Apple container dospěl do verze 1.0.0. Jedná se o open source nástroj pro spouštění linuxových kontejnerů na macOS postavený nad containerization. Napsaný je v programovacím jazyce Swift a optimalizovaný pro Apple silicon.
Bylo vydáno Eclipse IDE 2026-06 aneb Eclipse 4.40. Představení novinek tohoto integrovaného vývojového prostředí také na YouTube.
Asterinas (GitHub) je v Rustu napsané jádro operačního systému poskytující s jádrem Linux kompatibilní ABI. Vydána byla verze 0.18.0. První distribucí postavenou nad jádrem Asterinas je Asterinas NixOS. Nejedná se o oficiální projekt NixOS a nemá nic společného s NixOS Foundation.
Podrobně byla rozebrána kritická zranitelnost v nf_tables (CVE-2026-23111). Další lokální eskalace práv na Linuxu. V upstreamu byla zranitelnost již v únoru opravena. Ve zdrojovém kódu stačilo odstranit 1 vykřičník.
Evropská komise (EK) nařídila americké společnosti Meta, že musí znovu umožnit bezplatný přístup konkurenčním obecně zaměřeným asistentům umělé inteligence (AI) k WhatsAppu a tento přístup musí zachovat až do ukončení antimonopolního šetření. Opatření je dočasné a má zabránit vážnému a nevratnému poškození konkurence na rychle rostoucím trhu s obecnými AI asistenty. Meta uvedla, že se proti rozhodnutí odvolá.
Společnost Anthropic představila AI modely Claude Fable 5 a Claude Mythos 5. Claude Fable 5 je první model třídy Mythos určený pro běžné použití.
Byla vydána nová stabilní verze 3.24.0, tj. první z nové řady 3.24, minimalistické linuxové distribuce zaměřené na bezpečnost Alpine Linux (Wikipedie) postavené na standardní knihovně jazyka C musl libc a BusyBoxu. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
Na čem pracují vývojáři v Rustu napsaného mikrokernelového unixového operačního systému Redox OS (Wikipedie)? Byl publikován přehled vývoje za květen. Vypíchnout lze nový scheduler EEVDF nebo port desktopového prostředí Xfce na Redox OS.
Upozornění pro uživatele Asahi Linuxu: Neaktualizujte macOS na verzi 27 Golden Gate! Apple změnil detekci spouštěcích oddílů. Po aktualizaci oddíl s Asahi Linuxem nevidí. Snad je to jenom chyba.
Na webu konference Den IPv6, která se konala 4. června v Národní technické knihovně v pražských Dejvicích, jsou nyní k dispozici všechny prezentace (v PDF) a jejich videozáznamy. Organizátory konference byly i letos sdružení CESNET, CZ.NIC a NIX.CZ.
Mozilla.cz informuje, že dosud experimentální funkce Page Shot z programu Firefox Test Pilot (zprávička) se stane součástí Firefoxu. Page Shot je nástroj pro vytváření snímků webových stránek. Umí výběr oblasti, prvku stránky (např. odstavce), nebo uložení snímku celé stránky. Snímky lze ukládat na disk nebo nahrávat na server Mozilly. Nedávno bylo oznámeno, že se součástí Firefoxu stane Activity Stream.
Tiskni
Sdílej:
Kdyz porovnas dobu, kdy firefox nastoupil oproti staremu IE s desivou povesti
A to je jaká doba, mohu-li se zeptat? Když Firefox nastoupil, bylo to v době přechodu z MSIE5 na MSIE6, se kterými tou dobou panovala vesměs spokojenost (snad až na ty, kdo si přečetli specifikace HTML4, XHTML1 nebo CSS2, tj. mizivou menšinu). Tehdejší hegemonie MSIE byla daleko silnější než dnešní hegemonie Chrome.
Jenže tvůrci MSIE usnuli na vavřínech a Firefox toho dokázal pomalu ale jistě využít a MSIE překonat. Pak ovšem usnuli na vavřínech tvůrci Firefoxu a dokázal toho využít Google s Chrome. C'est la vie…
Jen pro pořádek: Firefox stále ještě používám jako svůj téměř výhradní prohlížeč, mám ho celkem rád (i když z některých rozhodnutí autorů dostávám vyrážku) a hodlám ho používat dál - přinejmenším do chvíle, než vejde v platnost sebevražedné rozhodnutí zlikvidovat většinu rozšíření. Ale to neznamená, že budu ústup Firefoxu ze slávy svalovat na nespravedlivý svět, když vidím, že primární problém je úplně jinde.
Podle mne je důvod úplně jinde: v době, kdy se Firefox dokázal prosadit proti MSIE, bylo to proto, že se jeho autoři nesnažili jen slepě a tupě kopírovat MSIE a nebáli se ledacos dělat jinak. Řadu těch věcí později MSIE neochotně převzal, přestože se MS dlouho tvářil, že jsou k ničemu a nikdo o ně vlastně nestojí (např. taby). Dnes je to naopak, Firefox tupě kopíruje každý nesmysl, se kterým přijde Chrome, a dokonce se ve jménu toho kopírování dobrovolně zbavuje svých konkurenčních výhod. To je sebevražda, protože když někdo chce prohlížeč, který vypadá a chová se přesně stejně jako Chrome, tak si prostě pořídí Chrome (nebo aspoň Chromium, bude-li trvat na open source).
