Raspberry Pi Connect, tj. oficiální služba Raspberry Pi pro vzdálený přístup k jednodeskovým počítačům Raspberry Pi z webového prohlížeče, byla vydána v nové verzi 2.5. Nejedná se už o beta verzi.
Google zveřejnil seznam 1272 projektů (vývojářů) od 185 organizací přijatých do letošního, již jednadvacátého, Google Summer of Code. Plánovaným vylepšením v grafických a multimediálních aplikacích se věnuje článek na Libre Arts.
Byla vydána (𝕏) dubnová aktualizace aneb nová verze 1.100 editoru zdrojových kódů Visual Studio Code (Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy a videi v poznámkách k vydání. Ve verzi 1.100 vyjde také VSCodium, tj. komunitní sestavení Visual Studia Code bez telemetrie a licenčních podmínek Microsoftu.
Open source platforma Home Assistant (Demo, GitHub, Wikipedie) pro monitorování a řízení inteligentní domácnosti byla vydána v nové verzi 2025.5.
OpenSearch (Wikipedie) byl vydán ve verzi 3.0. Podrobnosti v poznámkách k vydání. Jedná se o fork projektů Elasticsearch a Kibana.
PyXL je koncept procesora, ktorý dokáže priamo spúštat Python kód bez nutnosti prekladu ci Micropythonu. Podľa testov autora je pri 100 MHz približne 30x rýchlejší pri riadeni GPIO nez Micropython na Pyboard taktovanej na 168 MHz.
Grafana (Wikipedie), tj. open source nástroj pro vizualizaci různých metrik a s ní související dotazování, upozorňování a lepší porozumění, byla vydána ve verzi 12.0. Přehled novinek v aktualizované dokumentaci.
Raspberry Pi OS, oficiální operační systém pro Raspberry Pi, byl vydán v nové verzi 2025-05-06. Přehled novinek v příspěvku na blogu Raspberry Pi a poznámkách k vydání. Pravděpodobně se jedná o poslední verzi postavenou na Debianu 12 Bookworm. Následující verze by již měla být postavena na Debianu 13 Trixie.
Richard Stallman dnes v Liberci přednáší o svobodném softwaru a svobodě v digitální společnosti. Od 16:30 v aule budovy G na Technické univerzitě v Liberci. V anglickém jazyce s automaticky generovanými českými titulky. Vstup je zdarma i pro širokou veřejnost.
sudo-rs, tj. sudo a su přepsáné do programovacího jazyka Rust, nahradí v Ubuntu 25.10 klasické sudo. V plánu je také přechod od klasických coreutils k uutils coreutils napsaných v Rustu.
Více než 170 DNS serverů z České republiky bylo zneužito při DDOS útoku realizovaném pomocí DNS Amplification attack. Tento útok umožňují rekurzivní DNS servery, které jsou nakonfigurovány jako otevřené. Takovýto DNS server potom poskytuje služby nejen uživatelům ve své síti, ale v podstatě celému světu.
Upozornění na tento útok poslali českému týmu CSIRT.CZ, který provozuje sdružení CZ.NIC, bezpečnostní pracovníci z Lotyšska. Následně na to došlo ke zpracování těchto informací a k jejich předání jednotlivým správcům nevhodně nakonfigurovaných DNS. Pavel Bašta z CSIRT.CZ k tomu na blogu CZ.NIC dodává: "Obáváme se však, že se může jednat jen o špičku ledovce a takto špatně nakonfigurovaných DNS serverů může být v naší zemi daleko více. Z tohoto důvodu plánujeme provést analýzu současného stavu, abychom měli jasnější představu o rozměrech tohoto rizika."
Tiskni
Sdílej:
Pak jsem teprve nasadil automatické blacklisty pro adresy, které se dotazovaly víc než bylo obvyklé.Hele, jak se tohle dělá, když má UDP dotaz v Src: nesmyslnou adresu? (samozřejmě musí přijít ze sítě, která UDP na hraničním routeru nefiltruje podle src, nevím, kolik takových sítí je)
iptables -t mangle -A PREROUTING -i ${ifx} -p udp --dport 53 -j CONNLIMIT_DNS iptables -t mangle -A CONNLIMIT_DNS -s ${secns1} -j RETURN iptables -t mangle -A CONNLIMIT_DNS -s ${secns2} -j RETURN iptables -t mangle -A CONNLIMIT_DNS -m hashlimit \ --hashlimit-above ${pocet}/second \ --hashlimit-mode srcip \ --hashlimit-htable-expire 60000 \ --hashlimit-name dns_ddos -j BLACKLIST_DNS iptables -t mangle -A BLACKLIST_DNS -m recent --name dns_ddos --set iptables -t mangle -A BLACKLIST_DNS -j DROP iptables -t mangle -A CONNLIMIT_DNS -m recent --name dns_ddos \ --rcheck --seconds 60 -j DROPČili pokud přišlo z jedné adresy na port 53 víc než limitní počet paketů za sekundu, hodil si ho server na blacklist a nechal ho tam, dokud daná adresa alespoň na minutu počet příchozích paketů neomezila. V jiné konfiguraci by se to asi spíš hodilo dát do klasického FORWARDu místo do mangle sekce...
~ # tcpdump -i eth0 -n port 53 ... 09:11:29.799154 IP 121.54.13.24.2671 > 89.185.253.71.53: 18588+ [1au] ANY? jerryweb.info. (42) 09:11:29.799163 IP 121.54.13.24.2671 > 89.185.253.71.53: 18588+ [1au] ANY? jerryweb.info. (42) 09:11:29.799170 IP 121.54.13.24.2671 > 89.185.253.71.53: 18588+ [1au] ANY? jerryweb.info. (42) 09:11:29.799175 IP 121.54.13.24.2671 > 89.185.253.71.53: 18588+ [1au] ANY? jerryweb.info. (42) 09:11:29.799180 IP 121.54.13.24.2671 > 89.185.253.71.53: 18588+ [1au] ANY? jerryweb.info. (42) 09:11:29.799185 IP 121.54.13.24.2671 > 89.185.253.71.53: 18588+ [1au] ANY? jerryweb.info. (42) 09:11:29.799191 IP 121.54.13.24.2671 > 89.185.253.71.53: 18588+ [1au] ANY? jerryweb.info. (42) 09:11:29.799196 IP 121.54.13.24.2671 > 89.185.253.71.53: 18588+ [1au] ANY? jerryweb.info. (42) 09:11:29.799201 IP 121.54.13.24.2671 > 89.185.253.71.53: 18588+ [1au] ANY? jerryweb.info. (42) 09:11:29.799226 IP 121.54.13.24.2671 > 89.185.253.71.53: 18588+ [1au] ANY? jerryweb.info. (42) 09:11:29.799236 IP 121.54.13.24.2671 > 89.185.253.71.53: 18588+ [1au] ANY? jerryweb.info. (42) 09:11:29.799312 IP 121.54.13.24.2671 > 89.185.253.71.53: 18588+ [1au] ANY? jerryweb.info. (42) 09:11:29.799318 IP 121.54.13.24.2671 > 89.185.253.71.53: 18588+ [1au] ANY? jerryweb.info. (42) 09:11:29.799320 IP 121.54.13.24.2671 > 89.185.253.71.53: 18588+ [1au] ANY? jerryweb.info. (42) 09:11:29.799323 IP 121.54.13.24.2671 > 89.185.253.71.53: 18588+ [1au] ANY? jerryweb.info. (42) 09:11:29.799325 IP 121.54.13.24.2671 > 89.185.253.71.53: 18588+ [1au] ANY? jerryweb.info. (42) 09:11:29.799348 IP 121.54.13.24.2671 > 89.185.253.71.53: 18588+ [1au] ANY? jerryweb.info. (42) 09:11:29.799351 IP 121.54.13.24.2671 > 89.185.253.71.53: 18588+ [1au] ANY? jerryweb.info. (42) 09:11:29.799354 IP 121.54.13.24.2671 > 89.185.253.71.53: 18588+ [1au] ANY? jerryweb.info. (42) 09:11:29.799356 IP 121.54.13.24.2671 > 89.185.253.71.53: 18588+ [1au] ANY? jerryweb.info. (42) 09:11:29.799358 IP 121.54.13.24.2671 > 89.185.253.71.53: 18588+ [1au] ANY? jerryweb.info. (42) 09:11:29.799393 IP 121.54.13.24.2671 > 89.185.253.71.53: 18588+ [1au] ANY? jerryweb.info. (42) 09:11:29.799396 IP 121.54.13.24.2671 > 89.185.253.71.53: 18588+ [1au] ANY? jerryweb.info. (42) 09:11:29.799399 IP 121.54.13.24.2671 > 89.185.253.71.53: 18588+ [1au] ANY? jerryweb.info. (42) 09:11:29.848098 IP 121.54.13.24.19537 > 89.185.253.71.53: 18588+ [1au] ANY? jerryweb.info. (42) 09:11:29.848125 IP 121.54.13.24.19537 > 89.185.253.71.53: 18588+ [1au] ANY? jerryweb.info. (42) 09:11:29.848133 IP 121.54.13.24.19537 > 89.185.253.71.53: 18588+ [1au] ANY? jerryweb.info. (42) 09:11:29.848140 IP 121.54.13.24.19537 > 89.185.253.71.53: 18588+ [1au] ANY? jerryweb.info. (42) 09:11:29.848146 IP 121.54.13.24.19537 > 89.185.253.71.53: 18588+ [1au] ANY? jerryweb.info. (42) 09:11:29.848151 IP 121.54.13.24.19537 > 89.185.253.71.53: 18588+ [1au] ANY? jerryweb.info. (42) 09:11:29.848156 IP 121.54.13.24.19537 > 89.185.253.71.53: 18588+ [1au] ANY? jerryweb.info. (42) 09:11:29.848161 IP 121.54.13.24.19537 > 89.185.253.71.53: 18588+ [1au] ANY? jerryweb.info. (42) 09:11:29.848166 IP 121.54.13.24.19537 > 