Google zveřejnil seznam 1220 projektů od 195 organizací (Debian, GNU, openSUSE, Linux Foundation, Haiku, Python, …) přijatých do letošního, již dvacátého, Google Summer of Code.
Na základě DMCA požadavku bylo na konci dubna z GitHubu odstraněno 8535 repozitářů se zdrojovými kódy open source emulátoru přenosné herní konzole Nintendo Switch yuzu.
Webový prohlížeč Dillo (Wikipedie) byl vydán ve verzi 3.1.0. Po devíti letech od vydání předchozí verze 3.0.5. Doména dillo.org již nepatří vývojářům Dilla.
O víkendu probíhá v Bostonu, a také virtuálně, konference LibrePlanet 2024 organizovaná nadací Free Software Foundation (FSF).
Nová vývojová verze Wine 9.8 řeší mimo jiné chybu #3689 při instalaci Microsoft Office 97 nahlášenou v roce 2005.
Coppwr, tj. GUI nástroj pro nízkoúrovňové ovládání PipeWire, byl vydán v nové verzi 1.6.0. Zdrojové kódy jsou k dispozici na GitHubu. Instalovat lze také z Flathubu.
Byla vydána dubnová aktualizace aneb nová verze 1.89 editoru zdrojových kódů Visual Studio Code (Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy a animovanými gify v poznámkách k vydání. Vypíchnout lze, že v terminálu lze nově povolit vkládání kopírovaného textu stisknutím středního tlačítka myši. Ve verzi 1.89 vyjde také VSCodium, tj. komunitní sestavení Visual Studia Code bez telemetrie a licenčních podmínek Microsoftu.
Proton, tj. fork Wine integrovaný v Steam Play a umožňující v Linuxu přímo ze Steamu hrát hry určené pouze pro Windows, byl vydán ve verzi 9.0-1 (𝕏). Přehled novinek se seznamem nově podporovaných her na GitHubu. Aktuální přehled her pro Windows běžících díky Protonu také na Linuxu na stránkách ProtonDB.
Byla vydána verze 1.78.0 programovacího jazyka Rust (Wikipedie). Podrobnosti v poznámkách k vydání na GitHubu. Vyzkoušet Rust lze například na stránce Rust by Example.
Služba Dropbox Sign (původně HelloSign) pro elektronické podepisování smluv byla hacknuta.
§43 (1) Do práva autorského neoprávněně též zasahuje ten, kdo vyvíjí, vyrábí, nabízí k prodeji, pronájmu nebo půjčení, dováží, rozšiřuje nebo využívá pro dosažení majetkového prospěchu poskytováním služeb nebo jiným způsobem pomůcky zamýšlené k odstranění, vyřazení z provozu nebo omezení funkčnosti technických zařízení nebo jiných prostředků k ochraně práv. §43 (2) Za jiné prostředky podle odstavce 1 se považují jakýkoli postup, výrobek nebo součástka vložené do postupu, přístroje nebo výrobku, jež mají předcházet, omezit nebo zabránit neoprávněnému zásahu do práva autorského k dílu, které je zpřístupňováno jen s použitím kódu nebo jiným způsobem umožňujícím odkódování.
§37 (2a) Do práva autorského nezasahuje ten, kdo zhotoví při užití díla dočasnou nebo náhodnou rozmnoženinu díla v elektronické podobě, která nemá samostatný hospodářský význam, jejímž účelem je umožnit snadnější využití díla, a jejíž zhotovení je nedílnou a nezbytnou součástí technologického postupu zpřístupnění díla, včetně takové rozmnoženiny, která umožňuje účinné fungování přenosového systému,Všimněte si, že v zákoně není "nebo", ale "a". Všechny uvedené prvky snad splňuje pouze dočasný soubor nahraný z CD do MP3 přehrávače (a i v tomto případě by se dalo mluvit o odstranění ISRC identifikace).
