NÚKIB upozorňuje na kritickou zranitelnost v SharePointu. Jedná se o kritickou zranitelnost typu RCE (remote code execution) – CVE-2025-53770, která umožňuje neautentizovaný vzdálený přístup a spuštění kódu, což může vést k úplnému převzetí kontroly nad serverem. Zranitelné verze jsou pouze on-premise verze a to konkrétně SharePoint Server 2016, 2019 a Subscription Edition. SharePoint Online (Microsoft 365) není touto zranitelností ohrožen.
Společnost Valve zpřísnila pravidla pro obsah, který je možné distribuovat ve službě Steam. Současně řadu her ze Steamu odstranila. V zásadách a pravidlech přibylo omezení 15: Obsah, který by mohl porušovat pravidla a normy stanovené zpracovateli plateb a souvisejícími sítěmi platebních karet a bankami nebo poskytovateli připojení k internetu. Sem spadají zejména určité druhy obsahu pouze pro dospělé.
Dle analytics.usa.gov je za posledních 90 dnů 6,2 % přístupů k webových stránkám a aplikacím federální vlády Spojených států z Linuxu.
Jak si zobrazit pomocí Chrome a na Chromiu založených webových prohlížečích stránky s neplatným certifikátem? Stačí napsat thisisunsafe.
V repozitáři AUR (Arch User Repository) linuxové distribuce Arch Linux byly nalezeny a odstraněny tři balíčky s malwarem. Jedná se o librewolf-fix-bin, firefox-patch-bin a zen-browser-patched-bin.
Dle plánu by Debian 13 s kódovým názvem Trixie měl vyjít v sobotu 9. srpna.
Vývoj linuxové distribuce Clear Linux (Wikipedie) vyvíjené společností Intel a optimalizováné pro jejich procesory byl oficiálně ukončen.
Byl publikován aktuální přehled vývoje renderovacího jádra webového prohlížeče Servo (Wikipedie).
V programovacím jazyce Go naprogramovaná webová aplikace pro spolupráci na zdrojových kódech pomocí gitu Forgejo byla vydána ve verzi 12.0 (Mastodon). Forgejo je fork Gitei.
Nová čísla časopisů od nakladatelství Raspberry Pi zdarma ke čtení: Raspberry Pi Official Magazine 155 (pdf) a Hello World 27 (pdf).
NVIDIA potvrdila, že portuje Google Android na svou řadu ARM-11 procesorů řady Tegra. Mluví se o využití v mobilních telefonech a handheldech. Zatím se ví o třech modelech těchto procesorů, které běží na frekvencích 600, 700 a 800 MHz a dokáží (de)kódovat 720p HD video. Více na LinuxDevices.
Tiskni
Sdílej:
tak toto by mohla byt zaujimava vec... este prinutit android, aby na nom bezal Xserver a par dalsich standardnych linux 'programov' a sme za vodou s vyberom noveho mobilu ) na druhej strane openmoko to asi nepotesi...
A co directfb? Neni to tu lepsi nez Xka?
Je. DirectFB rulezz! (Tak a teď jsem zvědavý)
mno, pokial nad directfb rozbeham veci ako kde (+kontact,konqueror,konsole), gimp, firefox,(s)mplayer atd..... tak kludne staci.. ale mam pocit ze ak sa tam rozbeha directfb, tak Xka uz by mali byt skoro zadarmo.. az na tu vyzratu RAM :)
mno, pokial nad directfb rozbeham veci ako kde (+kontact,konqueror,konsole), gimp, firefox,(s)mplayer atd
LOL, to má být embedded platforma, i když těžko říct jestli zrovna 800Mhz ARM s GPU se dá zařadit do embedded. A KDE mi zrovna jako embbeded prostředí nepřipadá. Což takhle kdyby to umělo ještě vařit a žehlit košile? Ale ať odpovím, tak ano. Jak u Qt, tak u Gtk+ se dá nastavit jako cíl Directfb. Mplayer sice také umí přehrávat do framebufferu(a to jak /dev/fbX, tak do DFB), ale lepší bude využít to integrované GPU(které mimochodem u Tegry 650 dovede dekódovat 1080p, i když bůh ví jaký kodek), které si bude určitě tvořit další svou nezávislou vrstvu.
ale mam pocit ze ak sa tam rozbeha directfb, tak Xka uz by mali byt skoro zadarmo.. az na tu vyzratu RAM& :)
Existuje odlehčený XServer KDrive se kterým není ten rozdíl tak markantní, ale i tak se Framebuffer vyplatí, protože má i jiné výhody.
yep, ved samozrejme ze ano, embedded... na druhej strane to ma tusim mat aj nejaky ten hdmi vystup mozno - a to si myslim ze by nemuselo byt uplne neprijemne, moct nosit so sebou takuto hracku s 16GB na SDcke - a v pripade potreby si z toho moct (pomocou externeho monitora a bluetooth klavesnice) vyrobit netbook...
keby na tom androidovi nebolo treba pouzivat len tie "java" apps, tak si to viem aj celkom realne predstavit (vzhladom k predpokladanemu vykonu tej platformy)
ARM, poslední dobou slyšim docela často, přesto to nějak nechápu. Podle Wikipedie vyniká úsporností a proto se dává do malejch zařízení, už jsem to viděl u pár netbooků(pouze na netu)... Jak si vede v porovnání s Atomem od Intelu výkon/úspornost ? Má šanci časem zabrat x86(_64) místo na slunci ? Ubuntu v ní vidí určitou naději(nedávno jí začaly nějak víc podporovat), na netboocích běhá i s Windows CE.
Našel jsem téměř nic neříkající video, který mě přesvědčilo, že je to zajímavá platforma. Podle Googlu byl Atom reakcí na úspornost ARM(bál se, že by obsadilo postupně i notebooky ). Máte s ARM někdo zkušenost na něčem větším než mobil ?
Internet Tablet Nokia N810. Je to sice o velikosti bezneho PDA, ale LCD 800x480. CPU bohuzel jen 400MHz a slaby GPU.
Linux (debian-like). X-server. GTK-Maemo.
Vpodstate se na to da dat "cokoliv" (i KDE tam behaji) ale jaksi desktopy ze stolnich pc nepocitaji s tak malym displejem.
"Desktop" Maemo je vyvinut prave pro UMPC s malym rozlisenim LCD.
Ted se zrovna ke stavajici GTK implementaci vznika QT implementace.
Taky jsem tam jednou zkousel nejakou ranou verzi Androida.
http://en.wikipedia.org/wiki/Nokia_N810
Takze jestli nekdo s temi vykonnymi ARM cpu udela (size A5+) 9-10" LCD 1024pix Internet Tablet s Linuxem do 10kKc, tak ho hned kupuju.
Mohlo by to mit mensi odber z baterek nez atom.