Francouzský výrobce kabelů Nexans upozornil na napjaté dodávky elektrických kabelů. Výstavba nové výrobní linky pro některé typy kabelů může trvat přibližně tři roky. Datacentra potřebují rozsáhlé nízkonapěťové a středněnapěťové rozvody. Poptávka roste současně s modernizací elektrických sítí. Někteří odběratelé proto uzavírají výrazně delší dodavatelské smlouvy [Reuters].
Představena byla (𝕏) virtuální platforma FLYBENCH FPV, která nováčky provede zapojením a konstrukcí dronů.
Google Chrome 156 byl prohlášen za stabilní. Přehled novinek v poznámkách k vydání. Opraveno bylo 353 bezpečnostních chyb. Vylepšeny byly také nástroje pro vývojáře.
Indická společnost eMudhra po bezpečnostním incidentu, tj. kompromitaci soukromých klíčů osmi mezilehlých certifikátů své certifikační autority, opouští globální byznys s SSL/TLS certifikáty.
Dle Phoronixu zveřejnila společnost Trend Micro prostřednictvím programu Zero Day Initiative (ZDI) několik hlášení bezpečnostních zranitelností přímo na veřejném mailing listu LKML, přestože některé chyby dosud nemají opravu začleněnou do hlavní větve jádra. Mezi hlášenými problémy jsou dvě zranitelnosti s hodnocením CVSS 9.0, týkající se SMB Direct a KSMBD, které mohou umožnit vzdálené spuštění kódu. Další hlášení se týkají … více »
Správce hesel KeePassXC byl vydán ve verzi 2.8.0. Přechází na Qt 6, podporuje vkládání hesel s Waylandem, rychlé odemykání pomocí Polkitu nebo možnost nastavení klávesových zkratek (seznam změn).
Databáze DuckDB (Wikipedie) byla vydána ve verzi 2.0.0 LTS. S kódovým názvem Cinnamon Teal (čírka skořicová). S vyladěným protokolem Quack.
V implementaci Broadcom 802.11 byla zjištěna chyba ve zpracování WPS/EAP, týká se to SDK od roku 2010. Broadcom podle výzkumníka Quentina Kaisera odmítl CVE přidělit. Modemy Huawei a Technicolor jsou používány i v ČR, v LTE routerech, běžných domácích routerech a firemních přístupových bodech, jejich současný počet a zranitelnost konkrétních verzí však zatím neznáme. Více detailů a demo. GitHub / Broadcom 802.11 SDK Detection Toolkit.
Byla vydána nová verze 10.8 z Debianu vycházející linuxové distribuce DietPi pro (nejenom) jednodeskové počítače. Přehled novinek v poznámkách k vydání. Přibyl balíček DietPi WireGuard.
Oslavte vydání openSUSE Leap 16.1 s námi v Praze! Ve středu 4. listopadu 2026 (den po vydání Leapu 16.1) vás zveme na malou oslavu vydání openSUSE Leap 16.1 do pražské kanceláře SUSE. Připravili jsme pro vás dvě krátké přednášky: … více »
Terminálový program pro vizualizaci živých dat zvaný Sampler, který byl původně vydán pod nesvobodnou licencí, byl nově přelicencován pod GNU GPLv3. Nyní se tak jedná o svobodný software, u kterého má každý uživatel zaručeny všechny čtyři základní svobody. Autora je možné podpořit finančním příspěvkem na jeho stránce sampler.dev.
Tiskni
Sdílej:
Nikdo tě nenutí šířit odvozené dílo – program si můžeš upravit a nemusíš to nikomu hlásit ani s nikým tyto změny sdílet.
Přečti si tu licenci. Když si to upravíš u sebe, tak to zveřejňovat/šířit nemusíš. Jen když někomu distribuuješ binárky, tak on má právo i na zdrojáky, ze kterých byly ty binárky vyrobené. To je ale v pořádku, protože původní autor chtěl, aby uživatelé tato práva měli, aby jim je cestou (během šíření softwaru) nikdo nesebral.
dodelat tam vlastni veci a vydelavat na tom bez jejich zverejneni je uplne normalni a legalni
Ano, děje se to běžně a pokud si autor necopyleftovou licenci zvolil vědomě a dobrovolně, je to v pořádku, protože autor to tak chtěl, aby jeho software bylo možné i uzavřít a šířit jako proprietární.
Jestli je to správná volba, to je diskutabilní, ale autor má právo si licenci vybrat podle svého a je to jeho věc.
Mozna to vasmu GNU nakazenymu mozku pripada nefer nebo co, ale ja si svy prace vazim a neni na tom nic spatne, ze si ji chci chranit.
Tohle je poněkud komické. Svojí práce si vážíš a chceš si ji chránit – ale co práce autorů softwaru (třeba knihoven), který používáš? Kdyby sis vážil i jejich práce, tak bys respektoval jejich licenci, nepohoršoval by ses nad ní a raději bys jim s tím pomohl. Nebo si to představuješ tak, že ostatní budou pracovat zadarmo a vzdají se práv ke svému dílu a ty ho pak jen sebereš a budeš prodávat jako proprietární software?
ale ja si svy prace vazim a neni na tom nic spatne, ze si ji chci chranit.presne te chapu a proto distribuujeme nas software pod GPL misto BSD
.
Svobodu má smysl hodnotit u koncového uživatele, protože o něj jde v první řadě – počítač (a software) má sloužit uživateli, nikoli uživatel počítači (a softwaru a subjektům, které jsou za tím nebo kolem). To, že byl software někde cestou, než se dostal k uživateli, dočasně svobodný, je celkem irelevantní – smysl to má až ve chvíli, kdy se ten svobodný software dostane až na jeho počítač.
