Byla vydána (𝕏) zářijová aktualizace aneb nová verze 1.105 editoru zdrojových kódů Visual Studio Code (Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy a videi v poznámkách k vydání. Ve verzi 1.105 vyjde také VSCodium, tj. komunitní sestavení Visual Studia Code bez telemetrie a licenčních podmínek Microsoftu.
Ve Firefoxu bude lepší správa profilů (oddělené nastavení domovské stránky, nastavení lišt, instalace rozšíření, uložení hesla, přidání záložky atd.). Nový grafický správce profilů bude postupně zaváděn od 14.října.
Canonical vydal (email) Ubuntu 25.10 Questing Quokka. Přehled novinek v poznámkách k vydání. Jedná se o průběžné vydání s podporou 9 měsíců, tj. do července 2026.
ClamAV (Wikipedie), tj. multiplatformní antivirový engine s otevřeným zdrojovým kódem pro detekci trojských koní, virů, malwaru a dalších škodlivých hrozeb, byl vydán ve verzi 1.5.0.
Byla vydána nová verze 1.12.0 dynamického programovacího jazyka Julia (Wikipedie) určeného zejména pro vědecké výpočty. Přehled novinek v příspěvku na blogu a v poznámkách k vydání. Aktualizována byla také dokumentace.
V Redisu byla nalezena a v upstreamu již opravena kritická zranitelnost CVE-2025-49844 s CVSS 10.0 (RCE, vzdálené spouštění kódu).
Ministr a vicepremiér pro digitalizaci Marian Jurečka dnes oznámil, že přijme rezignaci ředitele Digitální a informační agentury Martina Mesršmída, a to k 23. říjnu 2025. Mesršmíd nabídl svou funkci během minulého víkendu, kdy se DIA potýkala s problémy eDokladů, které některým občanům znepříjemnily využití možnosti prokázat se digitální občankou u volebních komisí při volbách do Poslanecké sněmovny.
Společnost Meta představila OpenZL. Jedná se o open source framework pro kompresi dat s ohledem na jejich formát. Zdrojové kódy jsou k dispozici na GitHubu.
Google postupně zpřístupňuje českým uživatelům Režim AI (AI Mode), tj. nový režim vyhledávání založený na umělé inteligenci. Režim AI nabízí pokročilé uvažování, multimodalitu a možnost prozkoumat jakékoliv téma do hloubky pomocí dodatečných dotazů a užitečných odkazů na weby.
Programovací jazyk Python byl vydán v nové major verzi 3.14.0. Podrobný přehled novinek v aktualizované dokumentaci.
Nadace pro svobodnou informační infrastrukturu (FFII) přináší zprávu o podpisu ACTA, který by měl být učiněn tuto sobotu (1.10.).
Tiskni
Sdílej:
Otevírání zásilek kvůli clu je běžný na celým světe snad odjakživa. To nemá s tímhle nic společnýho...
a jehož smyslem bylo zabránit šíření myšlenek kritizujících církevTo se mi nějak nezdá. Jednak bych řekl, že je to výdobytek až posledních pár málo století a druhak by přece kritikům církve stačilo vydat své myšlenky pod Creative Commons.
Fyzické vlastnictví existuje od počátků lidstva, vždycky bylo bráno jako něco běžného a je přirozené.Ale kdepak. Vlastnictví jako instituce je výdobytek civilizace a vždycky vázané na tom, co společnost jako vlastnictví uznává a neuznává. Např. se většinou neuznávalo okrádání bližního svého (rodiny, kmene, města, státu), ale přivlastňování si majetku cizích (nepřátel) byl (a je) legitimní způsob nabývání vlastnictví. Běžné a přirozené (a od počátků lidstva) je, že vlastnit můžete pouze to, co jste si schopen sám ochránit (co jste schopen držet).
jde o monopol, který vznikl s vynálezem knihtisku a jehož smyslem bylo zabránit šíření myšlenek kritizujících církevZabránit šíření myšlenek má jiná instituce, a to cenzura. Autorské právo vzniklo kvůli ochraně tiskařských monopolů v Londýně (s tou koncepcí, že první tiskař převzal copyright jakoby od autora, takže žádný druhý tiskař neměl mít právo tisknout totéž a kazit prvnímu tiskaři kšefty např. levnější produkcí).
