Dle plánu certifikační autorita Let's Encrypt nově vydává také certifikáty s šestidenní platností (160 hodin) s možností vystavit je na IP adresu.
V programovacím jazyce Go naprogramovaná webová aplikace pro spolupráci na zdrojových kódech pomocí gitu Forgejo byla vydána ve verzi 14.0 (Mastodon). Forgejo je fork Gitei.
Just the Browser je projekt, 'který vám pomůže v internetovém prohlížeči deaktivovat funkce umělé inteligence, telemetrii, sponzorovaný obsah, integraci produktů a další nepříjemnosti' (repozitář na GitHubu). Využívá k tomu skrytá nastavení ve webových prohlížečích, určená původně pro firmy a organizace ('enterprise policies'). Pod linuxem je skriptem pro automatickou úpravu nastavení prozatím podporován pouze prohlížeč Firefox.
Svobodný multiplatformní herní engine Bevy napsaný v Rustu byl vydán ve verzi 0.18. Díky 174 přispěvatelům.
Miliardy korun na digitalizaci služeb státu nestačily. Stát do ní v letech 2020 až 2024 vložil víc než 50 miliard korun, ale původní cíl se nepodařilo splnit. Od loňského února měly být služby státu plně digitalizované a občané měli mít právo komunikovat se státem digitálně. Do tohoto data se povedlo plně digitalizovat 18 procent agendových služeb státu. Dnes to uvedl Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) v souhrnné zprávě o stavu digitalizace v Česku. Zpráva vychází z výsledků víc než 50 kontrol, které NKÚ v posledních pěti letech v tomto oboru uskutečnil.
Nadace Wikimedia, která je provozovatelem internetové encyklopedie Wikipedia, oznámila u příležitosti 25. výročí vzniku encyklopedie nové licenční dohody s firmami vyvíjejícími umělou inteligenci (AI). Mezi partnery encyklopedie tak nově patří Microsoft, Amazon a Meta Platforms, ale také start-up Perplexity a francouzská společnost Mistral AI. Wikimedia má podobnou dohodu od roku 2022 také se společností Google ze skupiny
… více »D7VK byl vydán ve verzi 1.2. Jedná se o fork DXVK implementující překlad volání Direct3D 5, 6 a 7 na Vulkan. DXVK zvládá Direct3D 8, 9, 10 a 11.
Byla vydána verze 12.0.0 knihovny libvirt (Wikipedie) zastřešující různé virtualizační technologie a vytvářející jednotné rozhraní pro správu virtuálních strojů. Současně byl ve verzi 12.0.0 vydán související modul pro Python libvirt-python. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
CreepyLink.com je nový zkracovač URL adres, 'díky kterému budou vaše odkazy vypadat tak podezřele, jak je to jen možné'. Například odkaz na abclinuxu.cz tento zkracovač převádí do podoby 'https://netflix.web-safe.link/logger_8oIlgs_free_money.php'. Dle prohlášení autora je CreepyLink alternativou ke zkracovači ShadyURL (repozitář na githubu), který dnes již bohužel není v provozu.
Na blogu Raspberry Pi byla představena rozšiřující deska Raspberry Pi AI HAT+ 2 s akcelerátorem Hailo-10 a 8 GB RAM. Na rozdíl od předchozí Raspberry Pi AI HAT+ podporuje generativní AI. Cena desky je 130 dolarů.
Vývojář s přezdívkou nerdypepper v příspěvku Programování na 34 klávesách na svém blogu představil svou novou klávesnici Ferricy. Jedná se o fork klávesnice Ferris Sweep MX Bling.
Tiskni
Sdílej:
Ty seš fake.
Že např. dvojtečka bývá středník se Shiftem, mi došlo za pár sekund… jistěže tam neukazuje, co dělá klávesa Shift. Odhaduji, že tak je to se všemi těmi symboly, i na vrstvě SYM, jenže…
…právě to je ten problém – zápisek není moc dobrý a nevím, co tu dělá. /r/ErgoMechKeyboards/ podobných obsahuje dnes už asi stovky. Čtenáři, který vůbec netuší, co je odkazovaný Miryoku, to prakticky nic neřekne. Haha, divná prťavá klávesnice. Moc vtipné.
To neznamená, že se k těm výmyslům hlásím. Nehlásím. Už jen kvůli extrémní modalitě a domnělým výhodám, které nejsou založené na důkazech, nýbrž nějaký nerd toliko hodně přemýšlel.
Vzhledem k tomu, že i Alzák má „mechanické“ klávesnice, které jsou jenom o stovku dražší než tahle za pětistovku… Takže aritmetika nesedí. Rozdíl ve funkcionalitě je třeba NKRO. Hluk nevím, ty levné nebývají nic moc, i když se dají celkem jednoduše ztišit (lubrikant na stabilizátory a nějaká guma pod klávesy nebo kryt). Jenže něco podobného platí pro tyhle dellácké klávesnice, tím spíš, když navíc časem různě povrzávají.
To je jenom protipříklad. Když už mám srovnání, nechtěl bych ani jedno.
Mezitím se mi za sedm stovek podařilo sehnat optomechanickou klávesnici s půleným mezerníkem a konfigurovatelným firmwarem. To už si dovedu představit, že bych používal normálně.
dávám přednost tradičnímu ISO rozložení (velký enter) … jsem si překvapivě dobře zvykl na Apple nízkozdvihové klávesnice
Opravdu? Vždyť Apple dělá ten Enter strašně úzký (ale ne tak na japonském rozložení).
Apple nízkozdvihové klávesnice (mají jemnou, ale dobře funkční hmatovou odezvu)
Můj názor na ně je asi takový, že to bych mohl rovnou klepat do desky stolu a aspoň by se to líp čistilo.
velké "cvakací"
To je nějaký mýtus, který se pořád objevuje. Skutečně „cvakacích“ spínačů je menšina.
Akusticky viz třeba můj starý ErgoDox pro srovnání. Tam je nejhlučnější náraz prstu do povrchu plastové klávesy, samotný úhoz je pak skoro neslyšný. Dokonce jsem tam ani nedával tlumené spínače (MX Silent), protože to nemělo smysl. Mohl bych tam konečně nahrát taky ty novější klávesnice… (Jo a mám tam i různé ty „herní“, ty jsou bez tlumení krytu skutečně hlasitější.)
Můžu se pro zajímavost zeptat kterou optomechanickou klávesnici?
Nějaká čína z řady GK6x, prodává se to pod různými značkami. Jsou v tom optomechanické spínače Gateron, skoro stejné jako ty „mechanické“, akorát mají jiný spodek. Myslím, že jsou i „mechanické“ verze GK6x. Ale na tom nesejde, jenom jsem chtěl ukázat, že ten koroptví výplod je nesmysl.
S tím cvakáním nejde ani o mýtus jako o fakt, jen prostě staršího data. V době, kdy zdaleka ne každý seděl u počítače celý den a kdy se teprve začaly objevovat první nápady, jak na klávesnicích ušetřit, byly ty kvalitní opravdu velmi hlasité.
E-e.
Na jednu stranu skutečně existoval trend, že mnoho uživatelů (uživatelek) mechanických psacích strojů bylo navyklých na rachot a výrobce (typicky IBM) se jim zpočátku snažil zavděčit (tím spíš něčím jako solenoid). Na druhou stranu nebyl univerzální, spousta elektrických klávesnic měla více či méně lineární spínače (resp. obecně bez jakéhokoliv cvakacího mechanismu) a pokud jejich kryt nebyl vysloveně dutý, hluku z něj bylo poměrně málo; namátkou se mi vybavují nějaké Cherry nebo Key Tronic.
Šetřilo se kontinuálně od 70. let dál, tak nevím, co má být ten referenční rámec. Mám docela dobrou představu o druhé půlce 80. let, tzn. hardwaru, který jde většinou s celkem malým úsilím používat s moderními desktopy a sice se na něm samozřejmě šetřilo (ačkoliv: výhody výroby ve větších objemech…), ale naopak v mnoha ohledech byl lepší než předchůdci (včetně odolnosti vůči vlivům prostředí nebo spolehlivosti). Zvlášť třeba Cherry G80-1000 (MX Black, příklad) má skoro stejnou konstrukci jako ten můj ErgoDox.
Takže zásadní NEsouhlas.
Ale třeba Matias Tactile Pro 4 je velmi hlučná.
Samozřejmě, když si člověk pořídí cvakací Tactile Pro a nikoliv Quiet Pro. Taková dichotomie existovala už v těch 80. letech.
Nevím, jaké má Matias šasi, asi nic moc, ale moje keyboardio je velice tiché…
Složitější je to s hmatovou odezvou. Originální původní Apple Wired Keyboard ji má překvapivě dobrou, vyzkoušeno před pěti minutami v přímém srovnání s několika jinými alternativami. Takže nejde jen o názor...
Jelikož má stisk klávesy dráhu celkem 1-2 mm, pro mě je hlavní odezva náraz do toho hliníkového plátu. Sice vím, že jsou lidé, kteří na tom píšou tak nějak „naplocho“, ale to není můj případ. Dokonce nejsem příznivcem ani klikání tlačítek myší.
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz
29.8.2022 22:49
