Dle plánu certifikační autorita Let's Encrypt nově vydává také certifikáty s šestidenní platností (160 hodin) s možností vystavit je na IP adresu.
V programovacím jazyce Go naprogramovaná webová aplikace pro spolupráci na zdrojových kódech pomocí gitu Forgejo byla vydána ve verzi 14.0 (Mastodon). Forgejo je fork Gitei.
Just the Browser je projekt, 'který vám pomůže v internetovém prohlížeči deaktivovat funkce umělé inteligence, telemetrii, sponzorovaný obsah, integraci produktů a další nepříjemnosti' (repozitář na GitHubu). Využívá k tomu skrytá nastavení ve webových prohlížečích, určená původně pro firmy a organizace ('enterprise policies'). Pod linuxem je skriptem pro automatickou úpravu nastavení prozatím podporován pouze prohlížeč Firefox.
Svobodný multiplatformní herní engine Bevy napsaný v Rustu byl vydán ve verzi 0.18. Díky 174 přispěvatelům.
Miliardy korun na digitalizaci služeb státu nestačily. Stát do ní v letech 2020 až 2024 vložil víc než 50 miliard korun, ale původní cíl se nepodařilo splnit. Od loňského února měly být služby státu plně digitalizované a občané měli mít právo komunikovat se státem digitálně. Do tohoto data se povedlo plně digitalizovat 18 procent agendových služeb státu. Dnes to uvedl Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) v souhrnné zprávě o stavu digitalizace v Česku. Zpráva vychází z výsledků víc než 50 kontrol, které NKÚ v posledních pěti letech v tomto oboru uskutečnil.
Nadace Wikimedia, která je provozovatelem internetové encyklopedie Wikipedia, oznámila u příležitosti 25. výročí vzniku encyklopedie nové licenční dohody s firmami vyvíjejícími umělou inteligenci (AI). Mezi partnery encyklopedie tak nově patří Microsoft, Amazon a Meta Platforms, ale také start-up Perplexity a francouzská společnost Mistral AI. Wikimedia má podobnou dohodu od roku 2022 také se společností Google ze skupiny
… více »D7VK byl vydán ve verzi 1.2. Jedná se o fork DXVK implementující překlad volání Direct3D 5, 6 a 7 na Vulkan. DXVK zvládá Direct3D 8, 9, 10 a 11.
Byla vydána verze 12.0.0 knihovny libvirt (Wikipedie) zastřešující různé virtualizační technologie a vytvářející jednotné rozhraní pro správu virtuálních strojů. Současně byl ve verzi 12.0.0 vydán související modul pro Python libvirt-python. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
CreepyLink.com je nový zkracovač URL adres, 'díky kterému budou vaše odkazy vypadat tak podezřele, jak je to jen možné'. Například odkaz na abclinuxu.cz tento zkracovač převádí do podoby 'https://netflix.web-safe.link/logger_8oIlgs_free_money.php'. Dle prohlášení autora je CreepyLink alternativou ke zkracovači ShadyURL (repozitář na githubu), který dnes již bohužel není v provozu.
Na blogu Raspberry Pi byla představena rozšiřující deska Raspberry Pi AI HAT+ 2 s akcelerátorem Hailo-10 a 8 GB RAM. Na rozdíl od předchozí Raspberry Pi AI HAT+ podporuje generativní AI. Cena desky je 130 dolarů.
Australští kryptologové dokázali snížit složitost hledání kolizí u algoritmu SHA-1 na 2^52. Předchozí nejrychlejší útok na tento algoritmus vyžadoval 2^63 operací. Vědci předpokládají, že s využitím jejich výsledků je možné útok skutečně provést: "Practical collisions are within resources of a well funded organisation". Některé důsledky objevu jsou popsány na secureworks.com, koho zajímají matematické detaily útoku, nechť si stáhne tento dokument.
Tiskni
Sdílej:
Přesněji řečeno SHA-1 už několik let není bezpečné a teď se v něm našla jen další díra.
No, zase tak horky to neni. Po precteni toho anglickeho clanku zustavam klidny, co se tyce praktickych utoku na SHA1. Jedine, co se umi, je najit dve zpravy, ktere maji stejny hash. Kdyz budu mit soubor a k nemu hash, porad plati, ze nikdo mi neumi dat jiny soubor se stejnym hashem. Stejne tak - kdyz nekdo bude znat SHA1 meho hesla, neumi spocitat "nejaky bordel", ktery da stejny sha1 (coz by mu umoznilo se prihlasit na muj ucet).
Ale uznavam, ze nazev clanku dokaze zaujmout a pritahnout ctenare :o)
U md5 už lze nalézt obě kolize
Můžete uvést nějaký zdroj? Myslím věrohodný zdroj, který by uváděl, že někdo umí k danému digestu najít soubor.
Právě že to jde zneužít i prakticky, k vytvoření falešného certifikátu. Můžete si nechat podepsat libovolný certifikát, který může kolidovat (podepisuje se hash a používá se právě SHA-1). U MD5 se to v praxi povedlo (www.win.tue.nl/hashclash/rogue-ca/), u SHA-1 je to jen otázkou času.
Nicmene, vyse uvedeny clanek signalizuje, ze se ten cas velmi priblizil. Protoze v zavedenych systemech je casto tezke hashovaci funkci vymenit (kde vsude se jeste pouziva MD5), je dobre zacit se poohlizet po vymene hashovaci funkce. A v neposledni rade take zacit navrhovat systemy a protokoly tak, aby vymena hashovaci funkce byla snadnejsi.
A nebo pouzivat OS,jehoz autori nemaji v hlave jenom seno a pitominky okolo GUI,ale dokazi pochopit co je dulezite v dobe pripojeni na Internet.Viz. www.openbsd.org
So long and thanks for all flamebaits.
No jo, pan Klima psal uz nekdy pred dvema lety, ze pouzivat SHA-1 neni dobry napad. Doporucoval SHA-256 nebo Whirlpool.
Jedine, co se umi, je najit dve zpravy, ktere maji stejny hash.
Kdyby tomu tak bylo, neměl by výsledek, o kterém referuje zprávička, žádný smysl.
Jestli jsem něco nepochopil, tak kryptologické zprávy, že hash funkce je nebezpečná, protože dvě zprávy mají stejný hash.
To, že několik různých zpráv mají stejný hash je přirozená vlastnosti hash funkcí. Proto také existuje mnoho hash funkcí, aby si člověk vybral tu s rozložením výsledků, kterou potřebuje.
Každá (nebo přesněji řečeno většina běžných) hash funkce bude dávat stejné výsledky pro různé vstupy. Stejně tak půjde vždy nalézt pro daný výstup těch několik různých vstupů.
Takže dlabu na kryptology. Řada hash funkcí se používá spíše ve smyslu kontroly vstupu, či zobrazení vstupu do výstupu omezené délky, a troufám si říci, že je to 99% využítí hash funkcí v praxi (i když se můžu mýlit, takže na předchozí vedlejší větě netrvám). Fakt základními hash funkcemi doma nepodepisuji bankovní operace, ani zprávy s vyhlášením války, takže bezpečnost je o mnoho řádů větší, než potřebuji.
Ty o tom evidentně nemáš páru. Probudil jsem se s dobrou náladou, takže Ti to zkusím vysvětlit (i když prý provozuješ astrologii, což ve mně vzbuzuje pochybnosti, má-li smysl Ti něco vysvětlovat): Že _existují_ zprávy se stejným hashem je jasné, ale zajímavé je, když někdo zprávy se stejným hashem _umí_vyrobit_.
A k těm bankovním operacím - jak ovládáš svůj účet? Nepoužíváš čirou náhodou SSL?
Pro každou hash funkci se dřív, nebo později najde reálně použitelný postup umožňující najít alternativní vstup ke stejnému výstupu.
Astrologii provozuji, a doufám, že budu provozovat ještě více a častěji.
Banku řeším osobně, a mám zakázáno internetové bankovnictví, protože internetu nevěřím ani co by se za nehet vešlo. Nevadí mi jednou za měsíc dojít do banky a vše vyřídit, v krajním případě 2×. Stejně jdu kolem, takže no problem.
Pro každou hash funkci se dřív, nebo později najde reálně použitelný postup umožňující najít alternativní vstup ke stejnému výstupu.
Mozna ano (prestoze je to asi nedokazatelne). Nicmene pro praxi je podstatne, zda se postup najde behem 1 nebo 100 let.
Astrologii provozuji, a doufám, že budu provozovat ještě více a častěji.Akorát by to chtělo taky přesněji. Třeba tvoje předpověď, že v březnu bude muset Linux zpomalit, ti jaksi nevyšla. (Nebo snad najdeš nějakou skutečnost, kterou lze vhodně přiohnout tak, aby to vypadalo, že ses trefil?)
Nevadí mi jednou za měsíc dojít do banky a vše vyřídit, v krajním případě 2×.Šťastný to člověk...