Na blogu Raspberry Pi byla představena rozšiřující deska Raspberry Pi AI HAT+ 2 s akcelerátorem Hailo-10 a 8 GB RAM. Na rozdíl od předchozí Raspberry Pi AI HAT+ podporuje generativní AI. Cena desky je 130 dolarů.
Wikipedie slaví 25. výročí svého založení. Vznikla 15. ledna 2001 jako doplňkový projekt k dnes již neexistující encyklopedii Nupedia. Doména wikipedia.org byla zaregistrována 12. ledna 2001. Zítra proběhne v Praze Večer svobodné kultury, který pořádá spolek Wikimedia ČR.
Po více než dvou letech od vydání předchozí verze 2.12 byla vydána nová stabilní verze 2.14 systémového zavaděče GNU GRUB (GRand Unified Bootloader, Wikipedie). Přehled novinek v souboru NEWS a v aktualizované dokumentaci.
Google Chrome 144 byl prohlášen za stabilní. Nejnovější stabilní verze 144.0.7559.59 přináší řadu novinek z hlediska uživatelů i vývojářů. Podrobný přehled v poznámkách k vydání. Opraveno bylo 10 bezpečnostních chyb. Vylepšeny byly také nástroje pro vývojáře (YouTube).
Microsoft zveřejnil zdrojový kód XAML Studia a uvolnil ho pod MIT licencí. XAML Studio je nástroj ze světa Windows, určený pro tvorbu uživatelského rozhraní aplikací pomocí XAML (Extensible Application Markup Language). Stalo se tak zhruba po osmi letech od prvního prohlášení Microsoftu, že se tento kód chystá zveřejnit.
TimeCapsule, 'časová kapsle', je jazykový model trénovaný výhradně na datech z určitých míst a časových období, aby se tak napodobila autentická slovní zásoba, způsob vyjadřování a názory dané doby. Na Hugging face jsou k dispozici modely natrénované na historických textech dostupných v oblasti Londýna mezi lety 1800 až 1875.
Radicle byl vydán ve verzi 1.6.0 s kódovým jménem Amaryllis. Jedná se o distribuovanou alternativu k softwarům pro spolupráci jako např. GitLab.
Zemřel Scott Adams, tvůrce komiksových stripů Dilbert parodujících pracovní prostředí velké firmy.
Sdružení CZ.NIC vydalo novou verzi Knot Resolveru (6.1.0). Jedná se o první vydanou stabilní verzi 6, která je nyní oficiálně preferovanou a doporučovanou verzí, namísto předešlé verze 5. Více o Knot Resolveru 6 je možné se dočíst přímo v dokumentaci.
Byl vydán Linux Mint 22.3 s kódovým jménem Zena. Podrobnosti v přehledu novinek a poznámkách k vydání. Vypíchnout lze, že nástroj Systémová hlášení (System Reports) získal mnoho nových funkcí a byl přejmenován na Informace o systému (System Information). Linux Mint 22.3 bude podporován do roku 2029.
NVIDIA potvrdila, že portuje Google Android na svou řadu ARM-11 procesorů řady Tegra. Mluví se o využití v mobilních telefonech a handheldech. Zatím se ví o třech modelech těchto procesorů, které běží na frekvencích 600, 700 a 800 MHz a dokáží (de)kódovat 720p HD video. Více na LinuxDevices.
Tiskni
Sdílej:
tak toto by mohla byt zaujimava vec... este prinutit android, aby na nom bezal Xserver a par dalsich standardnych linux 'programov' a sme za vodou s vyberom noveho mobilu
) na druhej strane openmoko to asi nepotesi...
A co directfb? Neni to tu lepsi nez Xka?
Je. DirectFB rulezz! (Tak a teď jsem zvědavý)
mno, pokial nad directfb rozbeham veci ako kde (+kontact,konqueror,konsole), gimp, firefox,(s)mplayer atd..... tak kludne staci.. ale mam pocit ze ak sa tam rozbeha directfb, tak Xka uz by mali byt skoro zadarmo.. az na tu vyzratu RAM :)
mno, pokial nad directfb rozbeham veci ako kde (+kontact,konqueror,konsole), gimp, firefox,(s)mplayer atd
LOL, to má být embedded platforma, i když těžko říct jestli zrovna 800Mhz ARM s GPU se dá zařadit do embedded. A KDE mi zrovna jako embbeded prostředí nepřipadá. Což takhle kdyby to umělo ještě vařit a žehlit košile? Ale ať odpovím, tak ano. Jak u Qt, tak u Gtk+ se dá nastavit jako cíl Directfb. Mplayer sice také umí přehrávat do framebufferu(a to jak /dev/fbX, tak do DFB), ale lepší bude využít to integrované GPU(které mimochodem u Tegry 650 dovede dekódovat 1080p, i když bůh ví jaký kodek), které si bude určitě tvořit další svou nezávislou vrstvu.
ale mam pocit ze ak sa tam rozbeha directfb, tak Xka uz by mali byt skoro zadarmo.. az na tu vyzratu RAM& :)
Existuje odlehčený XServer KDrive se kterým není ten rozdíl tak markantní, ale i tak se Framebuffer vyplatí, protože má i jiné výhody.
yep, ved samozrejme ze ano, embedded... na druhej strane to ma tusim mat aj nejaky ten hdmi vystup mozno - a to si myslim ze by nemuselo byt uplne neprijemne, moct nosit so sebou takuto hracku s 16GB na SDcke - a v pripade potreby si z toho moct (pomocou externeho monitora a bluetooth klavesnice) vyrobit netbook...
keby na tom androidovi nebolo treba pouzivat len tie "java" apps, tak si to viem aj celkom realne predstavit (vzhladom k predpokladanemu vykonu tej platformy) 
ARM, poslední dobou slyšim docela často, přesto to nějak nechápu. Podle Wikipedie vyniká úsporností a proto se dává do malejch zařízení, už jsem to viděl u pár netbooků(pouze na netu)... Jak si vede v porovnání s Atomem od Intelu výkon/úspornost ? Má šanci časem zabrat x86(_64) místo na slunci ? Ubuntu v ní vidí určitou naději(nedávno jí začaly nějak víc podporovat), na netboocích běhá i s Windows CE.
Našel jsem téměř nic neříkající video, který mě přesvědčilo, že je to zajímavá platforma. Podle Googlu byl Atom reakcí na úspornost ARM(bál se, že by obsadilo postupně i notebooky ). Máte s ARM někdo zkušenost na něčem větším než mobil ?

Internet Tablet Nokia N810. Je to sice o velikosti bezneho PDA, ale LCD 800x480. CPU bohuzel jen 400MHz a slaby GPU.
Linux (debian-like). X-server. GTK-Maemo.
Vpodstate se na to da dat "cokoliv" (i KDE tam behaji) ale jaksi desktopy ze stolnich pc nepocitaji s tak malym displejem.
"Desktop" Maemo je vyvinut prave pro UMPC s malym rozlisenim LCD.
Ted se zrovna ke stavajici GTK implementaci vznika QT implementace.
Taky jsem tam jednou zkousel nejakou ranou verzi Androida.
http://en.wikipedia.org/wiki/Nokia_N810
Takze jestli nekdo s temi vykonnymi ARM cpu udela (size A5+) 9-10" LCD 1024pix Internet Tablet s Linuxem do 10kKc, tak ho hned kupuju.
Mohlo by to mit mensi odber z baterek nez atom.