Na YouTube byly zveřejněny videozáznamy přednášek z hackerské konference DEF CON 33, jež proběhla 7. až 10. srpna v Las Vegas.
Bun (Wikipedie), tj. běhové prostředí (runtime) a toolkit pro JavaScript a TypeScript, alternativa k Node.js a Deno, byl vydán ve verzi 1.3. Představení novinek také na YouTube. Bun je naprogramován v programovacím jazyce Zig.
V Lucemburku byly oznámeny výsledky posledního kola výzev na evropské továrny pro umělou inteligenci neboli AI Factories. Mezi úspěšné žadatele patří i Česká republika, potažmo konsorcium šesti partnerů vedené VŠB – Technickou univerzitou Ostrava. V rámci Czech AI Factory (CZAI), jak se česká AI továrna jmenuje, bude pořízen velmi výkonný superpočítač pro AI výpočty a vznikne balíček služeb poskytovaný odborníky konsorcia. Obojí bude sloužit malým a středním podnikům, průmyslu i institucím veřejného a výzkumného sektoru.
Byla vydána (𝕏) zářijová aktualizace aneb nová verze 1.105 editoru zdrojových kódů Visual Studio Code (Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy a videi v poznámkách k vydání. Ve verzi 1.105 vyjde také VSCodium, tj. komunitní sestavení Visual Studia Code bez telemetrie a licenčních podmínek Microsoftu.
Ve Firefoxu bude lepší správa profilů (oddělené nastavení domovské stránky, nastavení lišt, instalace rozšíření, uložení hesla, přidání záložky atd.). Nový grafický správce profilů bude postupně zaváděn od 14.října.
Canonical vydal (email) Ubuntu 25.10 Questing Quokka. Přehled novinek v poznámkách k vydání. Jedná se o průběžné vydání s podporou 9 měsíců, tj. do července 2026.
ClamAV (Wikipedie), tj. multiplatformní antivirový engine s otevřeným zdrojovým kódem pro detekci trojských koní, virů, malwaru a dalších škodlivých hrozeb, byl vydán ve verzi 1.5.0.
Byla vydána nová verze 1.12.0 dynamického programovacího jazyka Julia (Wikipedie) určeného zejména pro vědecké výpočty. Přehled novinek v příspěvku na blogu a v poznámkách k vydání. Aktualizována byla také dokumentace.
V Redisu byla nalezena a v upstreamu již opravena kritická zranitelnost CVE-2025-49844 s CVSS 10.0 (RCE, vzdálené spouštění kódu).
Ministr a vicepremiér pro digitalizaci Marian Jurečka dnes oznámil, že přijme rezignaci ředitele Digitální a informační agentury Martina Mesršmída, a to k 23. říjnu 2025. Mesršmíd nabídl svou funkci během minulého víkendu, kdy se DIA potýkala s problémy eDokladů, které některým občanům znepříjemnily využití možnosti prokázat se digitální občankou u volebních komisí při volbách do Poslanecké sněmovny.
Je zajímavé, jak někteří kritizují zpožděné (o pár měsíců) vydání něčeho, co potom bude mít podporu dalších 7 let.Ne, to není zajímavé. Značná část balíčků již je (byla) odladěna Red Hatem, jinak by nebyl RHEL 6 vydán. A stále věřím, že udělat ty nutné změny (odstranit grafiku a pod.) nemůže zabírat tolik času.
Pokud to někdo nutně potřebuje mít teď hned, může si (již od listopadu 2010) koupit a nainstalovat RHEL 6.0.No, to sice můžu, ale jaksi vím o jiných způsobech jak utratit peníze, než za RHEL Desktop 6 na svůj domací počítač
No tak tou obstarožní verzí jsem zrovna nemyslel 5.x řadu ale řadu 4.x.
Řada 4 je aktuální a ještě rok bude podporovaná. Opět nevidím důvod pro termín "obstarožní". (Jasně, slovíčkaření.)
Bohužel (z mého pohledu pro CentOS), lidé ze SL byli rychlejší, takže stojí za to vyzkoušet něco jiného.
U SL neznám pozadí věci (rozuměj, nečtu devel maillist jako u CentOS), takže mám informace pouze z jejich webu. A vypadá to, že v SL stihli SL6.0 rychleji jen proto, že se zatím vykašlali na 4.9 a 5.6. Prostě obrátili prioritu.
Já nevím, co je správně. Být uživatelem SL 5.5 či 4.8, tak by mě asi naštvalo, že již déle než 100 dnů nemám updaty (toto mě ště u CentOS 5.5) a zatím si tým pracuje na nové verzi. U CentOS pravda ještě nevyšla ani ta 5.6, ale vyšla 4.9. Tedy můj pohled na věc je následující: nejdřív updaty stávajících strojů a až pak nové verze.
A stále věřím, že udělat ty nutné změny (odstranit grafiku a pod.) nemůže zabírat tolik času.
Kamarád z RedHatu, který nechtěl být příliš konkrétní, říkal, že v RHEL6 se udělalo všechno proto, aby to tak snadno nešlo zkopírovat. Vzhledem k tomu, že to jak SL týmu tak CentOS týmu trvalo takto dlouho, vypadá to, že to RH skutečně zkomplikoval.
Ale trošku offtopic dotaz: zdalipak je možné, do RHEL Desktop, nainstalovat třebas Apache a MySQL?
To opravdu nevím, linux používám na serverech.
[root@dspudich ~]# yum list httpd mysql-server
Loaded plugins: downloadonly, refresh-packagekit, rhnplugin
Installed Packages
httpd.i686 2.2.15-5.el6 @rhel-i386-client-6
mysql-server.i686 5.1.52-1.el6_0.1 @rhel-i386-client-6
Kamarád z RedHatu, který nechtěl být příliš konkrétní, říkal, že v RHEL6 se udělalo všechno proto, aby to tak snadno nešlo zkopírovat.Nevím, co tam chlapci z RH udělali, ale každopádně zdrojáky jak 5 tak 6 (které RH chce/musí zveřejnit) jsou stále na svém místě, a to i včetně kernelu, o kterém se proslýchá cosi o "obfuskaci" (prostě místo hromady patchů je jen jeden obří
Ale samozřejmě nikdo nemůže ty lidi nutit, že musí ihned a okamžitě vybuildit CentOS 6, klidně mohou napsat, že na něj kašlou (z časových a jiných důvodů). Ale měli by zbytku světa alespoň něco říct. A dost už debaty.
Ale oni na něj nekašlou, jen mají určité možnosti a určité priority. Takže nejdřív vydají aktuální 4.x a 5.x a jakmile to bude hotové, přijde na řadu 6.0. Což je postup, který plně odpovídá filosofii enterprise systémů, kterým CentOS, přestože je zadarmo, pořád je.
Tiskni
Sdílej: