Společnost Perplexity AI působící v oblasti umělé inteligence (AI) podala nevyžádanou nabídku na převzetí webového prohlížeče Chrome internetové firmy Google za 34,5 miliardy dolarů (zhruba 723 miliard Kč). Informovala o tom včera agentura Reuters. Upozornila, že výše nabídky výrazně převyšuje hodnotu firmy Perplexity. Společnost Google se podle ní k nabídce zatím nevyjádřila.
Intel vydal 34 upozornění na bezpečnostní chyby ve svých produktech. Současně vydal verzi 20250812 mikrokódů pro své procesory řešící 6 bezpečnostních chyb.
Byla vydána nová verze 1.25 programovacího jazyka Go (Wikipedie). Přehled novinek v poznámkách k vydání.
Byla vydána beta verze Linux Mintu 22.2 s kódovým jménem Zara. Podrobnosti v přehledu novinek a poznámkách k vydání. Vypíchnout lze novou XApp aplikaci Fingwit pro autentizaci pomocí otisků prstů nebo vlastní fork knihovny libAdwaita s názvem libAdapta podporující grafická témata. Linux Mint 22.2 bude podporován do roku 2029.
Provozovatel internetové encyklopedie Wikipedie prohrál v Británii soudní spor týkající se některých částí nového zákona o on-line bezpečnosti. Soud ale varoval britského regulátora Ofcom i odpovědné ministerstvo před zaváděním přílišných omezení. Legislativa zpřísňuje požadavky na on-line platformy, ale zároveň čelí kritice za možné omezování svobody slova. Společnost Wikimedia Foundation, která je zodpovědná za fungování
… více »Byla vydána verze 2.0.0 nástroje pro synchronizaci dat mezi vícero počítači bez centrálního serveru Syncthing (Wikipedie). Přehled novinek na GitHubu.
Americký prezident Donald Trump se v pondělí osobně setkal s generálním ředitelem firmy na výrobu čipů Intel Lip-Bu Tanem. Šéfa podniku označil za úspěšného, informují agentury. Ještě před týdnem ho přitom ostře kritizoval a požadoval jeho okamžitý odchod. Akcie Intelu v reakci na schůzku po oficiálním uzavření trhu zpevnily asi o tři procenta.
Byl vydán Debian GNU/Hurd 2025. Jedná se o port Debianu s jádrem Hurd místo obvyklého Linuxu.
V sobotu 9. srpna uplynulo přesně 20 let od oznámení projektu openSUSE na konferenci LinuxWorld v San Franciscu. Pokuď máte archivní nebo nějakým způsobem zajímavé fotky s openSUSE, můžete se o ně s námi podělit.
Byl vydán Debian 13 s kódovým názvem Trixie. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
Pondělní rozhodnutí Evropské komise, které zrušilo původní žádost o přepsání návrhu patentní směrnice, může vážně ohrozit vývoj svobodného software.
Tiskni
Sdílej:
pritom by to mohla bejt dobra instituce, protoze nadnarodni, ktera se nemusi obavat lobbystickeho tlaku na slabou (protoze narodni) vladu.Tak to je IMHO nesmysl. Lobbying funguje velmi účinně i na půdě EP. Jen lobují subjekty, které na to mají dech (nadnárodní korporace, samotné státy, resp. různé resorty). V důsledku jsou pak dopady ještě horší - protože nadnárodní.
Tak to je IMHO nesmysl. Lobbying funguje velmi účinně i na půdě EP. Jen lobují subjekty, které na to mají dech (nadnárodní korporace, samotné státy, resp. různé resorty). V důsledku jsou pak dopady ještě horší - protože nadnárodní.Nejak jsem nechytil tu logiku - v narodnich vladach nadnarodni spolecnosti nelobuji? Lobuji jen v EP? btw:V nasem parlamentu by softpatenty byly uz daaavno odhlasovane...
Ať se nám to tedy líbí, nebo ne, pro politiky a politiku jde o okrajovou záležitost.Zvlaste v kontextu jejich narodniho prostredi. Volice pripadny hrdinny postoj neprida, nanejvys problemy s giganty jako je Microsoft. V ramci Evropy existuje ale dostatecne velka komunita, ktere na tomhle zalezi a jeji hlas muze byt slyset - ovsem v EVROPE, nikoliv v jednotlivych statech.
Řekl bych, že je přinejmenším nadměrně optimistické si myslet, že jedna nadnárodní vláda bude méně zkorumpovaná než desítky národních vlád. Naopak si myslím, že čím je vláda "vzdálenější" (globálnější), tím je náchylnější k podobným nešvarům, protože není pod drobnohledem.Jiste, napr. nase vlada je jiste pod drobnohledem... Ono taky byva taky tak vysoke postaveni, ze zisk z drobnych zlodejen jaksi nevyvazi ztratu toho postaveni. Nynejsi situace je takova, ze prakticky rozhoduji narodni vlady o tom, co je v narodnim kontextu podruzny problem a tudiz naprosto bezpecny teren vzhledem k obcanum vlastni zeme: vlada si muze delat co chce a verejnost JEDNE zeme ma velmi malou silu tohle zmenit, protoze se jedna vetsinou o pomerne malou cast verejnosti jedne zeme, kterou takova globalni zmena primo postihne; a i kdyby, JEDNA vlada prilis maly hlas mezi 25.
Sice ji sleduje více lidí, ale o to laxněji, protože není jen "jejich" vládou. Navíc se uplatní rivalita jednotlivých států -- tzn. když taková vláda provede něco špatně, jedni ji to klidně odpustí, protože to nebude něco, co by se týkalo přímo jich. A ještě budou mnohdy rádi, protože se budou cítit zvýhodněni (na úkor jiných).Naopak, prave dnes sleduji lidi pocinani nasi narodni vlady v evropskych institucich velmi laxne, nemluve o vladach jinych statu. Paradoxne pak hazeji "vinu" na celoevropske instituce, protoze jim kdosi nakukava, ze rozhoduji eurokrati...
Myšlenka federalizování se mi příčí prostě proto, že čím větší správní a územní celek má daný orgán na starosti, tím volnější má ruce, protože k uspokojení všech je nutné dělat příliš velké kompromisy. A ne vždy je kompromis tím nejlepším řešením. Mnohdy způsobí pokles úrovně i tam, kde tomu není třeba.Logicky je to presne naopak: vzajemna dohoda 25 suverennich statu mezi sebou si primo vynucuje takovy kompromis, co se tyka globalnich problemu.
Integrace by (IMO) neměla být založena na sjednocování legislativních a exekutivních prvků jednotlivých států, ale naopak na podpoře co největší diverzifikace (ten dělá to a ten zas tohle...).Ano, proto at rozhoduje federalni evropsky parlament o celoevropskych zalezitostech a poveruje federalni evropskou vladu jejich spravou a at si jednotlive regiony rozhoduji o svych vecech co nejnize. Tzv. "narodni vlada" je v podstate hluchy meziclanek (ktery z tradicne nacionalistickych duvodu ovsem jen tak nezmizi).