Byla vydána beta verze openSUSE Leap 16. Ve výchozím nastavení s novým instalátorem Agama.
Devadesátková hra Brány Skeldalu prošla portací a je dostupná na platformě Steam. Vyšel i parádní blog autora o portaci na moderní systémy a platformy včetně Linuxu.
Lidi dělají divné věci. Například spouští Linux v Excelu. Využít je emulátor RISC-V mini-rv32ima sestavený jako knihovna DLL, která je volaná z makra VBA (Visual Basic for Applications).
Revolut nabídne neomezený mobilní tarif za 12,50 eur (312 Kč). Aktuálně startuje ve Velké Británii a Německu.
Společnost Amazon miliardáře Jeffa Bezose vypustila na oběžnou dráhu první várku družic svého projektu Kuiper, který má z vesmíru poskytovat vysokorychlostní internetové připojení po celém světě a snažit se konkurovat nyní dominantnímu Starlinku nejbohatšího muže planety Elona Muska.
Poslední aktualizací začal model GPT-4o uživatelům příliš podlézat. OpenAI jej tak vrátila k předchozí verzi.
Google Chrome 136 byl prohlášen za stabilní. Nejnovější stabilní verze 136.0.7103.59 přináší řadu novinek z hlediska uživatelů i vývojářů. Podrobný přehled v poznámkách k vydání. Opraveno bylo 8 bezpečnostních chyb. Vylepšeny byly také nástroje pro vývojáře.
Homebrew (Wikipedie), správce balíčků pro macOS a od verze 2.0.0 také pro Linux, byl vydán ve verzi 4.5.0. Na stránce Homebrew Formulae lze procházet seznamem balíčků. K dispozici jsou také různé statistiky.
Byl vydán Mozilla Firefox 138.0. Přehled novinek v poznámkách k vydání a poznámkách k vydání pro vývojáře. Řešeny jsou rovněž bezpečnostní chyby. Nový Firefox 138 je již k dispozici také na Flathubu a Snapcraftu.
Šestnáctý ročník ne-konference jOpenSpace se koná 3. – 5. října 2025 v Hotelu Antoň v Telči. Pro účast je potřeba vyplnit registrační formulář. Ne-konference neznamená, že se organizátorům nechce připravovat program, ale naopak dává prostor všem pozvaným, aby si program sami složili z toho nejzajímavějšího, čím se v poslední době zabývají nebo co je oslovilo. Obsah, který vytvářejí všichni účastníci, se skládá z desetiminutových
… více »LGPLv3 ti přijde horší než GPLv2 s výjimkou? Proč?
Mně *GPLv3 vyhovuje. Jestli má někdo s *GPLv3 problém, tak ať si koupí komerční licenci. Je zajímavé, že firmy vyhazují nesmyslné sumy za různý proprietární software s velice restriktivními licencemi, zatímco u svobodného softwaru očekávají, že budou mít vše zadarmo (nejlépe i s podporou) a pod licencí, která jim to umožní prodávat, aniž by svým zákazníkům dali potřebná práva.
GPLv3 k tomu pridava omezeni jak kod pouzivat a v tom je jadro problemu. Prvni cast je anti-tivoizace, ktera je likvidacni pozadavkem moznosti reinstalovat modifikace kodu
Jsi si jistý, že to omezuje použití? Netýká se to náhodou jen distribuce?
poskytnuti klicu ci build systemu a to je v podstate vylouceno mimo oblast standardniho PC, treba v ruzne elektronice.
I malé jednočipy si můžeš přeflashovat – a když někde běží operační systém, tak je to řádově schopnější hardware. Takže bych rozhodně netvrdil, že je to vyloučené.
Jednak jsou tam legalni restrikce treba z hlediska ruznych certifikaci a standardu, a i z obchodniho hlediska, je to nakladne a reseni souvisejicich problemu je velmi drahe.
Pak jsou špatné ty zákony, certifikace, standardy nebo obchodní praktiky – nikoli licence a myšlenka copyleftu.
Druha cast, horsi, jsou patenty.
Opět to není chyba na straně licence.
GPLv2 je pro systemove veci lepsi cesta
Lepší pro koho? Pro uživatele a spoustu vývojářů je naopak lepší, když mají přístup ke zdrojovým kódům, mají všechny svobody s tím související a mají pod kontrolou svůj majetek (počítač, televizi, telefon, modem…).
