plwm je nový, poměrně minimalistický správce oken pro X11. Podporuje dynamické dláždění okny, plochy, pravidla pro okna atd. Zvláštností je, že je napsaný v logickém programovacím jazyce Prolog. Používá implementaci SWI-Prolog.
Na čem aktuálně pracují vývojáři GNOME a KDE Plasma? Pravidelný přehled novinek v Týden v GNOME a Týden v KDE Plasma.
Sean Heelan se na svém blogu rozepsal o tom, jak pomocí OpenAI o3 nalezl vzdálenou zranitelnost nultého dne CVE-2025-37899 v Linuxu v implementaci SMB.
Jiří Eischmann v příspěvku na svém blogu představuje typy, jak lépe chránit své soukromí na mobilním telefonu: "Asi dnes neexistuje způsob, jak se sledování vyhnout úplně. Minimálně ne způsob, který by byl kompatibilní s tím, jak lidé technologie běžně používají. Soukromí ovšem není binární věc, ale škála. Absolutního soukromí je dnes na Internetu dost dobře nedosažitelné, ale jen posun na škále blíže k němu se počítá. Čím méně dat se o vás posbírá, tím nepřesnější budou vaše profily a tím méně budou zneužitelné proti vám."
Byla vydána nová stabilní verze 25.05 linuxové distribuce NixOS (Wikipedie). Její kódové označení je Warbler. Podrobný přehled novinek v poznámkách k vydání. O balíčky se v NixOS stará správce balíčků Nix.
Multiplatformní open source spouštěč her Heroic Games Launcher byl vydán v nové stabilní verzi 2.17.0 Franky (Mastodon, 𝕏). Přehled novinek na GitHubu. Instalovat lze také z Flathubu.
Organizace Apache Software Foundation (ASF) vydala verzi 26 integrovaného vývojového prostředí a vývojové platformy napsané v Javě NetBeans (Wikipedie). Přehled novinek na GitHubu. Instalovat lze také ze Snapcraftu a Flathubu.
Klávesnice IBM Enhanced Keyboard, známá také jako Model M, byla poprvé představena v roce 1985, tzn. před 40 lety, s počítači IBM 7531/7532 Industrial Computer a 3161/3163 ASCII Display Station. Výročí připomíná článek na zevrubném sběratelském webu Admiral Shark's Keyboards. Rozložení kláves IBM Enhanced Keyboard se stalo průmyslovým standardem.
Vyšlo Pharo 13 s vylepšenou podporou HiDPI či objektovým Transcriptem. Pharo je programovací jazyk a vývojové prostředí s řadou pokročilých vlastností.
Java má dnes 30. narozeniny. Veřejnosti byla představena 23. května 1995.
Už tento víkend, 22. a 23. dubna, se v Brně na Fakultě informatiky MU koná konference Linux App Summit 2023. Těšit se můžete na nabitý program plný přednášek a diskuzí týkajících se především desktopového užití Linuxu. Pro návštěvu konference je potřeba registrace na konferenčním webu. Celá akce bude zahájena europoslancem Marcelem Kolajou přednáškou "Regulatory state of play of Open Source in the EU". Součástí je kromě konferenčního programu i společná release party distribucí Ubuntu a Fedora. V pátek 21. dubna jsou všichni srdečně zváni na předkonferenční party v Pivovaru Harry.
Tiskni
Sdílej:
Tak určitě. Protože jediná relevantní hodnota všeho jsou zcela jistě peníze.
P.S. Ne, nejsem Komunista, pouze mi tohle připadá jako opačný extrém.
Navíc když se tahle debata vede tak pokaždé tady někdo vytasí výrazy "co bys chtěl zadarmo" / "otázka peněz" atd. To stim nemá nic společného.
Ta otázka peněz je právě celá podstata toho problému. Dělat kvalitní SW stojí hromadu času, kterou musíš někomu zaplatit. Zadarmo to lze dělat jenom do nějaké úrovně, protože prostě bydlet a jíst potřebuješ. Pokud po těch dobrovolnících chceš něco navíc, než jsou schopní tomu zadarmo věnovat, musíš to prostě zaplatit.
Že to někdo dělá zadarmo už dávno neplatí, třeba na githubu je již většina kódu od placených developerů.
Chtěl bych vidět zdroj takového tvrzení. Tohle ti může vyjít leda tak když budeš počítat každý jednotlivý fork kernelu na githubu za samostatný projekt...
Záhadou zůstává ta nechuť dávat ven otestované a stabilní verze, někdy mám pocit že autoři se vyžívají v dlouhých release notes se stovkama bugfixes. Většina těch bugů neměla jít vůbec ven!
Přihlaš se těm projektům jako dobrovolný tester a ty vydání jim otestuj, když s tim máš problém. Nebo jim zaplať, ať si mohou takového testera najmout. Samo se to ale opravdu neotestuje...
Za celou svojí kariéru jsem neviděl projekt, který by se prosadil proto, že má testy (nedej bože unit-testy). Všechny úspěšné projekty co jsem kdy viděl se prosadily proto, že řeší problémy jejich uživatelů. Uživatele, jehož hlavním požadavkem na SW projekt je, aby projekt měl nějaké testy (pozor, neplést s tím, že někdo chce aby ten projekt neměl chyby, které se ho týkají) jsem ještě neviděl...
Pokud SW neposkytuje potřebnou funkcionalitu pro řešení daného problému, je úplně irelevantní, že funguje bezchybně, uživateli je stejně k ničemu. Ten, kdo tráví polovinu času na projektu kódem testů, tak bude mít polovinu funkcionality oproti projektu, který ten čas testy netráví. Jasně, existuje malá skupina projektů, kde je minimalizace chyb zcela klíčová a vyplatí se do ní investovat obrovské prostředky, které kvalitní a smysluplné testování stojí, ale tyhle projekty si taky musí na ty obrovské výdaje vydělat, tzn. někdo to musí být ochotný zaplatit. Řízení jaderné elektrárny ani bankovní SW lidi "za prestiž" fakt nepíšou...
Takže abych to shrnul, někdo, kdo se hodlá poměřovat jaký je borec podle toho kolik jeho SW má řádků testů vůbec nepochopil, že SW se nepíše samoúčelně pro psaní SW samotné, ale pro lidi a jejich potřeby. Dobrý SW slouží uživatelům, ne egu svých tvůrců.
Veškerý SW, se kterým se na Linuxu setkáš závisí na kernelu, který ještě nedávno neměl testy prakticky žádné a i dneska jich má, vzhledem k velikosti codebase, minimum. Tu pozici, co Linux dneska má fakt nezískal tím, že Linus a parta nadšenců okolo něj onanovali nad nějakým cargo kultem testů, ale proto, že zcela pragmaticky a s obrovským tahem na branku hrnuli do toho OS všechny ty úžasné featury, které dneska má. Po tom "raději méně, ale kvalitně" Tanenbaumově Minixu dneska neštěkne ani pes [1].
Zkus se nejdřív podívat okolo sebe, co za SW tě ve skutečnosti obklopuje, a kolik má těch tvých testů, než začneš trousit moudra jako "vycucané z prstu"...
[1] Ano, miliony lidí ho mají v Intel Management Engine ale ne úplně pro to, že by ho tam sami chtěli...