Byla vydána verze 4.2 multiplatformního integrovaného vývojového prostředí (IDE) pro rychlý vývoj aplikaci (RAD) ve Free Pascalu Lazarus (Wikipedie). Využíván je Free Pascal Compiler (FPC) 3.2.2.
Anton Carniaux, právní zástupce Microsoft France, pod přísahou: Microsoft nemůže garantovat, že data z EU nepředá do USA bez EU souhlasu, musí dodržovat americké zákony.
Byl vydán Mozilla Firefox 141.0. Přehled novinek v poznámkách k vydání a poznámkách k vydání pro vývojáře. Lokální AI umí uspořádat podobné panely do skupin. Firefox na Linuxu využívá méně paměti. Řešeny jsou rovněž bezpečnostní chyby. Nový Firefox 141 je již k dispozici také na Flathubu a Snapcraftu.
NÚKIB upozorňuje na kritickou zranitelnost v SharePointu. Jedná se o kritickou zranitelnost typu RCE (remote code execution) – CVE-2025-53770, která umožňuje neautentizovaný vzdálený přístup a spuštění kódu, což může vést k úplnému převzetí kontroly nad serverem. Zranitelné verze jsou pouze on-premise verze a to konkrétně SharePoint Server 2016, 2019 a Subscription Edition. SharePoint Online (Microsoft 365) není touto zranitelností ohrožen.
Společnost Valve zpřísnila pravidla pro obsah, který je možné distribuovat ve službě Steam. Současně řadu her ze Steamu odstranila. V zásadách a pravidlech přibylo omezení 15: Obsah, který by mohl porušovat pravidla a normy stanovené zpracovateli plateb a souvisejícími sítěmi platebních karet a bankami nebo poskytovateli připojení k internetu. Sem spadají zejména určité druhy obsahu pouze pro dospělé.
Dle analytics.usa.gov je za posledních 90 dnů 6,2 % přístupů k webových stránkám a aplikacím federální vlády Spojených států z Linuxu.
Jak si zobrazit pomocí Chrome a na Chromiu založených webových prohlížečích stránky s neplatným certifikátem? Stačí napsat thisisunsafe.
V repozitáři AUR (Arch User Repository) linuxové distribuce Arch Linux byly nalezeny a odstraněny tři balíčky s malwarem. Jedná se o librewolf-fix-bin, firefox-patch-bin a zen-browser-patched-bin.
Dle plánu by Debian 13 s kódovým názvem Trixie měl vyjít v sobotu 9. srpna.
Vývoj linuxové distribuce Clear Linux (Wikipedie) vyvíjené společností Intel a optimalizováné pro jejich procesory byl oficiálně ukončen.
V průběhu měsíce srpna 2010 se k internetu připojí zařízení s pořadovým číslem 5 miliard. Podle agentury IMS Research se tento počet do deseti let rozroste na čtyřnásobek tohoto numera.
Tiskni
Sdílej:
Ke kterému internetu jsou ta zařízení připojena? Pokud je mi známo, internetů jsou na světě miliony.
Neměla tu být náhodou řeč o Internetu? Zejména „poznámky k heslu“ opravdu stojí za přečtení...
Ke kterému internetu jsou ta zařízení připojena?Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem týkajících se protokolů IPv4 a IPv6 bych řekl, že byla připojena k různým internetům.
Možná. Tak proč je tedy internet ve zprávičce v singuláru?
Tvrzení, že stroje za NATem jsou připojené k nějakému internetu, ale ne k Internetu, je poněkud zavádějící a je to spíš věc názoru.
Naprosta vetsina uzivatelu nepotrebuje verejnou IP a stejne tak vetsina zarizeni. Takto to vidi provideri a tak se nic nehejbe k IPv6
Ja jsem jen napsal jak to vidi provideri nic vic.
Sami asi IPv6 nezavedem.
NAT je pro neznaly pozehnani.A to jako proč?
Duvody nejsou jasny z toho, co jsem napsal?O žádných důvodech jsi ještě nepsal…
Uzivatele nejsou schopni si zabezpecit a pouzivat pocitac tak, aby nebyla nepritomnost NATu dalsim pomerne realnym problemem. At uz ve vztahu k jejich vlastnimu pocitaci, tak napriklad ke kompromitaci verejne IP, ktera je pak nepouzitelna.O tom jsem někde četl… Ale tuším, že tam tomu neříkali NAT, ale firewall.
ke kompromitaci verejne IP, ktera je pak nepouzitelna.Ty s IP adresami žongluješ? A i kdyby, s IPv6 jich máš tolik, že jich můžeš znepoužitelňovat kolik chceš a nedojdou ti.
Nerozumim.Argumentuješ tím, že NAT zabrání útočit na počítače zákazníků. Já tvrdím, že tomu nebrání NAT, ale firewall. A ten můžeš použít i v případě IPv6, osobně bych defaultně blokoval „nebezpečné“ příchozí porty (u oken tuším TCP/136-139, přes které je vedena většina útoků) a odchozí 25 s tím, že si to blokování zákazník může na požádání vypnout.
Jiste, prece neodepisu verejnou IP jenom proto, ze uz ji nekdo driv pouzival (ne kazdej ma /24 segment verejnych IP na zakaznika :/). Nicmene pokud ji nekdo "proflakne", tj. napr. krmi z ni Internet spamem nebo podobne, tak ji samozrejme nikomu jinymu dat hned tak nemuzu a je pro me, jako ISP, "nepouzitelna".Ale dneska se klienti do spamovacích botnetů šíří nejčastěji pomocí
naked_hot_picz.jpg.exe
(soudě podle analýzy spamu, který mi chodí) a ty propustí i sebelepší firewall. A pokud má jednu IP víc lidí, tak když začne jeden z nich spamovat, uřízne tím i všechny ostatní. Kdežto v případě 1 IP - 1 přípojka/počítač může uříznout maximálně sebe (+ na nějaký čas znemožní přidělení adresy pro jiné, ale to vadí jen v případě, že od ISP odejde).
Firewall je pekna vec, akorat by uzivatele nesmeli povolovat kde co, instalovat kde co, nemit neaktualizovany deravy systemy a tak podobne.Ale v tomhle jim NAT ani firewall ze strany ISP nezabrání. Instalovat kde co můžou pořád (jak už jsem napsal, dle rozboru mých logů je většina pokusů o nákazu mého linuxového počítače praktikována maily s odkazy na HTTP (které funguje i za NAT), kde je jednak ActiveX, druhak nějaké sociální inženýrství, které má člověka přinutit spustit .exe soubor - oboje funguje i za NAT a firewallem). Děravý systém - poslední dobou už AFAIK okna nemají remote exploity, většina nákaz jsou trojani, případně červi šířící se přes díry v IE, Flashi, Adobe Readeru a u pirátících uživatelů v craccích.
Kdyz za NATem kompromituji verejnou IP adresu 2 nebo vice uzivatelu, porad bude kompromitovana v dany cas jen jedna adresa, ne 2 ci vice adres.Ano, ale kdyby mi trvale nechodily maily, protože jsem prostě za NAT s deseti oknaři, tak by mě to pěkně štvalo.