Byly zpracovány a na YouTube zveřejněny videozáznamy jednotlivých přednášek z letošního Installfestu.
Od 21. do 23. března proběhnou Arduino Days 2024. Sledovat bude možné oficiální streamy. Zúčastnit se lze i lokálních akcí. V Česku jsou aktuálně registrovány dvě: v Praze na Matfyzu a v Poličce v městské knihovně.
Letošní ročník konference LinuxDays se uskuteční o víkendu 12. a 13. října, opět se potkáme v pražských Dejvicích na FIT ČVUT. Také během letošního ročníku nás budou čekat desítky přednášek, workshopy, stánky a spousta doprovodného programu. Aktuální dění můžete sledovat na Twitteru, Facebooku nebo na Mastodonu, přidat se můžete také do telegramové diskusní skupiny.
Byla vydána nová major verze 2.0.0 a krátce na to opravné verze 2.0.1 open source online editoru Etherpad (Wikipedie) umožňujícího společné úpravy v reálném čase.
Matematický software GNU Octave byl vydán ve verzi 9.1.0. Podrobnosti v poznámkách k vydání. Nově je preferovaný grafický backend Qt a preferovaná verze Qt 6. V tomto vydání byly přepracovány funkce pro převod čísel z desítkové soustavy. Jako obvykle jsou zahrnuta také výkonnostní vylepšení a zlepšení kompatibility s Matlabem.
Společnost PINE64 stojící za telefony PinePhone nebo notebooky Pinebook publikovala na svém blogu březnový souhrn novinek. Vypíchnout lze, že pracují na virtuálním asistentu PineVox a zatím bezejmenných sluchátkách na lícní kosti (bone conduction).
Hyprland, kompozitor pro Wayland zaměřený na dláždění okny a zároveň grafické efekty, je již dva roky starý. Při té příležitosti byla vydána verze 0.37.0 (a záhy opravná 0.37.1 řešící chybu ve vykreslování oken). Nově závisí na knihovně hyprcursor, která poskytuje škálovatelné kurzory myši.
Geolokační služba Mozilla Location Service, kterou používá množství svobodného softwaru (často přes Geoclue), letos skončí. Data budou dostupná pouze do 10. dubna 2024, API klíče třetích stran budou odstraněny 12. června. Příčinou je údajné porušení patentů firmy Skyhook v roce 2019, následná dohoda omezila rozvoj MLS.
O víkendu probíhá v Praze na Karlově náměstí 13 konference Installfest 2024. Na programu je celá řada zajímavých přednášek a workshopů.
Mozilla.cz se věnuje novinkám ve Firefoxu 85, který vyjde příští týden. Po technické stránce bude velkou novinkou dělení mezipaměti (tzv. cache partitioning). Za cenu potenciálního zpomalení načítání některých stránek a zvýšeného síťového provozu budou odděleny mezipaměti pro každý server. Sledující prvky tak nebudou moci z dostupnosti konkrétních jiných prvků v mezipaměti vysledovat, jestli byly některé stránky dříve navštíveny, nebo ne. S tímto vydáním bude na Linuxu zapnuta hardwarová akcelerace a WebRender i při používání GNOME/Wayland. Fedora nyní Firefox testuje pomocí plné testovací sady Mozilly.
Tiskni Sdílej:
Přitom by to teoreticky šlo řešit – tedy pokud stačí zajistit integritu a není potřeba zajišťovat důvěrnost (což by u veřejných informací často stačilo). Soubory by stačilo podepsat jednou, třeba GPG a pak v HTTP hlavičce posílat tento podpis. Případně by odkaz obsahoval hash odkazovaného souboru a ten by se po jeho stažení kontroloval. Tím by mohly zůstat v provozu kešující proxy servery a zároveň by nehrozilo, že někdo podvrhne komunikaci.
Otázka ale je, jak široké uplatnění by to mělo – protože když si budeš třeba stahovat obrázky (statický obsah, jen podepsaný ale nezašifrovaný), tak se z toho dá odvodit, jaké články čteš – a to už je určitý únik informace, který může potenciálně vadit.
Osobně by se mi víc líbilo řešení postavené na torrentu nebo obecně P2P – to by nahradilo jak CDN, tak proxy servery, P2P komunikace by mohla být šifrovaná a náhodným rozhozením stahování mezi různé uzly bys mohl zastřít, jak obsah stahuješ, takže by o tobě žádný jednotlivý uzel neměl kompletní obrázek.
Jestli to dobře chápu, tak zvýšení náročnosti prohlížeče se schová za "bezpečnost", aby bylo možné ty data přeprodávat dál ... Je hodně smutné,Je hodně smutné tohle tvrdit když o tom vím hovno.
Zrovna jsem to psal někde jinde. Např. tady https://www.seznamzpravy.cz/clanek/zanechani-napospas-lzim-takhle-stat-prohral-valku-o-nase-zdravi-137853
novináři, politoložka a odborník kňourají, jak je to hrozné, že tolik lidí čte „dezinformační“ weby a věří „konspiračním“ teoriím (oboje samozřejmě řízené z Ruska). Bohužel jim zcela chybí sebereflexe a vůbec je nenapadlo se ptát, kdy a proč se to stalo, že novináři ztratili důvěryhodnost – proč tolik lidí raději čte amatérské, nesmyslné a nevěrohodné zprávy a snad jim i věří, proč dávají přednost smyšleným zprávám před „seriózními“ médii. Za normálních okolností by se těm dezinformacím lidi jen zasmáli, navzájem by si řekli, že je to blbost a ověřili si informaci v seriózních médiích. Jenže ve chvíli, kdy se „seriózní“ média zdiskreditovala, tohle jaksi nefunguje. Před listopadem 1989 jsme tu měli cenzuru a hlavně autocenzuru a novináři šířili převážně propagandu tehdejšího režimu. Po listopadu přišla svoboda, sice se rozjel bulvár, ale ten je většinou neškodný (pokud tedy někoho nedožene k sebevraždě), ale jinak novináři celkem dělali svoji práci a snad nějakou dobu fungovali jako ten hlídací pes demokracie, svobody a spravedlnosti. To ale bohužel postupně vyprchalo a dneska je podstatná část novinářů (včetně těch „veřejnoprávních“) jen další zájmovou skupinou, která hraje politickou hru a prosazuje vlastní politickou agendu. Nejsou pozorovatelem a komentátorem, ale snaží se politickou situaci ovlivnit ve svůj prospěch, dle svého politického programu či zadání. Je pak pochopitelné, že jim lidé přestávají věřit a hledají informace jinde.
Organizacím jako Mozilla se děje něco podobného. Žijí si uzavřeni ve své sociální a názorové bublině, navzájem se utvrzují ve své pravdě a snaží se o ní přesvědčit ostatní. Místo toho, aby Mozilla dělala kvalitní webový prohlížeč jako svobodný software pro všechny (což je samo o sobě velmi prospěšné a lze to považovat za obecné dobro), tak se z ní stává čím dál víc politická organizace sledující nesouvisející zájmy.
A když teda používám Firefox, jaké politické propagandě Mozilly jsem vystaven?Místo toho, aby Mozilla dělala kvalitní webový prohlížeč jako svobodný software pro všechny (což je samo o sobě velmi prospěšné a lze to považovat za obecné dobro), tak se z ní stává čím dál víc politická organizace sledující nesouvisející zájmy.