OpenSearch (Wikipedie) byl vydán ve verzi 3.0. Podrobnosti v poznámkách k vydání. Jedná se o fork projektů Elasticsearch a Kibana.
PyXL je koncept procesora, ktorý dokáže priamo spúštat Python kód bez nutnosti prekladu ci Micropythonu. Podľa testov autora je pri 100 MHz približne 30x rýchlejší pri riadeni GPIO nez Micropython na Pyboard taktovanej na 168 MHz.
Grafana (Wikipedie), tj. open source nástroj pro vizualizaci různých metrik a s ní související dotazování, upozorňování a lepší porozumění, byla vydána ve verzi 12.0. Přehled novinek v aktualizované dokumentaci.
Raspberry Pi OS, oficiální operační systém pro Raspberry Pi, byl vydán v nové verzi 2025-05-06. Přehled novinek v příspěvku na blogu Raspberry Pi a poznámkách k vydání. Pravděpodobně se jedná o poslední verzi postavenou na Debianu 12 Bookworm. Následující verze by již měla být postavena na Debianu 13 Trixie.
Richard Stallman dnes v Liberci přednáší o svobodném softwaru a svobodě v digitální společnosti. Od 16:30 v aule budovy G na Technické univerzitě v Liberci. V anglickém jazyce s automaticky generovanými českými titulky. Vstup je zdarma i pro širokou veřejnost.
sudo-rs, tj. sudo a su přepsáné do programovacího jazyka Rust, nahradí v Ubuntu 25.10 klasické sudo. V plánu je také přechod od klasických coreutils k uutils coreutils napsaných v Rustu.
Fedora se stala oficiální distribucí WSL (Windows Subsystem for Linux).
Společnost IBM představila server IBM LinuxONE Emperor 5 poháněný procesorem IBM Telum II.
Byla vydána verze 4.0 multiplatformního integrovaného vývojového prostředí (IDE) pro rychlý vývoj aplikaci (RAD) ve Free Pascalu Lazarus (Wikipedie). Přehled novinek v poznámkách k vydání. Využíván je Free Pascal Compiler (FPC) 3.2.2.
Podpora Windows 10 končí 14. října 2025. Připravovaná kampaň Konec desítek (End of 10) může uživatelům pomoci s přechodem na Linux.
Slovenská firma Eura Slovakia dostala od státu pokutu za nepodání přiznání k DPH v elektronické podobě. Problém je v tom, že firma používá Linux a software pro elektronické podání byl donedávna dostupný jen pro Windows. Nyní se kvůli této diskriminaci se státem soudí.
V České republice je situace odlišná. Zde je možné přiznání k DPH podávat i v papírové podobě, avšak elektronické podání přes datovou schránku má výhody jako rychlejší vrácení nadměrného odpočtu.
Tiskni
Sdílej:
V České republice je situace odlišná. Zde je možné přiznání k DPH podávat i v papírové podobě
To sice ano, ale souhrnné hlášení VIES jde podávat pouze elektronicky. Na druhou stranu, elektronické podání i bez datové schránky funguje v pohodě v libovolném prohlížeči pod libovolným systémem.
Výbojka se dá sehnat zadarmo (hledej, jak se shání výbojky na osvit plošných spojů)
Člověk s vlastním políčkem a elektrárničkou se může do křížku se státem dostat tak maximálně při výstavbě nové dálnice co shodou okolností vede přes jeho barák.Mladý pane, viděl jste někdy důl?
ale to co si člověk dělá doma na svém pozemku je jeho věcfalse
Tak zase takhle do extrému to hnát nemusíš - jestli myslíš že v Evropě komukoliv dnes hrozí že mu vyvlastní jeho pozemek jen tak pro nic za nicJá si myslím, že třeba člověk s ostrovním systémem (terorista!) a nedej bože vlastní telekomunikační ústřednou (pirát! pedofil!) se může stát trnem v oku dost rychle.
nepozorovaně … nikdo si ničeho nevšimneSamozřejmě, pokud nikdo nebude vědět, co tam máš, tak na tebe nepřijdou. Jak dobře jdou ale takové věci utajit? Vyset GM brambory nebo vyrobit nějaké léky, uválcujou tě.
