Byl publikován přehled vývoje renderovacího jádra webového prohlížeče Servo (Wikipedie) za uplynulé dva měsíce. Servo zvládne už i Gmail. Zakázány jsou příspěvky generované pomocí AI.
Raspberry Pi Connect, tj. oficiální služba Raspberry Pi pro vzdálený přístup k jednodeskovým počítačům Raspberry Pi z webového prohlížeče, byla vydána v nové verzi 2.5. Nejedná se už o beta verzi.
Google zveřejnil seznam 1272 projektů (vývojářů) od 185 organizací přijatých do letošního, již jednadvacátého, Google Summer of Code. Plánovaným vylepšením v grafických a multimediálních aplikacích se věnuje článek na Libre Arts.
Byla vydána (𝕏) dubnová aktualizace aneb nová verze 1.100 editoru zdrojových kódů Visual Studio Code (Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy a videi v poznámkách k vydání. Ve verzi 1.100 vyjde také VSCodium, tj. komunitní sestavení Visual Studia Code bez telemetrie a licenčních podmínek Microsoftu.
Open source platforma Home Assistant (Demo, GitHub, Wikipedie) pro monitorování a řízení inteligentní domácnosti byla vydána v nové verzi 2025.5.
OpenSearch (Wikipedie) byl vydán ve verzi 3.0. Podrobnosti v poznámkách k vydání. Jedná se o fork projektů Elasticsearch a Kibana.
PyXL je koncept procesora, ktorý dokáže priamo spúštat Python kód bez nutnosti prekladu ci Micropythonu. Podľa testov autora je pri 100 MHz približne 30x rýchlejší pri riadeni GPIO nez Micropython na Pyboard taktovanej na 168 MHz.
Grafana (Wikipedie), tj. open source nástroj pro vizualizaci různých metrik a s ní související dotazování, upozorňování a lepší porozumění, byla vydána ve verzi 12.0. Přehled novinek v aktualizované dokumentaci.
Raspberry Pi OS, oficiální operační systém pro Raspberry Pi, byl vydán v nové verzi 2025-05-06. Přehled novinek v příspěvku na blogu Raspberry Pi a poznámkách k vydání. Pravděpodobně se jedná o poslední verzi postavenou na Debianu 12 Bookworm. Následující verze by již měla být postavena na Debianu 13 Trixie.
Richard Stallman dnes v Liberci přednáší o svobodném softwaru a svobodě v digitální společnosti. Od 16:30 v aule budovy G na Technické univerzitě v Liberci. V anglickém jazyce s automaticky generovanými českými titulky. Vstup je zdarma i pro širokou veřejnost.
Na konferenci InstallFest, která se koná 5. a 6. března v Praze na Strahově, bude probíhat v sobotu od 10 do 15 hodin pracovní setkání českých příznivců Fedory. Náplní bude práce na MojeFedora.cz, především na české příručce, která je velkým pomocníkem začínajícím uživatelům, a která opět potřebuje svoji dávku aktualizací. Pokud se chcete zapojit, nároky nejsou vysoké, stačí mít alespoň nějaké uživatelské zkušenosti s Fedorou a znát principy práce s wiki.
Setkání není pro uživatele Fedory jediný důvod, proč na konferenci vyrazit. V sobotu odpoledne bude probíhat workshop na vytváření RPM balíčků pod taktovkou Mira Hrončoka. V neděli bude mít přednášku Ľubomír Rintel o vytváření remixu Fedory pro Raspberry a František Zatloukal o formátu metadat AppStream, kterého je Fedora průkopníkem. K dispozici budou také propagační materiály a DVD Fedory.
Tiskni
Sdílej:
Misto toho aby tam bylo tlacitko odstranit vsechny partition, tak pri odstranovani prvni partition na tebe vyskoci dialog jestli chces odstranit vsechny.
Je tam toho spoustu. Napriklad:On je to vlastne dialog pro potvrzeni odebrani jedne polozky, ktery ma na sobe zaroven zaskrtavatko "odstran vsechno". Ale souhlasim ze to muze pusobit trochu neprehledne. Kazdopadne v F24 uz tam bude konecne multiselekce (klasicky přez shift/ctrl), coz by tohle mohlo vyresit vic intuitivne.
- Misto toho aby tam bylo tlacitko odstranit vsechny partition, tak pri odstranovani prvni partition na tebe vyskoci dialog jestli chces odstranit vsechny.
To je dobra pripominka - asi by se hodilo to tlacitko nejak zviraznit, alespon treba po tom co uzivatel neco zmeni.
- Kdyz chci zmenit velikost partition, typ filesystemu, atd. tak tlacitko "aktualizovat" je pomerne daleko (Osobne mi vzdy trva par vterin nez ho najdu i kdyz vim ze ho hledam).
Tak to je zas obecne zalezitos navrhu rozhranni instalatoru - vsechny vnorene obrazovky (tzv. "spoke") maji pokazdne potvrzovaci tlacitko vleho nahore. Prehledove obrazovky ("tzv. "hub") pak vzdy vpravo dole, jelikoz po nich uzivatel postupuje zleva-doprava & nejde se vratit. Pokud vsak uzivatel navstivi jen obrazovku pro nastaveni ulozist, tak asi nemusi byt zjevne ze to takhle funguje.
- Hlavni potvrzovaci tlaciko je nelogicky nad tim co se ma potvrdit (musis si nejdriv precist co je dole a pak se vratit nahoru).
To je v zasade proto, ze nastaveni ulozist v Anaconde je navrzeno na principu "top-down" - uzivatel vybira jake mountpointy chce (jak velky ma byt, jaky filesystem ma mit, ma to byt na oddilu/LVM/RAIDu, etc.) a Anaconda mu je automaticky vyrobi. To na nekoho muze pusobit jako "ze to nema pod kontrolou". Gparted zase pracuje na opacnem principu "bottom-up" - uzivatel postupne sklada pokrocilejsi konfigurace uloziste "odspoda" z jednotlivych bloku. V tomto pripade ma uzivatel konfiguraci plne pod kontrolou, ovsem pro uspesne vytvoreni pokrocilejsich konfiguraci musi mit uzivatel dostatecne pokrocile znalosti. A jeste jedna vec co se vizualizace tyce - Gparted je pomerne omezeny co se podporovanych technologii tyce. Napiklad u LVM "konci" u tvorby LVM PV - vg, lv, thin pool. etc. proste (na rozdil od Anacondy) nevyrobi a tedy ani nezvizualizuje.
- Celkove pro zobrazeni rozdeleni partitions se pouziva jiny typ zobrazeni (viz gparted)
/boot
instaloval na flashku a po instalaci jsem ho teprve přesunul do LVM (ať už jako celou volume nebo jenom soubory do volume s /root
). Tou dobou to už uměl Debian, na kterém jsem to ovšem už nějakou dobu předtím dělal úplně stejně, akorát jsem navíc instaloval GRUB2.
/root
jsem měl samozřejmě namysli /
.
Proč to neumí instalátor?Na to sice odpověď nemám, instalátor je pro mě ta věc, kvůli které neexistuje dostatečná dokumentace a podpora k příjemnějším instalačním metodám, jako je na jedné straně ruční instalaci distribucí (výchozí metoda v Gentoo) a na druhé straně plně automatizovaná instalace.