Problém se škálovatelností při načítání modulů

Linux má problém se škálovatelností na systémech, které mají velký počet procesorů. Pokus o načtení modulu na takovém systému může vést až k vyčerpání limitu spuštěných procesů, protože pro každý procesor se spouští nový proces. Na řešení se pracuje – více se píše na NetworkWorld.com.

20.4.2007 07:15 | Luboš Doležel (Doli) | Zajímavý článek

Komentáře

[michich]

Problém se projevuje na 4096-procesorovém stroji. Takový problém bych chtěl mít.

[the.max]

zish, ja snad racia ni ne, bych musel mit k tomu jeste malej atomovej reaktor

[Luboš Doležel (Doli)]

Tady jde spíš o princip - současné řešení je systematicky špatné.

[atan]

Nerika se spis systemove spatny?

[atan]

spatne

[Mr.]

no třebas jednou až bude běžně v procesoru 4096 jader, tak se to bude hodit. Lepší začít dřív něžli později.

[Xerces]

Tak to teda říkám WoW! Oni ta Windows budou asi přeci jenom lepší, o takovém problému jsem u nich neslyšel.

[the.max]

oni se k tak vysokemu cislu nedostali, zkoncili mnohem mnohem driv

[Kral Klacek]

no u mne na kompu skoncili wokna u cisla 2, proste dvojadro tuhne pri idleni, spousta patchu na to a zadnej nefunguje

[Luk]

Pokud vím, tak Windows 2003 Server zvládne max. 32 procesorů, a to ještě jen u Datacenter Edition (Standard má limit 4, Enterprise 8 procesorů). Čili podobné problémy tam absolutně nehrozí

[peter_h]

Aha, co ak budu 8 jadrove CPU (resp 2x4)? Z toho plynie, ze tak skoro nebudu..
Btw. nedavno som dosiel na jednu (mozno znamu) vec - chcete podporu vyrobcov svojho HW v linuxe? Urobte ho nekompatibilnym s predoslymi verziami a narocnym na systemove prostriedky!

[Luk]

Mám pocit, že se jedná o počet fyzických procesorů (resp. procesorových patic), čili více jader může být. Tedy přinejmenším u těch 4/8 procesorů, u těch 32 to může být jinak.

[Jakub]

A netyka se ten limit spise threadu? Pokud vim, tak je potreba ty procesory znehybnit tim, ze se na kazdem z nich naplanuje thread s nejvyssi prioritou, aby nemohly delat nic jineho. Solaris ma velmi podobny mechanismus, ktery se pouziva napr. pri pridavani/odebirani procesoru.

[Luk]

To jsou v podstatě tři samostatné problémy. Jeden spočívá v malém prostoru pro TID (identifikátor vlákna, jehož zvláštním případem je i PID). Ten by šel snadno řešit zvětšením prostoru na 2^31(jádro je na to plně připraveno), mohou být ale problémy u některých aplikací, které s tím nepočítají.

Druhý problém je O(n) složitost prohledávání procesů pod initem, kde jich může být obrovské množství. Řešení je víc (něco je tam i popsáno), ale vždycky to bude mít nějaké mouchy. Nabízelo by se třeba uložení v jiné struktuře (hashovací tabulka, strom apod.), ale zase naroste spotřeba fyzické paměti a režie na správu.

A třetí problém je samo zavádění modulů. Pomohlo by, kdyby se místo vytváření samostatných vláken použila ta, která už existují.