Snižte spotřebu Linuxu, subsystém CPUfreq

Na IBM developerWorks začíná seriál o snižování spotřeby linuxových strojů System x. První díl se zabývá subsystémem CPUfreq a výběrem správného governoru.

17.9.2009 09:40 | Robert Krátký | Zajímavý článek

Komentáře

[Non_E]

Má cenu něco takového používat na desktopu? Nestane se mi z počítače šnek kvůli dvacetikoruně ročně?

[Kvakor]

Šnek určitě ne - u ondemand governoru se nepozná téměř nic a i conservative governor v posledních verzí jádra reaguje dost rychle na to, aby se z to pohledu uživatele neprojevilo.

[Non_E]

Dobře, přesvědčili jste mě. Už kompiluju jádro.

[Non_E]

Došel jsem k zajímavému poznatku: spotřeba počítače je stejná při frekvenci procesoru 2,4 GHz i 1,6 GHz. S monitorem, externím diskem a lampičkou jsem se zapnutou regulací měl spotřebu 175 W/h (správná jendotka?) a bez regulace frekvence 171 W/h.

[juvi]

Zajímavé. Ale ty jednotky jsou W - spotřeba je jen ve Wattech

[Luigi]

snizeni frekvence na cipu vliv na spotrebu temer nema. Vliv na spotrebu ma hlavne snizeni NAPETI, ktere muze pro nizsi frekvence byt mensi, a procesor stale funguje. Tuto vec zrejme 90% lidi nevi a proto si blahove mysli, ze jejich 2GHz jadro pretaktovane na 800MHz bude uspornejsi... Bez podvoltovani je to nesmysl. Kdysi na to byl undervolt patch a chodilo mi to. Jak je to dneska nevim, rezignoval jsem. Vliv na spotrebu je pak obrovsky, specialne s ondemand governorem se da dosahnout velmi zajimavych hodnot.

[Jary]

Tak si udělej ještě snižovač frekvence monitoru, ext. disku a lampičky. Máš z čeho ukrajovat.
 

Teď vážně. Laptopovým lidem se to imho docela hodí. laptop má spotřebu tak kolem 20W a když z toho 2W ukrojíš, máš o desetinu delší výdrž zadarmo.

[Luigi]

hele fakt to neni o frekvenci, ale napeti. Slo mi o to, ze kdyz si prohlizim webovy stranky, nepotrebuju palit na plny pecky a hned jak se objevi neco narocnejsiho, sam si vykon prida. Rozdil na starem Centrinu s jadrem Dothan je 10W mezi uvedenymi 800MHz@0.68V a 2GHz@1.8V. A tech 800MHz bohate staci na bezne aktivity, pri spousteni programu se vykon vosoli a pak zase utlumi, takze ani start aplikaci neni pomalejsi. Vyborne na tyto analyzy poslouzi aplikace od intelu powertop. Zmena frekvence/napeti/vykonu je otazkou jednotek ms. Uz jen to zahrivani je zbytecne. Mnou zavrhovane Windows XP toto delaji na CPU se speedstepem automaticky a je to hlavni pricina toho, proc vetsine lidi tentyz notebook s Windows vydrzi dele nez s Linuxem. Protoze toto se v linuxu neprovadi tak uplne "out of the box" a musi se hodne hledat. A samotny cpufreqd na to proste nestacil, byl k tomu potreba ten undervolt (nevim jak ted). 10W neni zas tak malo - jestli ma cely notebook brat 25W nebo 15W je dost rozdil,ne? Pokud nejaky vetsi procesor pro stolni PC umi totez, nevidim duvod proc to take nepouzit, ten rozdil bude urcite taky velkej, mozna vetsi.

[Jary]

 

hele fakt to neni o frekvenci, ale napeti.

No, o frekvenci jsem nic neříkal, kromě začátku mého komentáře, který, ač dnes neobvykle, nekončil smileyem, byl vtipem.

Mnou zavrhovane Windows XP toto delaji na CPU se speedstepem automaticky a je to hlavni pricina toho, proc vetsine lidi tentyz notebook s Windows vydrzi dele nez s Linuxem. Protoze toto se v linuxu neprovadi tak uplne "out of the box" a musi se hodne hledat. A samotny cpufreqd na to proste nestacil, byl k tomu potreba ten undervolt (nevim jak ted).

 

Mám za to, že mi centrino, cpufreq-set a governor podle frekvence nějakým způsobem nastavuje i napětí, no ne?

[Luigi]

no a ja si delal srandu z te prvni vety... Ohledne toho centrina/speedstepu - praveze jsem si to myslel taky, ale zrejme to tak neni, kdyz mi s tim undervoltem pocitac vydrzel misto 2h tak vice nez 4h. Bohuzel jsem neobjevil zpusob, jak vycitat hodnotu napeti primo. Ten undervolt provadel zmenu napeti podle takove tabulky, kde se jednotlivym frekvencim prirazovala hodnota napeti.

[JirkaH]

100% ano. Ne.

[Andrej]

Lepší otázka je, jestli má vůbec cenu používat desktop. To slovo ve mně vzbuzuje vzpomínky na 90. léta 20. století.

Z počítače se určitě nestane šnek. Alespoň procesory Intel umějí měnit frekvenci rychle. Jediné, v čem by mohl být zádrhel, je provozování nahrávacího studia s podporou real-time Linuxu. Tam ale šlo jen o nějaké bugy, které už nejspíš dávno někdo opravil, není tam žádný poblém „z principu“.

Pokud by klidová spotřeba počítače klesla ze 100 W na 50 W a pokud se počítač vůbec nevypíná (což je údajně u desktopů běžné), nejedná se o 20 Kč za rok, ale přibližně o 2000 Kč za rok. Nejlepší je pořídit si wattmetr, který dnes už není drahý, a změřit si spotřebu s šetřením a bez něj.

[Jendа]

Lepší otázka je, jestli má vůbec cenu používat desktop. To slovo ve mně vzbuzuje vzpomínky na 90. léta 20. století.

A co bys doporučil? Terminál ke vzdálenému serveru? To by při současné rychlosti/kapacitě Internetu asi trochu dřelo.

[Andrej]

Nemyslel jsem desktop jako software a systém, ale desktop ve smyslu hardware.

Nikdy v životě jsem neměl jiný počítač než notebook. Uživatel počítače přece není soustružník nebo varhaník, aby musel ke svému stroji chodit na jedno místo. Možná ty desktopy mají nějaký půvab, jen prostě nechápu jaký. Jasně, je to dobré pro pařany, dá se tam dát strašně hustá grafická karta (nebo radši rovnou dvě), k tomu 32 GB RAM, čtyři disky po 2 TB a tak podobně. Ale tím veškeré výhody končí.

[Jendа]

Notebook je dražší. (a opravdu se zde nebavíme o superpočítačích, můj jediný desktop je Sempron 1,8GHz se 768MB RAM a 80GB HDD a celkem mi stačí, notebook nemám) Je otázka, za jak dlouho se vyplatí na ušetřené elektřině. Můj desktop papá 55W, takže za rok stojí 0.055kW * 10h/den * 365dní * 5Kč/kWh = 1000Kč.

Upgradovatelnost se taky hodí - člověk může snadno dokoupit disk, paměť či vyměnit desku. Notebooky místo na dva disky nemají (takže starý disk musíš zahodit), sloty na víc pamětí IMHO také moc ne a desku vyměníš těžko (a když už, tak máš hodně omezený výběr, do desktopu dáš libovolnou). Takže desktop se dá upgradovat po částech. (tedy ne že bych desktop nějak upgradoval, kromě rozšíření paměti z 256 na 768MB, ale možná časem ten disk)

Přenášení - no, já bych tedy 15,4" 2kg notebook tahat nechtěl, kdybych potřeboval nějak hodně s počítačem cestovat, tak bych asi použil nějaký netbook.

[Tapan]

 Mám v notebooku dva 250 GB disky přemýšlel jsem o SW RAID (HW to asi umět nebude), ale ještě jsem se k tomu nedostal. Zobrazovadlo ve full HD to má taky, jen je na 17ti palcích ten rastr někdy až moc jemnej Pravda, shodně vybavenej desktop bych asi pořídil levněji...ale tohle je nejsnazší způsob, jak si vozit dle uvážení práci domů.

[Luigi]

smysl to ma treba kvuli hlucnosti chlazeni, ktere je casto regulovane podle teploty nebo v lepsim pripade podle zateze jadra+teploty (nektere zdarile desky od intelu s centrinama). Takze tam to smysl ma. Pokud mate treba 4 jadra, dovedu si predstavit, ze se casto nejmene 2 flakaji, takze proc je neprevest do usporneho rezimu timto zpusobem. A co se tyka reakce na poptavku vykonu, tak ta je naprikld pro me temer nepostrehnutelna. Spis nez zbytecnost mi to prijde jako uzitecna vec, jejiz pusobeni pri spravnem nastaveni nepocitite na chodu pocitace.