Na čem aktuálně pracují vývojáři GNOME a KDE Plasma? Pravidelný přehled novinek v Týden v GNOME a Týden v KDE Plasma.
Byla vydána (𝕏) nová verze 2025.2 linuxové distribuce navržené pro digitální forenzní analýzu a penetrační testování Kali Linux (Wikipedie). Přehled novinek se seznamem nových nástrojů v oficiálním oznámení na blogu.
Dánské ministerstvo pro digitální záležitosti má v plánu přejít na Linux a LibreOffice [It's FOSS News].
V úterý Google vydal Android 16. Zdrojové kódy jsou k dispozici na AOSP (Android Open Source Project). Chybí (zatím?) ale zdrojové kódy specifické pro telefony Pixel od Googlu. Projekty jako CalyxOS a GrapheneOS řeší, jak tyto telefony nadále podporovat. Nejistá je podpora budoucích Pixelů. Souvisí to s hrozícím rozdělením Googlu (Google, Chrome, Android)?
Byla vydána (𝕏) květnová aktualizace aneb nová verze 1.101 editoru zdrojových kódů Visual Studio Code (Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy a videi v poznámkách k vydání. Ve verzi 1.101 vyjde také VSCodium, tj. komunitní sestavení Visual Studia Code bez telemetrie a licenčních podmínek Microsoftu.
V Brně na FIT VUT probíhá třídenní open source komunitní konference DevConf.CZ 2025. Vstup je zdarma, nutná je ale registrace. Na programu je celá řada zajímavých přednášek, lightning talků, meetupů a workshopů. Přednášky lze sledovat i online na YouTube kanálu konference. Aktuální dění lze sledovat na Matrixu, 𝕏 nebo Mastodonu.
Vyloučení technologií, které by mohly představovat bezpečnostní riziko pro stát, má umožnit zákon o kybernetické bezpečnosti, který včera Senát schválil spolu s novelami navazujících právních předpisů. Norma, kterou nyní dostane k podpisu prezident, počítá rovněž s prověřováním dodavatelů technologií pro stát. Normy mají nabýt účinnosti od třetího měsíce po jejich vyhlášení ve Sbírce zákonů.
Open source platforma Home Assistant (Demo, GitHub, Wikipedie) pro monitorování a řízení inteligentní domácnosti byla vydána v nové verzi 2025.6.
Po Red Hat Enterprise Linuxu a AlmaLinuxu byl v nové stabilní verzi 10.0 vydán také Rocky Linux. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
Bylo vydáno Eclipse IDE 2025-06 aneb Eclipse 4.36. Představení novinek tohoto integrovaného vývojového prostředí také na YouTube.
Byly odhaleny 2 podvodné certifikáty pro *.google.com vydané zprostředkujícími certifikačními autoritami patřícími pod TURKTRUST. Certifikáty byly zneužity k phishingovým útokům. Bezpečnostní záplaty aktualizující seznamy "důvěryhodných" certifikačních autorit ve webových prohlížečích jsou postupně vydávány. Více například na Krebs on Security. Nejedná se o první případ vydání podvodných certifikátů. Připomenout lze například kauzy Comodo nebo DigiNotar.
Tiskni
Sdílej:
/etc/hosts
soubor oběti? Nebo to byly napadené DNS servery?
"TURKTRUST told us that based on our information, they discovered that in August 2011 they had mistakenly issued two intermediate CA certificates to organizations that should have instead received regular SSL certificates. On December 26, we pushed another Chrome metadata update to block the second mistaken CA certificate and informed the other browser vendors.”Takže ze strany TURKTRUSTu nešlo o zlý úmysl, ale jenom o hloupost...
