Byl vydán Debian 13.5, tj. pátá opravná verze Debianu 13 s kódovým názvem Trixie a Debian 12.14, tj. čtrnáctá opravná verze Debianu 12 s kódovým názvem Bookworm. Řešeny jsou především bezpečnostní problémy, ale také několik vážných chyb. Instalační média Debianu 13 a Debianu 12 lze samozřejmě nadále k instalaci používat. Po instalaci stačí systém aktualizovat.
CiviCRM (Wikipedie) bylo vydáno v nové verzi 6.14.0. Podrobnosti o nových funkcích a opravách najdete na release stránce. CiviCRM je robustní open-source CRM systém navržený speciálně pro neziskové organizace, spolky a občanské iniciativy. Projekt je napsán v jazyce PHP a licencován pod GNU Affero General Public License (AGPLv3). Český překlad má nyní 45 % přeložených řetězců a přibližuje se milníku 50 %. Potřebujeme vaši pomoc, abychom se dostali dál. Pokud máte chuť přispět překladem nebo korekturou, přidejte se na platformu Transifex.
Další lokální zranitelností Linuxu je ssh-keysign-pwn. Uživatel si může přečíst obsah souborů, ke kterým má právo ke čtení pouze root, například soubory s SSH klíči nebo /etc/shadow. V upstreamu již opraveno [oss-security mailing list].
Singularity (YouTube) je nejnovější otevřený film od Blender Studia. Jedná se o jejich první 4K HDR film.
Vyšla hra Život Není Krásný: Poslední Exekuce (Steam, ProtonDB). Kreslená point & click adventura ze staré školy plná černého humoru a nekorektního násilí. Vžijte se do role zpustlého exekutora Vladimíra Brehowského a projděte s ním jeho poslední pracovní den. Hra volně navazuje na sérii Život Není Krásný.
Společnost Red Hat představila Fedora Hummingbird, tj. linuxovou distribuci s nativním kontejnerovým designem určenou pro vývojáře využívající AI agenty.
Hru The Legend of Zelda: Twilight Princess od společnosti Nintendo si lze nově díky projektu Dusklight (původně Dusk) a reverznímu inženýrství zahrát i na počítačích a mobilních zařízeních. Vyžadována je kopie původní hry (textury, modely, hudba, zvukové efekty, …). Ukázka na YouTube. Projekt byl zahájen v srpnu 2020.
Byla vydána nová major verze 29.0 programovacího jazyka Erlang (Wikipedie) a související platformy OTP (Open Telecom Platform, Wikipedie). Detailní přehled novinek na GitHubu.
Po zranitelnostech Copy Fail a Dirty Frag přichází zranitelnost Fragnesia. Další lokální eskalace práv na Linuxu. Zatím v upstreamu neopravena. Přiřazeno ji bylo CVE-2026-46300.
Sovereign Tech Agency (Wikipedie) prostřednictvím svého fondu Sovereign Tech Fund podpoří KDE částkou 1 285 200 eur.
Mozilla.cz informuje, že dosud experimentální funkce Page Shot z programu Firefox Test Pilot (zprávička) se stane součástí Firefoxu. Page Shot je nástroj pro vytváření snímků webových stránek. Umí výběr oblasti, prvku stránky (např. odstavce), nebo uložení snímku celé stránky. Snímky lze ukládat na disk nebo nahrávat na server Mozilly. Nedávno bylo oznámeno, že se součástí Firefoxu stane Activity Stream.
Tiskni
Sdílej:
Kdyz porovnas dobu, kdy firefox nastoupil oproti staremu IE s desivou povesti
A to je jaká doba, mohu-li se zeptat? Když Firefox nastoupil, bylo to v době přechodu z MSIE5 na MSIE6, se kterými tou dobou panovala vesměs spokojenost (snad až na ty, kdo si přečetli specifikace HTML4, XHTML1 nebo CSS2, tj. mizivou menšinu). Tehdejší hegemonie MSIE byla daleko silnější než dnešní hegemonie Chrome.
Jenže tvůrci MSIE usnuli na vavřínech a Firefox toho dokázal pomalu ale jistě využít a MSIE překonat. Pak ovšem usnuli na vavřínech tvůrci Firefoxu a dokázal toho využít Google s Chrome. C'est la vie…
Jen pro pořádek: Firefox stále ještě používám jako svůj téměř výhradní prohlížeč, mám ho celkem rád (i když z některých rozhodnutí autorů dostávám vyrážku) a hodlám ho používat dál - přinejmenším do chvíle, než vejde v platnost sebevražedné rozhodnutí zlikvidovat většinu rozšíření. Ale to neznamená, že budu ústup Firefoxu ze slávy svalovat na nespravedlivý svět, když vidím, že primární problém je úplně jinde.
Podle mne je důvod úplně jinde: v době, kdy se Firefox dokázal prosadit proti MSIE, bylo to proto, že se jeho autoři nesnažili jen slepě a tupě kopírovat MSIE a nebáli se ledacos dělat jinak. Řadu těch věcí později MSIE neochotně převzal, přestože se MS dlouho tvářil, že jsou k ničemu a nikdo o ně vlastně nestojí (např. taby). Dnes je to naopak, Firefox tupě kopíruje každý nesmysl, se kterým přijde Chrome, a dokonce se ve jménu toho kopírování dobrovolně zbavuje svých konkurenčních výhod. To je sebevražda, protože když někdo chce prohlížeč, který vypadá a chová se přesně stejně jako Chrome, tak si prostě pořídí Chrome (nebo aspoň Chromium, bude-li trvat na open source).
Řadu těch věcí později MSIE neochotně převzal, přestože se MS dlouho tvářil, že jsou k ničemu a nikdo o ně vlastně nestojí (např. taby)taby neprevzal MSIE po Firefoxu, z WWW prohlizecu je mela drive Opera a jeste rok pred tim IBrowse (na Amize), obecne Opera byla ten prohlizec co se nebal delat veci jinak a pozdeji po nem ostatni prohlizece to prebirali ;)
[...] Nesouhlasím s kolegou k3dARem nade mnou, že pro uživatele je to jedno. [...] U MDI v Opeře to byla skutečná samostatná podokna, s možností jejich přesouvání, změny velikosti, minimalizace, maximalizace, kaskádování, dlaždicování nebo čeho všeho… [...]Jednodušší rozhraní se prostě většině lidí ovládá lépe, mnoho zbytečných možností je na obtíž (plete se pod ruky, člověk nechtěně kaskáduje, minimalizuje a tak [...[prechod Opery z MDI na Taby jiste nebyl kvuli tomu aby se to lidem nepletlo
i Opera 12.16 v ktere ted pisu ma u kazdeho tabu v kontextovem menu moznosti "Maximalizovat/Obnovit/Minimalizovat, Kaskada, Dlazdicovat Vertikalne/Horizontalne", kdyz neni tab maximalizovanej tak lze jeho tab/subokno posovouat i menit mu velikost... ;)
přešlo se na taby, které jen emulují neschopnost desktopu taby používat mezi všemi aplikacemi.Ono se nakonec zpravidla ukáže, že věci, které si aplikace či jiné vyšší vrstvy softwaru řeší samy, a obcházejí tak „neschopnosti desktopu“ či jiných vrstev systému pod nimi, jsou životaschopnější, použitelnější a praktičtější než nějaká obecná systémová řešení, nad jejichž elegancí možná jásá pár vývojářů a softwarových architektů (nemohu nezmínit KDE a Plasmu, kde absurdní obsese jeho autorů superintegrací a recyklací všeho dělá řadu KDE programů naprosto nepoužitelnými, nepraktickými a navíc superzabugovanými), ale pro normálního uživatele je jednodušší se podrbat pravou nohou za levým uchem. Stejně jako taby vyhrály nad papírově „lepším“ MDI. To, že má prohlížeč taby ve své režii, mu umožňuje s nimi zacházet při plném využití toho, co o nich ví a co s nimi může dělat. Zobrazit a spravovat je přesně tak, jak to nejlíp autoři daného prohlížeče uznají za vhodné, ale i dál s nimi pracovat. Třeba i takový správce sezení je něco, bez čeho už asi tak 15 let nemůžu prohlížeč používat (paradoxně nejdřív to byl ten z Opery, ale pak ho doplňky pro Firefox a Chrome funkčně výrazně překonaly), včetně zpětné historie stránek, pozice na každé stránce atd. Nějaká obecná řešení na úrovni desktopu by podle mě ustrnula někde na něčem obecném a neohrabaném. Kdybych to měl uzavřit nějakou odvážnou poznámkou, možná i proto se vývoj od X11 odklonil k Waylandu, proto se dnes obecně ujímají primitivnější, ale praktičtější systémy, orientované místo sebe samých na aplikace (včetně těch mobilních a webových), zatímco nějaká integrace s desktopem už není tak žhavé téma jako kdysi (viz např. využití client-side decorations v moderních aplikacích pro GNOME – samozřejmě v KDE se to nelíbí a navrhují nějaký server-side hybrid, který sice je hezky systémový, ale v praxi… Nepraktický).
možná i proto se vývoj od X11 odklonil k Waylandu, proto se dnes obecně ujímají primitivnější, ale praktičtější systémy, orientované místo sebe samých na aplikace
X bych určitě neoznačil za příklad systému orientovaného na sebe sama. Je potřeba si uvědomit, kdy ten systém vznikal, tehdy se grafické prostředí a aplikace v něm používaly výrazně jiným způsobem. Dnes už je samozřejmě situace jiná, takže je namístě otázka, zda ještě stojí za to přiohýbat ten starý model na dnešní potřeby, nebo jestli už je čas nahradit ho novým.
napr. kdyz nejsou dostupne pisma v systemu a v PDF nejsou vlozeneProto jsem explicitně uvedl PDF-A.
Moje úvaha (nezveřejněná) byla v tom smyslu, že tuto funkcionalitu (screenshots) bych absolutně nečekal od prohlížečeja "vyrostl" na Opere <=12 takze me prijde naopak logicke aby nektere veci prinasel prohlizec rovnou, Vivaldi Browser (ktery je duchovni nastupnce Opera <=12) ma screenshot nativne a je to ok ;)
Jinak odinstalovat to asi nepůjde, když je uvedeno, že "se stane součástí Firefoxu.", ty einsteine.predinstalovanym rozsirenim soucasti instalace, ty einsteine ;)
jistě by se pro browser daly najít podstatnější funkce, než je získání obrázků (a další sledovatelné metriky).tak muzes prijit s rozsirenim co dostanes do testpilot a uzivatele si reknou co je pro ne podstatnejsi ;)