Byla vydána (𝕏) zářijová aktualizace aneb nová verze 1.105 editoru zdrojových kódů Visual Studio Code (Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy a videi v poznámkách k vydání. Ve verzi 1.105 vyjde také VSCodium, tj. komunitní sestavení Visual Studia Code bez telemetrie a licenčních podmínek Microsoftu.
Ve Firefoxu bude lepší správa profilů (oddělené nastavení domovské stránky, nastavení lišt, instalace rozšíření, uložení hesla, přidání záložky atd.). Nový grafický správce profilů bude postupně zaváděn od 14.října.
Canonical vydal (email) Ubuntu 25.10 Questing Quokka. Přehled novinek v poznámkách k vydání. Jedná se o průběžné vydání s podporou 9 měsíců, tj. do července 2026.
ClamAV (Wikipedie), tj. multiplatformní antivirový engine s otevřeným zdrojovým kódem pro detekci trojských koní, virů, malwaru a dalších škodlivých hrozeb, byl vydán ve verzi 1.5.0.
Byla vydána nová verze 1.12.0 dynamického programovacího jazyka Julia (Wikipedie) určeného zejména pro vědecké výpočty. Přehled novinek v příspěvku na blogu a v poznámkách k vydání. Aktualizována byla také dokumentace.
V Redisu byla nalezena a v upstreamu již opravena kritická zranitelnost CVE-2025-49844 s CVSS 10.0 (RCE, vzdálené spouštění kódu).
Ministr a vicepremiér pro digitalizaci Marian Jurečka dnes oznámil, že přijme rezignaci ředitele Digitální a informační agentury Martina Mesršmída, a to k 23. říjnu 2025. Mesršmíd nabídl svou funkci během minulého víkendu, kdy se DIA potýkala s problémy eDokladů, které některým občanům znepříjemnily využití možnosti prokázat se digitální občankou u volebních komisí při volbách do Poslanecké sněmovny.
Společnost Meta představila OpenZL. Jedná se o open source framework pro kompresi dat s ohledem na jejich formát. Zdrojové kódy jsou k dispozici na GitHubu.
Google postupně zpřístupňuje českým uživatelům Režim AI (AI Mode), tj. nový režim vyhledávání založený na umělé inteligenci. Režim AI nabízí pokročilé uvažování, multimodalitu a možnost prozkoumat jakékoliv téma do hloubky pomocí dodatečných dotazů a užitečných odkazů na weby.
Programovací jazyk Python byl vydán v nové major verzi 3.14.0. Podrobný přehled novinek v aktualizované dokumentaci.
Plausible Analytics (zprávička), alternativa ke Google Analytics, mění licenci z MIT na AGPLv3: Změna nijak neovlivní uživatele naší cloudové služby, ani uživatele provozující vlastní instanci. Rozladěno může být několik korporací, které nám zkouší konkurovat naším vlastním softwarem bez toho, aby do něj připívali zpět.
Tiskni
Sdílej:
Zhrzeni pohrobkove se snazi nejak pomstit.vaše psychoanalýza je doopravdy úchvatná. Navštěvuje vás v ordinaci celý vývojářský tým Plausible Analytics? Máte svolení takhle publikovat důvěrné informace?
S GPL prijde zakonite stagnace a uzivatele z toho budou profitovat pouze tak ze pobezi za lepsim produktem.Bylo mi ctí se přečíst názor takového odborníka na produkt, obchodní strategii a licence.
V tom je proste MIT vyhodnejsi protoze odvozene dilo je mnohdy daleko lepsi nez original a vede k pokroku.A já blbec žil v představách, že to jaké je odvozené dílo nezávisí na licenci, ale na vývojářském týmu. Ještě jednou díky za tu neskonalou moudrost. Až se někdo po přečtení téhle odpovědi zamyslí, proč odpovídám na takovéhle shit-posty - je večer, ještě se mi nechce spát a asi bych mohl dělat něco užitečnějšího, ale taky se mi nechce.
Většinou to bývá tak, že konkurence nemá nic, vezme tvůj produkt pod ne-copyleftovou licencí, přidá k němu něco málo (někdy jen marketing) a prodává ho jako službu.
Proto je lepší vydávat vlastní software pod copyleftovou licencí, protože pak je zaručeno, že uživatelé (a tím zpravidla i ty) dostanou zdrojové kódy toho, co bylo k tvému produktu přidáno – a i kdyby nic přidáno nebylo, budou mít možnost stažení původních zdrojových kódů a lépe se dozví, kdo je původním autorem a komu vděčí za tento software (tobě).
Zatímco když použiješ ne-copyleftovou (permisivní) licenci, tak je tvůj software pro uživatele většinou neviditelný, je to jen nějaká knihovna kdesi uvnitř, o které uživatel ani neví – a to i když hraje klíčovou roli v dané aplikaci nebo službě.
Psal jsem o tom už před víc jak deseti lety, viz články: Kouzlo licencí svobodného softwaru nebo Softwarové licence – kterou si vybrat? – tak je fajn, že už na to přicházejí i ostatní.