MALUS je kontroverzní proprietarní nástroj, který svým zákazníkům umožňuje nechat AI, která dle tvrzení provozovatelů nikdy neviděla původní zdrojový kód, analyzovat dokumentaci, API a veřejná rozhraní jakéhokoliv open-source projektu a následně úplně od píky vygenerovat funkčně ekvivalentní software, ovšem pod libovolnou licencí.
Příspěvek na blogu Ubuntu upozorňuje na několik zranitelností v rozšíření Linuxu o mandatorní řízení přístupu AppArmor. Společně jsou označovány jako CrackArmor. Objevila je společnost Qualys (technické detaily). Neprivilegovaný lokální uživatel se může stát rootem. Chyba existuje od roku 2017. Doporučuje se okamžitá aktualizace. Problém se týká Ubuntu, Debianu nebo SUSE. Red Hat nebo Fedora pro mandatorní řízení přístupu používají SELinux.
Byla vydána nová verze 19 integrovaného vývojového prostředí (IDE) Qt Creator. Podrobný přehled novinek v changelogu.
Bitwig Studio (Wikipedie) bylo vydáno ve verzi 6. Jedná se o proprietární multiplatformní (macOS, Windows, Linux) digitální pracovní stanici pro práci s audiem (DAW).
Společnost Igalia představila novou linuxovou distribuci (framework) s názvem Moonforge. Jedná se o distribuci určenou pro vestavěné systémy. Vychází z projektů Yocto a OpenEmbedded.
Google Chrome 146 byl prohlášen za stabilní. Nejnovější stabilní verze 146.0.7680.71 přináší řadu novinek z hlediska uživatelů i vývojářů. Podrobný přehled v poznámkách k vydání. Opraveno bylo 29 bezpečnostních chyb. Vylepšeny byly také nástroje pro vývojáře.
D7VK byl vydán ve verzi 1.5. Jedná se o fork DXVK implementující překlad volání Direct3D 3 (novinka), 5, 6 a 7 na Vulkan. DXVK zvládá Direct3D 8, 9, 10 a 11.
Bylo vydáno Eclipse IDE 2026-03 aneb Eclipse 4.39. Představení novinek tohoto integrovaného vývojového prostředí také na YouTube.
Ze systému Slavia pojišťovny uniklo přibližně 150 gigabajtů citlivých dat. Jedná se například o pojistné dokumenty, lékařské záznamy nebo přímou komunikaci s klienty. Za únik může chyba dodavatelské společnosti.
Sněmovna propustila do dalšího kola projednávání vládní návrh zákona o digitální ekonomice, který má přinést bezpečnější on-line prostředí. Reaguje na evropské nařízení DSA o digitálních službách a upravuje třeba pravidla pro on-line tržiště nebo sociální sítě a má i víc chránit děti.
Slovenská firma Eura Slovakia dostala od státu pokutu za nepodání přiznání k DPH v elektronické podobě. Problém je v tom, že firma používá Linux a software pro elektronické podání byl donedávna dostupný jen pro Windows. Nyní se kvůli této diskriminaci se státem soudí.
V České republice je situace odlišná. Zde je možné přiznání k DPH podávat i v papírové podobě, avšak elektronické podání přes datovou schránku má výhody jako rychlejší vrácení nadměrného odpočtu.
Tiskni
Sdílej:
V České republice je situace odlišná. Zde je možné přiznání k DPH podávat i v papírové podobě
To sice ano, ale souhrnné hlášení VIES jde podávat pouze elektronicky. Na druhou stranu, elektronické podání i bez datové schránky funguje v pohodě v libovolném prohlížeči pod libovolným systémem.
a planuju ze bych je jeste zvetsil, precejenom ryze ani voda se nekazi...
Ale pouziti UV by bylo urcite lepsi...
Výbojka se dá sehnat zadarmo (hledej, jak se shání výbojky na osvit plošných spojů)
, na ktetých produkujete potraviny. Pár hektarů to být musí a samo se to neobdělá....
). Jinak je to úplně putna.
Člověk s vlastním políčkem a elektrárničkou se může do křížku se státem dostat tak maximálně při výstavbě nové dálnice co shodou okolností vede přes jeho barák.Mladý pane, viděl jste někdy důl?
ale to co si člověk dělá doma na svém pozemku je jeho věcfalse
Tak zase takhle do extrému to hnát nemusíš - jestli myslíš že v Evropě komukoliv dnes hrozí že mu vyvlastní jeho pozemek jen tak pro nic za nicJá si myslím, že třeba člověk s ostrovním systémem (terorista!) a nedej bože vlastní telekomunikační ústřednou (pirát! pedofil!) se může stát trnem v oku dost rychle.
nepozorovaně … nikdo si ničeho nevšimneSamozřejmě, pokud nikdo nebude vědět, co tam máš, tak na tebe nepřijdou. Jak dobře jdou ale takové věci utajit? Vyset GM brambory nebo vyrobit nějaké léky, uválcujou tě.
Vyset GM brambory nebo vyrobit nějaké léky, uválcujou tě.
Jinak je to 0:0, člověk stát nezajímá a stát nezajímá ten člověk, je to jasné.hm, a třeba o dani z nemovitosti jsi už někdy slyšel?
Souvisí to tak, že proč zrovna tahle daň a ne třeba výpalné za život, které se jmenuje zdravotní pojištěníprotože tady konkrétně byla řeč o "Člověk s vlastním políčkem a elektrárničkou se může do křížku se státem dostat tak maximálně při výstavbě nové dálnice co shodou okolností vede přes jeho barák." - tedy reaguji, že výstavba nové dálnice rozhodně není jediný případ, kdy stát to políčko, elektrárnička a barák zajímá
Sice netuším co je to CAPICOM, zato ale už několik let podávám veškerá podání pro daňovou správu elektronicky přes daňový portál normálně z Firefoxu v Linuxu. S podepisováním žádný problém nemám. Prostě vyberu certifikát, zadám přístupové heslo a odesílaný soubor se podepíše.
S podepisováním žádný problém nemám. Prostě vyberu certifikát, zadám přístupové heslo a odesílaný soubor se podepíše.
To já mám, protože svěřujete svůj soukromý klíč kódu, který si stahujete ze serveru daňové správy. Přitom by úplně stačilo, aby vedle tohoto formuláře tam dali formulář pro vložení již podepsaného přiznání. Celý složitý akt, kvůli kterému tam mají javový kód, je totiž obyčejné podepsání XML souboru, který dodá server, a jeho uložení spolu s podpisem do PKCS#7 a odeslání zpět. To se dá nahradit jedním openssl příkazem.
Navíc ne vše funguje v Linuxu. Je tam řada starých formulářů, které fungují jen v IE na Windows. Například formulář pro podání žádosti o zřízení daňové informační schránky, která slouží například k prohlížení vašeho daňového účtu (jestli něco nedlužíte, jestli zaměstnavatel zaplatil zálohy a tak dále). Vtipné je, že samotná práce se schránkou již v Linuxu prý funguje. Jen ne podání žádosti.
To já mám, protože svěřujete svůj soukromý klíč kódu, který si stahujete ze serveru daňové správy. Přitom by úplně stačilo, aby vedle tohoto formuláře tam dali formulář pro vložení již podepsaného přiznání. Celý složitý akt, kvůli kterému tam mají javový kód, je totiž obyčejné podepsání XML souboru, který dodá server, a jeho uložení spolu s podpisem do PKCS#7 a odeslání zpět. To se dá nahradit jedním openssl příkazem.Obávám se, že těch 5 lidí v republice, kteří podávají daňové přiznání a uměli by to tímhle způsobem udělat, není dostatečně velká cílová skupina, která by ospravedlnila náklady na takovéhle řešení a komplikace, které by to přineslo ostatním (kteří by v lepším případě nevěděli, co s tím políčkem dělat, v horším by se považovali za experty a cpali by tam bůhvíco). Jinak rozumnější řešení bych viděl v rozšíření webového prohlížeče o funkcionalitu elektronického podpisu a dešifrování. Podle mne by to bylo nesrovnatelně užitečnější, než celé HTML5. Ale nebojím se, že by se to do prohlížečů jen tak dostalo, protože by to pokrylo jednu významnou bezpečnostní oblast, a skutečná bezpečnost málokoho zajímá.
Jinak rozumnější řešení bych viděl v rozšíření webového prohlížeče o funkcionalitu elektronického podpisu a dešifrování. Podle mne by to bylo nesrovnatelně užitečnější, než celé HTML5.Asi proto HTML5 standardizuje element
keygen.
keygen nepůjde prakticky použít vůbec k ničemu. Aspoň tedy v současné podobě, kdy generuje dvojici klíčů, ale ne žádost o certifikát. A i pak by to byl hodně divný element, když si člověk uvědomí, jak často se o certifikát žádá, a jak často se pak používá.