Vývojáři open source operačního systému ReactOS (Wikipedie), jehož cílem je kompletní binární kompatibilita s aplikacemi a ovladači pro Windows, se na síti 𝕏 pochlubili, že ReactOS zvládne počítačovou hru Half-Life.
Byla vydána nová verze 4.8 multiplatformního integrovaného vývojového prostředí (IDE) pro rychlý vývoj aplikaci (RAD) ve Free Pascalu Lazarus (Wikipedie). Využíván je Free Pascal Compiler (FPC) 3.2.2.
Apple container dospěl do verze 1.0.0. Jedná se o open source nástroj pro spouštění linuxových kontejnerů na macOS postavený nad containerization. Napsaný je v programovacím jazyce Swift a optimalizovaný pro Apple silicon.
Bylo vydáno Eclipse IDE 2026-06 aneb Eclipse 4.40. Představení novinek tohoto integrovaného vývojového prostředí také na YouTube.
Asterinas (GitHub) je v Rustu napsané jádro operačního systému poskytující s jádrem Linux kompatibilní ABI. Vydána byla verze 0.18.0. První distribucí postavenou nad jádrem Asterinas je Asterinas NixOS. Nejedná se o oficiální projekt NixOS a nemá nic společného s NixOS Foundation.
Podrobně byla rozebrána kritická zranitelnost v nf_tables (CVE-2026-23111). Další lokální eskalace práv na Linuxu. V upstreamu byla zranitelnost již v únoru opravena. Ve zdrojovém kódu stačilo odstranit 1 vykřičník.
Evropská komise (EK) nařídila americké společnosti Meta, že musí znovu umožnit bezplatný přístup konkurenčním obecně zaměřeným asistentům umělé inteligence (AI) k WhatsAppu a tento přístup musí zachovat až do ukončení antimonopolního šetření. Opatření je dočasné a má zabránit vážnému a nevratnému poškození konkurence na rychle rostoucím trhu s obecnými AI asistenty. Meta uvedla, že se proti rozhodnutí odvolá.
Společnost Anthropic představila AI modely Claude Fable 5 a Claude Mythos 5. Claude Fable 5 je první model třídy Mythos určený pro běžné použití.
Byla vydána nová stabilní verze 3.24.0, tj. první z nové řady 3.24, minimalistické linuxové distribuce zaměřené na bezpečnost Alpine Linux (Wikipedie) postavené na standardní knihovně jazyka C musl libc a BusyBoxu. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
Na čem pracují vývojáři v Rustu napsaného mikrokernelového unixového operačního systému Redox OS (Wikipedie)? Byl publikován přehled vývoje za květen. Vypíchnout lze nový scheduler EEVDF nebo port desktopového prostředí Xfce na Redox OS.
Nadace pro svobodnou informační infrastrukturu (FFII) přináší zprávu o podpisu ACTA, který by měl být učiněn tuto sobotu (1.10.).
Tiskni
Sdílej:
Otevírání zásilek kvůli clu je běžný na celým světe snad odjakživa. To nemá s tímhle nic společnýho...
a jehož smyslem bylo zabránit šíření myšlenek kritizujících církevTo se mi nějak nezdá. Jednak bych řekl, že je to výdobytek až posledních pár málo století a druhak by přece kritikům církve stačilo vydat své myšlenky pod Creative Commons.
Fyzické vlastnictví existuje od počátků lidstva, vždycky bylo bráno jako něco běžného a je přirozené.Ale kdepak. Vlastnictví jako instituce je výdobytek civilizace a vždycky vázané na tom, co společnost jako vlastnictví uznává a neuznává. Např. se většinou neuznávalo okrádání bližního svého (rodiny, kmene, města, státu), ale přivlastňování si majetku cizích (nepřátel) byl (a je) legitimní způsob nabývání vlastnictví. Běžné a přirozené (a od počátků lidstva) je, že vlastnit můžete pouze to, co jste si schopen sám ochránit (co jste schopen držet).
jde o monopol, který vznikl s vynálezem knihtisku a jehož smyslem bylo zabránit šíření myšlenek kritizujících církevZabránit šíření myšlenek má jiná instituce, a to cenzura. Autorské právo vzniklo kvůli ochraně tiskařských monopolů v Londýně (s tou koncepcí, že první tiskař převzal copyright jakoby od autora, takže žádný druhý tiskař neměl mít právo tisknout totéž a kazit prvnímu tiskaři kšefty např. levnější produkcí).
