Projekt FatELF pohřben nezájmem

Před časem jsme se doslechli o projektu FatELF, který po vzoru univerzálních binárek pro OS X umožňoval mít několik binárek pro různé architektury v jedné. Ryan C. Gordon, autor, byl však znechucen a odrazen přístupem lidí od jádra a glibc, kteří jeho patche odmítli a nemají ani zájem na jejich zařazení. FatELF je tedy pravděpodobně mrtvé. Více na Phoronixu.

5.11.2009 07:26 | Luboš Doležel (Doli) | Komunita

Komentáře

[jimi]

Jak typické...

[michich]

Znechucen? A čím jako? Nikdo nemá svaté právo na automatické zařazení svých patchů. Musí o jejich přínosu přesvědčit ostatní vývojáře. A z diskuse na LKML vyplynulo poměrně jasně, že téměř všichni považují fatELF za těžkopádné řešení neexistujícího problému. Navíc poukázala na některé možné problémy, které Ryana nenapadly.

[Martincek]

Hlavně Apple měl pro toto opatření řádný důvod - masově se přecházelo na Intel a bylo potřeba, aby byly programy chvíli kompatibilní. Tato doba pominula a nové programy už podporují zase jen x86.

Jaký důvod je v Linuxu?

[Miloslav Ponkrác]

Třeba ten, že by byl důvod podporovat více architektur v binární formě?

Já docela chápu, že Linux se snaží zabránit použitelnosti binárek co to jenom jde s tím, že kdo nedistribuuuje zdrojový kód, nemá nárok. Ale pokud by se měl Linux výrazně komerčněji uplatnit, pak fat binárky jsou docela nenápadnou pobídkou, aby všichni nepodporovali jednu architekturu.

Jak Windows, tak Mac v podstatě podporují pouze jednu cpu architekturu. Mac chvíli dvě. Nemají moc důvod více podporovat fat binárky.

U Linuxu je to ale jinak.

Myslím si, že fat binary by byl pro unix velmi užitečný koncept. Argumenty typu, že to zaberu místo neberu, protože nikdo nikomu nebrání dělat jen jednoarchitekturové binárky, případně si nepoužívané architektury na svém stroji z binárky odmazat. Zároveň by to umožnilo distribuovat firmám programy pro více architektur, což by skvěle přispělo k propagaci unixu.

Nicméně si myslím, že Linux má obrovský problém jen s tím, aby mu chodily binárky i na jedné architektuře. Zatímco Windows, nebo Mac má binárky udělané tak, že sjou přenositelné a spustitelné na jakékoli současné verzi operačního systému, Linux tak dobře kompatibilní není. V tomhle je Linux strašně pozadu.

[Andrej Herceg]

A kto sa má postarať o to, aby to fungovalo? Kto napr. bude testovať knižnice, či fungujú na potrebných platformách, kto sa postará o úpravu perl, python... a ďalších vecí, ktoré majú architektúru zakomponovanú aj do adresárovej štruktúry... (a podobných problémov je viac)?

Ak niečo také potrebuje niekto, kto také niečo chce využívať pri svojich binárnych súboroch, nič mu nebráni sa o všetky problémy postarať a potom bude väčšia šanca, že sa sa potrebné zmeny dostanú aj do jadra. Navyše potrebná funkcionalita sa dá dosiahnuť aj inými spôsobmi už dnes.

Kompatibilita binárok nie je problém Linuxu, skôr je to problém (pravdepodobne väčšiny) knižníc. Ak mi nevadí, že mám kopec starých verzií knižníc (ako to funguje napr. vo Windows, kde mám 13 verzií d3dx9_*.dll), tak mi budú fungovať aj dosť staré binárky.
Nedávno tu bol odkaz na odpovede Nvidia vývojára na rôzne otázky, a kompatibilita s knižnicami nebol až tak veľký problém.

[Miloslav Ponkrác]

Ne, je to problém Linuxu.

Celý Linux je vystaven na tom, že binární kompatibilita se moc neřeší. A tudíž funguje přesně tak jak funguje.

Klade se důraz na open source a na to, že obrovská spousta subjektů soi programy a knihovny zkompiluje.

[Andrej Herceg]

Pokiaľ viem, tak verziovanie symbolov v Linuxe funguje. To, že to používa len pár knižníc nie je problém Linuxu.

A ak je viac rôznych verzií knižnice riešením binárnej kompatibility (teda to, čo sa často používa vo Windows), tak také riešenie sa dá použiť v Linuxe aj teraz. Ak je ale cieľom to, že všetci musia mať rovnaké knižnice skompilované s rovnakými parametrami, tak dosť pochybujem, že sa niečo také niekedy stane (keďže to by v podstate znamenalo to, že môže existovať len jediná distribúcia a všetci sa musia zmieriť s tým, že v nej sú aj veci, ktoré nechcú a chýbajú tam veci, ktoré by tam mať chceli).

[Miloslav Ponkrác]

Ono to v zásadě funguje, ale dotažené to není. Řeknu to na rovinu: Zásadním problém dotáhnutí binární kompatibility, stejně tak jako fat binary je v principu ten, že většina linuxové komunity si myslí, že binární kompatibilita je nepotřebná věc, protože se mají distribuovat zdrojáky.

Následně si ale pak bude linuxová komunita stěžovat na důsledky této ideologie, jako například, proč je tak těžké najít dobrý CAD, či účetní program do Linuxu, a proč je na Windows daleko větší výběr. Proč není verze Photoshopu, či Corelu pro Linux, atd. Už jenom vytvoření a distribuce binárky (poté co máte hotový a odladěný zdrojový kód) pro Linux je mnohem dražší a s mnohem více úskalími, než pro Windows.

Mě je jasné hned, že jakýkoli projekt, který by Linuxu přinesl binární kompatibilitu bude smeten. Proto je dobře, že toho ten člověk nechal včas, může svůj talent daleko lépe uplatnit někde, kde má větší šanci, nejlépe mimo Linux. Linux už moc inovativní není, daleko větší šanci by měl v profesionálně vedených systémech, jako třeba BSD.

[Grunt]

Následně si ale pak bude linuxová komunita stěžovat na důsledky této ideologie, jako například, proč je tak těžké najít dobrý CAD, či účetní program do Linuxu, a proč je na Windows daleko větší výběr. Proč není verze Photoshopu, či Corelu pro Linux, atd. Už jenom vytvoření a distribuce binárky (poté co máte hotový a odladěný zdrojový kód) pro Linux je mnohem dražší a s mnohem více úskalími, než pro Windows.

A nestěžuji si čirou náhodou jistá skupina do které spadá i p. Ponkrác? Či není to spíš vysněný svět p. Ponkráce? Vždyť už přeci jeden systém na kterém jede ten Photoshop a existují pro něj CADy, atd. už máme, tak nač ten druhý? A nebo snad někdo někomu brání ho využívat? Jo a ještě jedna poznámka: Neexistuje žádné Windows/Linux na té úrovni jak ho tady neustále prezentuje p. Ponkrác. Když tak, tak už GNU nebo prostě otevřený software, který nemá nejmenší problém běžet na jakékoliv platformně – třeba i Windows. Takový systém, který tu prezentuje p. Ponkrác existuje jen jeden: Microsoft Windows.

[Grunt]

Či jinak: Nestěžuje si neustále jen ta skupina, která by to z toho měla prospěch(a to očividně zahrnuje i p. Ponkráce).

[default]

Já jsem si chtěl stěžovat, ale vykašlal jsem se na to. Nemá to cenu.

Problémy GNU/Linuxu, které mně (a dalším) hází klacky pod nohy, jsou:

• Balíčkovací systémy.
  Nápad a řešení je to geniální, ale dokud si každá distribuce bude dělat všechno sama po svém, je to překážkou. Já prostě tisíce balíčků dělat nebudu. Nemám na to čas a platit regiment, aby to pro mě dělal, nehodlám.
• FHS
  To je kapitola sama pro sebe. Jednou jsem takhle nainstaloval novou verzi distribuce a nějaký mamlas se rozhodnul, že KDE nesmí být v /opt/, ale rozesraný v /usr/, ve /var/ a bůhví kde ještě. Když má uživatel nainstalováno více programů — což na desktopu zpravidla má — jsem téměř v koncích něco dohledat. Adresáře typu /usr/share/ obsahují prostě příliš mnoho položek a manuální práce s nimi je téměř nemožná.

Osobně jsem se zařídil takto:

• Eliminovat binárky jak to jen jde.
  Co nejvíc věcí v shellu, náročnější věci v Javě. Tím získám zadarmo i podporu pro komerční UNIXy jako Mac OS X, AIX, Solaris… Akorát že z těch úžasných vychytávek GNU/Linuxu žádnou nevyužiju. Ale za nezávislost na konkrétní distribuci a architektuře to stojí.
• Nerozesírat produkt po disku.
  Ano, nějaký FHS je mi u řitě. Prostě mám svou vlastní strukturu a všichni jsou spokojení. Struktura je konfigurovatelná, takže kdo opravdu touží se brodit v /usr/share/, ať si to tam klidně založí. Primárně se však instaluje do /opt/.
• Žádné balíčky.
  Jak jsem psal nahoře. Až bude jednotný installer, pak ho rád použiju. Ale s dvaceti se fakt dělat nebudu. Navíc — líbí se mi Apple approach: Prográmek tě už nebaví? Prostě smaž jeden adresář v /opt/.

Svůj software zásadně distribuuji se zdrojovými kódy. A to tak, že se všemi! Pan Ponkrác nahoře krásně popsal, že snahou komunity je šířit vše cestou zdrojových kódů. Binární kompatibilita je opravdu — slušně řečeno — diskutabilní.

Tak mi tedy vysvětli, proč si přes warezprotokol (torrent) můžu stáhnout tisíce verzí binárních obrazů — kolikrát není ani jiné cesty a musím hledat jiný mirror, který milostivě distribuuje to co potřebuji i přes FTP — ale žádný distribuce-verze-src.iso neexistuje? Proč musím skriptovat FTP klienty a stahovat tisíce souborů? Asi mám být vděčný, že nemusím používat cvs export či svn export, že?

Tím chci říct, že všichni se chvástají, jak je všechno free a open, ale tak blbě dostupné, že mám beztak smůlu. A to se netýká jen distribucí. To se týká i knihoven od Apache Foundation. Každou chvíli narážím na knihovny, které mají závislost na uzavřeném systému. Jak to kompilují? Je to vůbec legální? Přece si kvůli (tuším) commons-logging nebudu kupovat licenci na IBM WebSphere!

A abych to uzavřel. Nějaký FatELF je opravdu zbytečný, když je to celý v tak děsnym bordelu, který je nekompatibilní sám se sebou. Někdo tu plácnul, že Applí Universal Binaries zmizí. Prý pro nové verze programů. Já si to nemyslím. Třeba Adobe bude určitě ještě nějaký ten pátek podporovat PowerMacy (G5) a OS X 10.4.

Co se komerčního využití a FatELF týče, nikdo nebude strkat do jedný binárky úplně všechny architektury. Myslím si, že by beztak vyhrálo x86, x86_64 a možná ARM. A mluvit v případě mizivého procenta aplikací, kterých by se to týkalo, o zaplnění diskového prostoru či ucpání internetu je opravdu mimo.

Ale jsem rád, že jsem si touto diskuzí ověřil, že o nativní komerční (uzavřené) aplikace pro GNU/Linux opravdu není zájem.

[Drom]

Balíčkovací systémy.
Nápad a řešení je to geniální, ale dokud si každá distribuce bude dělat všechno sama po svém, je to překážkou. Já prostě tisíce balíčků dělat nebudu. Nemám na to čas a platit regiment, aby to pro mě dělal, nehodlám.
Kdo Vas nuti delat balicky i pro posledni distribuci na svete? Jo pokud jste firma a "diskvalifikujete se uzaviranim sveho kodu", holt o to vic budete muset mit tech, co prekladaji, testuji a balickuji pro platformy a OS/distribuce.

FHS To je kapitola sama pro sebe. Jednou jsem takhle nainstaloval novou verzi distribuce a nějaký mamlas se rozhodnul, že KDE nesmí být v /opt/, ale rozesraný v /usr/, ve /var/ a bůhví kde ještě. Když má uživatel nainstalováno více programů — což na desktopu zpravidla má — jsem téměř v koncích něco dohledat. Adresáře typu /usr/share/ obsahují prostě příliš mnoho položek a manuální práce s nimi je téměř nemožná.
Pokud distribuce, co pouzivate, nesplnuje vase pozadavky, najdete si takovou, ktera ano. Nemam zkusenosti se spravou gentoo ani archlinuxu, ale myslim, ze snad lze urcit prefix, ne? No a kompilace ze zdrojovych kodu Vam da vsechny moznosti kontroly. Nevidim v tom problem, konecne, nize potvrzujete, ze jste se zaridil jinak ohledne adresarove struktury. Neni to vytka spis proti distribuci/skupine distriuci/momentalnimu trendu, nez proti linuxu?