Řadu těch věcí později MSIE neochotně převzal, přestože se MS dlouho tvářil, že jsou k ničemu a nikdo o ně vlastně nestojí (např. taby)taby neprevzal MSIE po Firefoxu, z WWW prohlizecu je mela drive Opera a jeste rok pred tim IBrowse (na Amize), obecne Opera byla ten prohlizec co se nebal delat veci jinak a pozdeji po nem ostatni prohlizece to prebirali ;)
[...] Nesouhlasím s kolegou k3dARem nade mnou, že pro uživatele je to jedno. [...] U MDI v Opeře to byla skutečná samostatná podokna, s možností jejich přesouvání, změny velikosti, minimalizace, maximalizace, kaskádování, dlaždicování nebo čeho všeho… [...]Jednodušší rozhraní se prostě většině lidí ovládá lépe, mnoho zbytečných možností je na obtíž (plete se pod ruky, člověk nechtěně kaskáduje, minimalizuje a tak [...[prechod Opery z MDI na Taby jiste nebyl kvuli tomu aby se to lidem nepletlo
i Opera 12.16 v ktere ted pisu ma u kazdeho tabu v kontextovem menu moznosti "Maximalizovat/Obnovit/Minimalizovat, Kaskada, Dlazdicovat Vertikalne/Horizontalne", kdyz neni tab maximalizovanej tak lze jeho tab/subokno posovouat i menit mu velikost... ;)
přešlo se na taby, které jen emulují neschopnost desktopu taby používat mezi všemi aplikacemi.Ono se nakonec zpravidla ukáže, že věci, které si aplikace či jiné vyšší vrstvy softwaru řeší samy, a obcházejí tak „neschopnosti desktopu“ či jiných vrstev systému pod nimi, jsou životaschopnější, použitelnější a praktičtější než nějaká obecná systémová řešení, nad jejichž elegancí možná jásá pár vývojářů a softwarových architektů (nemohu nezmínit KDE a Plasmu, kde absurdní obsese jeho autorů superintegrací a recyklací všeho dělá řadu KDE programů naprosto nepoužitelnými, nepraktickými a navíc superzabugovanými), ale pro normálního uživatele je jednodušší se podrbat pravou nohou za levým uchem. Stejně jako taby vyhrály nad papírově „lepším“ MDI. To, že má prohlížeč taby ve své režii, mu umožňuje s nimi zacházet při plném využití toho, co o nich ví a co s nimi může dělat. Zobrazit a spravovat je přesně tak, jak to nejlíp autoři daného prohlížeče uznají za vhodné, ale i dál s nimi pracovat. Třeba i takový správce sezení je něco, bez čeho už asi tak 15 let nemůžu prohlížeč používat (paradoxně nejdřív to byl ten z Opery, ale pak ho doplňky pro Firefox a Chrome funkčně výrazně překonaly), včetně zpětné historie stránek, pozice na každé stránce atd. Nějaká obecná řešení na úrovni desktopu by podle mě ustrnula někde na něčem obecném a neohrabaném. Kdybych to měl uzavřit nějakou odvážnou poznámkou, možná i proto se vývoj od X11 odklonil k Waylandu, proto se dnes obecně ujímají primitivnější, ale praktičtější systémy, orientované místo sebe samých na aplikace (včetně těch mobilních a webových), zatímco nějaká integrace s desktopem už není tak žhavé téma jako kdysi (viz např. využití client-side decorations v moderních aplikacích pro GNOME – samozřejmě v KDE se to nelíbí a navrhují nějaký server-side hybrid, který sice je hezky systémový, ale v praxi… Nepraktický).
možná i proto se vývoj od X11 odklonil k Waylandu, proto se dnes obecně ujímají primitivnější, ale praktičtější systémy, orientované místo sebe samých na aplikace
X bych určitě neoznačil za příklad systému orientovaného na sebe sama. Je potřeba si uvědomit, kdy ten systém vznikal, tehdy se grafické prostředí a aplikace v něm používaly výrazně jiným způsobem. Dnes už je samozřejmě situace jiná, takže je namístě otázka, zda ještě stojí za to přiohýbat ten starý model na dnešní potřeby, nebo jestli už je čas nahradit ho novým.
napr. kdyz nejsou dostupne pisma v systemu a v PDF nejsou vlozeneProto jsem explicitně uvedl PDF-A.
Moje úvaha (nezveřejněná) byla v tom smyslu, že tuto funkcionalitu (screenshots) bych absolutně nečekal od prohlížečeja "vyrostl" na Opere <=12 takze me prijde naopak logicke aby nektere veci prinasel prohlizec rovnou, Vivaldi Browser (ktery je duchovni nastupnce Opera <=12) ma screenshot nativne a je to ok ;)
Jinak odinstalovat to asi nepůjde, když je uvedeno, že "se stane součástí Firefoxu.", ty einsteine.predinstalovanym rozsirenim soucasti instalace, ty einsteine ;)
jistě by se pro browser daly najít podstatnější funkce, než je získání obrázků (a další sledovatelné metriky).tak muzes prijit s rozsirenim co dostanes do testpilot a uzivatele si reknou co je pro ne podstatnejsi ;)