Byla nalezena a 9. června opravena kritická zranitelnost ve FreeBSD v Kernel TLS (KTLS). Pojmenována byla Bumsrakete (FreeBSD-SA-26:26.ktls, CVE-2026-45257). Lokální neprivilegovaný uživatel může přepisovat soubory, ke kterým má právo pouze pro čtení. Přepsáním setuid binárky a jejím spuštěním může získat roota. Na všech verzích od verze 13.0 vydané v dubnu 2021.
Vývojáři open source operačního systému ReactOS (Wikipedie), jehož cílem je kompletní binární kompatibilita s aplikacemi a ovladači pro Windows, se na síti 𝕏 pochlubili, že ReactOS zvládne počítačovou hru Half-Life.
Byla vydána nová verze 4.8 multiplatformního integrovaného vývojového prostředí (IDE) pro rychlý vývoj aplikaci (RAD) ve Free Pascalu Lazarus (Wikipedie). Využíván je Free Pascal Compiler (FPC) 3.2.2.
Apple container dospěl do verze 1.0.0. Jedná se o open source nástroj pro spouštění linuxových kontejnerů na macOS postavený nad containerization. Napsaný je v programovacím jazyce Swift a optimalizovaný pro Apple silicon.
Bylo vydáno Eclipse IDE 2026-06 aneb Eclipse 4.40. Představení novinek tohoto integrovaného vývojového prostředí také na YouTube.
Asterinas (GitHub) je v Rustu napsané jádro operačního systému poskytující s jádrem Linux kompatibilní ABI. Vydána byla verze 0.18.0. První distribucí postavenou nad jádrem Asterinas je Asterinas NixOS. Nejedná se o oficiální projekt NixOS a nemá nic společného s NixOS Foundation.
Podrobně byla rozebrána kritická zranitelnost v nf_tables (CVE-2026-23111). Další lokální eskalace práv na Linuxu. V upstreamu byla zranitelnost již v únoru opravena. Ve zdrojovém kódu stačilo odstranit 1 vykřičník.
Evropská komise (EK) nařídila americké společnosti Meta, že musí znovu umožnit bezplatný přístup konkurenčním obecně zaměřeným asistentům umělé inteligence (AI) k WhatsAppu a tento přístup musí zachovat až do ukončení antimonopolního šetření. Opatření je dočasné a má zabránit vážnému a nevratnému poškození konkurence na rychle rostoucím trhu s obecnými AI asistenty. Meta uvedla, že se proti rozhodnutí odvolá.
Společnost Anthropic představila AI modely Claude Fable 5 a Claude Mythos 5. Claude Fable 5 je první model třídy Mythos určený pro běžné použití.
Byla vydána nová stabilní verze 3.24.0, tj. první z nové řady 3.24, minimalistické linuxové distribuce zaměřené na bezpečnost Alpine Linux (Wikipedie) postavené na standardní knihovně jazyka C musl libc a BusyBoxu. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
Laboratoř her Massachusettského technologického institutu (MIT Game Lab) vyslyšela linuxovou komunitu a vydala počítačovou hru Pomalejší rychlost světla (A Slower Speed of Light) také pro Linux. Jak by svět kolem nás vypadal, kdybychom se pohybovali rychlostí blížící se rychlosti světla? Hra to názorně simuluje. Jde na to ale obráceně. S každou sebranou koulí se rychlost světla o něco sníží a svět kolem se stane podivnějším. Spolu s hrou byl uvolněn také toolkit OpenRelativity, na kterém je, spolu s multiplatformním enginem Unity, hra postavena.
Tiskni
Sdílej:
Nebo by šlo nechat spočítat normální obraz akcelerátorem, a před konečným plácnutím na obrazovku na tom 2D obrázku provést potřebné "čočkovité" korekce... Ale to jsou spíš pitomostě, ono to vypadá, že ten engine dokáže zpožďovat pohyb vzdálenějších objektů, takže zřejmě zasahuje do fyziky jednotlivých elementů scény... posouvá jejich čas... uff, to je složité
Jsem líný zkoumat zdrojáky open-source enginu (kromě toho GitHub zrovna leží?) - možná někdo zapálenější řekne o principu víc.
Ty barevné efekty mi přijdou na první pohled dost přepálené. Jednak asi není snadné provést dopplerovský barevný posuv nad daty ve formátu RGB, druhak to možná implementují nějakými přibližnými světelnými efekty 3D akcelerátoru, za třetí v těch ukázkových videích mají možná zmíněné UV/IR textury, které vyplavou jako divoké jasné barvy při pohybu.
Popravdě moje matika nestačí na to, abych dokázal říct, jestli se v realitě křiví spíš geometrie scény, nebo spíš dráha paprsků světla.Z pohledu paprsků světla se ony samy pohybují vždy rovně (resp. nejkratší možnou drahou), to, že se to pozorovateli zdá zakřivené, je dané zakřivením prostoru (z pohledu paprsku by byl zakřivený pozorovatel). Takže to druhé, i když jednodušší je to počítat jako to první. Osobně si myslím, že klasický grafický akcelerátor není na nenewtonosvkou fyziku moc dobře dělaný a že jediné čisté řešení by byl raytracing s příslušnými rozšířenímy (přidáním rychlosti pozorovatele, hmotnosti objektů plus ohýbání světla kolem nich a pod.). Bohužel, i obyčejný raytracing je běžný hardware pořád moc silná káva ...
A samozřejmě by to bylo špatně globálně v Xkách.