Vojenské zpravodajství (VZ) se v březnu zapojilo do mezinárodní operace proti aktivitám hackerské skupiny APT28, která je spojovaná s ruskou vojenskou zpravodajskou službou GRU a která přes slabě zabezpečené routery prováděla kybernetické útoky na státní a další organizace v ČR i zahraničí. Operaci vedl americký Federální úřad pro vyšetřování (FBI) a jejím cílem bylo odebrat útočníkům přístup k napadeným zařízením a ty následně … více »
Tvůrcem nejpopulárnější kryptoměny bitcoin, který se skrývá za pseudonymem Satoši Nakamoto (Satoshi Nakamoto), je britský kryptograf Adam Back. Na základě vlastní investigativní práce to tvrdí americký deník The New York Times (NYT). Několik indicií podle autorů jasně ukazuje na to, že Back a Nakamoto jsou stejný člověk. Jde mimo jiné o podobný odborný a osobnostní profil či totožné chyby a manýry v psaném projevu.
Google Chrome 147 byl prohlášen za stabilní. Nejnovější stabilní verze 147.0.7727.55 přináší řadu novinek z hlediska uživatelů i vývojářů. Podrobný přehled v poznámkách k vydání. Vylepšeny byly také nástroje pro vývojáře. Přehled novinek v Chrome DevTools 145 až 147 také na YouTube.
Vývojáři z Laboratoří CZ.NIC vydali nové verze aplikací Datovka (Datovka 4.29.0, Mobilní Datovka 2.6.2). V případě desktopové verze přibyly možnosti projít všechny uložené zprávy, zkontrolovat časy expirací časových razítek a přerazítkovat datové zprávy, které lze v ISDS přerazítkovat. Novinkou je také možnost vytahovat myší ze seznamu ZFO soubory datových zpráv, tento úkon jde udělat i pomocí tlačítek Ctrl+C. Nová verze Mobilní Datovky přináší jen drobné úpravy.
MicroPython (Wikipedie), tj. implementace Pythonu 3 optimalizovaná pro jednočipové počítače, byl vydán ve verzi 1.28.0. Z novinek lze vypíchnout novou třídu machine.CAN.
Michael Meeks, CEO společnosti Collabora, na apríla oznámil, nebyl to ale apríl, že nadace The Document Foundation zastřešující vývoj kancelářského balíku LibreOffice vyloučila ze svých řad všechny zaměstnance a partnery společnosti Collabora, tj. více než třicet lidí, kteří po mnoho let přispívali do LibreOffice. Nadace The Document Foundation po několika dnech publikovala oficiální vyjádření. Přiznává pochybení při zakládání
… více »Protože je už po aprílu, můžou strahováci opět zveřejnit program další Virtuální Bastlírny, aniž by připravená témata působila dojmem, že jde o žert. Vězte tedy, že v úterý 14. dubna (změna!!!) od 20:00 proběhne VB, kde se setkají bastlíři, technici, učitelé i nadšenci do techniky a kde i vy se můžete zapojit do družného hovoru, jako by všichni seděli u pomyslného piva. Co mají bastlíři tento měsíc na srdci? Pravděpodobně by nás musel zasáhnout
… více »Byla vydána verze 26.1 aneb čtvrtletní aktualizace open source počítačového planetária Stellarium (Wikipedie, GitHub). Vyzkoušet lze webovou verzi Stellaria na Stellarium Web.
VOID (Video Object and Interaction Deletion) je nový open-source VLM model pro editaci videa, který dokáže z videí odstraňovat objekty včetně všech jejich fyzikálních interakcí v rámci scény (pády, kolize, stíny...) pomocí quadmaskingu (čtyřhodnotová maska, která člení pixely scény do čtyř kategorií: objekt určený k odstranění, překrývající se oblasti, objektem ovlivněné oblasti a pozadí scény) a dvoufázového inpaintingu. Za projektem stojí výzkumníci ze společnosti Netflix.
Design (GitHub) je 2D CAD pro GNOME. Instalovat lze i z Flathubu. Běží také ve webovém prohlížeči.
Mozilla.cz se věnuje novinkám ve Firefoxu 85, který vyjde příští týden. Po technické stránce bude velkou novinkou dělení mezipaměti (tzv. cache partitioning). Za cenu potenciálního zpomalení načítání některých stránek a zvýšeného síťového provozu budou odděleny mezipaměti pro každý server. Sledující prvky tak nebudou moci z dostupnosti konkrétních jiných prvků v mezipaměti vysledovat, jestli byly některé stránky dříve navštíveny, nebo ne. S tímto vydáním bude na Linuxu zapnuta hardwarová akcelerace a WebRender i při používání GNOME/Wayland. Fedora nyní Firefox testuje pomocí plné testovací sady Mozilly.