Pro uživatele a spoustu vývojářů je naopak lepší, když mají přístup ke zdrojovým kódům, mají všechny svobody s tím související a mají pod kontrolou svůj majetek
Proč automaticky předpokládáte, že kdyby (např.) Linux byl k dispozici pouze pod licencí typu GPLv3, výrobcům, kteří ho dnes používají ve svých blackbox zařízeních, by nezbylo než se přizpůsobit vašim představám a umožnit uživatelům naflashovat si do zařízení, co je napadne (a vystavovat se problémům s reklamacemi takových zařízení nebo dokonce soudním sporům, pokud by takové přeflashované zařízení porušovalo nějaké zákony nebo jiné normy*)? Mně přijde daleko pravděpodobnější, že by se v tomto segmentu místo toho stal Linux výrazně méně konkurenceschopným.
* - aby nedošlo k nedorozumění: tady nemám na mysli nějaké softwarové patenty nebo DMCA, ale např. regulaci vysílacího výkonu nebo povolená frekvenční pásma
jdou ošetřit firmwarem. Ten opensource nebývá
A to je něco, co FSF bere jako realitu, která je naprosto v pořádku a proti které nelze nic namítat? Nezdá se mi.
Nemluvě o tom, že trend je takový, že čím dál víc věcí, které se dříve řešily specializovaným hardwarem, se implementuje softwarově, protože vývoj je levnější a snáze se to udržuje. Jak se asi bude mobilní operátor tvářit na telefon, v němž si nějaký nadšený kutil potuní implementaci GSM tak, že mu to nadělá paseku v síti? Nebo když půjdu do extrému, co když se nějaký nadšenec rozhodne "vylepšit" si software svého auta tak, aby ho neomezovala kontrola trakce nebo nějaké hloupé ABS, protože on je přece mistr světa, který zvládne řídit lépe než nějaká hloupá elektronika? Ano tohle jsou věci, které zatím AFAIK nikdo neimplementoval v Linuxu - ale je to tak nepředstavitelné?
Jsem přesvědčen, že pokud by hypoteticky Linux byl licencován GPLv3, jakákoli firma s aspoň jedním trochu příčetným právníkem by si zatraceně rozmyslela ho použít kdekoli, kde by mohlo vzniknout nějaké podobné riziko právních komplikací.
Jak se asi bude mobilní operátor tvářit na telefon, v němž si nějaký nadšený kutil potuní implementaci GSM tak, že mu to nadělá paseku v síti?
1) SDR je dneska celkem dostupná věc
2) Když bude GSM/LTE/etc. modul proprietární, tím spíš je to důvod, aby byl od zbytku telefonu1 hardwarově oddělený a komunikoval s ním pouze přes jasně dané rozhraní. A ne že dálkově řízený proprietární modul bude moci napadnout a ovládnout zbytek telefonu.
Nebo když půjdu do extrému, co když se nějaký nadšenec rozhodne "vylepšit" si software svého auta tak, aby ho neomezovala kontrola trakce nebo nějaké hloupé ABS, protože on je přece mistr světa, který zvládne řídit lépe než nějaká hloupá elektronika?
Chiptuning se dělá už dneska – stejně jako další vylepšování aut – a přinejhorším tu řídící jednotku vyměníš za vlastní kus hardwaru.
Kromě toho i u těch aut je to víc modulů, které spolu nesouvisí nebo komunikují nějakým rozhraním. Např. to, že zábavní a multimediální centrum, kde máš rádio, satelitní navigaci, filmy atd., je něco jiného než jednotka pro řízení motoru. A to, že si tam budeš moci (díky GPLv3) nahrát třeba nové mapy nebo jinak aktualizovat/upravit doplňkový software nijak neovlivní ABS, takže tyto obavy jsou liché.
Jsem přesvědčen, že pokud by hypoteticky Linux byl licencován GPLv3, jakákoli firma s aspoň jedním trochu příčetným právníkem by si zatraceně rozmyslela ho použít kdekoli, kde by mohlo vzniknout nějaké podobné riziko právních komplikací.
Když si do petrolejky naplníš benzín a bouchne ti to, tak za to může výrobce petrolejky?