Nechceš to aplikovat i na něco jiného než jen software?
A dají se bez dalších nákladů kopírovat jako ten software?
Svobodu má smysl hodnotit u koncového uživatele, protože o něj jde v první řadě
A s čím máš problém?
Ano, když vydám svoje dílo jako svobodný software, tak mi jde o to, aby se ta svoboda dostala až k tomu koncovému uživateli, a proto používám copyleftové licence. Stejně tak když dám příspěvek na charitu, tak mne zajímá, aby se dostal k tomu koncovému příjemci, kterého jsem chtěl podpořit, a neztratil se někde cestou.
Ale nikdo mne nenutí poskytovat výsledky mojí práce ostatním nebo přispívat na charitu – to je zase moje svoboda a moje dobrovolné rozhodnutí.
Stojí to na naprosto základních principech, jako: smlouvy by se měly dodržovat nebo že pokud se někdo obohatil díky porušení zákona/smlouvy, měl by tento neoprávněný prospěch vrátit. Ano, s těmi to mechanismy souhlasím a považuji je za základ svobodného a férového státu.
protože původní autor chtěl, aby uživatelé tato práva měli, aby jim je cestou (během šíření softwaru) nikdo nesebral.Jak je to v pripade ze vezmu z toho kodu myslenky a z vetsiny to prepisu jinak aby nebylo znat ze je to z vetsi casti myslenka z kodu pod GPL nebo to navic predelam v jinem jazyku a treba jeste s jinou strukturou ale v podstate to bude jen prepis?
Překlad je odvozené dílo a k němu potřebuješ mít licenci původního autora.
Licence se vztahuje na kód, nikoli na myšlenky. Pokud se ti např. líbí, že systemd má deklarativní konfiguraci, umí soctet activation, řeší závislosti služeb atd. tak tyhle myšlenky můžeš převzít a napsat si vlastní init systém, který je bude implementovat – a k tomu licenci autorů systemd nepotřebuješ, ta se vztahuje jen na kód. Pokud bys chtěl mít úplně jistotu, tak bys to nechal psát někoho, kdo ten kód nikdy neviděl a zná jen, jak ten původní program funguje zvenku – aby nevzniklo podezření, že dotyčný něco opsal (i když ono se těžko prokazuje, že ty zdrojáky opravdu neviděl). Kdybys ale jen přejmenoval třídy/metody/proměnné/funkce a refaktoroval to, tak by to bylo odvozené dílo a původní licence by se na to vztahovala. Totéž platí, kdybys to prohnal nějakým strojovým překladačem třeba z jednoho programovacího jazyka do jiného – to je taky odvozené dílo. Musíš to prostě napsat celé sám a netahat do toho původní zdrojáky – takhle mimochodem začínal projekt GNU, kde nejdřív psali vlastní implementace původních proprietárních unixových nástrojů.
Jako mě na těch virálních licencích vadí jiná věc, a to je jejich vzájemná nekompatibilita. Když třeba chce někdo zveřejnit dílo odvozené z díla licencovaného pod CC-BY-SA a současně i z jiného díla licencovaného pod CC-BY-NC-SA, tak chtě nechtě musí porušit licenci, i když je to něco, co (předpokládám) autoři, kteří se pro dané licence rozhodli, nebrali v potaz.
Je možné, že někdo zvolí licenci ledabyle, aniž by o tom nějak přemýšlel a ve skutečnosti licence říká něco jiného, než co by si přál autor. Pak ale autor může tuto licenci změnit – třeba až ho ostatní na jeho chybu upozorní.
Ale nemyslím si, že by nekompatibilita mezi CC-BY-SA a CC-BY-NC-SA byla v rozporu s vůlí autorů. Ten první chtěl, aby dílo bylo svobodné (tzn. šlo používat i komerčně mj.), zatímco ten druhý chtěl, aby plně svobodné nebylo a nešlo používat komerčně. Tohle nejde dohromady a pokud by výsledkem mělo být jedno dílo šířené pod jednou licencí, tak to prostě nelze a je to tak správně – pokud bys tomu celku přidal NC, tak by to bylo v rozporu s vůlí prvního autora, a pokud bys celku NC odebral, tak by to bylo zase v rozporu s vůlí toho druhého.
Řešením je, že to nebudeš spojovat do jednoho společného díla pod jednou licencí, ale budou to jasně oddělená dvě díla. Ano, může to mít dopad na distribuci, ale koncovému uživateli to až tak nevadí. Můžeš mít např. hru, kde kód je pod GPL, a ty té hře v konfiguraci řekneš, kde je adresář s hudbou a kde je adresář s mapami atd. Ty jednotlivé složky se dají libovolně zaměňovat a můžou existovat různé sady hudby a map pod různými licencemi. A ty jako uživatel si tu hru můžeš spustit tak, aby ti tam hrála hudba pod NC licencí a zároveň se ti načetly mapy pod CC-BY-SA.
Existují např. i svobodné reimplementace her (obvykle pod GPL), které rozumí formátu nějaké původní proprietární hry. A pokud máš k té původní hře licenci, můžeš si to spustit s jejími mapami, texturami, hudbou atd. A pokud tu původní hru nemáš, můžeš si to spustit nad daty, která vytvořil někdo nezávisle na původní hře.
No a GPL je další taková věc nekompatibilní s ostatními.
Tady je užitečný zdroj stránka Various Licenses and Comments about Them. Většina necopyleftových licencí je s GPL kompatibilní, takže můžeš díla spojit a výsledek mít pod GPL.