Dle plánu certifikační autorita Let's Encrypt nově vydává také certifikáty s šestidenní platností (160 hodin) s možností vystavit je na IP adresu.
V programovacím jazyce Go naprogramovaná webová aplikace pro spolupráci na zdrojových kódech pomocí gitu Forgejo byla vydána ve verzi 14.0 (Mastodon). Forgejo je fork Gitei.
Just the Browser je projekt, 'který vám pomůže v internetovém prohlížeči deaktivovat funkce umělé inteligence, telemetrii, sponzorovaný obsah, integraci produktů a další nepříjemnosti' (repozitář na GitHubu). Využívá k tomu skrytá nastavení ve webových prohlížečích, určená původně pro firmy a organizace ('enterprise policies'). Pod linuxem je skriptem pro automatickou úpravu nastavení prozatím podporován pouze prohlížeč Firefox.
Svobodný multiplatformní herní engine Bevy napsaný v Rustu byl vydán ve verzi 0.18. Díky 174 přispěvatelům.
Miliardy korun na digitalizaci služeb státu nestačily. Stát do ní v letech 2020 až 2024 vložil víc než 50 miliard korun, ale původní cíl se nepodařilo splnit. Od loňského února měly být služby státu plně digitalizované a občané měli mít právo komunikovat se státem digitálně. Do tohoto data se povedlo plně digitalizovat 18 procent agendových služeb státu. Dnes to uvedl Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) v souhrnné zprávě o stavu digitalizace v Česku. Zpráva vychází z výsledků víc než 50 kontrol, které NKÚ v posledních pěti letech v tomto oboru uskutečnil.
Nadace Wikimedia, která je provozovatelem internetové encyklopedie Wikipedia, oznámila u příležitosti 25. výročí vzniku encyklopedie nové licenční dohody s firmami vyvíjejícími umělou inteligenci (AI). Mezi partnery encyklopedie tak nově patří Microsoft, Amazon a Meta Platforms, ale také start-up Perplexity a francouzská společnost Mistral AI. Wikimedia má podobnou dohodu od roku 2022 také se společností Google ze skupiny
… více »D7VK byl vydán ve verzi 1.2. Jedná se o fork DXVK implementující překlad volání Direct3D 5, 6 a 7 na Vulkan. DXVK zvládá Direct3D 8, 9, 10 a 11.
Byla vydána verze 12.0.0 knihovny libvirt (Wikipedie) zastřešující různé virtualizační technologie a vytvářející jednotné rozhraní pro správu virtuálních strojů. Současně byl ve verzi 12.0.0 vydán související modul pro Python libvirt-python. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
CreepyLink.com je nový zkracovač URL adres, 'díky kterému budou vaše odkazy vypadat tak podezřele, jak je to jen možné'. Například odkaz na abclinuxu.cz tento zkracovač převádí do podoby 'https://netflix.web-safe.link/logger_8oIlgs_free_money.php'. Dle prohlášení autora je CreepyLink alternativou ke zkracovači ShadyURL (repozitář na githubu), který dnes již bohužel není v provozu.
Na blogu Raspberry Pi byla představena rozšiřující deska Raspberry Pi AI HAT+ 2 s akcelerátorem Hailo-10 a 8 GB RAM. Na rozdíl od předchozí Raspberry Pi AI HAT+ podporuje generativní AI. Cena desky je 130 dolarů.
Mozilla darovala Wikimedia Foundation 100 000 dolarů, které jsou určeny k vývoji formátu Ogg a kodeků Vorbis a Theora. Mozilla integruje podporu Ogg přímo do Firefoxu 3.1 a navíc chce podporovat otevřené formáty. Více na Ars Technica.
Tiskni
Sdílej:
Ale hloupost...
A dobře to rozhodně není, ty peníze jsou vyhozené. Theora je jako komprese oufale neefektivní a navíc nekvalitní (co se týče obrazu). Je komické, že x264, které začínalo na zelené louce, to za prakticky stejnou dobu vývoje dopracovalo na absolutní špičku, zatímco Theora, která měla už předtím fungujícího předchůdce (VP3) je stále kvalitativně hluboko pod tehdejšími konkurenty (divx5 a starší). Jo jo...
Vorbis je skutečně výborný formát, to je pravda (když nepočítáme naprosto katastrofalní stav víc jak dvoustopého záznamu). Nicméně i jeho vývoj poslední čtyři roky stagnuje. Nebýt externích patchů, tak by se jeho kvalita vůbec nezměnila od verze 1.0 (5, 6 let?).
x264 nemá vysoké nároky na hardware. Naopak Theora je značně pomalejší, než si možná představujete (inu, optimalizace!). Ono to vypadá, že ten kodek nemám rád, ale ve skutečnosti spíš tak nějak pláču nad rozlitým mlékem...
No, testovat kódování se mi nechtělo, takže na této frontě falmovat nebudu, nicméně jsem vzal vzorky z tohoto srovnávacího testu: http://ps-auxw.de/codecs/ (doporučuju se podívat, jak šaptně dopadl Dirac) a zkusil dekódování v mplayeru. Theora žrala přesně 66% procent času procesoru v porovnání s vzorkem x264 (100%). Což mě vede k zamyšlení, že kdyby se použiolo u x264 kódování CAVLC místo CABAC, tak bych stále dostal lepší kvalitu než z Theory a navíc by se náročnsot dekódování téměř srovnala...
> autoři naházeli do specifikací kdejakou blbost, která je napadla, aniž by to nějak zvlášť promysleli
Z tohoto pohledu vypada nut jako idealni kontejnerovy format.
No, jo ono to tak skutečně je. Snow už se léta nepohl z místa, a nikomu se zatím nechce uzavřít formát a dotáhnout to k do startovního pole. Možná pro něj ani není důvod, protože není nijak zvlášť dobrý ani rychlý, x264 umí také bezztrátový mód, a pokud vím , není zamýšlen jako kodek bez patentového rizika jako Dirac (no ale jen jestli, že). Takže to možná skončí jako hobby projekt, který nebyl nikdy dokončen...
Já to četl někde na Mozilláckém blogu a nevím, jestli tam byl vůbec vorbis zmíněn. Všiml jsem si pouze té Theory...
absurdni je vas prispevek, je to jakobyste se divil, proc ma nosorozec roh
Ano x264 je lepsi, ano x264 je open source, ale H.264/AVC je patentovane ...
Škoda, že Theora je mizerný formát. A ogg se bohužel stal až druhý několik let po mp3.
Vůbec věnovat takové peníze na vývoj Theory mi přijde stejně smysluplné jako věnovat peníze na vývoj děrných pásek a feritových pamětí.
Kdyby byl název „Mozilla daruje 100 000 dolarů z nich většinu spláchla do WC“, tak to celkem vystihuje užitečnost vynaložení části těch peněz.
Je to darovano Wikipedii, ktera pouziva theoru. Ty jejich videa jsou tak titerny, ze si nikdo zadneho rozdilu kvality nevsimne.