Vůbec ne, copyright vznikl právě jako nástroj cenzury a monopoly byly jeho důsledkem, ne důvodemVážený odkazovači na Wikipedii, hned první věta vašeho odkazu říká pravý opak toho, co zde tvrdíte. A zbytek článku taktéž.
Že by se tam říkal pravý opak, to jsem tam nenašel,Smutné.
nicméně nic to nemění na tom, že Sten má v podstatě pravdu. Copyright a cenzura spolu celkem souvisí.Souvisí spolu jen tím, že jde o kontrolu. Jenomže cenzura může existovat a existovala i bez copyrightu a naopak. Copyright jako právo tiskaře kopírovat autorské dílo (na základě přenosu autorského práva) vznikl z důvodů potlačení konkurence v byznysu.
Smutné pro tebe, protože vidíš věci, které tam nejsou.Kdo vidí věci, co tam nejsou, nejsem já. Ono kupodivu nestačí zahlédnout slovo cenzura, ještě je třeba pochopit kontext a vůbec smysl textu: Námitka diskutéra:
Vůbec ne, copyright vznikl právě jako nástroj cenzury a monopoly byly jeho důsledkem, ne důvodemPrvní věta jeho odkazu, která tvrdí opak: The history of copyright law starts with early privileges and monopolies granted to printers of books. I v dalším popisu je řeč o cenzuře v souvislosti s udělováním tiskařských licencí neboli kontrolou jejich činnosti bez jakékoliv souvislosti s copyrightem coby autorským právem. To, že mocní chtějí kontrolovat informace nemá nic společného s institutem copyrightu založeném na autorském právu.
Samozřejmě, že může existovat jedno bez druhého, a taky existuje, nicméně je pravda, že zavedení copyrightu bylo, aspoň v Anglii, motivováno mimo jiné i snahou o cenzuru. To se nevylučuje s tím, že jde o státem udělený monopol.Právě v Anglii, kde nynější princip copyrightu založený na autorském právu vznikl, šlo výlučně o regulaci byznysu naopak cenzuru kontroly tisku spíše nahrazující (jak se lze dočíst z dalšího odkazu na WP:
the Statute of Anne: "... transformed the stationers' copyright - which had been used as a device of monopoly and an instrument of censorship - into a trade-regulation concept to promote learning and to curtail the monopoly of publishers...
Kdo vidí věci, co tam nejsou, nejsem já.No tak to jsi to buď vůbec nečetl, nebo tomu textu nerozumíš. Nepíše se tam vůbec nic, co by podporovalo tvůj názor. A i kdyby, pořád je to jenom Wikipedie. Vím asi o deseti autorech, kteří tvrdí opak, a dýl než já jsem na živu. Z mojí hlavy to rozhodně není.
První věta jeho odkazu, která tvrdí opak: The history of copyright law starts with early privileges and monopolies granted to printers of books.A co? Z toho nevyplývá nic, co by podporovalo tvůj názor.
I v dalším popisu je řeč o cenzuře v souvislosti s udělováním tiskařských licencí neboli kontrolou jejich činnosti bez jakékoliv souvislosti s copyrightem coby autorským právem.Bez jakékoli souvislosti? Vždyť ta souvislost přímo mlátí do očí!
To, že mocní chtějí kontrolovat informace nemá nic společného s institutem copyrightu založeném na autorském právu.Ale má. Historicky jsou to dvě věci, které jdou ruku v ruce. Copyright byl mnohokrát v praxi použit jako nástroj cenzury. I naopak. Příkladů je plno. Poslechni si nebo přečti co říká/píše o copyrightu a cenzuře Eben Moglen nebo Richard Stallman.
Právě v Anglii, kde nynější princip copyrightu založený na autorském právu vznikl, šlo výlučně o regulaci byznysu naopak cenzuru kontroly tisku spíše nahrazující (jak se lze dočíst z dalšího odkazu na WP:Teď ses střelil do vlastní nohy. Přečti si to znova: copyright NAHRAZUJÍCÍ cenzuru. Copyright může sloužit jako nástroj cenzorů, a taky slouží.
the Statute of Anne: "... transformed the stationers' copyright - which had been used as a device of monopoly and an instrument of censorship - into a trade-regulation concept to promote learning and to curtail the monopoly of publishers...Tohle je žvást. Podobné propagandistické kecy existují i o patentech. Důležitá je praxe. Jestli ze svého přihlouplého názoru nechceš ustoupit, najdi si prosím něco co ho podporuje.