁ právo diktovat určité podmínky.

IMHO ani není dle mého názoru takový problém že auto MÁ právo diktovat určité podmínky jako spíš spravedlivé technické mantinely toho kdo co má právo v rámci kolektivního díla diktovat. Jenže vytvořit spravedlivé mantinely je úkol podobný jako vytvořit spravedlivé společenské státní zřízení. Good luck with that!

[Bystroushaak]

Tak ji nepoužívej, to je jednoduchý. Autor knihovny si tu knihovnu může vydat pod jakou licencí chce. Je jen na tobě, jestli to přijmeš.

No a o tohle přesně jde. Dneska s GPL čím dál víc lidí nechce mít nic společného, protože mě jako (opensource) programátora nezajímají ani tak licence a co musím a co nesmím a jak se dvě licence pomlátí když použiji více knihoven pod různými licencemi.

Chci programovat a je hezké, když mi to někdo usnadní knihovnou. Nehezké pak je, když tu knihovnu zabije licencí, kvůli které jí nikdo nebude používat, protože je kolem toho nabalen opruz a z jednoho aby se málem stal právník, aby věděl jestli jí smí linkovat staticky, dynamicky, napojit na AMQP a volat po síti, nebo v rámci jednoho počítače a tak dále. Prostě mě to nezajímá a nechci s tím mít nic společného, tak je pro mě GPL mrtvé, když zrovna nedělám na GPL kódu (což třeba v práci dělám, ale doma se mi nechce).

Chci opensource kód, který můžu použít a který mi usnadní práci a abych pak vrátil komunitě co jsem dostal, můj kód bude taky veřejně dostupný. Nechci kód, který mi práci ještě přidělá a zrovna právničinu, která mě nezajímá a pak mi to bude diktovat, jak svůj produkt smím linkovat a distribuovat.

[xkucf03]

Hezky vysvětlené to máš třeba tady: GPL-Compatible Free Software Licenses případně na Wikipedii je snad u každé licence, jestli je kompatibilní s GPL.

Navíc u vlastního kódu máš vždycky volné ruce - můžeš ho kdykoli v budoucnu přelicencovat nebo vydat duálně licencovaný nebo třeba pod deseti licencemi zároveň.

[pavlix]

Navíc u vlastního kódu máš vždycky volné ruce - můžeš ho kdykoli v budoucnu přelicencovat nebo vydat duálně licencovaný nebo třeba pod deseti licencemi zároveň.

Zní to hezky, ale u typického open source projektu to nemůžu uplatnit.

[----]

+1

[Grunt]

Jinak mám pro tebe velice jednoduchý (spíše myšlenkový) test: Zkus knihovnu odlinkovat. V případě že nejde o kolektivní dílo, ale o tvůj jedinečný výtvor by se v takovém případě nemělo nic stát, ne?

[xkucf03]

Když točíš třeba film, tak tam někdo dělá kulisy, někdo hraje a někdo k tomu napsal scénář... když děláš hudbu, tak někdo hraje na bicí, někdo na kytaru a třetí zpívá... každá z těch komponent je teoreticky nahraditelná, můžeš třeba vyhodit zvukovou stopu z filmu a vytvořit si vlastní (běžně se to dělá třeba s dabingem). Ale uživatel (divák, posluchač) dostává ten celek - společné dílo.

Cizí knihovna nemá žádné právo mi diktovat, jak mám já svůj software vydat.

Neomílej tu už prosím tyhle nesmysly. Cizí knihovna ti nic nediktuje. Cizí knihovna resp. její autor ti dal nabídku - která obnáší určitá práva a povinnosti - tak ji buď přijmi nebo nepřijmi, volba je na tobě (nikdo ti nic nediktuje). Přinejhorším na tom budeš tak, jako by žádná nabídka/knihovna neexistovala (což je ostatně výchozí stav).

Navíc musím znovu zopakovat: ty podmínky (pokud nabídku přijmeš) se vztahují jen na společné dílo - nikoli na tvůj původní kód - ten stále patří jen a pouze tobě a ty si s ním můžeš dělat, co chceš.

[mankind_boost]

+(1/0)

[Bystroushaak]

Neomílej tu už prosím tyhle nesmysly. Cizí knihovna ti nic nediktuje. Cizí knihovna resp. její autor ti dal nabídku - která obnáší určitá práva a povinnosti - tak ji buď přijmi nebo nepřijmi, volba je na tobě (nikdo ti nic nediktuje). Přinejhorším na tom budeš tak, jako by žádná nabídka/knihovna neexistovala (což je ostatně výchozí stav).

No, ale o tohle přesně jde - pro narůstající procento opensource programátorů kód uvolněný pod GPL jakoby ani neexistoval, protože nestojí o rakovinu. Výsledek je jen ten, že to tříští síly a doplácí na to všichni, protože se pak duplikuje práce a je o to míň software.

[xkucf03]

To je jejich škoda, že chtějí radši řešit licence, místo aby programovali a používali svobodný software.

[----]

to je sice hezké, ale já mluvím o případu, kdy se knihovna použije, a to, že se to vztahuje jen na společné dílo, v praktickém případě nic nemění.

A ano, knihovnu můžu nevyužít, a přesně to dělám - místo toho použiju nějakou svobodnější alternativu.

[chrono]

Licencií, ktoré sú, z pohľadu používateľa, slobodnejšie ako GPL asi veľa neexistuje.

[xkucf03]

BTW: jedna podobná diskuse tu nedávno byla.

Začleňuješ cizí hlavičkové soubory? Nebo si píšeš vlastní kompatibilní hlavičkové soubory (které "shodou okolností" pasují na tu jeho knihovnu)?

V prvním případě jsi zkopíroval a použil cizí zdroják ve svém programu. Ve druhém případě se tě (v době psaní kódu) jeho licence netýká, protože jsi od něj nic nezkopíroval. Takže si můžeš psát co chceš, dokonce i ty svoje zdrojáky můžeš šířit pod svojí/libovolnou licencí.

Můžeš pak třeba dodat uživatelům svoje zdrojáky, jen tak mimochodem jim poradit, jaký si mají kde stáhnout další software, kam ho nahrát a jak si to celé přeložit.

Ale pokud bys to chtěl zkompilovat sám a šířit výsledné společné dílo, tak se prostě nediv, že si k tomu autor knihovny klade nějaké podmínky, protože ty šíříš i jeho dílo.

[pavlix]

Obávám se, že jsi ani předtím neuvedl zdroje, které by ukazovaly na to, že tvoje představa lze v praxi uplatnit.

[xkucf03]

Už jsem to tu psal – analýza a následný návrh (rozhraní) je netriviální práce a vede na jedinečný výsledek tvůrčí činnosti autora, který je vyjádřen v objektivně vnímatelné podobě (konkrétní soubor, konkrétní posloupnost bajtů).

Okopírovat a použít takový soubor v rozporu s jeho licencí je porušení autorského práva.

Vytvořit si vlastní obdobné rozhraní (napsání si vlastních hlavičkových souborů), které „shodou okolností“ pasuje na knihovnu/program někoho jiného, porušením autorského práva není (autorským dílem není myšlenka/postup/princip/… sám o sobě; ke stejnému/podobnému návrhu mohl dospět někdo jiný úplně nezávisle, aniž by něco kopíroval/kradl).

Zkompilováním a vytvořením celku zahrnujícího tvůj i cizí software vzniká společné dílo a musíš respektovat licence všech jeho částí.

P.S. jestli je „vytvořit si vlastní obdobné rozhraní“ obcházením licence a mělo by se považovat za porušování práva je sporné a muselo by se to řešit případ od případu… ale v praxi na tuto otázku asi stejně ani nepřijde řeč, protože lidé většinou buď a) zkopírují doslovně cizí zdroják a v rozporu s licencí začlení do svého nekompatibilně licencovaného programu nebo b) šíří zkompilovaný celek – společné dílo – v rámci nějakého hotového produktu pro koncové uživatele.

[pavlix]

Ano, už jsi tu psal, z čeho vychází tvůj názor, že by to tak mělo být, nicméně to nic neříká o tom, zda, kdy a kde to lze skutečně takto v současném prostředí uplatnit.

P.S. jestli je „vytvořit si vlastní obdobné rozhraní“ obcházením licence a mělo by se považovat za porušování práva je sporné a muselo by se to řešit případ od případu…

Zde to vypadá, že obracíš a co jsi dříve označloval za zřejmé, najednou začání být mlhavé, nejednoznačné a případ od případu.