Vyset GM brambory nebo vyrobit nějaké léky, uválcujou tě.
Jinak je to 0:0, člověk stát nezajímá a stát nezajímá ten člověk, je to jasné.hm, a třeba o dani z nemovitosti jsi už někdy slyšel?
Souvisí to tak, že proč zrovna tahle daň a ne třeba výpalné za život, které se jmenuje zdravotní pojištěníprotože tady konkrétně byla řeč o "Člověk s vlastním políčkem a elektrárničkou se může do křížku se státem dostat tak maximálně při výstavbě nové dálnice co shodou okolností vede přes jeho barák." - tedy reaguji, že výstavba nové dálnice rozhodně není jediný případ, kdy stát to políčko, elektrárnička a barák zajímá
Sice netuším co je to CAPICOM, zato ale už několik let podávám veškerá podání pro daňovou správu elektronicky přes daňový portál normálně z Firefoxu v Linuxu. S podepisováním žádný problém nemám. Prostě vyberu certifikát, zadám přístupové heslo a odesílaný soubor se podepíše.
S podepisováním žádný problém nemám. Prostě vyberu certifikát, zadám přístupové heslo a odesílaný soubor se podepíše.
To já mám, protože svěřujete svůj soukromý klíč kódu, který si stahujete ze serveru daňové správy. Přitom by úplně stačilo, aby vedle tohoto formuláře tam dali formulář pro vložení již podepsaného přiznání. Celý složitý akt, kvůli kterému tam mají javový kód, je totiž obyčejné podepsání XML souboru, který dodá server, a jeho uložení spolu s podpisem do PKCS#7 a odeslání zpět. To se dá nahradit jedním openssl příkazem.
Navíc ne vše funguje v Linuxu. Je tam řada starých formulářů, které fungují jen v IE na Windows. Například formulář pro podání žádosti o zřízení daňové informační schránky, která slouží například k prohlížení vašeho daňového účtu (jestli něco nedlužíte, jestli zaměstnavatel zaplatil zálohy a tak dále). Vtipné je, že samotná práce se schránkou již v Linuxu prý funguje. Jen ne podání žádosti.
To já mám, protože svěřujete svůj soukromý klíč kódu, který si stahujete ze serveru daňové správy. Přitom by úplně stačilo, aby vedle tohoto formuláře tam dali formulář pro vložení již podepsaného přiznání. Celý složitý akt, kvůli kterému tam mají javový kód, je totiž obyčejné podepsání XML souboru, který dodá server, a jeho uložení spolu s podpisem do PKCS#7 a odeslání zpět. To se dá nahradit jedním openssl příkazem.Obávám se, že těch 5 lidí v republice, kteří podávají daňové přiznání a uměli by to tímhle způsobem udělat, není dostatečně velká cílová skupina, která by ospravedlnila náklady na takovéhle řešení a komplikace, které by to přineslo ostatním (kteří by v lepším případě nevěděli, co s tím políčkem dělat, v horším by se považovali za experty a cpali by tam bůhvíco). Jinak rozumnější řešení bych viděl v rozšíření webového prohlížeče o funkcionalitu elektronického podpisu a dešifrování. Podle mne by to bylo nesrovnatelně užitečnější, než celé HTML5. Ale nebojím se, že by se to do prohlížečů jen tak dostalo, protože by to pokrylo jednu významnou bezpečnostní oblast, a skutečná bezpečnost málokoho zajímá.
Jinak rozumnější řešení bych viděl v rozšíření webového prohlížeče o funkcionalitu elektronického podpisu a dešifrování. Podle mne by to bylo nesrovnatelně užitečnější, než celé HTML5.Asi proto HTML5 standardizuje element
keygen
.
keygen
nepůjde prakticky použít vůbec k ničemu. Aspoň tedy v současné podobě, kdy generuje dvojici klíčů, ale ne žádost o certifikát. A i pak by to byl hodně divný element, když si člověk uvědomí, jak často se o certifikát žádá, a jak často se pak používá.