86Box (Wikipedie), tj. emulátor retro počítačů založených na x86, byl vydán ve verzi 6.0. Přibyly například zvuky pevného disku. Na GitHubu jsou vedle zdrojových kódů ke stažení také připravené balíčky ve formátu AppImage.
Byla vydána nová verze 4.6 audio přehrávače Audacious (Wikipedie). Z novinek lze vypíchnout nový plugin pro procházení soubory, podporu audio formátu Musepack SV8 nebo přechod na build systém Meson.
Alliance for Open Media vydala verzi 1.0.0 specifikace svobodného videoformátu AV2. Jean-Baptiste Kempf, prezident neziskové organizace VideoLAN stojící za svobodným multiplatformním multimediálním přehrávačem a frameworkem VLC, představil na svém blogu dekodér AV2 s názvem dav2d.
V aktuálním přehledu vývoje renderovacího jádra webového prohlížeče Servo (Wikipedie) bylo oznámeno vydání nové verze 0.2.0.
Armbian, tj. linuxová distribuce založená na Debianu a Ubuntu optimalizovaná pro jednodeskové počítače na platformě ARM a RISC-V, ke stažení ale také pro Intel a AMD, byl vydán ve verzi 26.5.1. Přehled novinek na GitHubu.
Byla vydána nová stabilní verze 26.05 linuxové distribuce NixOS (Wikipedie). Její kódové označení je Yarara. Podrobný přehled novinek v poznámkách k vydání. O balíčky se v NixOS stará správce balíčků Nix.
Byla vydána verze 1.96.0 programovacího jazyka Rust (Wikipedie). Podrobnosti v poznámkách k vydání. Vyzkoušet Rust lze například na stránce Rust by Example.
Společnosti IBM a Red Hat představily Project Lightwell s investicí 5 miliard dolarů. Jedná se o důvěryhodné clearingové centrum pro bezpečnost open source softwaru a zabezpečení dodavatelských řetězců s novým AI modelem a globální skupinou více než 20 000 softwarových inženýrů. Služby centra budou dostupné prostřednictvím komerčních předplatných. Project Lightwell staví na iniciativách jako Anthropic Glasswing nebo OpenAI Trust Access for Cyber.
Open source 3D herní a simulační engine Open 3D Engine (O3DE) byl vydán v nové verzi 26.05. Podrobný přehled novinek v poznámkách k vydání.
Český stát by v budoucnu mohl provozovat vlastní alternativu ke komunikačním aplikacím typu WhatsApp, Signal, Telegram, Facebook Messenger a podobně. Cílem je zajistit bezpečnou datovou komunikaci pro stát a jeho důležité subjekty, jako jsou bezpečnostní složky, ministerstva a další organizace.
Jak by vypadal svět bez Linuxu? Konsorcium Linux Foundation se rozhodlo odpovědět sérií krátkých videí s názvem A World Without Linux (Svět bez Linuxu) a zvýšit tak povědomí o všudepřítomnosti Linuxu. Zveřejněn byl první díl: What's the Name of that Song? (Jak se jmenuje ta písnička?).
Tiskni
Sdílej:
Evoluční tlaky velí udržet masové rozšíření systému i za cenu snížení jeho flexibility.Stejný evoluční tlak ovšem vytlačuje jistý druh excentrických lidí mimo mainstream, ať už pak skončí u nějaké speciální distribuce s Linuxem nebo bez něj. Ona evoluce není hezká věc, protože alespoň v této oblasti nepodporuje strnulost a tím pádem ubližuje lidem, kteří si na něco zvykli, usadili se, a nemají už potřebu změny.
Může se vám to nelíbit, můžete s tím nesouhlasit... ale to je tak asi všechno, co s tím můžete dělat.Spíše bych řekl, že to vůbec není moje starost. Kdybych se staral o masy, byl by ze mě nejspíš windowsoidní ajťák, který tráví většinu času doplňováním tiskáren a vysvětováním ovládání myši a okýnek. Tím neříkám, že se dívám na takové lidi s despektem, každá práce se dá dělat dobře a nebo i skvěle, ale asi by mě to tolik nebavilo a taky bych si z důvodu velké konkurence možná ani moc nevydělal.
Pozrel som sa na Wikipediu, a Minix aj BSD su aspon o 3 roky starsie (free verzia BSD) ako Linux a predsa Linux je ten ktory sa rozsiril."If 386BSD had been available when I started on Linux, Linux would probably never had happened." -- Linus Torvalds Neuspech BSD v dobe vzniku Linuxu je jedna z dalsich veci, za ktere muze copyright. Konkretne soudni spor, kdy AT&T tvrdilo, ze BSD obsahuje kod puvodniho Unixu a zazalovalo BSDi. Hosi z BSD komunity jsou z toho dodnes frustrovani. Taky se zde ukazuje stupidita toho, co kdesi tvrdil Odin "Neni problem v systemu, soud rozhodne kdo ma pravdu.". Soud na konec zjistil, ze v BSD zadny proprietarni kod neni, ale to uz mel davno Linux vsechnu pozornost zajemcu o svobodny unix.