Cambalache, tj. RAD (rapid application development) nástroj pro GTK 4 a GTK 3, dospěl po pěti letech vývoje do verze 1.0. Instalovat jej lze i z Flathubu.
KiCad (Wikipedie), sada svobodných softwarových nástrojů pro počítačový návrh elektronických zařízení (EDA), byl vydán v nové major verzi 10.0.0 (𝕏). Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Letošní Turingovou cenu (2025 ACM A.M. Turing Award, Nobelova cena informatiky) získali Charles H. Bennett a Gilles Brassard za základní přínosy do oboru kvantové informatiky, které převrátily pojetí bezpečné neprolomitelné komunikace a výpočetní techniky. Jejich protokol BB84 z roku 1984 umožnil fyzikálně zaručený bezpečný přenos šifrovacích klíčů, zatímco jejich práce o kvantové teleportaci položila teoretické základy pro budoucí kvantový internet. Jejich práce spojila fyziku s informatikou a ovlivnila celou generaci vědců.
Firefox 149 dostupný od 24. března přinese bezplatnou vestavěnou VPN s 50 GB přenesených dat měsíčně (s CZ a SK se zatím nepočítá) a zobrazení dvou webových stránek vedle sebe v jednom panelu (split view). Firefox Labs 149 umožní přidat poznámky k panelům (tab notes, videoukázka).
Byla vydána nová stabilní verze 7.9 webového prohlížeče Vivaldi (Wikipedie). Postavena je na Chromiu 146. Přehled novinek i s náhledy v příspěvku na blogu.
Dle plánu byla vydána Opera GX pro Linux. Ke stažení je .deb i .rpm. V plánu je flatpak. Opera GX je webový prohlížeč zaměřený na hráče počítačových her.
GNUnet (Wikipedie) byl vydán v nové major verzi 0.27.0. Jedná se o framework pro decentralizované peer-to-peer síťování, na kterém je postavena řada aplikací.
Byly publikovány informace (technické detaily) o bezpečnostním problému Snapu. Jedná se o CVE-2026-3888. Neprivilegovaný lokální uživatel může s využitím snap-confine a systemd-tmpfiles získat práva roota.
Nightingale je open-source karaoke aplikace, která z jakékoliv písničky lokálního alba (včetně videí) dokáže oddělit vokály, získat text a vše přehrát se synchronizací na úrovni jednotlivých slov a hodnocením intonace. Pro separaci vokálů využívá UVR Karaoke model s Demucs od Mety, texty písní stahuje z lrclib.net (LRCLIB), případně extrahuje pomocí whisperX, který rovněž využívá k načasování slov. V případě audiosouborů aplikace na
… více »Po půl roce vývoje od vydání verze 49 bylo vydáno GNOME 50 s kódovým názvem Tokyo (Mastodon). Podrobný přehled novinek i s náhledy v poznámkách k vydání a v novinkách pro vývojáře.
Laboratoř her Massachusettského technologického institutu (MIT Game Lab) vyslyšela linuxovou komunitu a vydala počítačovou hru Pomalejší rychlost světla (A Slower Speed of Light) také pro Linux. Jak by svět kolem nás vypadal, kdybychom se pohybovali rychlostí blížící se rychlosti světla? Hra to názorně simuluje. Jde na to ale obráceně. S každou sebranou koulí se rychlost světla o něco sníží a svět kolem se stane podivnějším. Spolu s hrou byl uvolněn také toolkit OpenRelativity, na kterém je, spolu s multiplatformním enginem Unity, hra postavena.
Tiskni
Sdílej:
Nebo by šlo nechat spočítat normální obraz akcelerátorem, a před konečným plácnutím na obrazovku na tom 2D obrázku provést potřebné "čočkovité" korekce... Ale to jsou spíš pitomostě, ono to vypadá, že ten engine dokáže zpožďovat pohyb vzdálenějších objektů, takže zřejmě zasahuje do fyziky jednotlivých elementů scény... posouvá jejich čas... uff, to je složité
Jsem líný zkoumat zdrojáky open-source enginu (kromě toho GitHub zrovna leží?) - možná někdo zapálenější řekne o principu víc.
Ty barevné efekty mi přijdou na první pohled dost přepálené. Jednak asi není snadné provést dopplerovský barevný posuv nad daty ve formátu RGB, druhak to možná implementují nějakými přibližnými světelnými efekty 3D akcelerátoru, za třetí v těch ukázkových videích mají možná zmíněné UV/IR textury, které vyplavou jako divoké jasné barvy při pohybu.
Popravdě moje matika nestačí na to, abych dokázal říct, jestli se v realitě křiví spíš geometrie scény, nebo spíš dráha paprsků světla.Z pohledu paprsků světla se ony samy pohybují vždy rovně (resp. nejkratší možnou drahou), to, že se to pozorovateli zdá zakřivené, je dané zakřivením prostoru (z pohledu paprsku by byl zakřivený pozorovatel). Takže to druhé, i když jednodušší je to počítat jako to první. Osobně si myslím, že klasický grafický akcelerátor není na nenewtonosvkou fyziku moc dobře dělaný a že jediné čisté řešení by byl raytracing s příslušnými rozšířenímy (přidáním rychlosti pozorovatele, hmotnosti objektů plus ohýbání světla kolem nich a pod.). Bohužel, i obyčejný raytracing je běžný hardware pořád moc silná káva ...
A samozřejmě by to bylo špatně globálně v Xkách.