Na čem pracují vývojáři webového prohlížeče Ladybird (GitHub)? Byl publikován přehled vývoje za duben (YouTube).
Provozovatel čínské sociální sítě TikTok dostal v Evropské unii pokutu 530 milionů eur (13,2 miliardy Kč) za nedostatky při ochraně osobních údajů. Ve svém oznámení to dnes uvedla irská Komise pro ochranu údajů (DPC), která jedná jménem EU. Zároveň TikToku nařídila, že pokud správu dat neuvede do šesti měsíců do souladu s požadavky, musí přestat posílat data o unijních uživatelích do Číny. TikTok uvedl, že se proti rozhodnutí odvolá.
Společnost JetBrains uvolnila Mellum, tj. svůj velký jazykový model (LLM) pro vývojáře, jako open source. Mellum podporuje programovací jazyky Java, Kotlin, Python, Go, PHP, C, C++, C#, JavaScript, TypeScript, CSS, HTML, Rust a Ruby.
Vývojáři Kali Linuxu upozorňují na nový klíč pro podepisování balíčků. K původnímu klíči ztratili přístup.
V březnu loňského roku přestal být Redis svobodný. Společnost Redis Labs jej přelicencovala z licence BSD na nesvobodné licence Redis Source Available License (RSALv2) a Server Side Public License (SSPLv1). Hned o pár dní později vznikly svobodné forky Redisu s názvy Valkey a Redict. Dnes bylo oznámeno, že Redis je opět svobodný. S nejnovější verzí 8 je k dispozici také pod licencí AGPLv3.
Oficiální ceny Raspberry Pi Compute Modulů 4 klesly o 5 dolarů (4 GB varianty), respektive o 10 dolarů (8 GB varianty).
Byla vydána beta verze openSUSE Leap 16. Ve výchozím nastavení s novým instalátorem Agama.
Devadesátková hra Brány Skeldalu prošla portací a je dostupná na platformě Steam. Vyšel i parádní blog autora o portaci na moderní systémy a platformy včetně Linuxu.
Lidi dělají divné věci. Například spouští Linux v Excelu. Využít je emulátor RISC-V mini-rv32ima sestavený jako knihovna DLL, která je volaná z makra VBA (Visual Basic for Applications).
Revolut nabídne neomezený mobilní tarif za 12,50 eur (312 Kč). Aktuálně startuje ve Velké Británii a Německu.
Už tento víkend, 22. a 23. dubna, se v Brně na Fakultě informatiky MU koná konference Linux App Summit 2023. Těšit se můžete na nabitý program plný přednášek a diskuzí týkajících se především desktopového užití Linuxu. Pro návštěvu konference je potřeba registrace na konferenčním webu. Celá akce bude zahájena europoslancem Marcelem Kolajou přednáškou "Regulatory state of play of Open Source in the EU". Součástí je kromě konferenčního programu i společná release party distribucí Ubuntu a Fedora. V pátek 21. dubna jsou všichni srdečně zváni na předkonferenční party v Pivovaru Harry.
Tiskni
Sdílej:
Tak určitě. Protože jediná relevantní hodnota všeho jsou zcela jistě peníze.
P.S. Ne, nejsem Komunista, pouze mi tohle připadá jako opačný extrém.
Navíc když se tahle debata vede tak pokaždé tady někdo vytasí výrazy "co bys chtěl zadarmo" / "otázka peněz" atd. To stim nemá nic společného.
Ta otázka peněz je právě celá podstata toho problému. Dělat kvalitní SW stojí hromadu času, kterou musíš někomu zaplatit. Zadarmo to lze dělat jenom do nějaké úrovně, protože prostě bydlet a jíst potřebuješ. Pokud po těch dobrovolnících chceš něco navíc, než jsou schopní tomu zadarmo věnovat, musíš to prostě zaplatit.
Že to někdo dělá zadarmo už dávno neplatí, třeba na githubu je již většina kódu od placených developerů.
Chtěl bych vidět zdroj takového tvrzení. Tohle ti může vyjít leda tak když budeš počítat každý jednotlivý fork kernelu na githubu za samostatný projekt...
Záhadou zůstává ta nechuť dávat ven otestované a stabilní verze, někdy mám pocit že autoři se vyžívají v dlouhých release notes se stovkama bugfixes. Většina těch bugů neměla jít vůbec ven!
Přihlaš se těm projektům jako dobrovolný tester a ty vydání jim otestuj, když s tim máš problém. Nebo jim zaplať, ať si mohou takového testera najmout. Samo se to ale opravdu neotestuje...
Za celou svojí kariéru jsem neviděl projekt, který by se prosadil proto, že má testy (nedej bože unit-testy). Všechny úspěšné projekty co jsem kdy viděl se prosadily proto, že řeší problémy jejich uživatelů. Uživatele, jehož hlavním požadavkem na SW projekt je, aby projekt měl nějaké testy (pozor, neplést s tím, že někdo chce aby ten projekt neměl chyby, které se ho týkají) jsem ještě neviděl...
Pokud SW neposkytuje potřebnou funkcionalitu pro řešení daného problému, je úplně irelevantní, že funguje bezchybně, uživateli je stejně k ničemu. Ten, kdo tráví polovinu času na projektu kódem testů, tak bude mít polovinu funkcionality oproti projektu, který ten čas testy netráví. Jasně, existuje malá skupina projektů, kde je minimalizace chyb zcela klíčová a vyplatí se do ní investovat obrovské prostředky, které kvalitní a smysluplné testování stojí, ale tyhle projekty si taky musí na ty obrovské výdaje vydělat, tzn. někdo to musí být ochotný zaplatit. Řízení jaderné elektrárny ani bankovní SW lidi "za prestiž" fakt nepíšou...
Takže abych to shrnul, někdo, kdo se hodlá poměřovat jaký je borec podle toho kolik jeho SW má řádků testů vůbec nepochopil, že SW se nepíše samoúčelně pro psaní SW samotné, ale pro lidi a jejich potřeby. Dobrý SW slouží uživatelům, ne egu svých tvůrců.
Veškerý SW, se kterým se na Linuxu setkáš závisí na kernelu, který ještě nedávno neměl testy prakticky žádné a i dneska jich má, vzhledem k velikosti codebase, minimum. Tu pozici, co Linux dneska má fakt nezískal tím, že Linus a parta nadšenců okolo něj onanovali nad nějakým cargo kultem testů, ale proto, že zcela pragmaticky a s obrovským tahem na branku hrnuli do toho OS všechny ty úžasné featury, které dneska má. Po tom "raději méně, ale kvalitně" Tanenbaumově Minixu dneska neštěkne ani pes [1].
Zkus se nejdřív podívat okolo sebe, co za SW tě ve skutečnosti obklopuje, a kolik má těch tvých testů, než začneš trousit moudra jako "vycucané z prstu"...
[1] Ano, miliony lidí ho mají v Intel Management Engine ale ne úplně pro to, že by ho tam sami chtěli...