[xkucf03]

A podle tebe je to jak? Je to obcházení licence a mělo by to být trestné?

IMHO by to být trestné nemělo – jelikož autorské právo (na rozdíl od patentů fungujících na zcela jiném principu) by nemělo dopadat na někoho, kdo nezávisle došel ke stejnému/podobnému dílu – on nic neokopíroval a třeba ani nepřišel s daným dílem do styku (a k autorovi a jím zvolené licenci nemá žádný vztah, žádný závazek). Ale je otázka, jak by se díval konkrétní soudce na nějaký konkrétní případ – třeba by obžalovaným nevěřil, že to neokopírovali a obvinil je, že jen smazali komentář na začátku souboru případně provedli nějaké kosmetické změny (odsazení, zarovnání…) a tohle prakticky nelze dokázat (ani tak, ani tak) a to je na tom právě to sporné.

[pavlix]

Osobně jsem měl z tvých předchozích komentářů dojem, že (1) se hlavičkové soubory všeobecně a za všech okolností považují za chráněné autorské dílo a (2) že je za všech okolností zcela legální API v nich uvedené reprodukovat ve vlastním programu a ten pak, ať už společně s knihovnou nebo samostatně šířit i když licence nebude kompatibilní s GPL.

Pokud by se čistě hypoteticky našel někdo, kdo by tě považoval za dostatečnou autoritu (což se ale může stát, dlouhodobě vystupuješ jako IT profesionál a sebevědomě se vyjadřuješ k ledasčemu) a na základě tvých tvrzení to takto dělal, tak pak může mít docela problém.

Samozřejmě můžeš argumentovat, že si měl najmout právníka, a především, že za důsledky použití informací v diskuzních komentářích nejsi zodpovědný, ale pořád snad existuje něco jako profesní čest. V tuhle chvíli už ale jasně píšeš, že se jedná o věc spornou, čímž považuju problém za vyřešený.

[xkucf03]

To sis vytvořil nějaký špatný dojem.

že (1) se hlavičkové soubory všeobecně a za všech okolností považují za chráněné autorské dílo

Psal jsem, že většinou to tak bude, a reagoval jsem hlavně na názory, že hlavičkové soubory nejsou autorským dílem nikdy a nejsou nijak chráněné, protože je to „pouze rozhraní“. A snad jsem nikdy nezpochybňoval, že někdy to autorské dílo být nemusí, protože je to naprosto banální a netvůrčí – psal jsem např. o rozhraních opsaných z RFCček nebo z jiných otevřených standardů. Nebo když si deklaruješ funkci plus(), která přijímá dva číselné argumenty a vrací číselný výsledek, tak to taky autorským právem chránit nepůjde.

(2) že je za všech okolností zcela legální API v nich uvedené reprodukovat ve vlastním programu

Tady vycházím z toho, že autorské právo nechrání myšlenku nebo princip jako takové, ale autorské dílo v objektivně vnímatelné podobě. Takže když s tou objektivně vnímatelnou podobou nepřijdeš do styku, neměla by se tě týkat licence (s autorem nemáš žádný smluvní vztah) ani autorské právo. Můžeš tak třeba shodou okolností navrhnout podobné rozhraní.

Asi by se to dalo přirovnat k matematickým vzorcům – když okopíruješ (resp. použiješ stejné) matematické vzorce, věty, definice…, tak autorské právo neporušuješ. Ale kdybys doslovně okopíroval cizí knihu/skripta (tzn. konkrétní objektivně vnímatelnou podobu) v rozporu s jejich licencí, tak už by to porušení autorského práva bylo.

Když se vrátím ještě k té předchozí diskusi: psal jsem, že i hlavičkový soubor je zdroják a měl by být chráněn autorským právem jako kterékoli jiné dílo. Na to jsi oponoval (?) a vytáhl Wine a Darling, které de facto opisují cizí API. Tak jsem se snažil popsat, v čem je rozdíl a najít nějaký hypotetický případ, kdy by použijí takových (kompatibilních) hlavičkových souborů nebylo porušením autorského práva. Nicméně přepisování hlavičkových souborů, které „shodou okolností“ pasují na cizí knihovny, rozhodně není nic, co bych chtěl propagovat nebo doporučovat¹ nebo o tom jen sám mluvit – byla to pouze reakce na tvůj komentář. Už jsem ti na tuhle otázku vlastně odpovídal.

