Byla vydána betaverze Fedora Linuxu 45 (ChangeSet), tj. poslední zastávka před vydáním finální verze, která je naplánována na úterý 20. října. S konzolí kmscon místo fbcon. Současně byla vydána betaverze Fedora Linux Asahi Remixu 45. S podporou čipů M3.
Po půl roce vývoje od vydání verze 50 bylo vydáno GNOME 51 s kódovým názvem "A Coruña" (Mastodon). Podrobný přehled novinek i s náhledy v poznámkách k vydání a v novinkách pro vývojáře. Videopředstavení na PeerTube a YouTube.
OpenAI spolupracuje s konkurenty Anthropic a Google DeepMind ze skupiny Alphabet na bezpečnosti umělé inteligence (AI). Globální obavy ohledně existenčních rizik umělé inteligence vzrostly poté, co se o víkendu sešli vedoucí předních amerických firem z odvětví AI a vyzvali k pozastavení vývoje technologie.
Evropská unie navrhne zákaz sociálních sítí, online her a chatbotů pro děti mladší 13 let a možnost účtu pro děti do 15 let jen se souhlasem rodičů, oznámila šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová v dnešním projevu ve Štrasburku. Návrh předpisu nazvaného EU Kids Act představí Evropská komise ve čtvrtek. Von der Leyenová zdůraznila, že chce, aby se rovněž změnilo základní pravidlo: platformy budou muset dokázat, že jsou bezpečné.
… více »Byla vydána Java 27 / JDK 27. Nových vlastností (JEP - JDK Enhancement Proposal) je 9.
Byl vydán Mozilla Firefox 156.0. Přehled novinek v poznámkách k vydání a poznámkách k vydání pro vývojáře. Vestavěný prohlížeč PDF se nyní spouští o 45 % rychleji. Řešeny jsou rovněž bezpečnostní chyby. Nový Firefox 156 bude brzy k dispozici také na Flathubu a Snapcraftu.
Článek na Raspberry Pi představuje nový vzhled desktopu operačního systému Raspberry Pi OS v aktuálním vydání 2026-09-15.
Nové verze Roundcube Webmailu 1.6.19 a 1.7.4 řeší několik zranitelností.
Na Kickstarteru běží kampaň na podporu hloupého (jenom volání a SMS) tlačítkového DIY telefonu MAKERphone 2.0 od společnosti CircuitMess postaveného na ESP32-S3 a volitelně také s hodinkami MAKERband. S možností psaní vlastních aplikací. S volitelnými HW rozšiřujícími moduly.
Byla vydána nová verze 10.7 z Debianu vycházející linuxové distribuce DietPi pro (nejenom) jednodeskové počítače. Přehled novinek v poznámkách k vydání. Přibyly balíčky HomeBox a Scrypted.
Už tento víkend, 22. a 23. dubna, se v Brně na Fakultě informatiky MU koná konference Linux App Summit 2023. Těšit se můžete na nabitý program plný přednášek a diskuzí týkajících se především desktopového užití Linuxu. Pro návštěvu konference je potřeba registrace na konferenčním webu. Celá akce bude zahájena europoslancem Marcelem Kolajou přednáškou "Regulatory state of play of Open Source in the EU". Součástí je kromě konferenčního programu i společná release party distribucí Ubuntu a Fedora. V pátek 21. dubna jsou všichni srdečně zváni na předkonferenční party v Pivovaru Harry.
Tiskni
Sdílej:
Tak určitě. Protože jediná relevantní hodnota všeho jsou zcela jistě peníze. 
P.S. Ne, nejsem Komunista, pouze mi tohle připadá jako opačný extrém.
Navíc když se tahle debata vede tak pokaždé tady někdo vytasí výrazy "co bys chtěl zadarmo" / "otázka peněz" atd. To stim nemá nic společného.
Ta otázka peněz je právě celá podstata toho problému. Dělat kvalitní SW stojí hromadu času, kterou musíš někomu zaplatit. Zadarmo to lze dělat jenom do nějaké úrovně, protože prostě bydlet a jíst potřebuješ. Pokud po těch dobrovolnících chceš něco navíc, než jsou schopní tomu zadarmo věnovat, musíš to prostě zaplatit.
Že to někdo dělá zadarmo už dávno neplatí, třeba na githubu je již většina kódu od placených developerů.
Chtěl bych vidět zdroj takového tvrzení. Tohle ti může vyjít leda tak když budeš počítat každý jednotlivý fork kernelu na githubu za samostatný projekt...
Záhadou zůstává ta nechuť dávat ven otestované a stabilní verze, někdy mám pocit že autoři se vyžívají v dlouhých release notes se stovkama bugfixes. Většina těch bugů neměla jít vůbec ven!
Přihlaš se těm projektům jako dobrovolný tester a ty vydání jim otestuj, když s tim máš problém. Nebo jim zaplať, ať si mohou takového testera najmout. Samo se to ale opravdu neotestuje...
Za celou svojí kariéru jsem neviděl projekt, který by se prosadil proto, že má testy (nedej bože unit-testy). Všechny úspěšné projekty co jsem kdy viděl se prosadily proto, že řeší problémy jejich uživatelů. Uživatele, jehož hlavním požadavkem na SW projekt je, aby projekt měl nějaké testy (pozor, neplést s tím, že někdo chce aby ten projekt neměl chyby, které se ho týkají) jsem ještě neviděl...
Pokud SW neposkytuje potřebnou funkcionalitu pro řešení daného problému, je úplně irelevantní, že funguje bezchybně, uživateli je stejně k ničemu. Ten, kdo tráví polovinu času na projektu kódem testů, tak bude mít polovinu funkcionality oproti projektu, který ten čas testy netráví. Jasně, existuje malá skupina projektů, kde je minimalizace chyb zcela klíčová a vyplatí se do ní investovat obrovské prostředky, které kvalitní a smysluplné testování stojí, ale tyhle projekty si taky musí na ty obrovské výdaje vydělat, tzn. někdo to musí být ochotný zaplatit. Řízení jaderné elektrárny ani bankovní SW lidi "za prestiž" fakt nepíšou...
Takže abych to shrnul, někdo, kdo se hodlá poměřovat jaký je borec podle toho kolik jeho SW má řádků testů vůbec nepochopil, že SW se nepíše samoúčelně pro psaní SW samotné, ale pro lidi a jejich potřeby. Dobrý SW slouží uživatelům, ne egu svých tvůrců.
Veškerý SW, se kterým se na Linuxu setkáš závisí na kernelu, který ještě nedávno neměl testy prakticky žádné a i dneska jich má, vzhledem k velikosti codebase, minimum. Tu pozici, co Linux dneska má fakt nezískal tím, že Linus a parta nadšenců okolo něj onanovali nad nějakým cargo kultem testů, ale proto, že zcela pragmaticky a s obrovským tahem na branku hrnuli do toho OS všechny ty úžasné featury, které dneska má. Po tom "raději méně, ale kvalitně" Tanenbaumově Minixu dneska neštěkne ani pes [1].
Zkus se nejdřív podívat okolo sebe, co za SW tě ve skutečnosti obklopuje, a kolik má těch tvých testů, než začneš trousit moudra jako "vycucané z prstu"...
[1] Ano, miliony lidí ho mají v Intel Management Engine ale ne úplně pro to, že by ho tam sami chtěli...