pico-usb-wifi je open source firmware pro Raspberry Pi Pico W, který jej promění v USB Wi-Fi adaptér. Po připojení k počítači se objeví jako zařízení USB CDC-NCM.
Americká společnost Google ze skupiny Alphabet bude muset podle nových požadavků Evropské unie umožnit společnosti OpenAI i dalším konkurentům v oblasti umělé inteligence (AI) a internetových vyhledávačů přístup ke svým službám. Ve svém rozhodnutí o tom včera informovala Evropská komise (EK). Opatření má zajistit dodržování pravidel, jejichž cílem je omezit v EU tržní sílu velkých technologických firem. Google s tím nesouhlasí.
… více »Nové verze webových prohlížečů Chrome a Firefox jsou vydávány každé 4 týdny. Aktuální verze Chrome je 150. Aktuální verze Firefoxu je 152. V březnu bylo oznámeno, že od září přejde Chrome na dvoutýdenní cyklus vydávání verzí. To by znamenalo, že Chrome v číslování verzí Firefox brzy přeskočí. Vývojáři Firefoxu proto také od září přecházejí na dvoutýdenní cyklus vydávání verzí. :-)
Microsoft Comic Chat (Wikipedie), tj. grafický IRC klient z devadesátek, který převáděl konverzace na IRC do podoby komiksových panelů, a který zpopularizoval font Comic Sans, je dnešním dnem open source. Zdrojové kódy jsou k dispozici na GitHubu pod licencí MIT.
Byla vydána (𝕏) nová verze 26.7 open source firewallové a routovací platformy OPNsense (Wikipedie). Jedná se o fork pfSense postavený na FreeBSD. Kódový název OPNsense 26.7 je Xenial Xenops. Přehled novinek v příspěvku na fóru.
Na Seznam nepovolených internetových her (Wikipedie) se k 13. 7. 2026 dostala predikční platforma Polymarket.
Nová čísla časopisů od nakladatelství Raspberry Pi zdarma ke čtení: Raspberry Pi Official Magazine 167 (pdf) a Hello World 30 (pdf).
Byla vydána nová verze 3.22.0 grafického vývojového prostředí a platformy Gambas (Wikipedie) založené na interpretru programovacího jazyka Basic s rozšířením o objektově orientované programování. Přehled novinek v poznámkách k vydání. Zdrojové kódy jsou k dispozici na GitLabu.
FreeBSD odstranilo poslední GPL kód ze základního systému. Konkrétně dpv, libdpv, libfigpar a dialog. Instalátor před čtyřmi lety přešel z dialogu na bsddialog.
Sociální síti 𝕏 (dříve Twitter) má dnes 20 let. Pro veřejnost byla zpřístupněna 15. července 2006.
Už tento víkend, 22. a 23. dubna, se v Brně na Fakultě informatiky MU koná konference Linux App Summit 2023. Těšit se můžete na nabitý program plný přednášek a diskuzí týkajících se především desktopového užití Linuxu. Pro návštěvu konference je potřeba registrace na konferenčním webu. Celá akce bude zahájena europoslancem Marcelem Kolajou přednáškou "Regulatory state of play of Open Source in the EU". Součástí je kromě konferenčního programu i společná release party distribucí Ubuntu a Fedora. V pátek 21. dubna jsou všichni srdečně zváni na předkonferenční party v Pivovaru Harry.
Tiskni
Sdílej:
Tak určitě. Protože jediná relevantní hodnota všeho jsou zcela jistě peníze. 
P.S. Ne, nejsem Komunista, pouze mi tohle připadá jako opačný extrém.
Navíc když se tahle debata vede tak pokaždé tady někdo vytasí výrazy "co bys chtěl zadarmo" / "otázka peněz" atd. To stim nemá nic společného.
Ta otázka peněz je právě celá podstata toho problému. Dělat kvalitní SW stojí hromadu času, kterou musíš někomu zaplatit. Zadarmo to lze dělat jenom do nějaké úrovně, protože prostě bydlet a jíst potřebuješ. Pokud po těch dobrovolnících chceš něco navíc, než jsou schopní tomu zadarmo věnovat, musíš to prostě zaplatit.
Že to někdo dělá zadarmo už dávno neplatí, třeba na githubu je již většina kódu od placených developerů.
Chtěl bych vidět zdroj takového tvrzení. Tohle ti může vyjít leda tak když budeš počítat každý jednotlivý fork kernelu na githubu za samostatný projekt...
Záhadou zůstává ta nechuť dávat ven otestované a stabilní verze, někdy mám pocit že autoři se vyžívají v dlouhých release notes se stovkama bugfixes. Většina těch bugů neměla jít vůbec ven!
Přihlaš se těm projektům jako dobrovolný tester a ty vydání jim otestuj, když s tim máš problém. Nebo jim zaplať, ať si mohou takového testera najmout. Samo se to ale opravdu neotestuje...
Za celou svojí kariéru jsem neviděl projekt, který by se prosadil proto, že má testy (nedej bože unit-testy). Všechny úspěšné projekty co jsem kdy viděl se prosadily proto, že řeší problémy jejich uživatelů. Uživatele, jehož hlavním požadavkem na SW projekt je, aby projekt měl nějaké testy (pozor, neplést s tím, že někdo chce aby ten projekt neměl chyby, které se ho týkají) jsem ještě neviděl...
Pokud SW neposkytuje potřebnou funkcionalitu pro řešení daného problému, je úplně irelevantní, že funguje bezchybně, uživateli je stejně k ničemu. Ten, kdo tráví polovinu času na projektu kódem testů, tak bude mít polovinu funkcionality oproti projektu, který ten čas testy netráví. Jasně, existuje malá skupina projektů, kde je minimalizace chyb zcela klíčová a vyplatí se do ní investovat obrovské prostředky, které kvalitní a smysluplné testování stojí, ale tyhle projekty si taky musí na ty obrovské výdaje vydělat, tzn. někdo to musí být ochotný zaplatit. Řízení jaderné elektrárny ani bankovní SW lidi "za prestiž" fakt nepíšou...
Takže abych to shrnul, někdo, kdo se hodlá poměřovat jaký je borec podle toho kolik jeho SW má řádků testů vůbec nepochopil, že SW se nepíše samoúčelně pro psaní SW samotné, ale pro lidi a jejich potřeby. Dobrý SW slouží uživatelům, ne egu svých tvůrců.
Veškerý SW, se kterým se na Linuxu setkáš závisí na kernelu, který ještě nedávno neměl testy prakticky žádné a i dneska jich má, vzhledem k velikosti codebase, minimum. Tu pozici, co Linux dneska má fakt nezískal tím, že Linus a parta nadšenců okolo něj onanovali nad nějakým cargo kultem testů, ale proto, že zcela pragmaticky a s obrovským tahem na branku hrnuli do toho OS všechny ty úžasné featury, které dneska má. Po tom "raději méně, ale kvalitně" Tanenbaumově Minixu dneska neštěkne ani pes [1].
Zkus se nejdřív podívat okolo sebe, co za SW tě ve skutečnosti obklopuje, a kolik má těch tvých testů, než začneš trousit moudra jako "vycucané z prstu"...
[1] Ano, miliony lidí ho mají v Intel Management Engine ale ne úplně pro to, že by ho tam sami chtěli...