Ještě k tomu obcházení copyleftu vs. Wine/Darlingu – je dost velký rozdíl v motivaci, proč se to dělá:

a) abys nemusel dodržovat copyleft a přispívat komunitě svým kódem, abys nemusel dávat svobodu uživatelům, abys využil cizí práci (copyleftový svobodný software), postavil na ní de facto složené dílo (v praxi při běhu programu se používá ten copyleftový software, ovšem v rozporu s myšlenkami copyleftu a licence)

b) abys spustil nějaký program² v jiném prostředí, než pro které byl původně zkompilován (v praxi při běhu programu se žádný software patřící třeba Microsoftu nebo Applu nepoužívá)

a ten pak, ať už společně s knihovnou nebo samostatně šířit i když licence nebude kompatibilní s GPL.

Tohle je zcela mylný výklad mých komentářů³ – naopak píšu, že ve fázi šíření se to porušení licence definitivně projeví – viz např. #25, #51, #44:

Takže pokud jsi okopíroval a použil hlavičkový soubor v rozporu s jeho licencí a vymlouval ses na to, že je to jen rozhraní a na druhé straně může být cokoli (ne jen implementace vyžadující copyleft), tak ve chvíli, kdy to zkompiluješ a vytvoříš jeden program tvořený tvým kódem + cizí knihovnou, vyjde ta pravda definitivně najevo a ukáže se, že tu licenci porušuješ a výsledek nemůžeš distribuovat, aniž bys poskytl uživatelům všechna práva (dal zdrojáky i té své části pod kompatibilní licencí).

_{[1] opravdu si nemyslím, že by to byl dobrý nápad – jednak mi to přijde nemorální a v rozporu s duchem licence a jednak je to stejně na nic, protože narazíš hned v dalším kroku – ve chvíli kdy budeš chtít šířit binárky, společné dílo – tam je už porušení licence zcela zřejmé
[2] software třetí strany – nikoli té, jejíž API je „opisováno“ (a jejíž software pak spouštěn není) – a tato třetí strana (jejíž software spouštěn je) s tím typicky problém nemá nebo to naopak podporuje (jsou firmy, které šíří svůj software původně psaný pro Windows upravený/zabalený pro Wine nebo i spolupracují s jeho vývojáři)
[3] pokud jsem to někdy napsal nejasně, že to šlo pochopit takhle, chtělo by to rozporovat/opravit přímo tam, ať to nikoho nemate – ale nejsem si toho vědom}

[kralyk z abclinuxu]

Už jsem to tu psal – analýza a následný návrh (rozhraní) je netriviální práce a vede na jedinečný výsledek tvůrčí činnosti autora, který je vyjádřen v objektivně vnímatelné podobě (konkrétní soubor, konkrétní posloupnost bajtů).

Okopírovat a použít takový soubor v rozporu s jeho licencí je porušení autorského práva.

Vytvořit si vlastní obdobné rozhraní (napsání si vlastních hlavičkových souborů), které „shodou okolností“ pasuje na knihovnu/program někoho jiného, porušením autorského práva není (autorským dílem není myšlenka/postup/princip/… sám o sobě; ke stejnému/podobnému návrhu mohl dospět někdo jiný úplně nezávisle, aniž by něco kopíroval/kradl).

Tohle je směšné, pravděpodobně by se dal napsat skript, který by "vytvářel vlastní" hlavičky na základě něčích jiných...

[xkucf03]

Napsat by šel, ale co to má dokazovat?

• že to původní rozhraní nebylo jedinečným tvůrčím výsledkem autora? To právě bylo – ten skript by to bez původních hlavičkových souborů „nevymyslel“
• když už takový skript spustíš, tak je to něco jako překlad¹ a výsledek je odvozené dílo

_{[1] ať už do spustitelného tvaru nebo třeba do jiného jazyka (třeba Vala → Céčko)}

[kralyk z abclinuxu]

když už takový skript spustíš, tak je to něco jako překlad1 a výsledek je odvozené dílo

Jenže to mi nikdo nedokáže.

