Omarchy je linuxová distribuce s dlaždicovým správcem oken Hyprland. Založena je na Arch Linuxu. Vydána byla v nové verzi 3.7.0 - The Gaming Edition. Z novinek lze vypíchnout příkaz omarchy a celou řadu herních možností.
CyberChef byl vydán v nové major verzi 11. Přehled novinek v Changelogu. CyberChef je webová aplikace pro analýzu dat a jejich kódování a dekódování, šifrování a dešifrování, kompresi a dekompresi, atd. Často je využívaná při kybernetických cvičeních a CTF (Capture the Flag).
Byla vydána nová verze 2.4.67 svobodného multiplatformního webového serveru Apache (httpd). Řešeno je mimo jiné 11 zranitelností.
Brush (Bo(u)rn(e) RUsty SHell) je v Rustu napsaný shell kompatibilní s Bash (Bourne Again SHell). Vydána byla verze 0.4.0.
Google zveřejnil seznam 1 141 projektů (vývojářů) od 184 organizací přijatých do letošního, již dvaadvacátého, Google Summer of Code. Přihlášeno bylo celkově 23 371 projektů od 15 245 vývojářů ze 131 zemí.
Na čem pracovali vývojáři GNOME a KDE Plasma minulý týden? Pravidelný přehled novinek v Týden v GNOME a Týden v KDE Plasma.
Open source počítačová hra na hrdiny NetHack (Wikipedie, GitHub) byla vydána v nové verzi 5.0.0. První verze této hry byla vydána v roce 1987.
Evropská komise naléhavě vyzvala členské státy EU, aby kvůli ochraně nezletilých na internetu urychlily zavádění unijní aplikace pro ověřování věku a zajistily její dostupnost do konce roku. Členské státy mohou zavést aplikaci EU pro ověřování věku jako samostatnou aplikaci nebo ji integrovat do takzvané evropské peněženky digitální identity.
Richard Biener oznámil vydání verze 16.1 (16.1.0) kolekce kompilátorů pro různé programovací jazyky GCC (GNU Compiler Collection). Jedná se o první stabilní verzi řady 16. Přehled změn, nových vlastností a oprav a aktualizovaná dokumentace na stránkách projektu. Některé zdrojové kódy, které bylo možné přeložit s předchozími verzemi GCC, bude nutné upravit.
Zulip Server z open source komunikační platformy Zulip (Wikipedie, GitHub) byl vydán ve verzi 12.0. Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Podle nizozemského soudu má nelegálnost obsahu posuzovat hostingová společnost, nikoliv soud. XS Networks je dle rozhodnutí soudu totiž zodpovědné za škody způsobené hostovaným webem, protože firma nechtěla web zastavit do případného rozhodnutí soudu o jeho nelegálnosti. Žalující stranou je v tomto příadě BREIN a zmiňovaným webem je SumoTorrent, který je v provozu dále, ačkoliv v jiné zemi.
BREIN je v Nizozemí úspěšný prakticky ve všech žalobách, mimo jiné se mu podařilo zakázat The Pirate Bay a zakázat i tamní Pirátské straně zpřístupňovat TPB přes svůj otevřený proxy server. BREIN dokonce chtěl odstranění nástroje pro obcházení cenzury, protože může být použit k obcházení soudních příkazů, přitom sám BREIN neváhá cizí autorská práva porušovat.
Tiskni
Sdílej:
Podle nizozemského soudu má nelegálnost obsahu posuzovat hostingová společnost,Pomineme-li nesmyslnost pojmu ‚nelegální obsah‘[*], a budeme předpokládat, že to v newspeaku znamená ‚porušování autorských práv`,tak by to bylo samozřejmě pěkné, kdyby legálnost posuzovala hostingová společnost, nikoli soud, protože by ho mohla posoudit a prohlásit, že podle nich je legální, a soud už by s tím nic nemohl. Cíl je ale přesně opačný: cokoli posuzovat smí pouze BREIN, hostingová společnost nesmí ani ceknout. [*] To by bylo mimochodem také zajímavé, kdyby se obsah sám mohl stát nelegálním prostě tím, že je šířen v rozporu se zákonem. Jakmile by jednou Avatary a Titanicy staly nelegálními, nesměl by se na ně dívat nikdo, a hotovo, byl by od nich pokoj.
To není žádná novinka, to platí v celé EU už delší dobu (vychází to ze směrnice 2000/31/ES), i u nás:
(1) Poskytovatel služby, jež spočívá v ukládání informací poskytnutých uživatelem, odpovídá za obsah informací uložených na žádost uživatele, jen
a) mohl-li vzhledem k předmětu své činnosti a okolnostem a povaze případu vědět, že obsah ukládaných informací nebo jednání uživatele jsou protiprávní, nebo
b) dozvěděl-li se prokazatelně o protiprávní povaze obsahu ukládaných informací nebo o protiprávním jednání uživatele a neprodleně neučinil veškeré kroky, které lze po něm požadovat, k odstranění nebo znepřístupnění takovýchto informací.
Pokud soud dojde k závěru, že jste to mohl vědět nebo že jste se to prokazatelně dozvěděl, tak máte smůlu a jste za to zodpovědný.
Pokud soud dojde k závěru, že jste to mohl vědětSoud dojde k závěru, že jsem co mohl vědět? To, že nějaká pochybná nátlaková skupina udělala už asi stomiliontou ‚drobnou chybu‘ a poslala další stížnost na uživatele, který ve skutečnosti šířil obsah zcela košer? Nebo to, že uživatel skutečně porušoval autorské právo a něco šíří nelegálně? Pro poskytovatele je to tvrzení proti tvrzení. Poskytovatel není arbitr. Kdyby byl, tak tedy skutečně musí rozhodnout, zda dochází k porušování autorských práv. To se ale po něm nechce, co se po něm chce, je presumpce viny, pokud dostane podnět od jistých privilegovaných entit.