[1] který obsahuje důvěrná data uživatele a i spoustu věcí, které s telefonováním vůbec nesouvisí
Může to být něco ve smyslu „plomba na konektoru“, akorát elektronická – na funkci to nemá vliv1, pouze to říká, že je tam nahraný jiný software než ten z továrny, a jediný dopad je na záruku (a svobodný software ti sám o sobě žádné záruky nedává – takže je to v pořádku – kdo chce záruky, má si uzavřít další smlouvu zaplatit si služby).
[1] zbytek zařízení není této „plombě“ závislý, takže by ji uživatel mohl dát úplně pryč
co když se nějaký nadšenec rozhodne "vylepšit" si software svého auta tak, aby ho neomezovala kontrola trakcea ted si predstav, ze uz ted si nejakej nadsenec klidne muze precvakat klestickama brzdove hadicky a vyrazit na objizdku kolem mistnich skolek :O
Výrobci mají ale na zodpovědnost u těch zařízení tyhle věci neumožňovat.
Nesouhlasím, ale to teď nechme stranou.
Z pohledu těch zákonů je žádoucí, aby se tam neautorizovaně upravený řídící sw nahrát nedal, tedy přesně ta tivoizace, kterou chce GPL3 zakázat.
Existuje nějaký firmware pro GSM modul, který by byl pod svobodnou licencí, která ale umožňuje tivoizaci? Obávám se, že kromě nějakých nezávislých experimentálních pokusů nic takového neexistuje (ty firmwary jsou nesvobodné, natož aby byly pod GPLv3), takže je tahle diskuse bezpředmětná.
GSM (LTE atd.) modul s uzavřeným firmwarem (aby to bylo podle tvých pošahaných zákonů) pak jednoduše vystaví rozhraní směrem ven (sériový port nebo něco podobného pro řízení a data + analogové či digitální audio pro připojení mikrofonu a reproduktoru + konektor pro anténu) a na CPU telefonu už poběží svobodný software se svobodným ovladačem pro tuto proprietární periferii.
Tvým pochybným principům bude vyhověno (uživatel nebude moci ovlivnit rádiovou část) a zároveň to bude bezpečné v tom smyslu, že proprietární modul (potenciálně ovládaný zvenčí) nemůže zaútočit na zbytek telefonu a třeba z něj vykrást data uživatele.
Já nevím, já mám z principu radši, když má poslední slovo zákon v právním státě, než když lidi chcou, aby rozhodující byla nějaká ideologie, která zrovna přišla do módy, a není u ní moc vyloučeno, že má pošukaný aspekty.
Zákony v mnoha státech podléhají pochybným ideologiím. Kdežto licence obsahuje to, na čem se lidé svobodně a dobrovolně dohodli (když s tím nesouhlasíš, tak licenci-smlouvu neuzavírej a použij něco jiného).
Jak se asi bude mobilní operátor tvářit na telefon, v němž si nějaký nadšený kutil potuní implementaci GSM tak, že mu to nadělá paseku v síti?Jako, že bez zdrojáků to nejde?
Tyhle argumenty znám a částečně je připouštím. Ale je potřeba vidět i druhou stranu mince: proprietární části a tivoizovaná zařízení poškozují dobré jméno Linuxu, GNU/Linuxu a svobodného softwaru obecně.
Uživatel ví/tuší, že někde uvnitř běží Linux, GNU a další svobodný software (např. někde zahlídne logo či název programu/knihovny), ale reálně mu to žádné výhody nedává a naopak to má všechny atributy proprietární černé skřínky. Co si asi tak uživatel pomyslí:
Pošlapává to ty nejzákladnější principy – uživatel nemůže používat program za libovolným účelem, nemůže ho upravovat (nebo si na to někoho najmout), nemůže ho šířit dál. Takový uživatel pak přestává chápat rozdíly mezi proprietárním a svobodným softwarem, přijde mu to všechno stejně na hovno a rozhoduje se podle toho, co má barevnější ikonky.
Podle mě ne, nikdy bych různé tyhle neduhy například u Androidu neházel na Linux/FOSS. Stereotypní (ale ne nutně nepravdivé) výtky proti FLOSS/FOSS jsou jiné.Tyhle argumenty znám a částečně je připouštím. Ale je potřeba vidět i druhou stranu mince: proprietární části a tivoizovaná zařízení poškozují dobré jméno Linuxu, GNU/Linuxu a svobodného softwaru obecně.
