V Bolzanu probíhá konference SFSCON (South Tyrol Free Software Conference). Jean-Baptiste Kempf, zakladatel a prezident VideoLAN a klíčový vývojář VLC media playeru, byl na ní oceněn cenou European SFS Award 2025 udělovanou Free Software Foundation Europe (FSFE) a Linux User Group Bolzano‑Bozen (LUGBZ).
Open-source minimalistický trackball Ploopy Nano byl po modelech modelech Classic a Thumb Trackball také aktualizován. Nová verze Nano 2 používá optický senzor PAW3222 a k původně beztlačítkovému designu přidává jedno tlačítko, které ve výchozí konfiguraci firmwaru QMK přepíná režim posouvání koulí. Sestavený trackball nyní vyjde na 60 kanadských dolarů (bez dopravy a DPH).
Github publikoval Octoverse 2025 (YouTube), tj. každoroční přehled o stavu open source a veřejných softwarových projektů na GitHubu. Každou sekundu se připojil více než jeden nový vývojář. Nejpoužívanějším programovacím jazykem se stal TypeScript.
Kit je nový maskot webového prohlížeče Firefox.
Mastodon (Wikipedie) - sociální síť, která není na prodej - byl vydán ve verzi 4.5. Přehled novinek s náhledy v oznámení na blogu.
Německo zvažuje, že zaplatí místním telekomunikačním operátorům včetně Deutsche Telekom, aby nahradili zařízení od čínské firmy Huawei. Náklady na výměnu by mohly přesáhnout dvě miliardy eur (bezmála 49 miliard Kč). Jeden scénář počítá s tím, že vláda na tento záměr použije prostředky určené na obranu či infrastrukturu.
Po dvaceti letech skončil leader japonské SUMO (SUpport.MOzilla.org) komunity Marsf. Důvodem bylo nasazení sumobota, který nedodržuje nastavené postupy a hrubě zasahuje do překladů i archivů. Marsf zároveň zakázal použití svých příspěvků a dat k učení sumobota a AI a požádal o vyřazení svých dat ze všech učebních dat.
Úřad pro ochranu hospodářské soutěže zahajuje sektorové šetření v oblasti mobilních telekomunikačních služeb poskytovaných domácnostem v České republice. Z poznatků získaných na základě prvotní analýzy provedené ve spolupráci s Českým telekomunikačním úřadem (ČTÚ) ÚOHS zjistil, že vzájemné vztahy mezi operátory je zapotřebí detailněji prověřit kvůli možné nefunkčnosti některých aspektů konkurence na trzích, na nichž roste tržní podíl klíčových hráčů a naopak klesá význam nezávislých virtuálních operátorů.
Různé audity bezpečnostních systémů pařížského muzea Louvre odhalily závažné problémy v oblasti kybernetické bezpečnosti a tyto problémy přetrvávaly déle než deset let. Jeden z těchto auditů, který v roce 2014 provedla francouzská národní agentura pro kybernetickou bezpečnost, například ukázal, že heslo do kamerového systému muzea bylo „Louvre“. 😀
Z upstreamu GNOME Mutter byl zcela odstraněn backend X11. GNOME 50 tedy poběží už pouze nad Waylandem. Aplikace pro X11 budou využívat XWayland.
Nadace pro svobodnou informační infrastrukturu (FFII) přináší zprávu o podpisu ACTA, který by měl být učiněn tuto sobotu (1.10.).
Tiskni
Sdílej:
Otevírání zásilek kvůli clu je běžný na celým světe snad odjakživa. To nemá s tímhle nic společnýho...
a jehož smyslem bylo zabránit šíření myšlenek kritizujících církevTo se mi nějak nezdá. Jednak bych řekl, že je to výdobytek až posledních pár málo století a druhak by přece kritikům církve stačilo vydat své myšlenky pod Creative Commons.
Fyzické vlastnictví existuje od počátků lidstva, vždycky bylo bráno jako něco běžného a je přirozené.Ale kdepak. Vlastnictví jako instituce je výdobytek civilizace a vždycky vázané na tom, co společnost jako vlastnictví uznává a neuznává. Např. se většinou neuznávalo okrádání bližního svého (rodiny, kmene, města, státu), ale přivlastňování si majetku cizích (nepřátel) byl (a je) legitimní způsob nabývání vlastnictví. Běžné a přirozené (a od počátků lidstva) je, že vlastnit můžete pouze to, co jste si schopen sám ochránit (co jste schopen držet).
jde o monopol, který vznikl s vynálezem knihtisku a jehož smyslem bylo zabránit šíření myšlenek kritizujících církevZabránit šíření myšlenek má jiná instituce, a to cenzura. Autorské právo vzniklo kvůli ochraně tiskařských monopolů v Londýně (s tou koncepcí, že první tiskař převzal copyright jakoby od autora, takže žádný druhý tiskař neměl mít právo tisknout totéž a kazit prvnímu tiskaři kšefty např. levnější produkcí).