[xkucf03]

jj, s dokazováním je to těžké – asi by to šlo leda přes výpovědi svědků – např. kdyby bývalý zaměstnanec vypovídal, že dostal za úkol ten skript napsat a pak jím konvertovat zdrojáky.

Ještě k té spornosti (na kterou narážel i Pavlix), takový příklad: a) mít dobrovolný sex se ženou je v pořádku, o tom není sporu b) ale jestli ti soudce bude věřit, že to bylo dobrovolně, resp. které straně dá za pravdu, to může být sporné… A já tu právě celou dobu mluvím o tom a)

Ale hlavně si myslím, že se v téhle části diskuse řeší věc, která není až tak podstatná – dokud je ten program ve formě zdrojových textů, tak je celkem jedno, jestli jsi hlavičkové soubory okopíroval nebo přepsal a jestli ti to bude někdo věřit. Okopírovat soubory v rozporu s licencí není správné, ale jestli si je přepíšeš vlastními slovy nebo je tam vůbec nedáš a připojíš jen návod, kde je stáhnout, a ve tvém stromu zdrojáků nebudou a bude tam jen # include <cizi_program/rozhrani.h> a ty se budeš vymlouvat, že cizi_program nemusí být právě ten pod GNU GPL licencí, ale může to být jiný program, který se shodou okolností jmenuje stejně… tohle jsou fakt blbosti a nemá cenu je řešit. A ani si nemyslím, že by tě někdo ze světa svobodného softwaru hnal před soud za zveřejnění nějakých zdrojáků.

Co ale podstatné je: šíření hotového zkompilovaného programu – tady se pravda ukáže a už se nejde na nic vymlouvat – šíříš společné dílo a pokud jsou v něm části copyleftované, měl bys ten copyleft dodržovat a poskytnout pod správnou licencí i svoji část programu.

[xkucf03]

P.S. To máš stejné jako s kompilací – můžeš upravit a zkompilovat Linux a pak tvrdit, že to Linux není (a tudíž nemusíš dodržovat jeho licenci) a že je to jiný systém, který jen náhodou vypadá a chová se stejně.

[xkucf03]

BTW: jak to bylo s Wine? Vzali hlavičkové soubory od Microsoftu a okopírovali nebo prohnali nějakým skriptem? Nebo si napsali vlastní podle dokumentace (nebo nějak jinak)?

Asi někdo bude chtít říct: „nebuďme jako oni (MS)“. Ovšem překrucovat právo a výklad licence není správná cesta – správná cesta je vydat hlavičkové soubory svého programu pod nějakou necopyleftovou licencí, když chceš, aby je mohl kdokoli volně kopírovat a začleňovat do svého softwaru.

[xkucf03]

Jestli je to "pouze linkování" nebo nakopírování zdrojáků je jen technický detail - podstatné je, že celek je společné dílo, které staví na práci různých autorů, jeden přispěl jednou knihovnou, druhý jinou, třetí to nějak poslepoval a čtvrtý k tomu udělal třeba GUI atd. A uživatel používá tento celek, společné dílo.

LGPL je o něco lepší, ale tam se pořád nedá staticky linkovat.

GNU licence se dívají na věc z pohledu uživatele, to je celkem zásadní věc. Mít zdrojáky k softwaru a moci je studovat je sice důležité, ale je to jen jedna stránka - software obvykle máme proto, abychom ho používali - takže nestačí moci studovat zdroják, ale je potřeba mít možnost si ho i upravit* a používat upravenou verzi. A LGPL právě zajišťuje, aby tohle bylo možné. Povinnosti pro distributory, které z toho vyplývají, nejsou žádná samoúčelná buzerace - jsou to čistě praktické důvody.

*) např. opravit chybu, aktualizovat, přidat novou funkčnost...

[Grunt]

Nechceš někdy zajít na pivo?

[xkucf03]

Chci Co třeba na OpenAltu? Nebo na nějakém sraze v Praze?

[Conscript89]

jenže viralita GPL zajišťuje, že použití knihovny pod GPL ve vlastním softwaru (tzn. pouze linkování, ne zařazení kódu) znamená, že celkově se jedná o společné dílo. LGPL je o něco lepší, ale tam se pořád nedá staticky linkovat.