Za prvé jsem reagoval na to, jak se v Turecku řeší spolupráce s ISP. Za druhé Türktrustu vysvětlení věřit můžete, nebo nemusíte. (Iniciátorem aféry stále byla třetí strana.) Za třetí je nanejvýš podezřelé, jak se může CA bit nastavit omylem. To totiž znamená, že autorita vedle koncových certifikátů vydává i certifikáty pro podautority, které mají stejný certifikát vydavatele. A vzhledem k tomu, že v X.509 neexistuje způsob, jak do certifikátu zakódovat certifikační politiku (například omezení na DN nebo SubjectAltName), znamená taková praxe bianco certifikát, protože útočníkovi pak stačí do TLS handshaku poslat celý řetěz důvěry.
A vzhledem k tomu, že v X.509 neexistuje způsob, jak do certifikátu zakódovat certifikační politiku (například omezení na DN nebo SubjectAltName)RFC 5280: Name Constraints?
Omezení pomocí dNSName obsahuje všechny poddomény.A je to reálný problém? Potřebuješ CA, která může vydávat certifikáty jen pro xxx.example.com, ale už ne pro zzz.xxx.example.com?
Trochu mi tu chybí informaceTzn. tady na Ábíčku. Předpokládám, že autor zprávičky ten článek četl a tudíž by sem mohl napsat shrnutí, co se stalo a jaký to mělo praktický dopad. A ne jen bulvární výkřik typu: „CA jsou špatné“ (na ty začínám být už pomalu alergický).
A ne jen bulvární výkřik typu: „CA jsou špatné“ (na ty začínám být už pomalu alergický).Tak ony špatné jsou a ne že ne. Špatné nebudou až tehdy, kdy se bude platnost certifikátu ověřovat i přes DNSSEC/DANE, a takovýhle "průlom" do CA útočníkovi k ničemu nebude.
Moje CA je pro mě ta nejdůvěryhodnější a rozhodně ji nepouvažuji za špatnou.Jenže to je ti bez DNSSEC plat prdný v situaci, kdy nějaká jiná CA vystaví certifikát pro tvou mašinu a podvrhne DNS. To je to, co je na PKI rozbitý. DNSSEC samo o sobě tohle zarazí, a spolu s DANE zarazí i útoky, kdy se někdo na cestě "podívá" na routování. Pro klasické CA vidím v budoucnu místo prakticky jenom u EV certifikátů nebo v podnikových prostředích - a to opět jen ve spojení s DANE.
Osobně vidím chybu jednoznačně v prohlížečích. Preferují (mizerné) výchozí CA, fakticky zabraňují udělat si vlastní (minimálně nepředkládají uživateli správný postup) CA a ještě nevarují při změně serverového crt.To není jen věc prohlížečů, ale všeho, co se snaží používat systémové certifikáty (viz
ca-bundle.crt
). Aby je tam dodával jen správce je nereálné a když je tam dodává někdo zvenku, trpí bezpečnost. Nedokážu si představit, jak tohle bez DANE vyřešit.
Takže si ověříš fingeprint. Když se změní (což může být v pořádku nebo taky útok), co udělá ssh? Rozhodně se mu to nelíbí a nepustí tě tam.A že oboje uživatel řeší a určitě jen nedá yes a pak neodstraní inkriminovaný řádek z known_hosts nebo rovnou nesmaže known_hosts celý.
fakticky zabraňují udělat si vlastní (minimálně nepředkládají uživateli správný postup) CAJá teda když vlezu s Firefoxem na certifikát neznámé CA, tak se zobrazí až děsivě přívětivé okýnko, kde stačí zaškrtnout čekboks a kliknout na Budiž. Je to tak jednoduché, až se děsím toho, že až moje vláda začne provádět MITM na HTTPS, naprostá většina BFU najde řešení té otravné firefoxí hlášky, kde se musí asi 15x kliknout, aby se přidala výjimka. „Tady to zaškrtneš a pak ti budou všecky stránky normálně fungovat.“ Viděl jsem, jak rychle se spolužáci naučili vypínat HTTPS na Facebooku a webmailech, když nám ve škole blokli tcp/443.
a ještě nevarují při změně serverového crtPosledně když jsem tady předkládal řešení problému s CA, tak jsem byl za toto sepsut, že serverový klíč se může změnit a co pak bude chudák uživatel dělat.