Vůbec ne, copyright vznikl právě jako nástroj cenzury a monopoly byly jeho důsledkem, ne důvodemVážený odkazovači na Wikipedii, hned první věta vašeho odkazu říká pravý opak toho, co zde tvrdíte. A zbytek článku taktéž.
Že by se tam říkal pravý opak, to jsem tam nenašel,Smutné.
nicméně nic to nemění na tom, že Sten má v podstatě pravdu. Copyright a cenzura spolu celkem souvisí.Souvisí spolu jen tím, že jde o kontrolu. Jenomže cenzura může existovat a existovala i bez copyrightu a naopak. Copyright jako právo tiskaře kopírovat autorské dílo (na základě přenosu autorského práva) vznikl z důvodů potlačení konkurence v byznysu.
Smutné pro tebe, protože vidíš věci, které tam nejsou.Kdo vidí věci, co tam nejsou, nejsem já. Ono kupodivu nestačí zahlédnout slovo cenzura, ještě je třeba pochopit kontext a vůbec smysl textu: Námitka diskutéra:
Vůbec ne, copyright vznikl právě jako nástroj cenzury a monopoly byly jeho důsledkem, ne důvodemPrvní věta jeho odkazu, která tvrdí opak: The history of copyright law starts with early privileges and monopolies granted to printers of books. I v dalším popisu je řeč o cenzuře v souvislosti s udělováním tiskařských licencí neboli kontrolou jejich činnosti bez jakékoliv souvislosti s copyrightem coby autorským právem. To, že mocní chtějí kontrolovat informace nemá nic společného s institutem copyrightu založeném na autorském právu.
Samozřejmě, že může existovat jedno bez druhého, a taky existuje, nicméně je pravda, že zavedení copyrightu bylo, aspoň v Anglii, motivováno mimo jiné i snahou o cenzuru. To se nevylučuje s tím, že jde o státem udělený monopol.Právě v Anglii, kde nynější princip copyrightu založený na autorském právu vznikl, šlo výlučně o regulaci byznysu naopak cenzuru kontroly tisku spíše nahrazující (jak se lze dočíst z dalšího odkazu na WP:
the Statute of Anne: "... transformed the stationers' copyright - which had been used as a device of monopoly and an instrument of censorship - into a trade-regulation concept to promote learning and to curtail the monopoly of publishers...
Kdo vidí věci, co tam nejsou, nejsem já.No tak to jsi to buď vůbec nečetl, nebo tomu textu nerozumíš. Nepíše se tam vůbec nic, co by podporovalo tvůj názor. A i kdyby, pořád je to jenom Wikipedie. Vím asi o deseti autorech, kteří tvrdí opak, a dýl než já jsem na živu. Z mojí hlavy to rozhodně není.
První věta jeho odkazu, která tvrdí opak: The history of copyright law starts with early privileges and monopolies granted to printers of books.A co? Z toho nevyplývá nic, co by podporovalo tvůj názor.
I v dalším popisu je řeč o cenzuře v souvislosti s udělováním tiskařských licencí neboli kontrolou jejich činnosti bez jakékoliv souvislosti s copyrightem coby autorským právem.Bez jakékoli souvislosti? Vždyť ta souvislost přímo mlátí do očí!
To, že mocní chtějí kontrolovat informace nemá nic společného s institutem copyrightu založeném na autorském právu.Ale má. Historicky jsou to dvě věci, které jdou ruku v ruce. Copyright byl mnohokrát v praxi použit jako nástroj cenzury. I naopak. Příkladů je plno. Poslechni si nebo přečti co říká/píše o copyrightu a cenzuře Eben Moglen nebo Richard Stallman.
Právě v Anglii, kde nynější princip copyrightu založený na autorském právu vznikl, šlo výlučně o regulaci byznysu naopak cenzuru kontroly tisku spíše nahrazující (jak se lze dočíst z dalšího odkazu na WP:Teď ses střelil do vlastní nohy. Přečti si to znova: copyright NAHRAZUJÍCÍ cenzuru. Copyright může sloužit jako nástroj cenzorů, a taky slouží.
the Statute of Anne: "... transformed the stationers' copyright - which had been used as a device of monopoly and an instrument of censorship - into a trade-regulation concept to promote learning and to curtail the monopoly of publishers...Tohle je žvást. Podobné propagandistické kecy existují i o patentech. Důležitá je praxe. Jestli ze svého přihlouplého názoru nechceš ustoupit, najdi si prosím něco co ho podporuje.
Bych to možná napsal takhle -(-1)
.
Nějaká starší data:
http://www.oecd.org/dataoecd/42/17/34960843.pdf