Neni pravda:

When a program is linked with a library, whether statically or using a shared library, the combination of the two is legally speaking a combined work, a derivative of the original library. The ordinary General Public License therefore permits such linking only if the entire combination fits its criteria of freedom. The Lesser General Public License permits more lax criteria for linking other code with the library.

https://www.gnu.org/licenses/old-licenses/lgpl-2.1.txt
Zkusil jsem hledat "static" v LGPLv3 ale tam jsem to nenasel, vic jsem nehledal, tak o LGPLv3 to prohlasit nemuzu, ale cekal bych to same.

[----]

Prakticky to ale znamená, že můžu LGPL knihovnu slinkovat s aplikací jakékoliv jiné licence a uvolnit aplikaci pod podmínkami té licence; GPL tohle neumožňuje.

[Conscript89]

To ne, ale tvrdil jsi, ze LGPL nejde staticky slinkovat s ne-LGPL, na to jsem reagoval.

[----]

jde, ale jsou tam další restrikce: http://www.gnu.org/licenses/gpl-faq.en.html#LGPLStaticVsDynamic

[Conscript89]

Vidim tak akorat pozadavky na distribuci (resp. na distrubuci na pozadani). Tve pravo neni nijak dotceno, jen ti pribyde povinnost pokud nekomu poskytnes binarku a on si vyzada object fily.

[Grunt]

Jo, jo. Problém začne vznikat až v době kdy začneš určovat a nárokovat si co je a není *tvoje*. To je prostě historická zkušenost a na jejím základě GPL vznikla a možná také proto přežila do dnešních dnů.

[Grunt]

Ani mi nepřijde. Maximálně sleduju, že se vyrojila velká spousta nových otevřených licencí a že komerční subjekty jsou schopny na tyto licence přistupovat a uvolňovat pod nimi svoje díla (v GPL mají jasnou praktickou překážku), což samo o sobě také vnímám pozitivně.

[JS1]

popularita GPL klesá a stále víc softwaru se vydává pod opravdu svobodnými licencemi typu MIT/BSD

IMHO duvod proc je paradoxne v tom, ze uspech OSS (ktery byl ovsem primarne driv tazen GPL) zpusobuje, ze se "retaliatory clause" v GPL stava mene uzitecnou. Lide prestavaji pouzivat (krabicovy) komercni software, pokud muzou pouzit OSS.

S GPL je to jako s rezistenci bakterii vuci antibiotikum. Je to silne vyhodne v prostredi, kde jsou casto antibiotika (tedy komercni software). Ale mirne nevyhodne (protoze zbytecne) v prostredi, kde jsou antibiotika jen malo. A stejne jako rezistence vuci antibiotikum u bakterii casem prirozene klesa, stejne tak klesa i pouzivani GPL s tim, jak klesa pouzivani krabicoveho komercniho software.

Dalsi aspekt je, ze korporace dnes maji explicitni politiku vuci OSS, ktera se snazi vyhnout poruseni GPL. To take zpusobuje "retaliatory clause" zbytecnou - je daleko mensi obava z toho, ze nekdo kod uzavre. Zase, ta obava je obecne nizka vzhledem k tomu, ze se zivotnost OSS prokazala v praxi (ale jen diky GPL).

[Ondrej Santiago Zajicek]

Velmi vystizne.

[multi]

GPL je hl. o zaručení svobod uživatelům ...... to je ten rozdil oproti BSD

[tacoberu]

Proč je tam ten Haskell? Co to má s tím společného?

(Jsem Haskellista, tudíž mě to zajímá.)

[Jan R.]

Funkcionalne jazyky su dobre na prehladny high-level zapis toho, co sa ma diat. Vdaka tomu sa z neho daju dobre generovat "tvrdenia", ktore sa dokazuju o vyslednom systeme. Haskell kod sa da spustit, ale zase sa kvoli garbage collectoru nehodi do hard real-time systemu. Na to je tu vytuneny C kod, u ktoreho sa overuje zhoda s Haskell kodom.

[xkucf03]

Funkcionalne jazyky su dobre na prehladny high-level zapis toho, co sa ma diat.

Tohle mi přijde spíš jako úloha pro procedurální jazyky.

