Grafický správce balíčků Myrlyn pro SUSE a openSUSE, původně YQPkg, dospěl do stabilní verze 1.0.0. Postaven je nad libzypp a Qt 6. Projekt začal na SUSE Hack Weeku 24.
Vývojáři se podařilo vytvořit patch pro Wine, díky kterému je možné na linuxovém stroji nainstalovat a spustit Adobe Photoshop (testováno s verzemi Photoshopu PS2021 a PS2025). Dalším patchem se podařilo umožnit dokonce instalaci téměř celého Adobe Creative Cloud Collection 2023, vyjma aplikací Adobe XD a Adobe Fresco. Patch řeší kompatibilitu s windowsovými subsystémy MSHTML - jádrem prohlížeče Internet exporer, a MSXML3 - parserem
… více »Hackeři zaútočili na portál veřejných zakázek a vyřadili ho z provozu. Systém, ve kterém musí být ze zákona sdíleny informace o veřejných zakázkách, se ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) nyní pokouší co nejdříve zprovoznit. Úřad o tom informoval na svém webu a na sociálních sítích. Portál slouží pro sdílení informací mezi zadavateli a dodavateli veřejných zakázek.
Javascriptová knihovna jQuery (Wikipedie) oslavila 20. narozeniny, John Resig ji představil v lednu 2006 na newyorském BarCampu. Při této příležitosti byla vydána nová major verze 4.0.0.
Singularity je rootkit ve formě jaderného modulu (Linux Kernel Module), s otevřeným zdrojovým kódem dostupným pod licencí MIT. Tento rootkit je určený pro moderní linuxová jádra 6.x a poskytuje své 'komplexní skryté funkce' prostřednictvím hookingu systémových volání pomocí ftrace. Pro nadšence je k dispozici podrobnější popis rootkitu na blogu autora, případně v článku na LWN.net. Projekt je zamýšlen jako pomůcka pro bezpečnostní experty a výzkumníky, takže instalujte pouze na vlastní nebezpečí a raději pouze do vlastních strojů 😉.
Iconify je seznam a galerie kolekcí vektorových open-source ikon, ke stažení je přes 275000 ikon z více jak dvou set sad. Tento rovněž open-source projekt dává vývojářům k dispozici i API pro snadnou integraci svobodných ikon do jejich projektů.
Dle plánu certifikační autorita Let's Encrypt nově vydává také certifikáty s šestidenní platností (160 hodin) s možností vystavit je na IP adresu.
V programovacím jazyce Go naprogramovaná webová aplikace pro spolupráci na zdrojových kódech pomocí gitu Forgejo byla vydána ve verzi 14.0 (Mastodon). Forgejo je fork Gitei.
Just the Browser je projekt, 'který vám pomůže v internetovém prohlížeči deaktivovat funkce umělé inteligence, telemetrii, sponzorovaný obsah, integraci produktů a další nepříjemnosti' (repozitář na GitHubu). Využívá k tomu skrytá nastavení ve webových prohlížečích, určená původně pro firmy a organizace ('enterprise policies'). Pod linuxem je skriptem pro automatickou úpravu nastavení prozatím podporován pouze prohlížeč Firefox.
Svobodný multiplatformní herní engine Bevy napsaný v Rustu byl vydán ve verzi 0.18. Díky 174 přispěvatelům.
Podle nizozemského soudu má nelegálnost obsahu posuzovat hostingová společnost, nikoliv soud. XS Networks je dle rozhodnutí soudu totiž zodpovědné za škody způsobené hostovaným webem, protože firma nechtěla web zastavit do případného rozhodnutí soudu o jeho nelegálnosti. Žalující stranou je v tomto příadě BREIN a zmiňovaným webem je SumoTorrent, který je v provozu dále, ačkoliv v jiné zemi.
BREIN je v Nizozemí úspěšný prakticky ve všech žalobách, mimo jiné se mu podařilo zakázat The Pirate Bay a zakázat i tamní Pirátské straně zpřístupňovat TPB přes svůj otevřený proxy server. BREIN dokonce chtěl odstranění nástroje pro obcházení cenzury, protože může být použit k obcházení soudních příkazů, přitom sám BREIN neváhá cizí autorská práva porušovat.
Tiskni
Sdílej:
Podle nizozemského soudu má nelegálnost obsahu posuzovat hostingová společnost,Pomineme-li nesmyslnost pojmu ‚nelegální obsah‘[*], a budeme předpokládat, že to v newspeaku znamená ‚porušování autorských práv`,tak by to bylo samozřejmě pěkné, kdyby legálnost posuzovala hostingová společnost, nikoli soud, protože by ho mohla posoudit a prohlásit, že podle nich je legální, a soud už by s tím nic nemohl. Cíl je ale přesně opačný: cokoli posuzovat smí pouze BREIN, hostingová společnost nesmí ani ceknout. [*] To by bylo mimochodem také zajímavé, kdyby se obsah sám mohl stát nelegálním prostě tím, že je šířen v rozporu se zákonem. Jakmile by jednou Avatary a Titanicy staly nelegálními, nesměl by se na ně dívat nikdo, a hotovo, byl by od nich pokoj.
To není žádná novinka, to platí v celé EU už delší dobu (vychází to ze směrnice 2000/31/ES), i u nás:
(1) Poskytovatel služby, jež spočívá v ukládání informací poskytnutých uživatelem, odpovídá za obsah informací uložených na žádost uživatele, jen
a) mohl-li vzhledem k předmětu své činnosti a okolnostem a povaze případu vědět, že obsah ukládaných informací nebo jednání uživatele jsou protiprávní, nebo
b) dozvěděl-li se prokazatelně o protiprávní povaze obsahu ukládaných informací nebo o protiprávním jednání uživatele a neprodleně neučinil veškeré kroky, které lze po něm požadovat, k odstranění nebo znepřístupnění takovýchto informací.
Pokud soud dojde k závěru, že jste to mohl vědět nebo že jste se to prokazatelně dozvěděl, tak máte smůlu a jste za to zodpovědný.
Pokud soud dojde k závěru, že jste to mohl vědětSoud dojde k závěru, že jsem co mohl vědět? To, že nějaká pochybná nátlaková skupina udělala už asi stomiliontou ‚drobnou chybu‘ a poslala další stížnost na uživatele, který ve skutečnosti šířil obsah zcela košer? Nebo to, že uživatel skutečně porušoval autorské právo a něco šíří nelegálně? Pro poskytovatele je to tvrzení proti tvrzení. Poskytovatel není arbitr. Kdyby byl, tak tedy skutečně musí rozhodnout, zda dochází k porušování autorských práv. To se ale po něm nechce, co se po něm chce, je presumpce viny, pokud dostane podnět od jistých privilegovaných entit.