Úřad pro ochranu osobních údajů řeší desítky stížností na jednotné měsíční hlášení zaměstnavatele, které stát spustil počátkem dubna. Systém, jenž má firmám odlehčit od desítek formulářů, nejenže výrazně zatížil jejich účetní oddělení, ale docházelo v něm i k únikům osobních dat zaměstnanců k firmám, kde nepracovali. Podle ministerstva práce a sociálních věcí stála za problémem technická chyba. „Incident se týkal několika stovek
… více »Byla vydána (𝕏, Bluesky) nová verze 22.0.0 open source webového aplikačního frameworku Angular (Wikipedie). Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Vim Classic byl vydán ve verzi 8.3. Drew DeVault oznámil tento fork editoru Vim (verze 8.2.0148, tj. těsně před zavedením Vim9 skriptování) v březnu letošního roku. Důvodem forku bylo, že vývojáři editorů Vim a Neovim začali při vývoji využívat LLM.
Open source konference DevConf.CZ 2026 proběhne 18. a 19. června v Brně na FIT VUT. Publikován byl program a spuštěna byla registrace.
Společnost JetBrains uvolnila verzi 2 svého open-source velkého jazykového modelu (LLM) pro vývojáře Mellum.
Probíhá konference Microsoft Build 2026. Microsoft představuje své novinky: kvantový čip Majorana 2, Surface Laptop Ultra a Surface RTX Spark Dev Box s NVIDIA RTX Spark, Intelligent Terminal, Coreutils for Windows (fork Rust Coreutils), AI modely MAI, AI agenta Scout, platformu pro agent-first zařízení Project Solara, …
Google Chrome 149 byl prohlášen za stabilní. Nejnovější stabilní verze 149.0.7827.53 přináší řadu novinek. Podrobný přehled v poznámkách k vydání. Vylepšeny byly také nástroje pro vývojáře.
Pluto.jl, reaktivní notebook pro programovací jazyk Julia, dospěl do verze 1.0.
Byla vydána nová verze 12.0.0 vizuálního programovacího jazyka Snap! (Wikipedie) inspirovaného jazykem Scratch (Wikipedie). Přehled novinek na GitHubu.
Počítačovou hru Gravity Circuit (ProtonDB) lze do 14. června do 19:00 získat na Steamu zdarma. Napořád.
Terminálový program pro vizualizaci živých dat zvaný Sampler, který byl původně vydán pod nesvobodnou licencí, byl nově přelicencován pod GNU GPLv3. Nyní se tak jedná o svobodný software, u kterého má každý uživatel zaručeny všechny čtyři základní svobody. Autora je možné podpořit finančním příspěvkem na jeho stránce sampler.dev.
Tiskni
Sdílej:
Nikdo tě nenutí šířit odvozené dílo – program si můžeš upravit a nemusíš to nikomu hlásit ani s nikým tyto změny sdílet.
Přečti si tu licenci. Když si to upravíš u sebe, tak to zveřejňovat/šířit nemusíš. Jen když někomu distribuuješ binárky, tak on má právo i na zdrojáky, ze kterých byly ty binárky vyrobené. To je ale v pořádku, protože původní autor chtěl, aby uživatelé tato práva měli, aby jim je cestou (během šíření softwaru) nikdo nesebral.
dodelat tam vlastni veci a vydelavat na tom bez jejich zverejneni je uplne normalni a legalni
Ano, děje se to běžně a pokud si autor necopyleftovou licenci zvolil vědomě a dobrovolně, je to v pořádku, protože autor to tak chtěl, aby jeho software bylo možné i uzavřít a šířit jako proprietární.
Jestli je to správná volba, to je diskutabilní, ale autor má právo si licenci vybrat podle svého a je to jeho věc.
Mozna to vasmu GNU nakazenymu mozku pripada nefer nebo co, ale ja si svy prace vazim a neni na tom nic spatne, ze si ji chci chranit.
Tohle je poněkud komické. Svojí práce si vážíš a chceš si ji chránit – ale co práce autorů softwaru (třeba knihoven), který používáš? Kdyby sis vážil i jejich práce, tak bys respektoval jejich licenci, nepohoršoval by ses nad ní a raději bys jim s tím pomohl. Nebo si to představuješ tak, že ostatní budou pracovat zadarmo a vzdají se práv ke svému dílu a ty ho pak jen sebereš a budeš prodávat jako proprietární software?
ale ja si svy prace vazim a neni na tom nic spatne, ze si ji chci chranit.presne te chapu a proto distribuujeme nas software pod GPL misto BSD
.
Svobodu má smysl hodnotit u koncového uživatele, protože o něj jde v první řadě – počítač (a software) má sloužit uživateli, nikoli uživatel počítači (a softwaru a subjektům, které jsou za tím nebo kolem). To, že byl software někde cestou, než se dostal k uživateli, dočasně svobodný, je celkem irelevantní – smysl to má až ve chvíli, kdy se ten svobodný software dostane až na jeho počítač.
Nechceš to aplikovat i na něco jiného než jen software?
A dají se bez dalších nákladů kopírovat jako ten software?
Svobodu má smysl hodnotit u koncového uživatele, protože o něj jde v první řadě
A s čím máš problém?
Ano, když vydám svoje dílo jako svobodný software, tak mi jde o to, aby se ta svoboda dostala až k tomu koncovému uživateli, a proto používám copyleftové licence. Stejně tak když dám příspěvek na charitu, tak mne zajímá, aby se dostal k tomu koncovému příjemci, kterého jsem chtěl podpořit, a neztratil se někde cestou.
Ale nikdo mne nenutí poskytovat výsledky mojí práce ostatním nebo přispívat na charitu – to je zase moje svoboda a moje dobrovolné rozhodnutí.
Stojí to na naprosto základních principech, jako: smlouvy by se měly dodržovat nebo že pokud se někdo obohatil díky porušení zákona/smlouvy, měl by tento neoprávněný prospěch vrátit. Ano, s těmi to mechanismy souhlasím a považuji je za základ svobodného a férového státu.
protože původní autor chtěl, aby uživatelé tato práva měli, aby jim je cestou (během šíření softwaru) nikdo nesebral.Jak je to v pripade ze vezmu z toho kodu myslenky a z vetsiny to prepisu jinak aby nebylo znat ze je to z vetsi casti myslenka z kodu pod GPL nebo to navic predelam v jinem jazyku a treba jeste s jinou strukturou ale v podstate to bude jen prepis?
Překlad je odvozené dílo a k němu potřebuješ mít licenci původního autora.
Licence se vztahuje na kód, nikoli na myšlenky. Pokud se ti např. líbí, že systemd má deklarativní konfiguraci, umí soctet activation, řeší závislosti služeb atd. tak tyhle myšlenky můžeš převzít a napsat si vlastní init systém, který je bude implementovat – a k tomu licenci autorů systemd nepotřebuješ, ta se vztahuje jen na kód. Pokud bys chtěl mít úplně jistotu, tak bys to nechal psát někoho, kdo ten kód nikdy neviděl a zná jen, jak ten původní program funguje zvenku – aby nevzniklo podezření, že dotyčný něco opsal (i když ono se těžko prokazuje, že ty zdrojáky opravdu neviděl). Kdybys ale jen přejmenoval třídy/metody/proměnné/funkce a refaktoroval to, tak by to bylo odvozené dílo a původní licence by se na to vztahovala. Totéž platí, kdybys to prohnal nějakým strojovým překladačem třeba z jednoho programovacího jazyka do jiného – to je taky odvozené dílo. Musíš to prostě napsat celé sám a netahat do toho původní zdrojáky – takhle mimochodem začínal projekt GNU, kde nejdřív psali vlastní implementace původních proprietárních unixových nástrojů.
Jako mě na těch virálních licencích vadí jiná věc, a to je jejich vzájemná nekompatibilita. Když třeba chce někdo zveřejnit dílo odvozené z díla licencovaného pod CC-BY-SA a současně i z jiného díla licencovaného pod CC-BY-NC-SA, tak chtě nechtě musí porušit licenci, i když je to něco, co (předpokládám) autoři, kteří se pro dané licence rozhodli, nebrali v potaz.
Je možné, že někdo zvolí licenci ledabyle, aniž by o tom nějak přemýšlel a ve skutečnosti licence říká něco jiného, než co by si přál autor. Pak ale autor může tuto licenci změnit – třeba až ho ostatní na jeho chybu upozorní.
Ale nemyslím si, že by nekompatibilita mezi CC-BY-SA a CC-BY-NC-SA byla v rozporu s vůlí autorů. Ten první chtěl, aby dílo bylo svobodné (tzn. šlo používat i komerčně mj.), zatímco ten druhý chtěl, aby plně svobodné nebylo a nešlo používat komerčně. Tohle nejde dohromady a pokud by výsledkem mělo být jedno dílo šířené pod jednou licencí, tak to prostě nelze a je to tak správně – pokud bys tomu celku přidal NC, tak by to bylo v rozporu s vůlí prvního autora, a pokud bys celku NC odebral, tak by to bylo zase v rozporu s vůlí toho druhého.
Řešením je, že to nebudeš spojovat do jednoho společného díla pod jednou licencí, ale budou to jasně oddělená dvě díla. Ano, může to mít dopad na distribuci, ale koncovému uživateli to až tak nevadí. Můžeš mít např. hru, kde kód je pod GPL, a ty té hře v konfiguraci řekneš, kde je adresář s hudbou a kde je adresář s mapami atd. Ty jednotlivé složky se dají libovolně zaměňovat a můžou existovat různé sady hudby a map pod různými licencemi. A ty jako uživatel si tu hru můžeš spustit tak, aby ti tam hrála hudba pod NC licencí a zároveň se ti načetly mapy pod CC-BY-SA.
Existují např. i svobodné reimplementace her (obvykle pod GPL), které rozumí formátu nějaké původní proprietární hry. A pokud máš k té původní hře licenci, můžeš si to spustit s jejími mapami, texturami, hudbou atd. A pokud tu původní hru nemáš, můžeš si to spustit nad daty, která vytvořil někdo nezávisle na původní hře.
No a GPL je další taková věc nekompatibilní s ostatními.
Tady je užitečný zdroj stránka Various Licenses and Comments about Them. Většina necopyleftových licencí je s GPL kompatibilní, takže můžeš díla spojit a výsledek mít pod GPL.