IuRe (Iuridicum Remedium) vyhlásila Ceny Velkého bratra za rok 2025. Slídily roku jsou automobilka Volkswagen, Meta a česká Ministerstva vnitra a průmyslu a obchodu. Autorem Výroku Velkého bratra je dánský ministr spravedlnosti zpochybňující právo na šifrovanou komunikaci. Naopak Pozitivní cenu získali studenti Masarykovy univerzity za odpor proti nucení do používaní aplikace ISIC.
Po osmi měsících vývoje byla vydána nová verze 0.16.0 programovacího jazyka Zig (Codeberg, Wikipedie). Přispělo 244 vývojářů. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
Nejnovější X.Org X server 21.1.22 a Xwayland 24.1.10 řeší 5 bezpečnostních chyb: CVE-2026-33999, CVE-2026-34000, CVE-2026-34001, CVE-2026-34002 a CVE-2026-34003.
Po roce vývoje od vydání verze 1.28.0 byla vydána nová stabilní verze 1.30.0 webového serveru a reverzní proxy nginx (Wikipedie). Nová verze přináší řadu novinek. Podrobný přehled v souboru CHANGES-1.30.
Raspberry Pi OS, oficiální operační systém pro Raspberry Pi, byl vydán v nové verzi 2026-04-13. Přehled novinek poznámkách k vydání. Nově ve výchozím nastavení příkaz sudo vyžaduje heslo.
Společnost Blackmagic Design oznámila vydání verze 21 svého proprietárního softwaru pro editování videí a korekci barev DaVinci Resolve běžícího také na Linuxu. Z novinek je nutno vypíchnout možnost editování fotografií. Základní verze DaVinci Resolve je k dispozici zdarma. Plnou verzi DaVinci Resolve Studio lze koupit za 295 dolarů.
Multipatformní renderovací jádro webového prohlížeče Servo je na crates.io. S vydáním verze 0.1.0 (LTS).
Nadace FreeBSD Foundation před týdnem oznámila projekt Laptop Integration Testing. Vyzvala dobrovolníky, aby pomocí nástroje otestovali podporu FreeBSD na svých zařízeních a výsledky odeslali vývojářům. Vznikla stránka Nejlepší notebooky pro FreeBSD.
Na začátku srpna vstoupí v účinnost nová evropská pravidla transparentnosti pro umělou inteligenci (AI). Zavádějí povinnost jakýkoli AI obsah označit, informovat o takzvaných deepfakes a upozornit uživatele, že komunikuje s umělou inteligencí. Cílem opatření je omezit šíření manipulativního či klamavého obsahu, zvýšit důvěru v digitální prostředí a chránit uživatele.
Connor Byrne z USA používal pro přihlašování na svůj iPhone 13 s iOS 18 heslo obsahující háček. Po aktualizaci na iOS 26.4 se už ale do telefonu nepřihlásí. Při přihlašování nelze tento háček zadat. Apple jej prostě odstranil [The Register].
Podle nizozemského soudu má nelegálnost obsahu posuzovat hostingová společnost, nikoliv soud. XS Networks je dle rozhodnutí soudu totiž zodpovědné za škody způsobené hostovaným webem, protože firma nechtěla web zastavit do případného rozhodnutí soudu o jeho nelegálnosti. Žalující stranou je v tomto příadě BREIN a zmiňovaným webem je SumoTorrent, který je v provozu dále, ačkoliv v jiné zemi.
BREIN je v Nizozemí úspěšný prakticky ve všech žalobách, mimo jiné se mu podařilo zakázat The Pirate Bay a zakázat i tamní Pirátské straně zpřístupňovat TPB přes svůj otevřený proxy server. BREIN dokonce chtěl odstranění nástroje pro obcházení cenzury, protože může být použit k obcházení soudních příkazů, přitom sám BREIN neváhá cizí autorská práva porušovat.
Tiskni
Sdílej:
Podle nizozemského soudu má nelegálnost obsahu posuzovat hostingová společnost,Pomineme-li nesmyslnost pojmu ‚nelegální obsah‘[*], a budeme předpokládat, že to v newspeaku znamená ‚porušování autorských práv`,tak by to bylo samozřejmě pěkné, kdyby legálnost posuzovala hostingová společnost, nikoli soud, protože by ho mohla posoudit a prohlásit, že podle nich je legální, a soud už by s tím nic nemohl. Cíl je ale přesně opačný: cokoli posuzovat smí pouze BREIN, hostingová společnost nesmí ani ceknout. [*] To by bylo mimochodem také zajímavé, kdyby se obsah sám mohl stát nelegálním prostě tím, že je šířen v rozporu se zákonem. Jakmile by jednou Avatary a Titanicy staly nelegálními, nesměl by se na ně dívat nikdo, a hotovo, byl by od nich pokoj.
To není žádná novinka, to platí v celé EU už delší dobu (vychází to ze směrnice 2000/31/ES), i u nás:
(1) Poskytovatel služby, jež spočívá v ukládání informací poskytnutých uživatelem, odpovídá za obsah informací uložených na žádost uživatele, jen
a) mohl-li vzhledem k předmětu své činnosti a okolnostem a povaze případu vědět, že obsah ukládaných informací nebo jednání uživatele jsou protiprávní, nebo
b) dozvěděl-li se prokazatelně o protiprávní povaze obsahu ukládaných informací nebo o protiprávním jednání uživatele a neprodleně neučinil veškeré kroky, které lze po něm požadovat, k odstranění nebo znepřístupnění takovýchto informací.
Pokud soud dojde k závěru, že jste to mohl vědět nebo že jste se to prokazatelně dozvěděl, tak máte smůlu a jste za to zodpovědný.
Pokud soud dojde k závěru, že jste to mohl vědětSoud dojde k závěru, že jsem co mohl vědět? To, že nějaká pochybná nátlaková skupina udělala už asi stomiliontou ‚drobnou chybu‘ a poslala další stížnost na uživatele, který ve skutečnosti šířil obsah zcela košer? Nebo to, že uživatel skutečně porušoval autorské právo a něco šíří nelegálně? Pro poskytovatele je to tvrzení proti tvrzení. Poskytovatel není arbitr. Kdyby byl, tak tedy skutečně musí rozhodnout, zda dochází k porušování autorských práv. To se ale po něm nechce, co se po něm chce, je presumpce viny, pokud dostane podnět od jistých privilegovaných entit.