Během tradiční ceremonie k oslavě Dne vzniku samostatného československého státu (28. října) byl vyznamenán medailí Za zásluhy (o stát v oblasti hospodářské) vývojář 3D tiskáren Josef Průša. Letos byly uděleny pouze dvě medaile Za zásluhy o stát v oblasti hospodářské, druhou dostal informatik a manažer Ondřej Felix, který se zabývá digitalizací státní správy.
Tor Browser, tj. fork webového prohlížeče Mozilla Firefox s integrovaným klientem sítě Tor přednastavený tak, aby přes tuto síť bezpečně komunikoval, byl vydán ve verzi 15.0. Postaven je na Firefoxu ESR 140.
Bylo oznámeno (cs) vydání Fedora Linuxu 43. Ve finální verzi vychází šest oficiálních edic: Fedora Workstation a Fedora KDE Plasma Desktop pro desktopové, Fedora Server pro serverové, Fedora IoT pro internet věcí, Fedora Cloud pro cloudové nasazení a Fedora CoreOS pro ty, kteří preferují neměnné systémy. Vedle nich jsou k dispozici také další atomické desktopy, spiny a laby. Podrobný přehled novinek v samostatných článcích na stránkách Fedora Magazinu: Fedora Workstation, Fedora KDE Plasma Desktop, Fedora Silverblue a Fedora Atomic Desktops.
Elon Musk oznámil (𝕏) spuštění internetové encyklopedie Grokipedia (Wikipedia). Zatím ve verzi 0.1. Verze 1.0 prý bude 10x lepší, ale i ve verzi 0.1 je podle Elona Muska již lepší než Wikipedia.
PSF (Python Software Foundation) po mnoha měsících práce získala grant ve výši 1,5 milionu dolarů od americké vládní NSF (National Science Foundation) v rámci programu "Bezpečnost, ochrana a soukromí open source ekosystémů" na zvýšení bezpečnosti Pythonu a PyPI. PSF ale nesouhlasí s předloženou podmínkou grantu, že během trvání finanční podpory nebude žádným způsobem podporovat diverzitu, rovnost a inkluzi (DEI). PSF má diverzitu přímo ve svém poslání (Mission) a proto grant odmítla.
Balík nástrojů Rust Coreutils / uutils coreutils, tj. nástrojů z GNU Coreutils napsaných v programovacím jazyce Rust, byl vydán ve verzi 0.3.0. Z 634 testů kompatibility Rust Coreutils s GNU Coreutils bylo úspěšných 532, tj. 83,91 %. V Ubuntu 25.10 se již používá Rust Coreutils místo GNU Coreutils, což může přinášet problémy, viz například nefunkční automatická aktualizace.
Od 3. listopadu 2025 budou muset nová rozšíření Firefoxu specifikovat, zda shromažďují nebo sdílejí osobní údaje. Po všech rozšířeních to bude vyžadováno někdy v první polovině roku 2026. Tyto informace se zobrazí uživateli, když začne instalovat rozšíření, spolu s veškerými oprávněními, která rozšíření požaduje.
Jste nuceni pracovat s Linuxem? Chybí vám pohodlí, které vám poskytoval Microsoft, když vás špehoval a sledoval všechno, co děláte? Nebojte se. Recall for Linux vám vrátí všechny skvělé funkce Windows Recall, které vám chyběly.
Společnost Fre(i)e Software oznámila, že má budget na práci na Debianu pro tablety s cílem jeho vyžívání pro vzdělávací účely. Jako uživatelské prostředí bude použito Lomiri.
Proběhla hackerská soutěž Pwn2Own Ireland 2025. Celkově bylo vyplaceno 1 024 750 dolarů za 73 unikátních zranitelností nultého dne (0-day). Vítězný Summoning Team si odnesl 187 500 dolarů. Shrnutí po jednotlivých dnech na blogu Zero Day Initiative (1. den, 2. den a 3. den) a na YouTube.
Slovenská firma Eura Slovakia dostala od státu pokutu za nepodání přiznání k DPH v elektronické podobě. Problém je v tom, že firma používá Linux a software pro elektronické podání byl donedávna dostupný jen pro Windows. Nyní se kvůli této diskriminaci se státem soudí.
V České republice je situace odlišná. Zde je možné přiznání k DPH podávat i v papírové podobě, avšak elektronické podání přes datovou schránku má výhody jako rychlejší vrácení nadměrného odpočtu.
Tiskni
Sdílej:
V České republice je situace odlišná. Zde je možné přiznání k DPH podávat i v papírové podobě
To sice ano, ale souhrnné hlášení VIES jde podávat pouze elektronicky. Na druhou stranu, elektronické podání i bez datové schránky funguje v pohodě v libovolném prohlížeči pod libovolným systémem.
a planuju ze bych je jeste zvetsil, precejenom ryze ani voda se nekazi...
Ale pouziti UV by bylo urcite lepsi...
Výbojka se dá sehnat zadarmo (hledej, jak se shání výbojky na osvit plošných spojů)
, na ktetých produkujete potraviny. Pár hektarů to být musí a samo se to neobdělá....