Tak mi tedy vysvětli, proč si přes warezprotokol (torrent) můžu stáhnout tisíce verzí binárních obrazů — kolikrát není ani jiné cesty a musím hledat jiný mirror, který milostivě distribuuje to co potřebuji i přes FTP — ale žádný distribuce-verze-src.iso neexistuje? Proč musím skriptovat FTP klienty a stahovat tisíce souborů? Asi mám být vděčný, že nemusím používat cvs export či svn export, že?
Nechapu, ceho se popsanym jednanim snazite dosahnout. K ziskani zdrojovych kodu programu, co chci, obvykle dnes staci prohlizec WWW, pokud shanite nejaky "komercni" (nesvobodny) software, "linux" nemuze ovlivnit, v jake podobe Vam vyrobce produkt doda.
FTP jsem nepouzil... no pokud nepocitam pristupy na hloupy hostingy, co nemaji nic lepsiho, tak ctyri roky. Co ze to doma stavite?
Ziskani zdrojaku z nejakeho VCS je tak snadne, ze to zvladnu i ja!

Jak to kompilují? Je to vůbec legální? Přece si kvůli (tuším) commons-logging nebudu kupovat licenci na IBM WebSphere!
No proto si myslim, ze by vsechno melo byt GPL, svobodne. To je nevyhoda ty uzavrenosti, resp. nesvobodnych licenci.

Ale jsem rád, že jsem si touto diskuzí ověřil, že o nativní komerční (uzavřené) aplikace pro GNU/Linux opravdu není zájem.
Taky stale verim, ze jeste existuje nejaka podstatna skupina uzivatelu toho ktereho otevreneho OS kvuli prednostem v oblasti svobody a ne jen kvuli tomu, ze to je "in".

[Michal Vyskočil]

To se týká i knihoven od Apache Foundation. Každou chvíli narážím na knihovny, které mají závislost na uzavřeném systému. ... Přece si kvůli (tuším) commons-logging nebudu kupovat licenci na IBM WebSphere!

Jaký je problém s http://www.apache.org/dist/? Zrovna Apache se vyznačuje tím, že svoje zdrojové kódy poskytuje v poměrně rozumné formě. Daleko větší problémy jsem zaznamenal u Suních projektů na dev.java.net, které jsou často neaktualizované a plné podivných licenčních ujednání. Nemluvě o projektech typu openproj, kde není možné se ani dopátrat, kde všechny zdrojáky vlastně rostou.

[m;)]

mrkni na http://0install.net/

[bohyn]

Nepotrebna vec to urcite je. Neni takovy problem udelat balicek pro nejvetsi distribuce a ostatnim nabidnout objekty at si to zlinkuji sami ;) To ze se da distribuovat binarni kod pro Linux ukazuje spousta firem (namatkou Opera, Nero, nVidia). Ti co tvrdi ze to nejde maji se vymluvaji na mnozstvi distribuci a predvadi jak to nejde, ve skutecnosti nemaji zajem se snazit.

[Grunt]

To není pravda. Řeší se a to docela dost. Neřeší se jen jistý směr binární kompatibility, ale komu to vlastně vadí, když by k té binární měli být oficiálně i zdrojově kompatibilní, že?

[Grunt]

Já to furt nechápu. Binární a uzavřená řešení jsou ve svobodném světě především ilegálně, tak co se furt řeší? To co oficiálně fungovat má, funguje(nebo je aspoň snaha aby fungovalo) a o nějaké neoficiální hacky, které se sami vyřadili ze hry tím, že nejsou svobodné nikdo neřeší a řešit moc ani nebude.

[Spike]

Ilegálně? o_O

[Grunt]

Většinou se opravdu porušují licenční podmínky, ale dělají to koncoví uživatelé, tak koho by to štvalo? Samozřejmě to tak nemusí být vždy.

[Spike]

Jak je porušují koncoví uživatelé?

[Grunt]

Musel bych hledat konkrétní případy a na to teď nechám čas, ale pokud je to bezpodmínečně nutné, tak zítra se toho klidně zhostím.

[default]

o nějaké neoficiální hacky, které se sami vyřadili ze hry tím, že nejsou svobodné nikdo neřeší a řešit moc ani nebude

Jeden hack stále né a né zaniknout — Wine.

[Grunt]

Ten svobodný je. Na tom není co řešit.

[Drom]

To mi neprijde jako hack, je to snaha o svobodnou implementaci veci, ktera je v originale, bohuzel, uzavrena. Vedlejsi efekt je, ze diky tomu lze provozovat software jinak uzavrene platformy na jinem hostitelskem OS.