89.185.253.71.53: 18588+ [1au] ANY? jerryweb.info. (42) 09:11:29.848172 IP 121.54.13.24.19537 > 89.185.253.71.53: 18588+ [1au] ANY? jerryweb.info. (42) 09:11:29.848182 IP 121.54.13.24.19537 > 89.185.253.71.53: 18588+ [1au] ANY? jerryweb.info. (42) 09:11:29.848188 IP 121.54.13.24.19537 > 89.185.253.71.53: 18588+ [1au] ANY? jerryweb.info. (42) 09:11:29.848193 IP 121.54.13.24.19537 > 89.185.253.71.53: 18588+ [1au] ANY? jerryweb.info. (42) 09:11:29.848198 IP 121.54.13.24.19537 > 89.185.253.71.53: 18588+ [1au] ANY? jerryweb.info. (42) 09:11:29.848203 IP 121.54.13.24.19537 > 89.185.253.71.53: 18588+ [1au] ANY? jerryweb.info. (42) 09:11:29.848223 IP 121.54.13.24.19537 > 89.185.253.71.53: 18588+ [1au] ANY? jerryweb.info. (42) 09:11:29.848227 IP 121.54.13.24.19537 > 89.185.253.71.53: 18588+ [1au] ANY? jerryweb.info. (42) 09:11:29.848229 IP 121.54.13.24.19537 > 89.185.253.71.53: 18588+ [1au] ANY? jerryweb.info. (42) 09:11:29.848232 IP 121.54.13.24.19537 > 89.185.253.71.53: 18588+ [1au] ANY? jerryweb.info. (42) 09:11:29.848234 IP 121.54.13.24.19537 > 89.185.253.71.53: 18588+ [1au] ANY? jerryweb.info. (42) 09:11:29.848266 IP 121.54.13.24.19537 > 89.185.253.71.53: 18588+ [1au] ANY? jerryweb.info. (42) 09:11:29.848270 IP 121.54.13.24.19537 > 89.185.253.71.53: 18588+ [1au] ANY? jerryweb.info. (42) 09:11:29.848272 IP 121.54.13.24.19537 > 89.185.253.71.53: 18588+ [1au] ANY? jerryweb.info. (42) 09:11:29.848275 IP 121.54.13.24.19537 > 89.185.253.71.53: 18588+ [1au] ANY? jerryweb.info. (42) 09:11:29.848277 IP 121.54.13.24.19537 > 89.185.253.71.53: 18588+ [1au] ANY? jerryweb.info. (42) ...
příchozí traffic kolem 200kB/s, odchozí 5-6 MB/sJestliže se dá pomocí jednoho primárního/sekundárního DNS serveru vyrobit z 200 kB/s 5-6 MB/s, znamená to, že na zahlcení něčí gigabitové linky stačí cca 21-25 DNS serverů a 4-5 Mbit/s linka útočníka. Má cenu v takové situaci řešit nějaké otevřené rekurzivní servery? Obávám se, že ne a tohle strašení a obviňování je bezpředmětné, protože stejně dobře poslouží ty autoritativní servery, které z principu musí existovat. Užitečný by tedy byl spíš návod, jak nastavit rekurzivní i autoritativní servery tak, aby sloužili legitimním uživatelům a zároveň šly co nejméně použít pro útok. Plus samozřejmě řešit příčinu – to, že jde posílat pakety s podvrženou zdrojovou adresou.
rp_filter - INTEGER 0 - No source validation. 1 - Strict mode as defined in RFC3704 Strict Reverse Path Each incoming packet is tested against the FIB and if the interface is not the best reverse path the packet check will fail. By default failed packets are discarded. 2 - Loose mode as defined in RFC3704 Loose Reverse Path ...(Tedy neni treba to zapinat obecne, uplne staci to zapnout jen na rozhranich smerovanych k zakaznikum).
Problem je totiz cestou - nemelo byt mozne poslat DNS dotaz s jinou IP nez tou svoji. Takovy dotaz by mel byt tipnut hned u zdroje.+1
Vcelku zajimava diskuze, lze nejak rp_filter aktivovat na zarizenich mikrotik, je to preci jen taky linux? Rad bych to zkusil nasadit u koncovych routeru tesne pred zakazniky (na ethernet a na wlan[AP]), google vsak dost mlci na toto tema, poradi nekdo?