). Jinak je to úplně putna.
Člověk s vlastním políčkem a elektrárničkou se může do křížku se státem dostat tak maximálně při výstavbě nové dálnice co shodou okolností vede přes jeho barák.Mladý pane, viděl jste někdy důl?
ale to co si člověk dělá doma na svém pozemku je jeho věcfalse
Tak zase takhle do extrému to hnát nemusíš - jestli myslíš že v Evropě komukoliv dnes hrozí že mu vyvlastní jeho pozemek jen tak pro nic za nicJá si myslím, že třeba člověk s ostrovním systémem (terorista!) a nedej bože vlastní telekomunikační ústřednou (pirát! pedofil!) se může stát trnem v oku dost rychle.
nepozorovaně … nikdo si ničeho nevšimneSamozřejmě, pokud nikdo nebude vědět, co tam máš, tak na tebe nepřijdou. Jak dobře jdou ale takové věci utajit? Vyset GM brambory nebo vyrobit nějaké léky, uválcujou tě.
Vyset GM brambory nebo vyrobit nějaké léky, uválcujou tě.
Jinak je to 0:0, člověk stát nezajímá a stát nezajímá ten člověk, je to jasné.hm, a třeba o dani z nemovitosti jsi už někdy slyšel?
Souvisí to tak, že proč zrovna tahle daň a ne třeba výpalné za život, které se jmenuje zdravotní pojištěníprotože tady konkrétně byla řeč o "Člověk s vlastním políčkem a elektrárničkou se může do křížku se státem dostat tak maximálně při výstavbě nové dálnice co shodou okolností vede přes jeho barák." - tedy reaguji, že výstavba nové dálnice rozhodně není jediný případ, kdy stát to políčko, elektrárnička a barák zajímá
Sice netuším co je to CAPICOM, zato ale už několik let podávám veškerá podání pro daňovou správu elektronicky přes daňový portál normálně z Firefoxu v Linuxu. S podepisováním žádný problém nemám. Prostě vyberu certifikát, zadám přístupové heslo a odesílaný soubor se podepíše.
S podepisováním žádný problém nemám. Prostě vyberu certifikát, zadám přístupové heslo a odesílaný soubor se podepíše.
To já mám, protože svěřujete svůj soukromý klíč kódu, který si stahujete ze serveru daňové správy. Přitom by úplně stačilo, aby vedle tohoto formuláře tam dali formulář pro vložení již podepsaného přiznání. Celý složitý akt, kvůli kterému tam mají javový kód, je totiž obyčejné podepsání XML souboru, který dodá server, a jeho uložení spolu s podpisem do PKCS#7 a odeslání zpět. To se dá nahradit jedním openssl příkazem.
Navíc ne vše funguje v Linuxu. Je tam řada starých formulářů, které fungují jen v IE na Windows. Například formulář pro podání žádosti o zřízení daňové informační schránky, která slouží například k prohlížení vašeho daňového účtu (jestli něco nedlužíte, jestli zaměstnavatel zaplatil zálohy a tak dále). Vtipné je, že samotná práce se schránkou již v Linuxu prý funguje. Jen ne podání žádosti.
To já mám, protože svěřujete svůj soukromý klíč kódu, který si stahujete ze serveru daňové správy. Přitom by úplně stačilo, aby vedle tohoto formuláře tam dali formulář pro vložení již podepsaného přiznání. Celý složitý akt, kvůli kterému tam mají javový kód, je totiž obyčejné podepsání XML souboru, který dodá server, a jeho uložení spolu s podpisem do PKCS#7 a odeslání zpět. To se dá nahradit jedním openssl příkazem.Obávám se, že těch 5 lidí v republice, kteří podávají daňové přiznání a uměli by to tímhle způsobem udělat, není dostatečně velká cílová skupina, která by ospravedlnila náklady na takovéhle řešení a komplikace, které by to přineslo ostatním (kteří by v lepším případě nevěděli, co s tím políčkem dělat, v horším by se považovali za experty a cpali by tam bůhvíco). Jinak rozumnější řešení bych viděl v rozšíření webového prohlížeče o funkcionalitu elektronického podpisu a dešifrování. Podle mne by to bylo nesrovnatelně užitečnější, než celé HTML5. Ale nebojím se, že by se to do prohlížečů jen tak dostalo, protože by to pokrylo jednu významnou bezpečnostní oblast, a skutečná bezpečnost málokoho zajímá.
Jinak rozumnější řešení bych viděl v rozšíření webového prohlížeče o funkcionalitu elektronického podpisu a dešifrování. Podle mne by to bylo nesrovnatelně užitečnější, než celé HTML5.Asi proto HTML5 standardizuje element
keygen.
keygen nepůjde prakticky použít vůbec k ničemu. Aspoň tedy v současné podobě, kdy generuje dvojici klíčů, ale ne žádost o certifikát. A i pak by to byl hodně divný element, když si člověk uvědomí, jak často se o certifikát žádá, a jak často se pak používá.