Pak jsou špatné ty zákony, certifikace, standardy nebo obchodní praktiky – nikoli licence a myšlenka copyleftu.Na tom je prave videt rozdil ve filozofii RMS a znacne casti lidi, co ten software vyviji. Cely copyleft vzniknul jako hack, docasne opravujci zakony, ktere jsou podle Stallmana spatne. Ze to nejak ekonomicky funguje, je vlastne jenom nahoda. Stallman je politik, ktery udela cokoli (v ramci nejakych moralnich zabran), aby prosadil to, co povazuje za spravne. Naproti tomu od businessu, co vetsinu toho vyvoje plati, se da ocekavat, ze se bude od jakychkoli pravnich komplikaci drzet co nejdal. A pak tu mas vyvojare, kteri svobodny SW podporuji, ale vetsina z nich nejsou mnisi jako RMS, takze kdyz nenajdou nikoho, kdo by je za vyvoj platil, pujdou delat na proprietarnim SW. Zda se mi, ze RMS pri tvorbe GPLv3 precenil pocet vyvojaru, kteri jsou oddani jeho filozofii. Komunita je sice velika, ale z vetsiny je tvorena pragmatiky.
Dodatek „or any future version“ ale neznamená, že stará verze přestane platit, takže o žádná práva nepřicházíš.
Bianco šek je to pouze ve smyslu, že FSF může přidat další práva – takže kdyby se Stallman zbláznil a vydat příští verzi licence v duchu BSD, tak bys přišel o copyleft. Ale to je celkem nepravděpodobné, proto nemám problém tam v oprávněných případech ten dodatek dát (když tam přispívá víc lidí a hrozí, že by bylo těžké se v budoucnu sejít a dohodnout se na přelicencování).
Nikdo zvenku nemůže původní projekt „zapíchnout“ – to můžou udělat jen jeho vlastní vývojáři tím, že na něm přestanou pracovat.
Jak přijdou? Jak vyštvou? Ty projekty mají obvykle nějakého diktátora nebo radu starších. Když přijde nějaký zelenáč, tak rozhodně nedostane hned přístup pro zápis – musí dodržovat místní pravidla a jeho práci někdo kontroluje. Musí podepsat CLA (Contributor License Agreement) nebo aspoň posílat příspěvky pod licencí, kterou zvolili původní autoři – když budou mít projekt pod GPLv2+ tak nepřijmou příspěvek pod GPLv3. Když se bude řešit přechod na GPLv3+, tak o něm budou rozhodovat ty původní autoři.
I kdyby ta nová verze byla horší než současná, tak mi to nevadí, protože to stále můžu používat pod starou licencí – ta nepřestane platit. Jediný problém může být v tom, když trvám na copyleftu a další verze by nebyla copyleftová. Tohle riziko tu je, ale dá se s ním žít (RMS a FSF jsou v tomhle dostatečně důvěryhodní).
Zajímavé ale je, že kritika „or any future version“ dodatku obvykle přichází od lidí, kteří copyleft tak striktně nevyžadují nebo jsou dokonce proti němu.
Netýká se to náhodou jen distribuce?Spise hajite licenci, ktere nerozumite (ostatne vetsina z nas). V pripade TiVo nebyl problem s distribuci kodu, oni uzivatelum svuj kod dali a i posilali patche zpet do kernelu. Oni neumoznovali uzivateli updatovat zarizeni neautorizovanym FW.
I malé jednočipy si můžeš přeflashovat – a když někde běží operační systém, tak je to řádově schopnější hardware.Ale o to nejde. Ona je tenka linka mezi chybou designu a chybou uzivatele, a za dopady chyb v designu muze nest pravni zodpovednost vyrobce. Kdyz se umozni oficialne uzivatelum upravovat FW, musi se u nekterych kategorii zabezpecit, ze cokoliv tam ubastli, neohrozi je ci jine, ci neudela nejake skody, v podstate jejich zmeny sandboxovat a to ma velke dopady. Kdyz se tam uzivatel vloupa a nejak to cele hackne, je to jeho problem a vetsina vyrobcu to nepodporuje a ani tomu nebrani. Zarizeni se testuje, certifikuje a dodava jako celek, neodelitelne, co se dela v SW a co v HW je architektonicke rozhodnuti, vcetne toho co je a neni updatovatelne, a vynutit si neco prostrednictvim licence lze omezene.
Lepší pro koho?Licence reprezentuje prani autoru jak se se softwarem ma nakladat a IMHO neexistuje jedina spravna licence. GPLv3 muze mit v nekterych situacich smysl, ale v cele rade je kontraproduktivni, zejmena kvuli jeji pravni zmatecnosti. GCC dlouhodobe vubec nepomohla, naopak presunula nevratne obrovske zdroje ven, smerem ke clang/LLVM. A pokud nejaky projekt zastineny komercni firmou zacne pouzivat kombinaci GPLv3+CLA, je IMHO lepsi zustat stranou, skoro z jakehokoliv pohledu. V pripade Digie jde o snahu ziskat prijmy od uzivatelu, kteri pouzivaji v soucasnosti Qt5 legalne pod LGPLv2. Jejich tvrzeni o ochrane koncovych uzivatelu jsou usmevna, cast vyrobcu zustane roky u stare verze, cast se presune casem jinam, cast zaplati; pro koncove uzivatele nedosahnou nic a KDE jim to sezralo.
IMHO stačí, aby výrobce v manuálu napsal, že pokud tohle uděláš, tak přijdeš o možnost provozu na veřejnosti.
Že jsem tak smělý: jaká je vaše právnická kvalifikace?
Realita je taková, že společnosti vyrábějící různá embedded zařízení, dávají od software licencovaného GPLv3 ruce pryč. Už k GPLv2 panovala nedůvěra a když se ji konečně podařilo ve větší míře rozptýlit, přišla FSF s GPLv3, ze které právníkům takových výrobců naskakují pupínky - a já se jim vůbec nedivím. Vy můžete evangelizovat, jak chcete, můžete snít o ideálním světě, kde je všechno pod nějakou ještě mnohem restriktivnější GPLv8, ale nezměníte realitu. Ta je taková, že firmy vyrábějící embedded zařízení do toho rizika logicky jít nechtějí a když budete trvat na svém, raději se obrátí k alternativám se vstřícnějšími licenčními podmínkami. Můžete se je snažit vychovávat (Stallman way) nebo se je můžete snažit pochopit a vyjít jim v rozumné míře vstříc (Torvalds way).
Moje právnická kvalifikace? Stejná jako asi všech tady. Tedy žádná.
Myslel jsem si to.
Je to pro ně ještě neprobádaná oblast.
I tak jim, co se právních rizik týká, budu s ohledem na předchozí odpověď důvěřovat podstatně víc než vám.
proč by na autě nemohla být cedulka "Po změně firmwaru nejezděte po veřejných cestách!
Být tam určitě může. To ale automaticky neznamená, že to bude stačit.
Spise hajite licenci, ktere nerozumite (ostatne vetsina z nas). V pripade TiVo nebyl problem s distribuci kodu, oni uzivatelum svuj kod dali a i posilali patche zpet do kernelu. Oni neumoznovali uzivateli updatovat zarizeni neautorizovanym FW.
Ano, takže se to týká distribuce – kdyby ten HW (a v něm software) nedistribuovali a jen používali sami, tak jim licence žádné podmínky neklade. Stejně jako když si uživatel sám do hardwaru nahraje software a sám si to používá.
Explicitně bych to zákonem nezakazoval – když někdo prodává zmrvený bazmek a někdo jiný ho chce koupit, tak proč by jim do toho stát měl mluvit? Ale v některých případech by to šlo považovat za podvod a nelegální by to bylo i bez zvláštního zákonu.
Nicméně souhlasím, že je to nemorální prasárna.
Tými cenami asi zabili možnosť vyvíjať embedded v malých firmách.
Qt Desktop Single OS – 2.995,- Qt Desktop Multi OS – 4.195,- Qt Embedded Single - 4.795,- Qt Embedded Multi – 5.595,- Qt All OS – 6.395,-
Dávnejšie som chcel niečo vyvíjať (vlastne sa to aj vyvinulo na lepšej úrovni než mala konkurencia akurát neznáma firma toho moc nepredá) a na platy toho zostalo za 3 mesiace dokopy asi 1000€. Beriem, že pre väčšiu firmu je to jedno, ale keď človek začína so svojimi nasporenými peniazmi z 0 s dokopy 2 ľuďmi, ktorí rátajú s tým, že prvé 2 mesiace nedostanú dokopy nič tak tá cena za licenciu to zabije.
Nie vždy je to aplikovateľné. My sme robili zariadenia s viac-menej uzavretým hardvérom (jukeboxy + hw kľúč aby sa nedal preniesť na iný stroj). Kým to bolo pod LGPLv2 tak to relatívne šlo, lenže s v3 by som musel dovoliť komukoľvek aby si softvér preniesol na iný hw a ja by som z toho nemal ani tých 50€ za licenciu za stroj. Vtedy keď sa to rozbiehalo to šlo ale aj tak sme mali moc naivné predstavy.
Ja som celkovo začínal 3x vo firme do 5 ľudí. Prvý kárt to bolo s Qt (zo začiatku to nebolo ktovie čo a človek z niečoho musí platiť bývanie, pri druhej práci to nešlo zvládať kým sa to rozbehne, inak bola celkom sranda ako v pohode vtedy prijímali patche a bugreporty), druhý kárt som bol vo firme, ktorá robila weby s nástupným platom 650€ v čistom (po 2 rokoch som bol už asi na 2000 a vtedy som skončil, firma naďalej funguje) a teraz som zase vo firme s 3 ľuďmi (rátam aj seba) lenže s právom rozhodovať aby to nešlo do sračiek ako v minulej firme. Ani v jednom prípade by sme si nemohli len tak dovoliť licenciu. Takých povezme 500 pre malé firmy bez komerčnej podpory by bolo fajn.
Nie som právnik, ja len vychádzam z blogu, na ktorý správa odkazuje:
It explicitly protects the right of the end user to not only compile their modifications, but also deploy and run them on the target device.
Podľa toho je hardvérový kľúč niečo, čo zabraňuje deployu na zariadenie. Alebo je tu ešte možnosť, že som to úplne nesprávne pochopil a vôbec sa tohto modelu, ktorý som dávnejšie skúšal vôbec netýka.
Ani v jednom prípade by sme si nemohli len tak dovoliť licenciu. Takých povezme 500 pre malé firmy bez komerčnej podpory by bolo fajn.
A na kolik by tě přišlo, kdyby sis mělo něco jako Qt psát sám?
Aha takže licencia za softvér má stáť toľko čo vývoj celého softvéru? Už ste zaplatili za linux?
Keby som začínal s niečím novým teraz asi by som použil EFL a digia by z toho zase nič nemala. S LGPLv2 by mali aspoň bugreporty a patche.
Digia predáva ročnú licenciu za čiastku, ktorú by som nasporil ak by som neplatil bývanie, dane, zdravotné odvody ... tak možno za rok. Je logické, že použijem inú knižnicu.
Ak by mali inú cenovú politiku pre začínajúce firmy s nízkym obratom tak by som ich knižnice používal, posielal by som im opravy, hlásil bugy a ak by som rozbehol firmu začal by som platiť plnú cenu licencie. Takto vlastne vďaka ich podmienkam skončím u úplne inej knižnice a oni z toho budú mať veľké prd pretože Qt mi neprináša dostatočne veľkú úsporu času oproti napríklad EFL alebo rovno HTML5 aby sa mi oplatila licencia.
A ešte raz keď som začínal podnikanie sám začínal som u smiešneho zisku 200-400 € mesačne. No úvodné financie mi došli tak som to zabalil. Ale aspoň som to skúsil, nesedel som na teplom miestečku niekde vo veľkej koroprácii. Celkovo som začínal v malej firme 3x, raz to padlo, druhý krát sa firma pekne rozrástla a ja som odišiel a teraz robím zase niekde inde.
Aha takže licencia za softvér má stáť toľko čo vývoj celého softvéru? Už ste zaplatili za linux?
Nezaplatil jsem nic a používám ho v souladu s licencí. A používal bych ho i pod GNU GPLv3 a dokonce i pod GNU Affero GPL1.
S LGPLv2 by mali aspoň bugreporty a patche.