[default]

Tak proč se u Datových Schránek vznesla taková nevole ohledně x86_64? Když je to tak svobodný a svatý, pak jsou v té nepodpoře Software602 nevinně a je to tedy selhání komunity. No neříkej že ne!

[Drom]

Co maji datovy schranky spolecnyho s tim, ze se nekdo snazi nebo nesnazi svobodne implementovat nejake API?

Wine nema nic spolecnyho s tim, ze kazda IT zakazka statni spravy dopadne jako moje ranni snazeni na mise... (a jsem rad, ze si nejsem schopen uvedomit i dalsi "rapidni vylucovani fekalii" v oborech o kterych vim mene nez o IT)

[jojo]

no je to riadna blbost. zbytocne to iba zvysuje velkost binarky.

[Michal Kubeček]

…což je při ceně diskového prostoru 50 haléřů za GB opravdu zásadní problém.

[Milan Lajtoš]

To určite nie - skôr pripojenie na net.

[Non_E]

Přesně tak, místo aby po instalaci z cd při aktualizaci distribuce lidé stahovali 500MB, budou stahovat ještě pů giga nesmyslů. Uživatelé linuxu zpravidla vědí, jakou mají architekturu a ti co ne, se můžou podívat na uname -m nebo ve firefoxu do Nápověda->O aplikaci Mozilla Firefox. A pokud jde o binární bloby, že by se ušetřilo místo za data, tak to se řeší oddělením noarch části s daty.

[Michal Kubeček]

Nikdo ale přece netvrdí, že by FatELF měl nahradit klasické jednoarchitekturní ELF programy. Šlo by jen o alternativu pro speciální případy, kdy by se to hodilo. Těžko očekávat, že by to někdo používal pro všechny programy v klasické distribuci.

[pc2005]

Šlo by jen o alternativu pro speciální případy, kdy by se to hodilo.

Prosil bych příklad.

[petr_p]

Co je to FatELF? Africké slovo pro nevím-jakou-mám-architekturu?

[Drom]

To neni vtipny :((( Potkavam je denne...

[Grunt]

Co je na tom? Já také dost dlouho nevěděl, že mám arch. Prescott.

[Drom]

No ale jste schopen to zjistit...

Napadlo me totiz v te souvislosti, ze ted s rozsirovanim toho ARM to bude slozity, pokud prijde nejakej trouba s tim, ze ma pocitac a neco s nim chce. Z nekterych ani nedostanete, kterou verzi Windows maji (natoz co ta aplikace psala v tom chybovym hlaseni :().

A taky, ze se urcite brzo vyroji zas nejaka obezlicka, aby linux mohl pouzivat i uplnej tululum a distribuce se toho chytnou (a postihne to me, pokud nechci zas menit). FatELF do te kategorie imho spada...

[pc2005]

Tuhle jsem viděl někde link na zajímavé vlákno.

[Drom]

Cetl jsem, nastesti jeste neni cas je vyhlizet, bude to chvili trvat.

[Spike]

Proč půl giga nesmyslů? Hádám, že větší část aplikace stejně tvoří resourcy (grafika, zvuky atp.).

[Ravensun]

Mě se těch padesát haléřů zdá furt dost :D A také mám rád programy malých velikostí schopné dělat velké věci, které zaberou co nejméně místa na disku :)

[Michal Kubeček]

Viz výše. A co se té ceny týká, všechno je relativní. Očividně jste si nekupoval 340MB disk za 13000 Kč…

[kavol]

... v době, kdy běžná velikost programu byla pár desítek kilobajtů, to Vám z úvahy nějak vypadlo

ano, jistě, stále to pro dnešní dobu vychází lépe, technický pokrok je technický pokrok[*], nicméně jakákoliv malá investice krát počet uživatelů dává docela slušná čísla ve vyplýtvaných prostředcích - jak bylo řečeno výše, nejde jen o disky, ale i o konektivitu, elektřinu, třeba i zálohování (jsou aplikace, kde se zálohuje celý systém a nejen uživatelská data), et cetera, et cetera

[*] vždycky mě pobaví, když někdo srovnává "životní úrověň" na takových příkladech, jako kolik barevných televizí si z platu koupil před revolucí a kolik dneska ... na to, že před sto lety by si barevnou televizi nekoupil žádnou, i kdyby byl Rotschild, se raději takticky pozapomíná

[Michal Kubeček]

Ale na tohle už jsem jednou odpověděl.

[kavol]

... jakákoliv malá ...

