Vláda USA nařídila společnosti Anthropic pozastavit přístup k modelům Fable 5 a Mythos 5 pro všechny cizince, včetně zaměstnanců Anthropicu.
Společnost Murena představila (YouTube) novou verzi 4.0 mobilního operačního systému /e/OS (Wikipedie) založeného na Androidu a LineageOS bez aplikací a služeb od Googlu.
V Arch User Repository (AUR) bylo kompromitováno přes 400 opomíjených balíčků (jejich seznam). Útočník do nich začlenil škodlivý npm balíček atomic-lockfile, který krade citlivá data uživatelů. Publikována byla předběžná analýza spouštěného malwaru deps.
Homebrew, správce balíčků nejen pro macOS, byl vydán ve verzi 6.0.0 (seznam změn). Hlavními novinkami jsou bezpečnostní mechanismus tap trust kvůli důvěryhodnosti závislostí, vylepšení sandboxingu na Linuxu, interní JSON API nebo zlepšení výkonu.
Byla nalezena a 9. června opravena kritická zranitelnost ve FreeBSD v Kernel TLS (KTLS). Pojmenována byla Bumsrakete (FreeBSD-SA-26:26.ktls, CVE-2026-45257). Lokální neprivilegovaný uživatel může přepisovat soubory, ke kterým má právo pouze pro čtení. Přepsáním setuid binárky a jejím spuštěním může získat roota. Na všech verzích od verze 13.0 vydané v dubnu 2021.
Vývojáři open source operačního systému ReactOS (Wikipedie), jehož cílem je kompletní binární kompatibilita s aplikacemi a ovladači pro Windows, se na síti 𝕏 pochlubili, že ReactOS zvládne počítačovou hru Half-Life.
Byla vydána nová verze 4.8 multiplatformního integrovaného vývojového prostředí (IDE) pro rychlý vývoj aplikaci (RAD) ve Free Pascalu Lazarus (Wikipedie). Využíván je Free Pascal Compiler (FPC) 3.2.2.
Apple container dospěl do verze 1.0.0. Jedná se o open source nástroj pro spouštění linuxových kontejnerů na macOS postavený nad containerization. Napsaný je v programovacím jazyce Swift a optimalizovaný pro Apple silicon.
Bylo vydáno Eclipse IDE 2026-06 aneb Eclipse 4.40. Představení novinek tohoto integrovaného vývojového prostředí také na YouTube.
Asterinas (GitHub) je v Rustu napsané jádro operačního systému poskytující s jádrem Linux kompatibilní ABI. Vydána byla verze 0.18.0. První distribucí postavenou nad jádrem Asterinas je Asterinas NixOS. Nejedná se o oficiální projekt NixOS a nemá nic společného s NixOS Foundation.
Na konferenci InstallFest, která se koná 5. a 6. března v Praze na Strahově, bude probíhat v sobotu od 10 do 15 hodin pracovní setkání českých příznivců Fedory. Náplní bude práce na MojeFedora.cz, především na české příručce, která je velkým pomocníkem začínajícím uživatelům, a která opět potřebuje svoji dávku aktualizací. Pokud se chcete zapojit, nároky nejsou vysoké, stačí mít alespoň nějaké uživatelské zkušenosti s Fedorou a znát principy práce s wiki.
Setkání není pro uživatele Fedory jediný důvod, proč na konferenci vyrazit. V sobotu odpoledne bude probíhat workshop na vytváření RPM balíčků pod taktovkou Mira Hrončoka. V neděli bude mít přednášku Ľubomír Rintel o vytváření remixu Fedory pro Raspberry a František Zatloukal o formátu metadat AppStream, kterého je Fedora průkopníkem. K dispozici budou také propagační materiály a DVD Fedory.
Tiskni
Sdílej:
Misto toho aby tam bylo tlacitko odstranit vsechny partition, tak pri odstranovani prvni partition na tebe vyskoci dialog jestli chces odstranit vsechny.
Je tam toho spoustu. Napriklad:On je to vlastne dialog pro potvrzeni odebrani jedne polozky, ktery ma na sobe zaroven zaskrtavatko "odstran vsechno". Ale souhlasim ze to muze pusobit trochu neprehledne. Kazdopadne v F24 uz tam bude konecne multiselekce (klasicky přez shift/ctrl), coz by tohle mohlo vyresit vic intuitivne.
- Misto toho aby tam bylo tlacitko odstranit vsechny partition, tak pri odstranovani prvni partition na tebe vyskoci dialog jestli chces odstranit vsechny.
To je dobra pripominka - asi by se hodilo to tlacitko nejak zviraznit, alespon treba po tom co uzivatel neco zmeni.
- Kdyz chci zmenit velikost partition, typ filesystemu, atd. tak tlacitko "aktualizovat" je pomerne daleko (Osobne mi vzdy trva par vterin nez ho najdu i kdyz vim ze ho hledam).
Tak to je zas obecne zalezitos navrhu rozhranni instalatoru - vsechny vnorene obrazovky (tzv. "spoke") maji pokazdne potvrzovaci tlacitko vleho nahore. Prehledove obrazovky ("tzv. "hub") pak vzdy vpravo dole, jelikoz po nich uzivatel postupuje zleva-doprava & nejde se vratit. Pokud vsak uzivatel navstivi jen obrazovku pro nastaveni ulozist, tak asi nemusi byt zjevne ze to takhle funguje.
- Hlavni potvrzovaci tlaciko je nelogicky nad tim co se ma potvrdit (musis si nejdriv precist co je dole a pak se vratit nahoru).
To je v zasade proto, ze nastaveni ulozist v Anaconde je navrzeno na principu "top-down" - uzivatel vybira jake mountpointy chce (jak velky ma byt, jaky filesystem ma mit, ma to byt na oddilu/LVM/RAIDu, etc.) a Anaconda mu je automaticky vyrobi. To na nekoho muze pusobit jako "ze to nema pod kontrolou". Gparted zase pracuje na opacnem principu "bottom-up" - uzivatel postupne sklada pokrocilejsi konfigurace uloziste "odspoda" z jednotlivych bloku. V tomto pripade ma uzivatel konfiguraci plne pod kontrolou, ovsem pro uspesne vytvoreni pokrocilejsich konfiguraci musi mit uzivatel dostatecne pokrocile znalosti. A jeste jedna vec co se vizualizace tyce - Gparted je pomerne omezeny co se podporovanych technologii tyce. Napiklad u LVM "konci" u tvorby LVM PV - vg, lv, thin pool. etc. proste (na rozdil od Anacondy) nevyrobi a tedy ani nezvizualizuje.
- Celkove pro zobrazeni rozdeleni partitions se pouziva jiny typ zobrazeni (viz gparted)
/boot instaloval na flashku a po instalaci jsem ho teprve přesunul do LVM (ať už jako celou volume nebo jenom soubory do volume s /root). Tou dobou to už uměl Debian, na kterém jsem to ovšem už nějakou dobu předtím dělal úplně stejně, akorát jsem navíc instaloval GRUB2.
/root jsem měl samozřejmě namysli /.
Proč to neumí instalátor?Na to sice odpověď nemám, instalátor je pro mě ta věc, kvůli které neexistuje dostatečná dokumentace a podpora k příjemnějším instalačním metodám, jako je na jedné straně ruční instalaci distribucí (výchozí metoda v Gentoo) a na druhé straně plně automatizovaná instalace.