Byla vydána verze 4.0.0 programovacího jazyka Ruby (Wikipedie). S Ruby Box a ZJIT. Ruby lze vyzkoušet na webové stránce TryRuby. U příležitosti 30. narozenin, první veřejná verze Ruby 0.95 byla oznámena 21. prosince 1995, proběhl redesign webových stránek.
Všem čtenářkám a čtenářům AbcLinuxu krásné Vánoce.
Byla vydána nová verze 7.0 linuxové distribuce Parrot OS (Wikipedie). S kódovým názvem Echo. Jedná se o linuxovou distribuci založenou na Debianu a zaměřenou na penetrační testování, digitální forenzní analýzu, reverzní inženýrství, hacking, anonymitu nebo kryptografii. Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Vývojáři postmarketOS vydali verzi 25.12 tohoto před osmi lety představeného operačního systému pro chytré telefony vycházejícího z optimalizovaného a nakonfigurovaného Alpine Linuxu s vlastními balíčky. Přehled novinek v příspěvku na blogu. Na výběr jsou 4 uživatelská rozhraní: GNOME Shell on Mobile, KDE Plasma Mobile, Phosh a Sxmo.
Byla vydána nová verze 0.41.0 multimediálního přehrávače mpv (Wikipedie) vycházejícího z přehrávačů MPlayer a mplayer2. Přehled novinek, změn a oprav na GitHubu. Požadován je FFmpeg 6.1 nebo novější a také libplacebo 6.338.2 nebo novější.
Byla vydána nová verze 5.5 (novinky) skriptovacího jazyka Lua (Wikipedie). Po pěti a půl letech od vydání verze 5.4.
Byla vydána nová verze 5.4.0 programu na úpravu digitálních fotografií darktable (Wikipedie). Z novinek lze vypíchnout vylepšenou podporu Waylandu. Nejnovější darktable by měl na Waylandu fungovat stejně dobře jako na X11.
Byla vydána beta verze Linux Mintu 22.3 s kódovým jménem Zena. Podrobnosti v přehledu novinek a poznámkách k vydání. Vypíchnout lze, že nástroj Systémová hlášení (System Reports) získal mnoho nových funkcí a byl přejmenován na Informace o systému (System Information). Linux Mint 22.3 bude podporován do roku 2029.
GNU Project Debugger aneb GDB byl vydán ve verzi 17.1. Podrobný přehled novinek v souboru NEWS.
Josef Průša oznámil zveřejnění kompletních CAD souborů rámů tiskáren Prusa CORE One a CORE One L. Nejsou vydány pod obecnou veřejnou licenci GNU ani Creative Commons ale pod novou licencí OCL neboli Open Community License. Ta nepovoluje prodávat kompletní tiskárny či remixy založené na těchto zdrojích.
Paul Allen, spoluzakladatel Microsoftu, se pustil do patentového sporu skoro se všemi velkými americkými firmami, které zakládají své podnikání na internetu. Firma Interval Licensing, která spadá pod Interval Research, žalovala mimo jiné Google, Yahoo!, Apple, YouTube, eBay, AOL a další na základě čtyř deset let starých všeobecných patentů pokrývajících běžné funkce webových obchodů a podobných stránek. Podrobné informace, včetně textu žaloby, najdete na Groklaw.
Tiskni
Sdílej:
to pochybujem, bola by to velka hlupost keby zrusili patenty, ved predsa z niecoho ty pravnici a sudcovia musia zit a toto je prave pre nich diamantova bana.
tu by som sa skôr bál, že sa všetci veľkí hráči dohodnú, že sa nebudú navzájom žalovať, ale budú žalovať kohokoľvek iného, a máme oligopol ako vyšitý. a ostatní tvorcovia softu by tak akurát mohli platiť za "ochranu"/nechať sa kúpiť.To je nějaký vtip? Vždyť přesně takto to už dávno probíhá. Firmy vstupují do poolu a navzájem si své patenty cross-licencují (uzavírají smlouvu o neútočení na sebe navzájem a zároveň zpřístupňují své patenty celému poolu), ostatní co v poolu nejsou mají smůlu a buď můžou platit do poolu za patentové licence (třeba určitý obnos za jedno vyrobené zařízení, za jedno zpřístupnění klientovi,…) a nebo se vystavit riziku právního napadení (, které se blíží téměř k jistotě). Ba co víc. V MPEG-LA už to mají dokonce vymakané tak, že mají svoje právní oddělení a všechnu tu byrokracii řeší pomalu za klienty. Celá jejich reklama zní ve stylu:
Máte přebytečný patent? Vstupte do poolu a zhodnoťte své investice. My už to z těch hajzlů nějak vytřískáme. Vy se mezitím můžete věnovat v klidu důležitějším věcem – vašemu biznisu.A nehorší na tom je, že už se to pomalu přestává týkat jen softwarových patentů.
Kéž by se tak všichni SW-patentoví magnáti a trollové nechali strhnout v nějaké vlně davové psychózy ke společnému SYN flooding DoS útoku na americkou justici. By mě zajímalo, jaké systémové protiopatření by legislativci uzákonili, případně alespoň k jakým precedentům by to v krátké době vedlo - a jaký vliv by to zpětně mělo na praktickou aplikovatelnost a finanční bonitu SW patentů.No, nevím. V US mají pro patentové spory vyhrazeno dokonce jedno oddělení (ale teď nevím jestli u nejvyššího soudu) a tam mají furt co dělat. Prej tam dokonce jednu dobu seděl soudce co patentové spory doslova miloval a chtěl mít snad patent na všechno. A patentový právník je jeden z nejvýnosnějších jobů (hodně peněz, málo znalostí, spousty keců).
Nakonec se spíš bojím, že se časem ti silnější dohodnou na něčem ve smyslu "ochranný svaz softwarově-patentový"O čem je řeč? Vždyť MPEG-LA a podobné patenové pooly ani nic jiného nejsou.
a platit desátekTo se děje už dnes a patentové licence si platíme dokonce několikanásobně (teda pokud zrovna není korporace členem patent poolu). Jednou v ceně grafické karty, podruhé v ceně (neoddělitelných) Windows, potřetí v ceně přehrávače DVD,…