Skriptovací programovací jazyk PHP (PHP: Hypertext Preprocessor, původně Personal Home Page) dnes slaví 30 let. Přesně před třiceti lety, 8. června 1995, oznámil Rasmus Lerdorf vydání PHP Tools (Personal Home Page Tools) verze 1.0.
Ve středu v 17:00 byl ve Francii zablokován přístup k PornHubu a dalším webům pro dospělé. K 17:30 došlo k nárůstu počtu registrací Proton VPN o 1 000 % [𝕏]. Dle nového francouzského zákona jsou provozovatelé těchto webů povinni ověřovat věk uživatelů prostřednictvím průkazu totožnosti nebo platební karty.
Před 32 lety, 6. června 1993, byl spuštěn první český WWW server (ještě pod TLD .cs), pro potřeby fyziků zabývajících se problematikou vysokých energií.
Střílečku Borderlands 2 lze v rámci výprodeje série Borderlands na Steamu získat zdarma napořád, když aktivaci provedete do 8. června 19:00.
Byla vydána nová verze 2.22 svobodného video editoru Flowblade (GitHub, Wikipedie). Přehled novinek v poznámkách k vydání. Videoukázky funkcí Flowblade na Vimeu. Instalovat lze také z Flathubu.
Canonical Launchpad vypíná systém správy verzí Bazaar. Vývojáři mohou své repozitáře do 1. září přemigrovat na Git.
Byla vydána nová verze 2.53.21 svobodného multiplatformního balíku internetových aplikací SeaMonkey (Wikipedie). Přehled novinek v poznámkách k vydání.
Petici za povinné zveřejnění zdrojových kódů softwaru použitých ve veřejné správě lze podepsat na ePetice.
Na Indiegogo byla spuštěna kampaň na podporu linuxového telefonu Liberux NEXX s osmijádrovým procesorem Rockchip RK3588S, 32 GB LPDDR4x RAM a 6.34″ 2400×1080 OLED displejem. Cena telefonu je 1 310 eur.
Miro Hrončok vyhrál volby do Fedora Council. Mezi sedmi kandidáty, kteří se ucházeli o dvě křesla, nakonec získal nejvíce hlasů - 1089. Česká komunita má tak po delší době opět zástupce v nejvyšším orgánu Fedory.
Mozilla.cz se věnuje novinkám ve Firefoxu 85, který vyjde příští týden. Po technické stránce bude velkou novinkou dělení mezipaměti (tzv. cache partitioning). Za cenu potenciálního zpomalení načítání některých stránek a zvýšeného síťového provozu budou odděleny mezipaměti pro každý server. Sledující prvky tak nebudou moci z dostupnosti konkrétních jiných prvků v mezipaměti vysledovat, jestli byly některé stránky dříve navštíveny, nebo ne. S tímto vydáním bude na Linuxu zapnuta hardwarová akcelerace a WebRender i při používání GNOME/Wayland. Fedora nyní Firefox testuje pomocí plné testovací sady Mozilly.
Tiskni
Sdílej:
Přitom by to teoreticky šlo řešit – tedy pokud stačí zajistit integritu a není potřeba zajišťovat důvěrnost (což by u veřejných informací často stačilo). Soubory by stačilo podepsat jednou, třeba GPG a pak v HTTP hlavičce posílat tento podpis. Případně by odkaz obsahoval hash odkazovaného souboru a ten by se po jeho stažení kontroloval. Tím by mohly zůstat v provozu kešující proxy servery a zároveň by nehrozilo, že někdo podvrhne komunikaci.
Otázka ale je, jak široké uplatnění by to mělo – protože když si budeš třeba stahovat obrázky (statický obsah, jen podepsaný ale nezašifrovaný), tak se z toho dá odvodit, jaké články čteš – a to už je určitý únik informace, který může potenciálně vadit.
Osobně by se mi víc líbilo řešení postavené na torrentu nebo obecně P2P – to by nahradilo jak CDN, tak proxy servery, P2P komunikace by mohla být šifrovaná a náhodným rozhozením stahování mezi různé uzly bys mohl zastřít, jak obsah stahuješ, takže by o tobě žádný jednotlivý uzel neměl kompletní obrázek.
Jestli to dobře chápu, tak zvýšení náročnosti prohlížeče se schová za "bezpečnost", aby bylo možné ty data přeprodávat dál ... Je hodně smutné,Je hodně smutné tohle tvrdit když o tom vím hovno.
Zrovna jsem to psal někde jinde. Např. tady https://www.seznamzpravy.cz/clanek/zanechani-napospas-lzim-takhle-stat-prohral-valku-o-nase-zdravi-137853
novináři, politoložka a odborník kňourají, jak je to hrozné, že tolik lidí čte „dezinformační“ weby a věří „konspiračním“ teoriím (oboje samozřejmě řízené z Ruska). Bohužel jim zcela chybí sebereflexe a vůbec je nenapadlo se ptát, kdy a proč se to stalo, že novináři ztratili důvěryhodnost – proč tolik lidí raději čte amatérské, nesmyslné a nevěrohodné zprávy a snad jim i věří, proč dávají přednost smyšleným zprávám před „seriózními“ médii. Za normálních okolností by se těm dezinformacím lidi jen zasmáli, navzájem by si řekli, že je to blbost a ověřili si informaci v seriózních médiích. Jenže ve chvíli, kdy se „seriózní“ média zdiskreditovala, tohle jaksi nefunguje. Před listopadem 1989 jsme tu měli cenzuru a hlavně autocenzuru a novináři šířili převážně propagandu tehdejšího režimu. Po listopadu přišla svoboda, sice se rozjel bulvár, ale ten je většinou neškodný (pokud tedy někoho nedožene k sebevraždě), ale jinak novináři celkem dělali svoji práci a snad nějakou dobu fungovali jako ten hlídací pes demokracie, svobody a spravedlnosti. To ale bohužel postupně vyprchalo a dneska je podstatná část novinářů (včetně těch „veřejnoprávních“) jen další zájmovou skupinou, která hraje politickou hru a prosazuje vlastní politickou agendu. Nejsou pozorovatelem a komentátorem, ale snaží se politickou situaci ovlivnit ve svůj prospěch, dle svého politického programu či zadání. Je pak pochopitelné, že jim lidé přestávají věřit a hledají informace jinde.
Organizacím jako Mozilla se děje něco podobného. Žijí si uzavřeni ve své sociální a názorové bublině, navzájem se utvrzují ve své pravdě a snaží se o ní přesvědčit ostatní. Místo toho, aby Mozilla dělala kvalitní webový prohlížeč jako svobodný software pro všechny (což je samo o sobě velmi prospěšné a lze to považovat za obecné dobro), tak se z ní stává čím dál víc politická organizace sledující nesouvisející zájmy.
A když teda používám Firefox, jaké politické propagandě Mozilly jsem vystaven?Místo toho, aby Mozilla dělala kvalitní webový prohlížeč jako svobodný software pro všechny (což je samo o sobě velmi prospěšné a lze to považovat za obecné dobro), tak se z ní stává čím dál víc politická organizace sledující nesouvisející zájmy.