[Ivan]

Proceduralni(imperativni) jazyky slouzi k tomu aby se dalo zapsat jak se to ma udelat. Co se ma udelat musi programator uhadnout kdyz cte kod.

[xkucf03]

Ono je to trochu subjektivní a záleží, na co je člověk zvyklý... ale troufám si tvrdit, že většina lidí lépe pochopí nějakou tu proceduru (postup, recept) a lépe si z něj vytáhne tu myšlenku (co se mělo udělat) než u funkcionálního (byť deklarativního) kódu. Něco jiného je deklarativní SQL, které je dost dobře srozumitelné i pro neprogramátory. Ale funkcionální kód mi zrovna nepřijde jako něco, na čem by bylo přehledně vidět, "co sa ma diat".

Tím nechci říct, že funkcionální programování je špatné nebo nemá využití - jen jsem narážel na to, že má být údajně "přehledné", což mi moc nepřijde.

[xkucf03]

BTW: funkcionální programování tu jsou v podstatě od počátků počítačů - přesto se většina softwaru stále píše v jazycích jako je C nebo Java.

[kralyk z abclinuxu]

Ono je to trochu subjektivní a záleží, na co je člověk zvyklý... ale troufám si tvrdit, že většina lidí lépe pochopí nějakou tu proceduru (postup, recept) a lépe si z něj vytáhne tu myšlenku (co se mělo udělat) než u funkcionálního (byť deklarativního) kódu.

Nejsem nějakej zastánce funkcionálních jazyků, ale tohle je pravda jen pro dost krátký imperativní kód. Jakmile začne těch procedur a podprocedur bejt větší množství, už se v tom snadno nevyznáš bez zdlouhavého studia. Abstrahovat to kratším funkcionálním jazykem vyšší úrovně imho vůbec není špatný nápad.

[xkucf03]

ale tohle je pravda jen pro dost krátký imperativní kód. Jakmile začne těch procedur a podprocedur bejt větší množství, už se v tom snadno nevyznáš bez zdlouhavého studia.

Příliš mnoho úrovní zanoření a skoků můžeš mít v obou paradigmatech… a u funkcionálního zase musíš (IMHO obtížněji) řešit držení stavu.

Co je tedy důvodem, že se většina softwaru píše v imperativních jazycích? Je to způsobené fakt jen tou pomalostí funkcionálních, která by dnes mohla být už překonaná (nebo ne tolik podstatná)?

[little.owl]

Mam pocit, ze je to asi model pouzity k formalni verifikaci korektnosti designu.

[Radek Miček]

Přesně tak. Haskell má blízko k logikám v interaktivních dokazovačích a jde navíc spouštět. Citace z článku seL4: Formal Verification of an OS Kernel:

We restrict ourselves to a subset of Haskell that can be automatically translated into the language of the theorem prover we use. For instance, we do not make any substantial use of laziness, make only restricted use of type classes, and we prove that all functions terminate. The details of this subset are described elsewhere

[little.owl]

Ted to ctu. Necim podobnym jsem prosel, jen verifikovany design byl delan v SysML. Uvazoval jsem z podobnych duvodu o F#/OCaml, ale nepodarilo se mi to prosadit.

[little.owl]

Tech mikrokernelu zalozenych na designu L4 je vice, treba Fiasco ci F9, tohle je dalsi do sbirky.

[Petr Tomášek]

To jsem zvědav, jestli na to někdo portuje systemd...

[the.max]

+1

a co kdyby to rovnou do systemd integrovali?

[Honz]

Systemd snad nemá grafické prostředí..?

[TM]

Nebojte, všechno bude. Časem bude integrován i kancelářský balík - systemd-officed a WWW browser - systemd-webbrd
Také například utility jako grep budou k běhu potřebovat démona systemd-parsed a vlastně cokoliv bude vyhodnocovat např. regulární výraz, se bez něj neobejde. Vylepšení neuniknou ani databáze - základem bude systemd-sqld.
Časem bude modernizován i shell - ten se bude hlásit promptem C:\> a komunikovat se systemd-COMMAND.COMd, v cestách budou zavedena zpětná lomítka.
Magoři jsou to dost velcí na to, aby to dokázali. Svět Linuxu čekají samá pozitiva.

[defvar]

slippery slope