Po Canonicalu a SUSE oznámil také Red Hat, že bude podporovat a distribuovat toolkit NVIDIA CUDA (Wikipedie).
TrueNAS (Wikipedie), tj. open source storage platforma postavená na Linuxu, byl vydán ve verzi 25.10 Goldeye. Přináší NVMe over Fabric (NVMe-oF) nebo OpenZFS 2.3.4.
Byla vydána OpenIndiana 2025.10. Unixový operační systém OpenIndiana (Wikipedie) vychází z OpenSolarisu (Wikipedie).
České základní a střední školy čelí alarmujícímu stavu kybernetické bezpečnosti. Až 89 % identifikovaných zranitelností v IT infrastruktuře vzdělávacích institucí dosahuje kritické úrovně, což znamená, že útočníci mohou vzdáleně převzít kontrolu nad klíčovými systémy. Školy navíc často provozují zastaralé technologie, i roky nechávají zařízení bez potřebných aktualizací softwaru a používají k nim pouze výchozí, všeobecně známá
… více »Během tradiční ceremonie k oslavě Dne vzniku samostatného československého státu (28. října) byl vyznamenán medailí Za zásluhy (o stát v oblasti hospodářské) vývojář 3D tiskáren Josef Průša. Letos byly uděleny pouze dvě medaile Za zásluhy o stát v oblasti hospodářské, druhou dostal informatik a manažer Ondřej Felix, který se zabývá digitalizací státní správy.
Tor Browser, tj. fork webového prohlížeče Mozilla Firefox s integrovaným klientem sítě Tor přednastavený tak, aby přes tuto síť bezpečně komunikoval, byl vydán ve verzi 15.0. Postaven je na Firefoxu ESR 140.
Bylo oznámeno (cs) vydání Fedora Linuxu 43. Ve finální verzi vychází šest oficiálních edic: Fedora Workstation a Fedora KDE Plasma Desktop pro desktopové, Fedora Server pro serverové, Fedora IoT pro internet věcí, Fedora Cloud pro cloudové nasazení a Fedora CoreOS pro ty, kteří preferují neměnné systémy. Vedle nich jsou k dispozici také další atomické desktopy, spiny a laby. Podrobný přehled novinek v samostatných článcích na stránkách Fedora Magazinu: Fedora Workstation, Fedora KDE Plasma Desktop, Fedora Silverblue a Fedora Atomic Desktops.
Elon Musk oznámil (𝕏) spuštění internetové encyklopedie Grokipedia (Wikipedia). Zatím ve verzi 0.1. Verze 1.0 prý bude 10x lepší, ale i ve verzi 0.1 je podle Elona Muska již lepší než Wikipedia.
PSF (Python Software Foundation) po mnoha měsících práce získala grant ve výši 1,5 milionu dolarů od americké vládní NSF (National Science Foundation) v rámci programu "Bezpečnost, ochrana a soukromí open source ekosystémů" na zvýšení bezpečnosti Pythonu a PyPI. PSF ale nesouhlasí s předloženou podmínkou grantu, že během trvání finanční podpory nebude žádným způsobem podporovat diverzitu, rovnost a inkluzi (DEI). PSF má diverzitu přímo ve svém poslání (Mission) a proto grant odmítla.
Balík nástrojů Rust Coreutils / uutils coreutils, tj. nástrojů z GNU Coreutils napsaných v programovacím jazyce Rust, byl vydán ve verzi 0.3.0. Z 634 testů kompatibility Rust Coreutils s GNU Coreutils bylo úspěšných 532, tj. 83,91 %. V Ubuntu 25.10 se již používá Rust Coreutils místo GNU Coreutils, což může přinášet problémy, viz například nefunkční automatická aktualizace.
Podle nizozemského soudu má nelegálnost obsahu posuzovat hostingová společnost, nikoliv soud. XS Networks je dle rozhodnutí soudu totiž zodpovědné za škody způsobené hostovaným webem, protože firma nechtěla web zastavit do případného rozhodnutí soudu o jeho nelegálnosti. Žalující stranou je v tomto příadě BREIN a zmiňovaným webem je SumoTorrent, který je v provozu dále, ačkoliv v jiné zemi.
BREIN je v Nizozemí úspěšný prakticky ve všech žalobách, mimo jiné se mu podařilo zakázat The Pirate Bay a zakázat i tamní Pirátské straně zpřístupňovat TPB přes svůj otevřený proxy server. BREIN dokonce chtěl odstranění nástroje pro obcházení cenzury, protože může být použit k obcházení soudních příkazů, přitom sám BREIN neváhá cizí autorská práva porušovat.
Tiskni
Sdílej:
Podle nizozemského soudu má nelegálnost obsahu posuzovat hostingová společnost,Pomineme-li nesmyslnost pojmu ‚nelegální obsah‘[*], a budeme předpokládat, že to v newspeaku znamená ‚porušování autorských práv`,tak by to bylo samozřejmě pěkné, kdyby legálnost posuzovala hostingová společnost, nikoli soud, protože by ho mohla posoudit a prohlásit, že podle nich je legální, a soud už by s tím nic nemohl. Cíl je ale přesně opačný: cokoli posuzovat smí pouze BREIN, hostingová společnost nesmí ani ceknout. [*] To by bylo mimochodem také zajímavé, kdyby se obsah sám mohl stát nelegálním prostě tím, že je šířen v rozporu se zákonem. Jakmile by jednou Avatary a Titanicy staly nelegálními, nesměl by se na ně dívat nikdo, a hotovo, byl by od nich pokoj.
To není žádná novinka, to platí v celé EU už delší dobu (vychází to ze směrnice 2000/31/ES), i u nás:
(1) Poskytovatel služby, jež spočívá v ukládání informací poskytnutých uživatelem, odpovídá za obsah informací uložených na žádost uživatele, jen
a) mohl-li vzhledem k předmětu své činnosti a okolnostem a povaze případu vědět, že obsah ukládaných informací nebo jednání uživatele jsou protiprávní, nebo
b) dozvěděl-li se prokazatelně o protiprávní povaze obsahu ukládaných informací nebo o protiprávním jednání uživatele a neprodleně neučinil veškeré kroky, které lze po něm požadovat, k odstranění nebo znepřístupnění takovýchto informací.
Pokud soud dojde k závěru, že jste to mohl vědět nebo že jste se to prokazatelně dozvěděl, tak máte smůlu a jste za to zodpovědný.
Pokud soud dojde k závěru, že jste to mohl vědětSoud dojde k závěru, že jsem co mohl vědět? To, že nějaká pochybná nátlaková skupina udělala už asi stomiliontou ‚drobnou chybu‘ a poslala další stížnost na uživatele, který ve skutečnosti šířil obsah zcela košer? Nebo to, že uživatel skutečně porušoval autorské právo a něco šíří nelegálně? Pro poskytovatele je to tvrzení proti tvrzení. Poskytovatel není arbitr. Kdyby byl, tak tedy skutečně musí rozhodnout, zda dochází k porušování autorských práv. To se ale po něm nechce, co se po něm chce, je presumpce viny, pokud dostane podnět od jistých privilegovaných entit.