FFmpeg nechal kvůli porušení autorských práv odstranit z GitHubu jeden z repozitářů patřících čínské technologické firmě Rockchip. Důvodem bylo porušení LGPL ze strany Rockchipu. Rockchip byl FFmpegem na porušování LGPL upozorněn již téměř před dvěma roky.
K dispozici je nový CLI nástroj witr sloužící k analýze běžících procesů. Název je zkratkou slov why-is-this-running, 'proč tohle běží'. Klade si za cíl v 'jediném, lidsky čitelném, výstupu vysvětlit odkud daný spuštěný proces pochází, jak byl spuštěn a jaký řetězec systémů je zodpovědný za to, že tento proces právě teď běží'. Witr je napsán v jazyce Go.
Yazi je správce souborů běžící v terminálu. Napsán je v programovacím jazyce Rust. Podporuje asynchronní I/O operace. Vydán byl v nové verzi 25.12.29. Instalovat jej lze také ze Snapcraftu.
Od soboty do úterý probíhá v Hamburku konference 39C3 (Chaos Communication Congress) věnovaná také počítačové bezpečnosti nebo hardwaru. Program (jiná verze) slibuje řadu zajímavých přednášek. Streamy a záznamy budou k dispozici na media.ccc.de.
Byl představen nový Xserver Phoenix, kompletně od nuly vyvíjený v programovacím jazyce Zig. Projekt Phoenix si klade za cíl být moderní alternativou k X.Org serveru.
XLibre Xserver byl 21. prosince vydán ve verzi 25.1.0, 'winter solstice release'. Od založení tohoto forku X.Org serveru se jedná o vůbec první novou minor verzi (inkrementovalo se to druhé číslo v číselném kódu verze).
Wayback byl vydán ve verzi 0.3. Wayback je "tak akorát Waylandu, aby fungoval Xwayland". Jedná se o kompatibilní vrstvu umožňující běh plnohodnotných X11 desktopových prostředí s využitím komponent z Waylandu. Cílem je nakonec nahradit klasický server X.Org, a tím snížit zátěž údržby aplikací X11.
Byla vydána verze 4.0.0 programovacího jazyka Ruby (Wikipedie). S Ruby Box a ZJIT. Ruby lze vyzkoušet na webové stránce TryRuby. U příležitosti 30. narozenin, první veřejná verze Ruby 0.95 byla oznámena 21. prosince 1995, proběhl redesign webových stránek.
Všem čtenářkám a čtenářům AbcLinuxu krásné Vánoce.
Byla vydána nová verze 7.0 linuxové distribuce Parrot OS (Wikipedie). S kódovým názvem Echo. Jedná se o linuxovou distribuci založenou na Debianu a zaměřenou na penetrační testování, digitální forenzní analýzu, reverzní inženýrství, hacking, anonymitu nebo kryptografii. Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Laboratoř her Massachusettského technologického institutu (MIT Game Lab) vyslyšela linuxovou komunitu a vydala počítačovou hru Pomalejší rychlost světla (A Slower Speed of Light) také pro Linux. Jak by svět kolem nás vypadal, kdybychom se pohybovali rychlostí blížící se rychlosti světla? Hra to názorně simuluje. Jde na to ale obráceně. S každou sebranou koulí se rychlost světla o něco sníží a svět kolem se stane podivnějším. Spolu s hrou byl uvolněn také toolkit OpenRelativity, na kterém je, spolu s multiplatformním enginem Unity, hra postavena.
Tiskni
Sdílej:
Nebo by šlo nechat spočítat normální obraz akcelerátorem, a před konečným plácnutím na obrazovku na tom 2D obrázku provést potřebné "čočkovité" korekce... Ale to jsou spíš pitomostě, ono to vypadá, že ten engine dokáže zpožďovat pohyb vzdálenějších objektů, takže zřejmě zasahuje do fyziky jednotlivých elementů scény... posouvá jejich čas... uff, to je složité
Jsem líný zkoumat zdrojáky open-source enginu (kromě toho GitHub zrovna leží?) - možná někdo zapálenější řekne o principu víc.
Ty barevné efekty mi přijdou na první pohled dost přepálené. Jednak asi není snadné provést dopplerovský barevný posuv nad daty ve formátu RGB, druhak to možná implementují nějakými přibližnými světelnými efekty 3D akcelerátoru, za třetí v těch ukázkových videích mají možná zmíněné UV/IR textury, které vyplavou jako divoké jasné barvy při pohybu.
Popravdě moje matika nestačí na to, abych dokázal říct, jestli se v realitě křiví spíš geometrie scény, nebo spíš dráha paprsků světla.Z pohledu paprsků světla se ony samy pohybují vždy rovně (resp. nejkratší možnou drahou), to, že se to pozorovateli zdá zakřivené, je dané zakřivením prostoru (z pohledu paprsku by byl zakřivený pozorovatel). Takže to druhé, i když jednodušší je to počítat jako to první. Osobně si myslím, že klasický grafický akcelerátor není na nenewtonosvkou fyziku moc dobře dělaný a že jediné čisté řešení by byl raytracing s příslušnými rozšířenímy (přidáním rychlosti pozorovatele, hmotnosti objektů plus ohýbání světla kolem nich a pod.). Bohužel, i obyčejný raytracing je běžný hardware pořád moc silná káva ...
A samozřejmě by to bylo špatně globálně v Xkách.