(a pokud tvrdíte, že počet uživatelů těch "speciálních případů" je zanedbatelný, tudíž moje úvaha neplatí, pak se tážu, zda se tedy vyplatí takovouto věc jako FetELF vůbec vyvíjet, když to nebude nikdo používat?)

[bohyn]

A Vy jste asi jeste neplatil za cloud kde se pocita zabrane misto na disku ;)

[Radovan Garabík]

Linux má už nejakú dobu podporu všeobecných binárok (CONFIG_BINFMT_MISC). Nič nebráni zbaliť programy pre rôzne ELF architektúry povedzme tar-om alebo ar-om, dať na to executable (alebo ešte pricapiť na začiatok file magic) a nastaviť kernel na spustenie jednoduchého programu, ktorý príslušnú binárku podľa aktuálnej architektúry vybalí a spustí. Elegantné, spoľahlivé, bez potreby patchovať kernel a libc. Jediný problém sú .so knižnice, ale na výber knižnice podľa architektúry je už v ld.so kód od doby nástupu 64-bitových intelov.

[Miloslav Ponkrác]

to slovo „elegantné“ myslíte jako vtip? docela jsem se zasmál

mě to přijde jako hodně těžkopádné řešení. normálně se tomu říká hack, neboli nalepovák

[Andrej Herceg]

A tá neštandardný úprava ELF formátu nie je hack? Keď niekomu o pár týždňov napadne, že tam treba niečo upraviť a pridať, a potom zase niekomu ďalšiemu napadne niečo iné, som zvedavý, či sa k udržiavaniu takého chaosu bude niekto hlásiť.

Je možno lepšie, že sa Ryan C. Gordon urazil už teraz a nie až potom, čo by sa to začlenilo a bolo by riešiť nejaké komplikovanejšie problémy.

[Miloslav Ponkrác]

Vývoj IPv6 je v podstatě taky hack například. Ono vše nové je ze začátku hack a vše nové je už z principu nestandardní. Standardní znamená hotové, domyšlené, a přijaté k používání. Naprosto žádná nová věc, nebo myšlenka nemůže být standardní.

Bohužel Linux nemá koncept, jinak by nebylo potřeba řešit spoustu věcí. Linux je postavený na tom, že niekoho o pát týžňov napadne, že je tam treba niečo upraviť a pridaˇd do Linuxu, a to je jediný vývojový motor Linuxu. Pokud toto hodláte kritizovat, nemá Linux právo na existenci, protože takto Linux funguje od začátku a nikdy jinak nefungoval.

Mimochodem, si vzpomínám, jak ELF byl v Linuxu novinka a musel se dost obhajovat. Lidem se nelíbilo, že ELF je pomalejší a pomaleji zavádí procesy a knihovny, než původní formát Linuxu, což je pravda. ELF byl kdysi „neštandadný hack“ do Linuxu. Ujal se ale poměrně rychle, protože do Linuxu tehdy kecalo poměrně málo lidí a Ti, kteří se o to zajímali věděli o co jde, a jaké jsou výhody. Dnes by možná s Vašimi argumenty se ELF jako neštandardný hack neprosadil.

[rADOn]

Jeden z vyvojaru Gentoo (ten, co nam tak rad rozbiji dynamicky linker mazanim .la ) k tomu napsal velice podrobnou analyzu: ELF should rather be on a diet

[dark]

Ten kvuli kteremu nesel zkompilovat redland jo ?

[Andrej]

od zaciatku to bola pre vacsinu ludi uplne nepotrebna vec. ak to dotycny potrebuje, nech si zacne udrziavat vlastny fork co to bude podporovat a ak o to bude zaujem, vyvojari to iste zaradia do hlavnej vetvy.

[Miloslav Ponkrác]

99% věcí, které v Linuxu jsou jsou pro většinu lidí nepotřebná věc.

[Drom]

A to cislo si cucate z jakyho prstu? Jaky okruh je 100% veci v linuxu?

[Michal Vyskočil]

Klid, podle mě 99% procent čísel, kterými se ohání pan Ponkrác na ábíčku jsou vycucané z prstu

[Drom]

No prave, ale z kteryho? To bude "prvni relativne uzitecna" informace, kterou nam poda :)

[Grunt]

Oprava:99% věcí, které v otevřeném softwaru jsou jsou pro většinu lidí, kterým nejsou určeny, nepotřebné věci!

[pc2005]

No vzhledem k tomu, že pro každou architekturu je třeba nakompilovat nový křížový kompilátor (na mém PC skoro 8 hodin, včetně desktopové práce a serverových aplikací ), tak by se to stejně moc neuchytilo.