Vůbec ne, copyright vznikl právě jako nástroj cenzury a monopoly byly jeho důsledkem, ne důvodemVážený odkazovači na Wikipedii, hned první věta vašeho odkazu říká pravý opak toho, co zde tvrdíte. A zbytek článku taktéž.
Že by se tam říkal pravý opak, to jsem tam nenašel,Smutné.
nicméně nic to nemění na tom, že Sten má v podstatě pravdu. Copyright a cenzura spolu celkem souvisí.Souvisí spolu jen tím, že jde o kontrolu. Jenomže cenzura může existovat a existovala i bez copyrightu a naopak. Copyright jako právo tiskaře kopírovat autorské dílo (na základě přenosu autorského práva) vznikl z důvodů potlačení konkurence v byznysu.
Smutné pro tebe, protože vidíš věci, které tam nejsou.Kdo vidí věci, co tam nejsou, nejsem já. Ono kupodivu nestačí zahlédnout slovo cenzura, ještě je třeba pochopit kontext a vůbec smysl textu: Námitka diskutéra:
Vůbec ne, copyright vznikl právě jako nástroj cenzury a monopoly byly jeho důsledkem, ne důvodemPrvní věta jeho odkazu, která tvrdí opak: The history of copyright law starts with early privileges and monopolies granted to printers of books. I v dalším popisu je řeč o cenzuře v souvislosti s udělováním tiskařských licencí neboli kontrolou jejich činnosti bez jakékoliv souvislosti s copyrightem coby autorským právem. To, že mocní chtějí kontrolovat informace nemá nic společného s institutem copyrightu založeném na autorském právu.
Samozřejmě, že může existovat jedno bez druhého, a taky existuje, nicméně je pravda, že zavedení copyrightu bylo, aspoň v Anglii, motivováno mimo jiné i snahou o cenzuru. To se nevylučuje s tím, že jde o státem udělený monopol.Právě v Anglii, kde nynější princip copyrightu založený na autorském právu vznikl, šlo výlučně o regulaci byznysu naopak cenzuru kontroly tisku spíše nahrazující (jak se lze dočíst z dalšího odkazu na WP:
the Statute of Anne: "... transformed the stationers' copyright - which had been used as a device of monopoly and an instrument of censorship - into a trade-regulation concept to promote learning and to curtail the monopoly of publishers...
Kdo vidí věci, co tam nejsou, nejsem já.No tak to jsi to buď vůbec nečetl, nebo tomu textu nerozumíš. Nepíše se tam vůbec nic, co by podporovalo tvůj názor. A i kdyby, pořád je to jenom Wikipedie. Vím asi o deseti autorech, kteří tvrdí opak, a dýl než já jsem na živu. Z mojí hlavy to rozhodně není.
První věta jeho odkazu, která tvrdí opak: The history of copyright law starts with early privileges and monopolies granted to printers of books.A co? Z toho nevyplývá nic, co by podporovalo tvůj názor.
I v dalším popisu je řeč o cenzuře v souvislosti s udělováním tiskařských licencí neboli kontrolou jejich činnosti bez jakékoliv souvislosti s copyrightem coby autorským právem.Bez jakékoli souvislosti? Vždyť ta souvislost přímo mlátí do očí!
To, že mocní chtějí kontrolovat informace nemá nic společného s institutem copyrightu založeném na autorském právu.Ale má. Historicky jsou to dvě věci, které jdou ruku v ruce. Copyright byl mnohokrát v praxi použit jako nástroj cenzury. I naopak. Příkladů je plno. Poslechni si nebo přečti co říká/píše o copyrightu a cenzuře Eben Moglen nebo Richard Stallman.
Právě v Anglii, kde nynější princip copyrightu založený na autorském právu vznikl, šlo výlučně o regulaci byznysu naopak cenzuru kontroly tisku spíše nahrazující (jak se lze dočíst z dalšího odkazu na WP:Teď ses střelil do vlastní nohy. Přečti si to znova: copyright NAHRAZUJÍCÍ cenzuru. Copyright může sloužit jako nástroj cenzorů, a taky slouží.
the Statute of Anne: "... transformed the stationers' copyright - which had been used as a device of monopoly and an instrument of censorship - into a trade-regulation concept to promote learning and to curtail the monopoly of publishers...Tohle je žvást. Podobné propagandistické kecy existují i o patentech. Důležitá je praxe. Jestli ze svého přihlouplého názoru nechceš ustoupit, najdi si prosím něco co ho podporuje.
Bych to možná napsal takhle -(-1)
.
Nějaká starší data:
http://www.oecd.org/dataoecd/42/17/34960843.pdf