A když bych od tebe chtěl ten tvůj výrobek za cenu třeba výrobních nákladů s tím, že ti budu hlásit chyby, tak bys mi ho dal?
A co když se stejným požadavkem přijdou všichni zákazníci?
Z tvých příspěvků naopak vyplývá, že jim dodáváš uzavřené řešení dokonce s HW klíčem. Ale od Qt bys chtěl úplně jiný přístup. Proč?
[1] u OS by byla celkem zajímavá implementace toho Affero principu
Predával som za zlomok ceny oproti konkurencii (50€ za licenciu, za pol roka fulltime vývoja). HW bol otvorený, každý mal root prístup, knižnice a dali aktualizovať no nie som si istý, či je to v súlade s LGPLv3. Dokopy sa predalo cca 20 zariadení. HW riešila iná firma, tam boli zase náklady na certifikáciu. Takže môj zisk deldný pre 2 programátorov bol 1000.
Nie, nechcem nič uzatvárať. Ja som predával softvér, hw firma predávala hardvér s bundlovaným softvérom ku ktorému bol plný prístup (platforma x86, neskôr ARM s povoleným bootom z SD). Mne je jedno, že si niekto kúpi zariadenie a urobí z neho hriankovač, je to jeho právo, ja to nikomu nechcem zakazovať. Ja som robil len malý kus softvéru (cca 1MB binárku z čoho som niektoré vnútornosti ako napr. virtuálnu klávesnicu zverejnil open source hoc som nemusel), za ktorý som dostal zaplatené 50€ za inštaláciu.
Niekoľko krát som písal, že nie som právnik. Neviem či je to, čo som robil v súlade s LGPLv3 alebo nie. Je to minulosť (teraz robím weby) a neplánujem platiť právnikovi za to, aby mi vysvetlil dôsledky novej licencie. Ja som to pochopil tak, že nesmiem používateľovi zabrániť prenosu mojej komerčnej aplikácie (tých cca 1MB) na iné zariadenie.
Niekoľko krát som písal, že nie som právnik. Neviem či je to, čo som robil v súlade s LGPLv3 alebo nie.A kdo tě o ty prachy připraví když žádné nemáš? Tohle se opravdu týká velkých korporacích, na tvém místě bych takové věci vůbec neřešil. To co popisuješ mi TiVoizaci nepřipomíná ani omylem a v případě že by tě někdo požádal o kompilanci s GPL licencí není problém se u tak malého projektu dohodnout (v nejhorším případě dočasně stáhnout z trhu). Žádného právníka min. dokud nebudeš mít řadově několikrát věšti obrat zaměstnávat nemusíš.
Takých povezme 500 pre malé firmy bez komerčnej podpory by bolo fajn.Nasrat. Licence ti v ničem nezavazí. Pouze si vymýšlíš.
Čekáš, že budu skákat radostí z televizí, které jsou tak „chytré“, že nahrané pořady zašifrují tak, aby nešly přehrát nikde jinde?
To by se vyplatilo Samsungu to udělat na zelené louce než investovat do EFL.Coz se nevylucuje s tim co delaji. Uvidime jestli to Carsten Haitzler bude schopen predelat.
Over the last years, we have heard comments from many small companies and start-ups telling us that they would love to use the commercial version of Qt, but can’t afford the price of a full license. For these companies, we will in the coming months introduce a commercial start-up license for Qt for Application Development. This reduced-price offering will be limited to small companies and start-ups with annual revenue less than $100K.jak je videt, tak uz jim to taky doslo. Otazka je, jestli neni tech 100k $ prilis malo. To je podle me tak pro firmu s 2 lidma - jestli se tedy do toho rocniho obratu pocita uplne vsechno. (my mame napr. 50% na HW, ktere nema se softwarem nic spolecneho)
Celkom by ma zaujímalo čo je pre nich redukovaná cena. 100k nie je zase až tak málo ak sa rieši len softvér (teda dá sa to vyriešiť rozdelením firmy na časť zaoberajúcu sa hardvérom a softvérovú časť ktorá môže byť pod 100k). Kľudne to môžu zabiť povedzme cenou 3000 ročne pretože je v cene komerčná podpora, ktorú firma ani nemusí využiť.
Tiskni
Sdílej: