Byla vydána nová verze 9.5 multiplatformní digitální pracovní stanice pro práci s audiem (DAW) Ardour. Přehled novinek, vylepšení a oprav v poznámkách k vydání a na YouTube.
Dnes a zítra probíhá vývojářská konference Google I/O 2026. Sledovat lze na YouTube a na síti 𝕏 (#GoogleIO).
Canonical vydal Ubuntu Core 26. Vychází z Ubuntu 26.04 LTS a podporováno bude 15 let. Ubuntu Core je minimální neměnný operační systém určený pro vestavěné systémy.
Bylo vydáno OpenBSD 7.9. Po dlouhé době opět se songem: Diamond in the Rough.
Byl vydán Mozilla Firefox 151.0. Přehled novinek v poznámkách k vydání a poznámkách k vydání pro vývojáře. Řešeny jsou rovněž bezpečnostní chyby. Nový Firefox 151 bude brzy k dispozici také na Flathubu a Snapcraftu.
Elon Musk prohrál soudní spor se společností OpenAI, která se podle jeho žaloby odchýlila od původně uváděného cíle vyvíjet umělou inteligenci (AI) ku prospěchu lidstva. Porota včera po necelých dvou hodinách dospěla k jednomyslnému závěru, že Musk žalobu podal příliš pozdě. Musk byl jedním ze spoluzakladatelů společnosti OpenAI, která vznikla v roce 2015 a vyvinula populární chatovací systém ChatGPT. V roce 2018 na svůj post ve vedení
… více »Byla vydána nová verze 10.4 z Debianu vycházející linuxové distribuce DietPi pro (nejenom) jednodeskové počítače. Přehled novinek v poznámkách k vydání. Opraveny jsou zranitelnosti Copy Fail a Dirty Frag. Přibyl nový obraz pro Orange Pi 5B.
Pokud je zranitelnost Linuxu v nepoužívaném jaderném modulu, lze ji jednoduše vyřešit zakázáním automatického načítání tohoto konkrétního zranitelného modulu. Projekt ModuleJail si klade za cíl zvýšit bezpečnost Linuxu zakázáním automatického načítání všech nepoužívaných jaderných modulů. Jedná se o skript, který dá všechny nepoužívané jaderné moduly na blacklist (/etc/modprobe.d/modulejail-blacklist.conf).
Odborníci z Penn State University zkoumají způsob ukládání informací na lepicí pásku. Principiálně by podle nich bylo možné kombinací odlepení a zpětného přilepení dosáhnout uložení informace, kterou opětovným odlepením dokážou přečíst. Výhodou je, že způsob uložení i přečtení je čistě mechanický. Zde o tom referují ve volně dostupném článku. Zajímavé bude sledovat zda se jim v rámci výzkumu podaří prokázat použitelnost i v jiné než
… více »Na GitHubu byl publikován reprodukovatelný návod, jak rozchodit Adobe Lightroom CC na Linuxu a Wine. Návod byl vytvořený pomocí AI Claude Code.
Mozilla.cz se věnuje novinkám ve Firefoxu 85, který vyjde příští týden. Po technické stránce bude velkou novinkou dělení mezipaměti (tzv. cache partitioning). Za cenu potenciálního zpomalení načítání některých stránek a zvýšeného síťového provozu budou odděleny mezipaměti pro každý server. Sledující prvky tak nebudou moci z dostupnosti konkrétních jiných prvků v mezipaměti vysledovat, jestli byly některé stránky dříve navštíveny, nebo ne. S tímto vydáním bude na Linuxu zapnuta hardwarová akcelerace a WebRender i při používání GNOME/Wayland. Fedora nyní Firefox testuje pomocí plné testovací sady Mozilly.
Tiskni
Sdílej:
Analýza síťového provozu na sedmé vrstvě už samozřejmě nemá moc smysl, teď jsem měl na routeru povolit whatsapp a edupage a nic jiného, což je při šifrování takový malý rébus, protože klient musí umět přistoupit na *.whatsapp.net a *.whatsapp.com, kde nevíme ani DNS jména, ani IP adresy a DNS odpovědi mají TTL 60 sekund. Nakonec jsem to udělal tak, že jsem rozjel DNS server, v jeho cache co 20 sekund hledám IP adresy od *.whatsapp.net a *.whatsapp.com, ty pak dávám do firewallu do whitelistu. Teď ještě popřemýšlet, jak to udělat s DoH...
Přitom by to teoreticky šlo řešit – tedy pokud stačí zajistit integritu a není potřeba zajišťovat důvěrnost (což by u veřejných informací často stačilo). Soubory by stačilo podepsat jednou, třeba GPG a pak v HTTP hlavičce posílat tento podpis. Případně by odkaz obsahoval hash odkazovaného souboru a ten by se po jeho stažení kontroloval. Tím by mohly zůstat v provozu kešující proxy servery a zároveň by nehrozilo, že někdo podvrhne komunikaci.
Otázka ale je, jak široké uplatnění by to mělo – protože když si budeš třeba stahovat obrázky (statický obsah, jen podepsaný ale nezašifrovaný), tak se z toho dá odvodit, jaké články čteš – a to už je určitý únik informace, který může potenciálně vadit.
Osobně by se mi víc líbilo řešení postavené na torrentu nebo obecně P2P – to by nahradilo jak CDN, tak proxy servery, P2P komunikace by mohla být šifrovaná a náhodným rozhozením stahování mezi různé uzly bys mohl zastřít, jak obsah stahuješ, takže by o tobě žádný jednotlivý uzel neměl kompletní obrázek.
Jestli to dobře chápu, tak zvýšení náročnosti prohlížeče se schová za "bezpečnost", aby bylo možné ty data přeprodávat dál ... Je hodně smutné,Je hodně smutné tohle tvrdit když o tom vím hovno.
Ale teď vážně, velebme Martina, že se alespoň někdo stará o Firefox na Linuxu (když je to Mozille šumák). Odhaduji že zajímavé budou verze 87-88, kde už by mohli zmizet zbytky kódu navázaného na Flash (a související GTK 2).
Zrovna jsem to psal někde jinde. Např. tady https://www.seznamzpravy.cz/clanek/zanechani-napospas-lzim-takhle-stat-prohral-valku-o-nase-zdravi-137853 novináři, politoložka a odborník kňourají, jak je to hrozné, že tolik lidí čte „dezinformační“ weby a věří „konspiračním“ teoriím (oboje samozřejmě řízené z Ruska). Bohužel jim zcela chybí sebereflexe a vůbec je nenapadlo se ptát, kdy a proč se to stalo, že novináři ztratili důvěryhodnost – proč tolik lidí raději čte amatérské, nesmyslné a nevěrohodné zprávy a snad jim i věří, proč dávají přednost smyšleným zprávám před „seriózními“ médii. Za normálních okolností by se těm dezinformacím lidi jen zasmáli, navzájem by si řekli, že je to blbost a ověřili si informaci v seriózních médiích. Jenže ve chvíli, kdy se „seriózní“ média zdiskreditovala, tohle jaksi nefunguje. Před listopadem 1989 jsme tu měli cenzuru a hlavně autocenzuru a novináři šířili převážně propagandu tehdejšího režimu. Po listopadu přišla svoboda, sice se rozjel bulvár, ale ten je většinou neškodný (pokud tedy někoho nedožene k sebevraždě), ale jinak novináři celkem dělali svoji práci a snad nějakou dobu fungovali jako ten hlídací pes demokracie, svobody a spravedlnosti. To ale bohužel postupně vyprchalo a dneska je podstatná část novinářů (včetně těch „veřejnoprávních“) jen další zájmovou skupinou, která hraje politickou hru a prosazuje vlastní politickou agendu. Nejsou pozorovatelem a komentátorem, ale snaží se politickou situaci ovlivnit ve svůj prospěch, dle svého politického programu či zadání. Je pak pochopitelné, že jim lidé přestávají věřit a hledají informace jinde.
Organizacím jako Mozilla se děje něco podobného. Žijí si uzavřeni ve své sociální a názorové bublině, navzájem se utvrzují ve své pravdě a snaží se o ní přesvědčit ostatní. Místo toho, aby Mozilla dělala kvalitní webový prohlížeč jako svobodný software pro všechny (což je samo o sobě velmi prospěšné a lze to považovat za obecné dobro), tak se z ní stává čím dál víc politická organizace sledující nesouvisející zájmy.
A když teda používám Firefox, jaké politické propagandě Mozilly jsem vystaven?Místo toho, aby Mozilla dělala kvalitní webový prohlížeč jako svobodný software pro všechny (což je samo o sobě velmi prospěšné a lze to považovat za obecné dobro), tak se z ní stává čím dál víc politická organizace sledující nesouvisející zájmy.