§ 30 (2a) Do práva autorského tak nezasahuje ten, kdo pro svou osobní potřebu zhotoví záznam, rozmnoženinu nebo napodobeninu díla; rozmnoženina nebo napodobenina díla výtvarného musí být jako taková zřetelně označena,Čtu-li dobře, mohu si sice vyrobit kopii pro vlastní potřebu, ale pokud při tom "využívám (jiným způsobem) pomůcky zamýšlené k odstranění jiných prostředků k ochraně práv" (tedy například DVD CSS), porušuji autorský zákon. Možná je to příliš paranoidní, ale některé části (nejen) tohoto zákona mi připadají velmi nebezpečně zformulované. Zvlášť uvážíme-li, že je tam ještě pasáž o zásahu do elektronické identifikace.
Čtu-li dobře, mohu si sice vyrobit kopii pro vlastní potřebu, ale pokud při tom "využívám (jiným způsobem) pomůcky zamýšlené k odstranění jiných prostředků k ochraně práv" (tedy například DVD CSS), porušuji autorský zákon.špatně kolego, špatně - kopií pro vlastní potřebu jaksi nelze dosáhnout majetkového prospěchu ... příště prosím čtěte pozorněji, zvláště když to sám citujete ... §37, odst. 2a) naopak odstraňování různých "ochran" legalizuje (kde máte co o ISRC?) ... jediné, co by se dalo zpochybnit, je slovo "dočasnou", ale to je silně diskutabilní, zvláště po našich zkušenostech s "dočasným" pobytem vojsk varšavské smlouvy
To by byla otázka výkladu pro právníka.nikoliv, tato otázka je naprosto jasná, ještě jednou prosím o pozorné čtení ...
Provedu-li odstranění prostředků k ochraně práv, které je nutnou součástí technologického postupu (v neprávnické mluvě: přehraji si DVD v Linuxu, přehraji si "chráněné" CD v Linuxu), převáží pak §37, odst. 2a), který to povoluje nebo §43 odst. 1), 2), které to zakazují?viz; odst. 2) je z tohoto hlediska naprosto irelevantní
ISRC (International Standard Recording Code) naplňuje definici "prostředku k ochraně práv".no budiž, ale kde máte, že nesmí být pro přehrávání odstraněno? zvláště je-li to nedílnou a nezbytnou součástí technologického postupu zpřístupnění díla na přehrávači informaci ISRC nepodporujícím (jak chcete dostat ISRC např. na kazetu?)
Nahlédl jsem do poslední verze ID3v2.4, a kolonka pro ISRC tam je. Takže beru zpět, co jsem napsal a opravuji se: Pouze ten MP3 kodér, který nevyplní ISRC tag v MP3 souboru, porušujete §43 odst. 1).tak ještě jednou ... takový kodér (ve smyslu software) nic neporušuje, daný odstavec může porušovat pouze osoba, která: zhotoví při užití díla trvalou a záměrnou rozmnoženinu díla v elektronické podobě, která má samostatný hospodářský význam, ...
...pro dosažení majetkového prospěchu poskytováním služeb nebo jiným způsobem... Jak jsem napsal, nejsem odborník na právo, abych věděl, jak vykládat slova jiným způsobem v takové větě.bavíme se stále o kopii pro osobní potřebu? - pak si slova "jiným způsobem" můžete vykládat jakkoli, protože se takovéto kopie netýkají, "pro osobní potřebu" se totiž vylučuje s "pro dosažení majetkového prospěchu" ...
Ne, toto je odstavec z paragrafu o překonávání ochrany, odstraňování identifikace autorských práv nebo dekódování.hm, ovšem to překonávání ochrany zde jaksi není samo pro sebe, že? když se tedy nechcete bavit o kopii pro vlastní potřebu - zde vyjadřujete obavu, zdá Vám dotyčný paragraf brání v přehrání kódovaného DVD v Linuxu ... tak tedy, jak konkrétně dosáhnete toho majetkového prospěchu tím, že si (nikoliv někomu jinému za úplatu) to DVD přehrajete?
A právě v tomto odstavci se píše "pro dosažení majetkového prospěchu poskytováním služeb nebo jiným způsobem", což mi jako laikovi přijde jako tautologie, která platí vždy.doporučuji návrat na základní školu, tuším třetí třída či kdy se začíná probírat stavba české věty ... první část "dosažení majetkového prospěchu" slouží k určení účelu, zatímco část druhá "poskytováním služeb nebo jiným způsobem" jen upřesňuje (či spíše mlží) provedení - tedy není-li splněn účel, je zcela jedno, jaké způsoby jsou či nejsou pro jeho naplnění povoleny
Některé kodeky jsou FOSS (mad, lame, faad/faac, ffmpeg, x264), nicméně specifikace těchto formátů jsou zatížené patenty.specifikace formátů? mohl bys být konkrétnější? nevím jak vše potřebné k přehrání DVD, ale předpokládám, že u nekódované varianty to bude stejné jako u mp3:
A v případě MP3 a MPEG Video jsou zatížené dokonce i datové souborymohl byste prosím uvést konkrétní číslo patentu a relevantní citaci, kterou byste toto svoje tvrzení doložil?
V případě MP3 souborů musíte platit Thomsonu 2 % ze zisku: http://www.mp3licensing.com/royalty/emd.htmlhezká stránka ... nicméně, jak se ptám výše, ze kterých patentů to vyplývá? - takovouto informaci tam neuvádí, jen seznam svých patentů navíc OpenSuSE imho nijak nesplňuje požadavky dané stránky na to, co musí být licencováno
Pokud máte zájem své kodeky legalizovat, mohu poskytnout i adresy dalších zájemců o licenční poplatky.mnohem účelnější by bylo poskytnout informace, na základě čeho mohou něco chtít - takových podvodníků, kterým lidé raděj zaplatí, než by se s nimi soudili, už tady bylo ...
mohl byste prosím uvést konkrétní číslo patentu a relevantní citaci, kterou byste toto svoje tvrzení doložil?tak domnělá čísla už máme, a teď bych prosil ten konkrétní obsah, z čeho plyne např. že lame tyto patenty využívá? nebo to mají být ty krátké popisky? -Thomson může chtít své poplatky na přinejmenším na základě toho, že koupil celý Fraunhofer IIS-A i s jeho patenty na formát MP3:
5,742,735. "Digital adaptive transformation coding method."pod tento název se schová třeba i JPEG ...
5,455,833 "Process for the detecting of errors in the transmission of frequency-coded digital signals."neznám proces kódování do detailu, nicméně domnívám se, že bez "detecting of errors in ... digital signals" se zcela určitě obejde
5,579,430. "Digital encoding process."opět název, pod který schováte cokoliv od ASCII po model vesmíru ...
Seznam zastupovaných firem a patentů mají jistě na webu. Pokud ne, dohledám vám ho.jak je snad již jasné, o žádné takové seznamy nestojím adekvátním dokladem, že má Thomson nějaké oprávněné patentové nároky bránící přehrávání mptrosek v OpenSuSE, budiž porovnání zdrojového kódu např. lame (a knihoven co využívá) s textem patentů a vyznačení, které konkrétní patentované věci používá je mi jasné, že toto vyžaduje netriviální úsilí, nicméně důkaz existence (či neexistence) je jediným korektním řešením tohoto sporu, jinak je to jen tvrzení proti tvrzení já jsem zatím žádný takový důkaz neviděl, což sice důkazem neexistence není, nicméně že jej Thomson či jeho zastánci nepředložili, mě naplňuje pochybností o nárocích na mp3; možná jsem naivní, leč by default je pro mě společnost snažící se vydělat méně důvěryhodná, nežli opačná strana sporu
Kdyby se pan Fender zbláznil a chtěl 2% tantiémů za každou skladbu hranou na jeho kytaru, asi by také na to měl právo.to by zcela určitě neměl
Na rozdíl od patentů na dvojklik, jsou tyto celkem konkrétní.tak jsem si přečetl abstract a claims toho odkázaného - a musím říci, že to je opravdu na úrovni patentu na dvojklik, resp. je to krásně aplikovatelné i na obrazová data, stačí nahradit slovo "audio" ... kdyby takhle patentoval akademik Borůvka, tak dneska nemáme síť ani elektrickou, natož počítačovou :-/ ... no, takže zakopaný pes bude někde v dalším textu; prosím, máte možnost hledat, kde se jednotlivé věci v lame ukrývají
Ale nevidím důvod, proč by inženýři Fraunhofer IIS-A patentovali něco jiného, než co vymysleli.já také ne a nikde snad nic takového nenaznačuji, takže proč o tom mluvíte? - zcela tím převracíte problém ... předpokládejme tedy explicitně, že patentováno jest to, co inženýři Frauenhofferova institutu opravdu vymysleli - a jestliže tvůrci lame tvrdí něco v tom smyslu, že práce inženýrů F.I. nevyužívají, tak proč jim nevěřit, a které patenty se tedy lame doopravdy týkají a proč?
Zamlžování textů, skupování nejasných patentů používají jiné firmy, které žádného vývojáře nemají, a živí je právní oddělení (British Technology Group, Acacia, dnes již možná i SCO a mnoho dalších).viz výše - proč věřit někomu, notabene motivovanému finančními zájmy, více než někomu jinému? kde se bere přesvědčení, že Thomson je slušnější než např. SCO?
a jestliže tvůrci lame tvrdí něco v tom smyslu, že práce inženýrů F.I. nevyužívají, tak proč jim nevěřitJenže vývojáři lame nic takového netvrdí. Právě naopak - tvrdí, že v některých zemích je nutné lame licencovat s odkazem na výše uvedené stránky Thomsonu. Jediné, co vývojáři lame tvrdí, že nevyužívají kód referenční implementace. A z toho vyplývá jen to, že inženýři F. I. nemohou uplatňovat copyrightové nároky na lame. My se však bavíme o licenčních poplatcích za patenty, a ty vývojáři lame naopak potvrzují. Tolik času a znalostí, abych ověřil, nakolik jsou výše uvedené patenty použity pro implementaci v lame, nemám. V Evropě jsou tyto patenty (zatím?) nevymahatelné, ale Novell je americká firma, a tak musí tyto nároky respektovat.
Jenže vývojáři lame nic takového netvrdí. Právě naopak - tvrdí, že v některých zemích je nutné lame licencovat s odkazem na výše uvedené stránky Thomsonu.pokud máme slovíčkařit, pak tvůrci lame netvrdí ani to, co jste napsal vy - doslovně: Používání kódovacího enginu LAME (nebo jiné technologie pro kódování mp3) ve vašem software může v některých zemích vyžadovat patentovou licenci. to je alibismus jak Brno ... všiml jste si slůvka "může"?
My se však bavíme o licenčních poplatcích za patenty, a ty vývojáři lame naopak potvrzují.to jste si vycucal z prstu - nepotvrzují, pouze připouští, že je to možné (a už vůbec ne poplatky jako takové, nýbrž nutnost licence), s odkazem na další ... přičemž poslední odkaz (doklikal jste se k němu?) vyjadřuje jisté pochyby o oprávněnosti patentů ("prior art") a první dva neuvádí nic konkrétního (ok, Thomson uvádí ta čísla patentů, ale zběžné čtení prvního mě zatím nijak nepřesvědčilo ...) mimochodem, otázka k zamyšlení - jestliže Thomson může v klidu vydělávat na stávajícím mp3, proč se tolik snaží protlačit formát mp3PRO, který stojí za starou bačkoru?
V Evropě jsou tyto patenty (zatím?) nevymahatelné, ale Novell je americká firma, a tak musí tyto nároky respektovat.hm, když připomínáte ten Novell (znovu se stydím za opomenutí akvizice SuSE Novellem) - původně tato diskuse vznikla na téma, že OpenSuSE neumí přehrávat mptrosky ... když už jste citoval stránky LAME, všiml jste si, že se tam v souvislosti s patenty mluví pouze o kódování, nikoliv dekódování?
Tiskni Sdílej: