Wayback byl vydán ve verzi 0.3. Wayback je "tak akorát Waylandu, aby fungoval Xwayland". Jedná se o kompatibilní vrstvu umožňující běh plnohodnotných X11 desktopových prostředí s využitím komponent z Waylandu. Cílem je nakonec nahradit klasický server X.Org, a tím snížit zátěž údržby aplikací X11.
Byla vydána verze 4.0.0 programovacího jazyka Ruby (Wikipedie). S Ruby Box a ZJIT. Ruby lze vyzkoušet na webové stránce TryRuby. U příležitosti 30. narozenin, první veřejná verze Ruby 0.95 byla oznámena 21. prosince 1995, proběhl redesign webových stránek.
Všem čtenářkám a čtenářům AbcLinuxu krásné Vánoce.
Byla vydána nová verze 7.0 linuxové distribuce Parrot OS (Wikipedie). S kódovým názvem Echo. Jedná se o linuxovou distribuci založenou na Debianu a zaměřenou na penetrační testování, digitální forenzní analýzu, reverzní inženýrství, hacking, anonymitu nebo kryptografii. Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Vývojáři postmarketOS vydali verzi 25.12 tohoto před osmi lety představeného operačního systému pro chytré telefony vycházejícího z optimalizovaného a nakonfigurovaného Alpine Linuxu s vlastními balíčky. Přehled novinek v příspěvku na blogu. Na výběr jsou 4 uživatelská rozhraní: GNOME Shell on Mobile, KDE Plasma Mobile, Phosh a Sxmo.
Byla vydána nová verze 0.41.0 multimediálního přehrávače mpv (Wikipedie) vycházejícího z přehrávačů MPlayer a mplayer2. Přehled novinek, změn a oprav na GitHubu. Požadován je FFmpeg 6.1 nebo novější a také libplacebo 6.338.2 nebo novější.
Byla vydána nová verze 5.5 (novinky) skriptovacího jazyka Lua (Wikipedie). Po pěti a půl letech od vydání verze 5.4.
Byla vydána nová verze 5.4.0 programu na úpravu digitálních fotografií darktable (Wikipedie). Z novinek lze vypíchnout vylepšenou podporu Waylandu. Nejnovější darktable by měl na Waylandu fungovat stejně dobře jako na X11.
Byla vydána beta verze Linux Mintu 22.3 s kódovým jménem Zena. Podrobnosti v přehledu novinek a poznámkách k vydání. Vypíchnout lze, že nástroj Systémová hlášení (System Reports) získal mnoho nových funkcí a byl přejmenován na Informace o systému (System Information). Linux Mint 22.3 bude podporován do roku 2029.
GNU Project Debugger aneb GDB byl vydán ve verzi 17.1. Podrobný přehled novinek v souboru NEWS.
V průběhu měsíce srpna 2010 se k internetu připojí zařízení s pořadovým číslem 5 miliard. Podle agentury IMS Research se tento počet do deseti let rozroste na čtyřnásobek tohoto numera.
Tiskni
Sdílej:
.
Ke kterému internetu jsou ta zařízení připojena? Pokud je mi známo, internetů jsou na světě miliony.
Neměla tu být náhodou řeč o Internetu? Zejména „poznámky k heslu“ opravdu stojí za přečtení...
Ke kterému internetu jsou ta zařízení připojena?Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem týkajících se protokolů IPv4 a IPv6 bych řekl, že byla připojena k různým internetům.
Možná. Tak proč je tedy internet ve zprávičce v singuláru?
Tvrzení, že stroje za NATem jsou připojené k nějakému internetu, ale ne k Internetu, je poněkud zavádějící a je to spíš věc názoru.
Naprosta vetsina uzivatelu nepotrebuje verejnou IP a stejne tak vetsina zarizeni. Takto to vidi provideri a tak se nic nehejbe k IPv6
Ja jsem jen napsal jak to vidi provideri nic vic.
Sami asi IPv6 nezavedem.
NAT je pro neznaly pozehnani.A to jako proč?
Duvody nejsou jasny z toho, co jsem napsal?O žádných důvodech jsi ještě nepsal…
Uzivatele nejsou schopni si zabezpecit a pouzivat pocitac tak, aby nebyla nepritomnost NATu dalsim pomerne realnym problemem. At uz ve vztahu k jejich vlastnimu pocitaci, tak napriklad ke kompromitaci verejne IP, ktera je pak nepouzitelna.O tom jsem někde četl… Ale tuším, že tam tomu neříkali NAT, ale firewall.
ke kompromitaci verejne IP, ktera je pak nepouzitelna.Ty s IP adresami žongluješ? A i kdyby, s IPv6 jich máš tolik, že jich můžeš znepoužitelňovat kolik chceš a nedojdou ti.
Nerozumim.Argumentuješ tím, že NAT zabrání útočit na počítače zákazníků. Já tvrdím, že tomu nebrání NAT, ale firewall. A ten můžeš použít i v případě IPv6, osobně bych defaultně blokoval „nebezpečné“ příchozí porty (u oken tuším TCP/136-139, přes které je vedena většina útoků) a odchozí 25 s tím, že si to blokování zákazník může na požádání vypnout.
Jiste, prece neodepisu verejnou IP jenom proto, ze uz ji nekdo driv pouzival (ne kazdej ma /24 segment verejnych IP na zakaznika :/). Nicmene pokud ji nekdo "proflakne", tj. napr. krmi z ni Internet spamem nebo podobne, tak ji samozrejme nikomu jinymu dat hned tak nemuzu a je pro me, jako ISP, "nepouzitelna".Ale dneska se klienti do spamovacích botnetů šíří nejčastěji pomocí
naked_hot_picz.jpg.exe (soudě podle analýzy spamu, který mi chodí) a ty propustí i sebelepší firewall. A pokud má jednu IP víc lidí, tak když začne jeden z nich spamovat, uřízne tím i všechny ostatní. Kdežto v případě 1 IP - 1 přípojka/počítač může uříznout maximálně sebe (+ na nějaký čas znemožní přidělení adresy pro jiné, ale to vadí jen v případě, že od ISP odejde).
Firewall je pekna vec, akorat by uzivatele nesmeli povolovat kde co, instalovat kde co, nemit neaktualizovany deravy systemy a tak podobne.Ale v tomhle jim NAT ani firewall ze strany ISP nezabrání. Instalovat kde co můžou pořád (jak už jsem napsal, dle rozboru mých logů je většina pokusů o nákazu mého linuxového počítače praktikována maily s odkazy na HTTP (které funguje i za NAT), kde je jednak ActiveX, druhak nějaké sociální inženýrství, které má člověka přinutit spustit .exe soubor - oboje funguje i za NAT a firewallem). Děravý systém - poslední dobou už AFAIK okna nemají remote exploity, většina nákaz jsou trojani, případně červi šířící se přes díry v IE, Flashi, Adobe Readeru a u pirátících uživatelů v craccích.
Kdyz za NATem kompromituji verejnou IP adresu 2 nebo vice uzivatelu, porad bude kompromitovana v dany cas jen jedna adresa, ne 2 ci vice adres.Ano, ale kdyby mi trvale nechodily maily, protože jsem prostě za NAT s deseti oknaři, tak by mě to pěkně štvalo.