A že oboje uživatel řeší a určitě jen nedá yes a pak neodstraní inkriminovaný řádek z known_hosts nebo rovnou nesmaže known_hosts celý.
Zřejmě se naše představy o bezpečnosti poněkud rozcházejí. Bavit se o uživatelích, kteří to chtějí dělat za každou cenu nebezpečně asi nemá smysl. Co má smysl je podle mě vést uživatele k tomu, aby věděl co je potřeba udělat a proč. Nevím v jakém prostředí se pohybuješ nebo o jaké škole mluvíš, ale v mém okolí není až takový problém někomu vysvětlit co a jak. Sice to asi nechápou úplně na kost (ne každý ve škole implementoval alg. RSA), ale alespoň netápou ve tmě. Navíc mnoho uživatelů už nějaký certifikát používá (účetní pro odeslání údajů na ČSSZ například) a tak nějak vlastním způsobem chápou, o co jde. Většinou to stačí jen doladit.
Bavit se o uživatelích, kteří to chtějí dělat za každou cenu nebezpečně asi nemá smysl. Co má smysl je podle mě vést uživatele k tomu, aby věděl co je potřeba udělat a proč. Nevím v jakém prostředí se pohybuješ nebo o jaké škole mluvíš, ale v mém okolí není až takový problém někomu vysvětlit co a jak.Tak to máš dobré uživatele. Já jsem ještě mimo lidi z IT neviděl, aby někdo někdy řešil nějaké fingerprinty.
Navíc mnoho uživatelů už nějaký certifikát používá (účetní pro odeslání údajů na ČSSZ například) a tak nějak vlastním způsobem chápou, o co jde.Opravdu to chápou, nebo jenom vědí, že musí kliknout tady a tady? Tj. když na ně vyskočí varování, že identitu protistrany nelze ověřit, kliknou na Pokračovat nebo na Zrušit a zavolají tě? Mluvím o nic moc netechnické střední.
Já jsem ještě mimo lidi z IT neviděl, aby někdo někdy řešil nějaké fingerprinty.
A co má co člověk mimo IT dělat na ssh serveru?
Opravdu to chápou, nebo jenom vědí, že musí kliknout tady a tady? Tj. když na ně vyskočí varování, že identitu protistrany nelze ověřit, kliknou na Pokračovat nebo na Zrušit a zavolají tě?
Zrovna účetní je zvláštní tvor . Co jsem se setkal, tak stačí říct co mají dělat a oni to fakt dělají. Ať se to týče zálohování nebo i třeba toho crt pro čssz. Nevím, jak probíhá výuka / výchova účetních, ale přijde mi, že jsou zvyklí dělat věci podle pravidel. Jestli to opravdu chápou nevím, ale úplně blbí ti lidé také nejsou.
A co má co člověk mimo IT dělat na ssh serveru?No zdálo se mi, že když to srovnáváš s HTTPS, tak by se ti možná líbilo, kdyby se HTTPS klienty chovaly (je to neživotné, ne?) podobně.
A co má co člověk mimo IT dělat na ssh serveru?U nás lidi takhle pracovali s účetním programem – akorát to nebylo SSH, ale telnet po SSL.
ale přijde mi, že jsou zvyklí dělat věci podle pravidel. Jestli to opravdu chápou nevím, ale úplně blbí ti lidé také nejsou.
To je to, co je na PKI rozbitý. DNSSEC samo o sobě tohle zarazí, a spolu s DANETo je donebevolající naivita, věřit, že to DNSSEC/DANE nějak zázračně „opraví“*
Spíš bych řekl, že je chyba na straně klientských programů (nejviditelnější je to u WWW prohlížečů):