Cheat Engine (Wikipedie) je s verzí 7.7 k dispozici už také pro Linux. Jedná se o proprietární skener/debugger paměti používaný především k cheatování v počítačových hrách.
Vláda USA nařídila společnosti Anthropic pozastavit přístup k modelům Fable 5 a Mythos 5 pro všechny cizince, včetně zaměstnanců Anthropicu.
Společnost Murena představila (YouTube) novou verzi 4.0 mobilního operačního systému /e/OS (Wikipedie) založeného na Androidu a LineageOS bez aplikací a služeb od Googlu.
V Arch User Repository (AUR) bylo kompromitováno přes 400 opomíjených balíčků (jejich seznam). Útočník do nich začlenil škodlivý npm balíček atomic-lockfile, který krade citlivá data uživatelů. Publikována byla předběžná analýza spouštěného malwaru deps.
Homebrew, správce balíčků nejen pro macOS, byl vydán ve verzi 6.0.0 (seznam změn). Hlavními novinkami jsou bezpečnostní mechanismus tap trust kvůli důvěryhodnosti závislostí, vylepšení sandboxingu na Linuxu, interní JSON API nebo zlepšení výkonu.
Byla nalezena a 9. června opravena kritická zranitelnost ve FreeBSD v Kernel TLS (KTLS). Pojmenována byla Bumsrakete (FreeBSD-SA-26:26.ktls, CVE-2026-45257). Lokální neprivilegovaný uživatel může přepisovat soubory, ke kterým má právo pouze pro čtení. Přepsáním setuid binárky a jejím spuštěním může získat roota. Na všech verzích od verze 13.0 vydané v dubnu 2021.
Vývojáři open source operačního systému ReactOS (Wikipedie), jehož cílem je kompletní binární kompatibilita s aplikacemi a ovladači pro Windows, se na síti 𝕏 pochlubili, že ReactOS zvládne počítačovou hru Half-Life.
Byla vydána nová verze 4.8 multiplatformního integrovaného vývojového prostředí (IDE) pro rychlý vývoj aplikaci (RAD) ve Free Pascalu Lazarus (Wikipedie). Využíván je Free Pascal Compiler (FPC) 3.2.2.
Apple container dospěl do verze 1.0.0. Jedná se o open source nástroj pro spouštění linuxových kontejnerů na macOS postavený nad containerization. Napsaný je v programovacím jazyce Swift a optimalizovaný pro Apple silicon.
Bylo vydáno Eclipse IDE 2026-06 aneb Eclipse 4.40. Představení novinek tohoto integrovaného vývojového prostředí také na YouTube.
Podle nizozemského soudu má nelegálnost obsahu posuzovat hostingová společnost, nikoliv soud. XS Networks je dle rozhodnutí soudu totiž zodpovědné za škody způsobené hostovaným webem, protože firma nechtěla web zastavit do případného rozhodnutí soudu o jeho nelegálnosti. Žalující stranou je v tomto příadě BREIN a zmiňovaným webem je SumoTorrent, který je v provozu dále, ačkoliv v jiné zemi.
BREIN je v Nizozemí úspěšný prakticky ve všech žalobách, mimo jiné se mu podařilo zakázat The Pirate Bay a zakázat i tamní Pirátské straně zpřístupňovat TPB přes svůj otevřený proxy server. BREIN dokonce chtěl odstranění nástroje pro obcházení cenzury, protože může být použit k obcházení soudních příkazů, přitom sám BREIN neváhá cizí autorská práva porušovat.
Tiskni
Sdílej:
Podle nizozemského soudu má nelegálnost obsahu posuzovat hostingová společnost,Pomineme-li nesmyslnost pojmu ‚nelegální obsah‘[*], a budeme předpokládat, že to v newspeaku znamená ‚porušování autorských práv`,tak by to bylo samozřejmě pěkné, kdyby legálnost posuzovala hostingová společnost, nikoli soud, protože by ho mohla posoudit a prohlásit, že podle nich je legální, a soud už by s tím nic nemohl. Cíl je ale přesně opačný: cokoli posuzovat smí pouze BREIN, hostingová společnost nesmí ani ceknout. [*] To by bylo mimochodem také zajímavé, kdyby se obsah sám mohl stát nelegálním prostě tím, že je šířen v rozporu se zákonem. Jakmile by jednou Avatary a Titanicy staly nelegálními, nesměl by se na ně dívat nikdo, a hotovo, byl by od nich pokoj.
To není žádná novinka, to platí v celé EU už delší dobu (vychází to ze směrnice 2000/31/ES), i u nás:
(1) Poskytovatel služby, jež spočívá v ukládání informací poskytnutých uživatelem, odpovídá za obsah informací uložených na žádost uživatele, jen
a) mohl-li vzhledem k předmětu své činnosti a okolnostem a povaze případu vědět, že obsah ukládaných informací nebo jednání uživatele jsou protiprávní, nebo
b) dozvěděl-li se prokazatelně o protiprávní povaze obsahu ukládaných informací nebo o protiprávním jednání uživatele a neprodleně neučinil veškeré kroky, které lze po něm požadovat, k odstranění nebo znepřístupnění takovýchto informací.
Pokud soud dojde k závěru, že jste to mohl vědět nebo že jste se to prokazatelně dozvěděl, tak máte smůlu a jste za to zodpovědný.
Pokud soud dojde k závěru, že jste to mohl vědětSoud dojde k závěru, že jsem co mohl vědět? To, že nějaká pochybná nátlaková skupina udělala už asi stomiliontou ‚drobnou chybu‘ a poslala další stížnost na uživatele, který ve skutečnosti šířil obsah zcela košer? Nebo to, že uživatel skutečně porušoval autorské právo a něco šíří nelegálně? Pro poskytovatele je to tvrzení proti tvrzení. Poskytovatel není arbitr. Kdyby byl, tak tedy skutečně musí rozhodnout, zda dochází k porušování autorských práv. To se ale po něm nechce, co se po něm chce, je presumpce viny, pokud dostane podnět od jistých privilegovaných entit.