Dle plánu certifikační autorita Let's Encrypt nově vydává také certifikáty s šestidenní platností (160 hodin) s možností vystavit je na IP adresu.
V programovacím jazyce Go naprogramovaná webová aplikace pro spolupráci na zdrojových kódech pomocí gitu Forgejo byla vydána ve verzi 14.0 (Mastodon). Forgejo je fork Gitei.
Just the Browser je projekt, 'který vám pomůže v internetovém prohlížeči deaktivovat funkce umělé inteligence, telemetrii, sponzorovaný obsah, integraci produktů a další nepříjemnosti' (repozitář na GitHubu). Využívá k tomu skrytá nastavení ve webových prohlížečích, určená původně pro firmy a organizace ('enterprise policies'). Pod linuxem je skriptem pro automatickou úpravu nastavení prozatím podporován pouze prohlížeč Firefox.
Svobodný multiplatformní herní engine Bevy napsaný v Rustu byl vydán ve verzi 0.18. Díky 174 přispěvatelům.
Miliardy korun na digitalizaci služeb státu nestačily. Stát do ní v letech 2020 až 2024 vložil víc než 50 miliard korun, ale původní cíl se nepodařilo splnit. Od loňského února měly být služby státu plně digitalizované a občané měli mít právo komunikovat se státem digitálně. Do tohoto data se povedlo plně digitalizovat 18 procent agendových služeb státu. Dnes to uvedl Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) v souhrnné zprávě o stavu digitalizace v Česku. Zpráva vychází z výsledků víc než 50 kontrol, které NKÚ v posledních pěti letech v tomto oboru uskutečnil.
Nadace Wikimedia, která je provozovatelem internetové encyklopedie Wikipedia, oznámila u příležitosti 25. výročí vzniku encyklopedie nové licenční dohody s firmami vyvíjejícími umělou inteligenci (AI). Mezi partnery encyklopedie tak nově patří Microsoft, Amazon a Meta Platforms, ale také start-up Perplexity a francouzská společnost Mistral AI. Wikimedia má podobnou dohodu od roku 2022 také se společností Google ze skupiny
… více »D7VK byl vydán ve verzi 1.2. Jedná se o fork DXVK implementující překlad volání Direct3D 5, 6 a 7 na Vulkan. DXVK zvládá Direct3D 8, 9, 10 a 11.
Byla vydána verze 12.0.0 knihovny libvirt (Wikipedie) zastřešující různé virtualizační technologie a vytvářející jednotné rozhraní pro správu virtuálních strojů. Současně byl ve verzi 12.0.0 vydán související modul pro Python libvirt-python. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
CreepyLink.com je nový zkracovač URL adres, 'díky kterému budou vaše odkazy vypadat tak podezřele, jak je to jen možné'. Například odkaz na abclinuxu.cz tento zkracovač převádí do podoby 'https://netflix.web-safe.link/logger_8oIlgs_free_money.php'. Dle prohlášení autora je CreepyLink alternativou ke zkracovači ShadyURL (repozitář na githubu), který dnes již bohužel není v provozu.
Na blogu Raspberry Pi byla představena rozšiřující deska Raspberry Pi AI HAT+ 2 s akcelerátorem Hailo-10 a 8 GB RAM. Na rozdíl od předchozí Raspberry Pi AI HAT+ podporuje generativní AI. Cena desky je 130 dolarů.
Mozilla.cz se věnuje novinkám ve Firefoxu 85, který vyjde příští týden. Po technické stránce bude velkou novinkou dělení mezipaměti (tzv. cache partitioning). Za cenu potenciálního zpomalení načítání některých stránek a zvýšeného síťového provozu budou odděleny mezipaměti pro každý server. Sledující prvky tak nebudou moci z dostupnosti konkrétních jiných prvků v mezipaměti vysledovat, jestli byly některé stránky dříve navštíveny, nebo ne. S tímto vydáním bude na Linuxu zapnuta hardwarová akcelerace a WebRender i při používání GNOME/Wayland. Fedora nyní Firefox testuje pomocí plné testovací sady Mozilly.
Tiskni
Sdílej:
Analýza síťového provozu na sedmé vrstvě už samozřejmě nemá moc smysl, teď jsem měl na routeru povolit whatsapp a edupage a nic jiného, což je při šifrování takový malý rébus, protože klient musí umět přistoupit na *.whatsapp.net a *.whatsapp.com, kde nevíme ani DNS jména, ani IP adresy a DNS odpovědi mají TTL 60 sekund. Nakonec jsem to udělal tak, že jsem rozjel DNS server, v jeho cache co 20 sekund hledám IP adresy od *.whatsapp.net a *.whatsapp.com, ty pak dávám do firewallu do whitelistu. Teď ještě popřemýšlet, jak to udělat s DoH...
Přitom by to teoreticky šlo řešit – tedy pokud stačí zajistit integritu a není potřeba zajišťovat důvěrnost (což by u veřejných informací často stačilo). Soubory by stačilo podepsat jednou, třeba GPG a pak v HTTP hlavičce posílat tento podpis. Případně by odkaz obsahoval hash odkazovaného souboru a ten by se po jeho stažení kontroloval. Tím by mohly zůstat v provozu kešující proxy servery a zároveň by nehrozilo, že někdo podvrhne komunikaci.
Otázka ale je, jak široké uplatnění by to mělo – protože když si budeš třeba stahovat obrázky (statický obsah, jen podepsaný ale nezašifrovaný), tak se z toho dá odvodit, jaké články čteš – a to už je určitý únik informace, který může potenciálně vadit.
Osobně by se mi víc líbilo řešení postavené na torrentu nebo obecně P2P – to by nahradilo jak CDN, tak proxy servery, P2P komunikace by mohla být šifrovaná a náhodným rozhozením stahování mezi různé uzly bys mohl zastřít, jak obsah stahuješ, takže by o tobě žádný jednotlivý uzel neměl kompletní obrázek.
Jestli to dobře chápu, tak zvýšení náročnosti prohlížeče se schová za "bezpečnost", aby bylo možné ty data přeprodávat dál ... Je hodně smutné,Je hodně smutné tohle tvrdit když o tom vím hovno.
Ale teď vážně, velebme Martina, že se alespoň někdo stará o Firefox na Linuxu (když je to Mozille šumák). Odhaduji že zajímavé budou verze 87-88, kde už by mohli zmizet zbytky kódu navázaného na Flash (a související GTK 2).
Zrovna jsem to psal někde jinde. Např. tady https://www.seznamzpravy.cz/clanek/zanechani-napospas-lzim-takhle-stat-prohral-valku-o-nase-zdravi-137853 novináři, politoložka a odborník kňourají, jak je to hrozné, že tolik lidí čte „dezinformační“ weby a věří „konspiračním“ teoriím (oboje samozřejmě řízené z Ruska). Bohužel jim zcela chybí sebereflexe a vůbec je nenapadlo se ptát, kdy a proč se to stalo, že novináři ztratili důvěryhodnost – proč tolik lidí raději čte amatérské, nesmyslné a nevěrohodné zprávy a snad jim i věří, proč dávají přednost smyšleným zprávám před „seriózními“ médii. Za normálních okolností by se těm dezinformacím lidi jen zasmáli, navzájem by si řekli, že je to blbost a ověřili si informaci v seriózních médiích. Jenže ve chvíli, kdy se „seriózní“ média zdiskreditovala, tohle jaksi nefunguje. Před listopadem 1989 jsme tu měli cenzuru a hlavně autocenzuru a novináři šířili převážně propagandu tehdejšího režimu. Po listopadu přišla svoboda, sice se rozjel bulvár, ale ten je většinou neškodný (pokud tedy někoho nedožene k sebevraždě), ale jinak novináři celkem dělali svoji práci a snad nějakou dobu fungovali jako ten hlídací pes demokracie, svobody a spravedlnosti. To ale bohužel postupně vyprchalo a dneska je podstatná část novinářů (včetně těch „veřejnoprávních“) jen další zájmovou skupinou, která hraje politickou hru a prosazuje vlastní politickou agendu. Nejsou pozorovatelem a komentátorem, ale snaží se politickou situaci ovlivnit ve svůj prospěch, dle svého politického programu či zadání. Je pak pochopitelné, že jim lidé přestávají věřit a hledají informace jinde.
Organizacím jako Mozilla se děje něco podobného. Žijí si uzavřeni ve své sociální a názorové bublině, navzájem se utvrzují ve své pravdě a snaží se o ní přesvědčit ostatní. Místo toho, aby Mozilla dělala kvalitní webový prohlížeč jako svobodný software pro všechny (což je samo o sobě velmi prospěšné a lze to považovat za obecné dobro), tak se z ní stává čím dál víc politická organizace sledující nesouvisející zájmy.
A když teda používám Firefox, jaké politické propagandě Mozilly jsem vystaven?Místo toho, aby Mozilla dělala kvalitní webový prohlížeč jako svobodný software pro všechny (což je samo o sobě velmi prospěšné a lze to považovat za obecné dobro), tak se z ní stává čím dál víc politická organizace sledující nesouvisející zájmy.