Linux může běžet nativně na ESP32-S3 – bez emulace a rovnou s 9,7″ e-paperem.
Homebrew (Wikipedie), správce balíčků pro macOS a od verze 2.0.0 také pro Linux, byl vydán ve verzi 7.0.0. Pro sandboxing se na Linuxu nově používá Landlock místo Bubblewrap. Na stránce Homebrew Formulae lze procházet seznamem balíčků. K dispozici jsou také různé statistiky.
Správce fotografií Shotwell byl vydán ve verzi 33.0 (GitLab). Hlavní novinkou v tomto vydání po dvou letech je přechod na GTK4.
Na YouTube byly publikovány videozáznamy přednášek a na Flickru fotografie z konference EuroPython 2026.
Byl vydán Debian 13.7, tj. sedmá opravná verze Debianu 13 s kódovým názvem Trixie. Řešeny jsou především bezpečnostní problémy, ale také několik vážných chyb. Instalační média Debianu 13 lze samozřejmě nadále k instalaci používat. Po instalaci stačí systém aktualizovat.
Jiří Eischmann se v příspěvku Fiasko jménem W Social na svém blogu věnuje evropské sociální síti W: "W Social je příkladem toho, že se problémy sociální sítí nedají řešit od exekutivního stolu. Když na začátku tohoto roku v Davosu oznámili vznik nové sociální sítě W Social, politici se mohli přetrhnout ve chvalozpěvech. Konečně evropská sociální síť a ještě s ověřením identity. … Jak se ukázalo, když v Davosu W Social oznamovali, neměli kromě
… více »Výrobce hardwarových kryptoměnových peněženek Trezor upozorňuje na bezpečnostní incident u společnosti Brevo, kterou využívá k odesílání newsletterů. Útočník na e-mailové adresy odeslal phishingový e-mail.
Clement "Clem" Lefebvre publikoval souhrn dění v Linux Mintu za srpen 2026. Aplikace XApp mají vlastní webovou stránku xapp-project.org. Představena byl čtečka EPUB s názvem Xepub a kalendář Clockenstein.
Byla vydána nová verze 3.2.6 svobodné aplikace pro úpravu a vytváření rastrové grafiky GIMP (GNU Image Manipulation Program). Přehled novinek v oznámení o vydání a v souboru NEWS na GitLabu. Nový GIMP je již k dispozici také na Flathubu.
Bylo vydáno Ubuntu 24.04.5 LTS, tj. páté opravné vydání Ubuntu 24.04 LTS s kódovým názvem Noble Numbat. Přehled novinek a oprav na poznámkách k vydání.
Na stránkách sdružení OSS Alliance naleznete velice zajímavou studii, která se zabývá průzkumem nasazování FLOSS ve veřejné správě EU - včetně ČR.
Tiskni
Sdílej:
Musím pochváliť OSS za to, že si všimla tento výzkum. A veľmi sa mi páči ako dokáže prezentovať jeho výsledky, tak aby vyzneli čo najpriaznivejšie. Ak si však ten prieskum prečítate, tak prídete na to, že ono to je vlastne úplne inak (podotýkam, že vychádzam z tej istej štúdie). A viacero čísel si jednoducho OSS vymyslela.
Studie tvrdí, že 70 % z dotazovaných místních samospráv, které již FLOSS využívají, chtějí zvýšit podíl těchto produktů ve svých ICT. Zatímco z řad samospráv, které ještě FLOSS nepoužívají, je to 38 % - „pouhých“ 28 % si pak myslí opak (používání FLOSS v ICT není užitečné).Toto je veľmi pekná ukážka marketingu. Nedozvieme sa síce koľko samospráv používa FLOSS (podotýkam, že dotazník pracuje čisto s termínom open-source), ale že 70% z tejto skupiny chce tento podiel zvýšiť. Len na ukážku sa jedná o 49.6% resp. 20.6% (subjektívne / objektívne) a keď z tejto hodnoty získame 70%, tak to už vyznie o kúsok vedľa. Ale toto nie je klamstvo :)
Přes 20% samospráv z obou skupin (používajících a nepoužívajících FLOSS) si pak přeje úplnou migraci svých ICT na FLOSS technologie. Průzkum probíhal v 13 zemích EU (vč. ČR) a zúčastnilo se ho 955 místních samospráv. Znamená to, že přibližně 200 místních samospráv z 1000 v ČR si přeje kompletní migraci na FLOSS produkty.V tomto prípade sa jedná klamstvo v najčistejšej podobe. Výsledky prieskumu neukázali, že si to praje 20% samospráv z obidvoch skupín. Ale že si to praje 20% z tých, ktorí by chceli rozširovať OSS v svojich samosprávach (51.5%), takže sme skončili na čísle 11.3%. A tých 200 miestnych samospráv bude asi len pekným snom. Podotýkam, že štúdia je ináč celkom pekná, ale nie je možné ju chápať ako reprezentačnú pre EÚ. Rozdelenie dotazníkov podľa počtu krajín súvisí viac s náladou organizátorov ako s niečím logickým. Len na porovnanie počet kontaktovaných samospráv v niektorých štátoch: CZ - 24, GBR - 28, FR - 76, SWE - 116, NL - 141, GER - 277. V štúdii nájdeme aj dosť informácii na zamyslenie, ale súhlasím s tým, že tie do takejto marketingovej správy nepatria. Takže ešte jedna takáto informácia: 15.4% si myslí, že je jednoduchšie používať OSS produkty. Uvítam vyjadrenie niekoho z oss.cz :)