Singularity je rootkit ve formě jaderného modulu (Linux Kernel Module), s otevřeným zdrojovým kódem dostupným pod licencí MIT. Tento rootkit je určený pro moderní linuxová jádra 6.x a poskytuje své 'komplexní skryté funkce' prostřednictvím hookingu systémových volání pomocí ftrace. Pro nadšence je k dispozici podrobnější popis rootkitu na blogu autora, případně v článku na LWN.net. Projekt je zamýšlen jako pomůcka pro bezpečnostní experty a výzkumníky, takže instalujte pouze na vlastní nebezpečí a raději pouze do vlastních strojů 😉.
Iconify je seznam a galerie kolekcí vektorových open-source ikon, ke stažení je přes 275000 ikon z více jak dvou set sad. Tento rovněž open-source projekt dává vývojářům k dispozici i API pro snadnou integraci svobodných ikon do jejich projektů.
Dle plánu certifikační autorita Let's Encrypt nově vydává také certifikáty s šestidenní platností (160 hodin) s možností vystavit je na IP adresu.
V programovacím jazyce Go naprogramovaná webová aplikace pro spolupráci na zdrojových kódech pomocí gitu Forgejo byla vydána ve verzi 14.0 (Mastodon). Forgejo je fork Gitei.
Just the Browser je projekt, 'který vám pomůže v internetovém prohlížeči deaktivovat funkce umělé inteligence, telemetrii, sponzorovaný obsah, integraci produktů a další nepříjemnosti' (repozitář na GitHubu). Využívá k tomu skrytá nastavení ve webových prohlížečích, určená původně pro firmy a organizace ('enterprise policies'). Pod linuxem je skriptem pro automatickou úpravu nastavení prozatím podporován pouze prohlížeč Firefox.
Svobodný multiplatformní herní engine Bevy napsaný v Rustu byl vydán ve verzi 0.18. Díky 174 přispěvatelům.
Miliardy korun na digitalizaci služeb státu nestačily. Stát do ní v letech 2020 až 2024 vložil víc než 50 miliard korun, ale původní cíl se nepodařilo splnit. Od loňského února měly být služby státu plně digitalizované a občané měli mít právo komunikovat se státem digitálně. Do tohoto data se povedlo plně digitalizovat 18 procent agendových služeb státu. Dnes to uvedl Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) v souhrnné zprávě o stavu digitalizace v Česku. Zpráva vychází z výsledků víc než 50 kontrol, které NKÚ v posledních pěti letech v tomto oboru uskutečnil.
Nadace Wikimedia, která je provozovatelem internetové encyklopedie Wikipedia, oznámila u příležitosti 25. výročí vzniku encyklopedie nové licenční dohody s firmami vyvíjejícími umělou inteligenci (AI). Mezi partnery encyklopedie tak nově patří Microsoft, Amazon a Meta Platforms, ale také start-up Perplexity a francouzská společnost Mistral AI. Wikimedia má podobnou dohodu od roku 2022 také se společností Google ze skupiny
… více »D7VK byl vydán ve verzi 1.2. Jedná se o fork DXVK implementující překlad volání Direct3D 5, 6 a 7 na Vulkan. DXVK zvládá Direct3D 8, 9, 10 a 11.
Byla vydána verze 12.0.0 knihovny libvirt (Wikipedie) zastřešující různé virtualizační technologie a vytvářející jednotné rozhraní pro správu virtuálních strojů. Současně byl ve verzi 12.0.0 vydán související modul pro Python libvirt-python. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
Laboratoř her Massachusettského technologického institutu (MIT Game Lab) vyslyšela linuxovou komunitu a vydala počítačovou hru Pomalejší rychlost světla (A Slower Speed of Light) také pro Linux. Jak by svět kolem nás vypadal, kdybychom se pohybovali rychlostí blížící se rychlosti světla? Hra to názorně simuluje. Jde na to ale obráceně. S každou sebranou koulí se rychlost světla o něco sníží a svět kolem se stane podivnějším. Spolu s hrou byl uvolněn také toolkit OpenRelativity, na kterém je, spolu s multiplatformním enginem Unity, hra postavena.
Tiskni
Sdílej:
Nebo by šlo nechat spočítat normální obraz akcelerátorem, a před konečným plácnutím na obrazovku na tom 2D obrázku provést potřebné "čočkovité" korekce... Ale to jsou spíš pitomostě, ono to vypadá, že ten engine dokáže zpožďovat pohyb vzdálenějších objektů, takže zřejmě zasahuje do fyziky jednotlivých elementů scény... posouvá jejich čas... uff, to je složité 
Jsem líný zkoumat zdrojáky open-source enginu (kromě toho GitHub zrovna leží?) - možná někdo zapálenější řekne o principu víc.
Ty barevné efekty mi přijdou na první pohled dost přepálené. Jednak asi není snadné provést dopplerovský barevný posuv nad daty ve formátu RGB, druhak to možná implementují nějakými přibližnými světelnými efekty 3D akcelerátoru, za třetí v těch ukázkových videích mají možná zmíněné UV/IR textury, které vyplavou jako divoké jasné barvy při pohybu.
Popravdě moje matika nestačí na to, abych dokázal říct, jestli se v realitě křiví spíš geometrie scény, nebo spíš dráha paprsků světla.Z pohledu paprsků světla se ony samy pohybují vždy rovně (resp. nejkratší možnou drahou), to, že se to pozorovateli zdá zakřivené, je dané zakřivením prostoru (z pohledu paprsku by byl zakřivený pozorovatel). Takže to druhé, i když jednodušší je to počítat jako to první. Osobně si myslím, že klasický grafický akcelerátor není na nenewtonosvkou fyziku moc dobře dělaný a že jediné čisté řešení by byl raytracing s příslušnými rozšířenímy (přidáním rychlosti pozorovatele, hmotnosti objektů plus ohýbání světla kolem nich a pod.). Bohužel, i obyčejný raytracing je běžný hardware pořád moc silná káva ...
30.5.2013 16:54
Jendа | skóre: 78
| blog: Jenda
| JO70FB
A samozřejmě by to bylo špatně globálně v Xkách.
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz
3.6.2013 23:42