Tiskni
Sdílej:
Analýza síťového provozu na sedmé vrstvě už samozřejmě nemá moc smysl, teď jsem měl na routeru povolit whatsapp a edupage a nic jiného, což je při šifrování takový malý rébus, protože klient musí umět přistoupit na *.whatsapp.net a *.whatsapp.com, kde nevíme ani DNS jména, ani IP adresy a DNS odpovědi mají TTL 60 sekund. Nakonec jsem to udělal tak, že jsem rozjel DNS server, v jeho cache co 20 sekund hledám IP adresy od *.whatsapp.net a *.whatsapp.com, ty pak dávám do firewallu do whitelistu. Teď ještě popřemýšlet, jak to udělat s DoH...
Přitom by to teoreticky šlo řešit – tedy pokud stačí zajistit integritu a není potřeba zajišťovat důvěrnost (což by u veřejných informací často stačilo). Soubory by stačilo podepsat jednou, třeba GPG a pak v HTTP hlavičce posílat tento podpis. Případně by odkaz obsahoval hash odkazovaného souboru a ten by se po jeho stažení kontroloval. Tím by mohly zůstat v provozu kešující proxy servery a zároveň by nehrozilo, že někdo podvrhne komunikaci.
Otázka ale je, jak široké uplatnění by to mělo – protože když si budeš třeba stahovat obrázky (statický obsah, jen podepsaný ale nezašifrovaný), tak se z toho dá odvodit, jaké články čteš – a to už je určitý únik informace, který může potenciálně vadit.
Osobně by se mi víc líbilo řešení postavené na torrentu nebo obecně P2P – to by nahradilo jak CDN, tak proxy servery, P2P komunikace by mohla být šifrovaná a náhodným rozhozením stahování mezi různé uzly bys mohl zastřít, jak obsah stahuješ, takže by o tobě žádný jednotlivý uzel neměl kompletní obrázek.
Jestli to dobře chápu, tak zvýšení náročnosti prohlížeče se schová za "bezpečnost", aby bylo možné ty data přeprodávat dál ... Je hodně smutné,Je hodně smutné tohle tvrdit když o tom vím hovno.
Ale teď vážně, velebme Martina, že se alespoň někdo stará o Firefox na Linuxu (když je to Mozille šumák). Odhaduji že zajímavé budou verze 87-88, kde už by mohli zmizet zbytky kódu navázaného na Flash (a související GTK 2).
Zrovna jsem to psal někde jinde. Např. tady https://www.seznamzpravy.cz/clanek/zanechani-napospas-lzim-takhle-stat-prohral-valku-o-nase-zdravi-137853 novináři, politoložka a odborník kňourají, jak je to hrozné, že tolik lidí čte „dezinformační“ weby a věří „konspiračním“ teoriím (oboje samozřejmě řízené z Ruska). Bohužel jim zcela chybí sebereflexe a vůbec je nenapadlo se ptát, kdy a proč se to stalo, že novináři ztratili důvěryhodnost – proč tolik lidí raději čte amatérské, nesmyslné a nevěrohodné zprávy a snad jim i věří, proč dávají přednost smyšleným zprávám před „seriózními“ médii. Za normálních okolností by se těm dezinformacím lidi jen zasmáli, navzájem by si řekli, že je to blbost a ověřili si informaci v seriózních médiích. Jenže ve chvíli, kdy se „seriózní“ média zdiskreditovala, tohle jaksi nefunguje. Před listopadem 1989 jsme tu měli cenzuru a hlavně autocenzuru a novináři šířili převážně propagandu tehdejšího režimu. Po listopadu přišla svoboda, sice se rozjel bulvár, ale ten je většinou neškodný (pokud tedy někoho nedožene k sebevraždě), ale jinak novináři celkem dělali svoji práci a snad nějakou dobu fungovali jako ten hlídací pes demokracie, svobody a spravedlnosti. To ale bohužel postupně vyprchalo a dneska je podstatná část novinářů (včetně těch „veřejnoprávních“) jen další zájmovou skupinou, která hraje politickou hru a prosazuje vlastní politickou agendu. Nejsou pozorovatelem a komentátorem, ale snaží se politickou situaci ovlivnit ve svůj prospěch, dle svého politického programu či zadání. Je pak pochopitelné, že jim lidé přestávají věřit a hledají informace jinde.
Organizacím jako Mozilla se děje něco podobného. Žijí si uzavřeni ve své sociální a názorové bublině, navzájem se utvrzují ve své pravdě a snaží se o ní přesvědčit ostatní. Místo toho, aby Mozilla dělala kvalitní webový prohlížeč jako svobodný software pro všechny (což je samo o sobě velmi prospěšné a lze to považovat za obecné dobro), tak se z ní stává čím dál víc politická organizace sledující nesouvisející zájmy.
A když teda používám Firefox, jaké politické propagandě Mozilly jsem vystaven?Místo toho, aby Mozilla dělala kvalitní webový prohlížeč jako svobodný software pro všechny (což je samo o sobě velmi prospěšné a lze to považovat za obecné dobro), tak se z ní stává čím dál víc politická organizace sledující nesouvisející zájmy.