Na YouTube byly zveřejněny videozáznamy přednášek z hackerské konference DEF CON 33, jež proběhla 7. až 10. srpna v Las Vegas.
Bun (Wikipedie), tj. běhové prostředí (runtime) a toolkit pro JavaScript a TypeScript, alternativa k Node.js a Deno, byl vydán ve verzi 1.3. Představení novinek také na YouTube. Bun je naprogramován v programovacím jazyce Zig.
V Lucemburku byly oznámeny výsledky posledního kola výzev na evropské továrny pro umělou inteligenci neboli AI Factories. Mezi úspěšné žadatele patří i Česká republika, potažmo konsorcium šesti partnerů vedené VŠB – Technickou univerzitou Ostrava. V rámci Czech AI Factory (CZAI), jak se česká AI továrna jmenuje, bude pořízen velmi výkonný superpočítač pro AI výpočty a vznikne balíček služeb poskytovaný odborníky konsorcia. Obojí bude sloužit malým a středním podnikům, průmyslu i institucím veřejného a výzkumného sektoru.
Byla vydána (𝕏) zářijová aktualizace aneb nová verze 1.105 editoru zdrojových kódů Visual Studio Code (Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy a videi v poznámkách k vydání. Ve verzi 1.105 vyjde také VSCodium, tj. komunitní sestavení Visual Studia Code bez telemetrie a licenčních podmínek Microsoftu.
Ve Firefoxu bude lepší správa profilů (oddělené nastavení domovské stránky, nastavení lišt, instalace rozšíření, uložení hesla, přidání záložky atd.). Nový grafický správce profilů bude postupně zaváděn od 14.října.
Canonical vydal (email) Ubuntu 25.10 Questing Quokka. Přehled novinek v poznámkách k vydání. Jedná se o průběžné vydání s podporou 9 měsíců, tj. do července 2026.
ClamAV (Wikipedie), tj. multiplatformní antivirový engine s otevřeným zdrojovým kódem pro detekci trojských koní, virů, malwaru a dalších škodlivých hrozeb, byl vydán ve verzi 1.5.0.
Byla vydána nová verze 1.12.0 dynamického programovacího jazyka Julia (Wikipedie) určeného zejména pro vědecké výpočty. Přehled novinek v příspěvku na blogu a v poznámkách k vydání. Aktualizována byla také dokumentace.
V Redisu byla nalezena a v upstreamu již opravena kritická zranitelnost CVE-2025-49844 s CVSS 10.0 (RCE, vzdálené spouštění kódu).
Ministr a vicepremiér pro digitalizaci Marian Jurečka dnes oznámil, že přijme rezignaci ředitele Digitální a informační agentury Martina Mesršmída, a to k 23. říjnu 2025. Mesršmíd nabídl svou funkci během minulého víkendu, kdy se DIA potýkala s problémy eDokladů, které některým občanům znepříjemnily využití možnosti prokázat se digitální občankou u volebních komisí při volbách do Poslanecké sněmovny.
Na stránkách sdružení OSS Alliance naleznete velice zajímavou studii, která se zabývá průzkumem nasazování FLOSS ve veřejné správě EU - včetně ČR.
Tiskni
Sdílej:
Musím pochváliť OSS za to, že si všimla tento výzkum. A veľmi sa mi páči ako dokáže prezentovať jeho výsledky, tak aby vyzneli čo najpriaznivejšie. Ak si však ten prieskum prečítate, tak prídete na to, že ono to je vlastne úplne inak (podotýkam, že vychádzam z tej istej štúdie). A viacero čísel si jednoducho OSS vymyslela.
Studie tvrdí, že 70 % z dotazovaných místních samospráv, které již FLOSS využívají, chtějí zvýšit podíl těchto produktů ve svých ICT. Zatímco z řad samospráv, které ještě FLOSS nepoužívají, je to 38 % - „pouhých“ 28 % si pak myslí opak (používání FLOSS v ICT není užitečné).Toto je veľmi pekná ukážka marketingu. Nedozvieme sa síce koľko samospráv používa FLOSS (podotýkam, že dotazník pracuje čisto s termínom open-source), ale že 70% z tejto skupiny chce tento podiel zvýšiť. Len na ukážku sa jedná o 49.6% resp. 20.6% (subjektívne / objektívne) a keď z tejto hodnoty získame 70%, tak to už vyznie o kúsok vedľa. Ale toto nie je klamstvo :)
Přes 20% samospráv z obou skupin (používajících a nepoužívajících FLOSS) si pak přeje úplnou migraci svých ICT na FLOSS technologie. Průzkum probíhal v 13 zemích EU (vč. ČR) a zúčastnilo se ho 955 místních samospráv. Znamená to, že přibližně 200 místních samospráv z 1000 v ČR si přeje kompletní migraci na FLOSS produkty.V tomto prípade sa jedná klamstvo v najčistejšej podobe. Výsledky prieskumu neukázali, že si to praje 20% samospráv z obidvoch skupín. Ale že si to praje 20% z tých, ktorí by chceli rozširovať OSS v svojich samosprávach (51.5%), takže sme skončili na čísle 11.3%. A tých 200 miestnych samospráv bude asi len pekným snom. Podotýkam, že štúdia je ináč celkom pekná, ale nie je možné ju chápať ako reprezentačnú pre EÚ. Rozdelenie dotazníkov podľa počtu krajín súvisí viac s náladou organizátorov ako s niečím logickým. Len na porovnanie počet kontaktovaných samospráv v niektorých štátoch: CZ - 24, GBR - 28, FR - 76, SWE - 116, NL - 141, GER - 277. V štúdii nájdeme aj dosť informácii na zamyslenie, ale súhlasím s tým, že tie do takejto marketingovej správy nepatria. Takže ešte jedna takáto informácia: 15.4% si myslí, že je jednoduchšie používať OSS produkty. Uvítam vyjadrenie niekoho z oss.cz :)